Severoatlantická aliance schválila nový plán, jak čelit potenciálním vojenským či hybridním hrozbám ze strany Ruska. Ministři obrany členských zemí NATO na zasedání v Bruselu přijali strategii, která má státy Aliance ochránit před možným napadením raketami s jadernou hlavicí stejně jako před hackerskými útoky na klíčovou infrastrukturu. Podle šéfa NATO Jense Stoltenberga však zároveň spojenci nestojí o závody ve zbrojení a nebudou v Evropě rozmísťovat nové jaderné zbraně. K NATO se ve čtvrtek vyjádřil i šéf Kremlu Vladimir Putin, který kritizoval spolupráci Aliance s Ukrajinou.
Vztahy Aliance a Ruska jsou podle Stoltenberga nejhorší od konce studené války, což dokládá například tento týden oznámené ukončení činnosti ruské mise při NATO.
Alianční státy již delší dobu se znepokojením sledují vývoj nových ruských raket, mezi něž se v posledních týdnech zařadily i hypersonické střely odpalované z ponorek. NATO rovněž s obavami registruje ruské aktivity v kosmu či četné hackerské a dezinformační útoky.
„Uvádíme do praxe vyvážený balíček politických a vojenských opatření, abychom reagovali na tuto hrozbu,“ řekl Stoltenberg. Součástí plánu budou podle něj významná zlepšení týkající se vzdušné a protiraketové obrany, nákup stíhaček páté generace či přizpůsobení vojenských cvičení a zpravodajské činnosti aktuálním hrozbám.
S plánem souvisí i vytvoření nového fondu inovací, kterému ministři rovněž dali zelenou. Z fondu, který by měl poskytnout až miliardu eur (25,3 miliardy korun), bude Aliance financovat například vývoj duálních technologií použitelných v civilním i vojenském provozu.
Putin mluví o „vojenském ovládnutí Ukrajiny“
Vůči NATO se ve čtvrtek vymezil šéf Kremlu Vladimir Putin. Na jednání diskusního klubu Valdaj v černomořském letovisku Soči na jihu Ruska prohlásil, že dochází k vojenskému ovládnutí Ukrajiny Aliancií, což označil za hrozbu pro Rusko.
Kyjev sice od svržení proruského prezidenta Viktora Janukovyče, následné nelegální ruské anexe Krymu a od vypuknutí války s Moskvou podporovanými separatisty na východě země usiluje o vstup do NATO. Zatím však od Aliance nezískal ani akční plán otvírající cestu k budoucímu členství.
Americký ministr obrany Lloyd Austin v úterý ujišťoval v Kyjevě, že Rusko nemá právo vetovat ukrajinské přání stát se součástí Aliance. Označil také Rusko za překážku míru na Ukrajině. USA podle ministra hodlají pokračovat v podpoře obranné reformy, která povede k tomu, že Ukrajina splní kritéria členství v NATO.
Washington za vojenskou pomoc požaduje, aby Kyjev pokročil v reformách a zejména v potírání korupce. Tyto reformy mají vést k posílení spolupráce s NATO. Ale ani Američané, ani Evropané se zjevně nechystají výrazně uspíšit integraci Ukrajiny do Aliance, poznamenala agentura AFP.
Putin nicméně mluví o „vojenském ovládnutí Ukrajiny“ ze strany Aliance. „Tato hrozba má pro nás zásadní význam. Formálně se (Ukrajina) nemusí stát členem NATO, ale vojenské ovládnutí území se již děje. A reálně to vytváří hrozbu pro Ruskou federaci,“ prohlásil Putin.
