Pandemie ve světě: Ve Francii začnou neočkovaní platit za testy, italské poslance pustí do práce jen s certifikátem

Nahrávám video
Události: Francie neproplácí testy
Zdroj: ČT24

Neočkovaní lidé si ve Francii budou nově muset platit PCR i antigenní testy. Rozhodla o tom už dříve francouzská vláda. Týká se to i českých turistů, pokud by se chtěli otestovat ještě před návratem do vlasti. V Itálii pak smí od pátku lidé do práce jen s covidovým certifikátem, který prokazuje jejich bezinfekčnost. Tato povinnost se vztahuje i na poslance. Na Slovensku bude od příštího týdne pět okresů v nejvyšším stupni epidemického rizika, omezí se v nich například činnost restaurací a ubytovacích zařízení.

On-line přenos

Koronavirus - říjen

  • 16:03

    Němečtí politici vyzývají, aby se uskutečnila schůzka, na které by zástupci jednotlivých spolkových zemí a spolkové vlády hledali řešení, jak před příchodem zimy naočkovat více lidí posilovací dávkou vakcíny proti covidu-19.

  • 15:49

    Rakousko hlásí na 5700 nakažených za den. Za týden přibylo 362 nakažených na sto tisíc obyvatel.

  • 14:01
    Česko

    Zákaz návštěv se kromě jičínské nemocnice týká i podřízené nemocnice v Novém Bydžově.

Strategie francouzské vlády je jednoznačná: naočkovat proti covidu co nejvíce lidí před zimou. „Protože se předpokládá, že počty nových případů budou se zimními měsíci stoupat,“ vysvětluje zavádění hrazených testů zpravodaj ČT ve Francii Jan Šmíd.

Tamní vláda tímto krokem chce přimět především nerozhodnuté občany, aby vakcinaci podstoupili. V současné době je podle zpravodaje naočkováno první dávkou asi 52 milionů Francouzů a kolem 46 milionů má obě dávky. „Vzhledem k tomu, že v zemi žije 68 milionů obyvatel, tak je vidět, že tam ještě kus zbývá,“ dodává Šmíd.

Neočkovaní tak budou muset od pátku za testování platit poměrně vysoké částky, za antigenní testy 25 eur a 44 eur za PCR.

Na druhou stranu, ofenziva vlády směřuje ještě jiným směrem, konstatuje zpravodaj –⁠ ve středu se ve Francii jednalo také o prodloužení takzvaného covidového pasu a mimořádných opatření, která by měla podle návrhu vlády platit až do konce července 2022. „Ovšem musí to být posvěceno parlamentem a zákonodárci už vyjadřují určité rezervy. Takže není jisté, jestli tento návrh bude schválen,“ uvedl. Připomněl však zároveň, že prezident Emmanuel Macron a jeho strana mají v parlamentu většinu.

Nahrávám video
Studio 6: Zpravodaj Šmíd k neproplácení covid testů neočkovaným ve Francii
Zdroj: ČT24

V zemi dále také pokračuje povinné očkování zdravotníků. Ti, kteří se očkovat nenechali, sice nemohou být propuštěni, ale jsou dočasně suspendováni. „Čekají na to, až skončí platnost covidového pasu. Nicméně postoj vlády se nemění, ti, kdo očkování nemají a pracují ve zdravotnictví, tak nemohou svou práci vykonávat,“ uvedl Šmíd.

Povinnost předkládat tyto pasy je přitom ve Francii vyžadována už téměř všude, například ve vlacích TGV, v kině, restauraci, divadle či na sportovním zápase, kde platí i pro diváky. Před stadiony jsou kontroly, které neočkované nepustí, a vakcinováni musí být i sportovci. Výjimku však mají podle Šmída například děti ve věku dvanáct až sedmnáct let, těm test bude proplacen.

Aktuálně se počet nových případů ve Francii pohybuje kolem pěti až šesti tisíc za den, což je mnohem lepší situace než v červenci, kdy případů bylo zhruba dvacet tisíc. A podle Šmída se nezvyšuje ani počet lidí hospitalizovaných na jednotkách intenzivní péče.

„Dá se tedy říci, že situace v této chvíli je až překvapivě dobrá. V řadě departementů už nemusí děti do školy nosit roušky, což je důsledek pozitivního vývoje. Vláda ale varuje, že v zimních měsících zákonitě, s ohledem na to, jak se virus chová, bude počet nových případů stoupat, a že si tak nechce vyrazit z ruky důležitou zbraň, tedy sanitární pas. Takže všechna tato opatření mají preventivní charakter,“ doplnil Šmíd.

V Itálii do práce jen s covidovým certifikátem

V Itálii pak začne v pátek v celé zemi platit povinnost při vstupu na pracovní místo prokazovat bezinfekčnost pomocí covidového certifikátu a toto pravidlo se bude týkat i poslanců. Rozhodlo o tom ve středu vedení dolní komory parlamentu, které uvedlo, že z tohoto požadavku nelze slevit –⁠ kdo certifikát nepředloží, nebude mu umožněn vstup do areálu sněmovny.

Poslancům navíc hrozí vyloučení ze zasedání po dobu dvou až patnácti dnů. Tím by přišli i o část platu, který je vázán na účast na práci komory v Římě. Italský Senát zatím neoznámil, zda bude potvrzení vymáhat i po svých členech.

Certifikát dostanou lidé, kteří byli naočkovaní alespoň první dávkou vakcíny proti covidu, nebo měli negativní test, nebo se z nemoci uzdravili. Povinnost platí nejméně do konce roku, kdy skončí nouzový stav vyhlášený v souvislosti s pandemií. V případě nutnosti ho ale vláda může prodloužit.

Zmíněná povinnost vyvolala rozsáhlé protesty. V sobotu tisíce lidí vyšly do ulic v Římě, Miláně a dalších větších městech. Největší pozornost ale vyvolal protest v hlavním městě, kde část demonstrantů napadla sídlo největší italské odborové centrály CGIL. Podle policie a tisku se jednalo mimo jiné o členy a příznivce neofašistických organizací. Po útoku vláda zvažuje jejich rozpuštění.

Pět okresů na Slovensku bude v nejvyšším stupni epidemického rizika

Poprvé od propuknutí nynější třetí vlny koronavirové nákazy na Slovensku bude od příštího týdne pět okresů zařazeno do nejvyššího stupně epidemického rizika, rozhodla tamní vláda. Ve zmíněných regionech, z nichž dva leží u hranic s Českem, bude podle národního protiepidemického systému výrazně omezena činnost některých provozů, včetně restaurací a ubytovacích zařízení.

Konkrétně jde o okresy Čadca a Kysucké Nové Mesto na severozápadě země u hranic s Českem, jakož i okresy Bardejov, Stará Ľubovňa a Svidník na východě země.

Slovensko, které v očkování proti nemoci covid-19 výrazněji zaostává za průměrem EU, v posledních týdnech čelí rychlejšímu šíření koronavirové infekce. V úterý laboratoře v zemi potvrdily nejvíce nových případů nákazy za posledních téměř sedm měsíců. V souvislosti s covidem je ve slovenských nemocnicích hospitalizováno nejvíce pacientů od poloviny května. 

Podle národního protiepidemického systému ve zmíněných pěti takzvaných černých okresech budou moci například restaurace prodávat jídlo a nápoje pouze přes okénko nebo ho rozvážet, ubytovací zařízení zůstanou zavřena pro turisty, přerušit činnost musejí fitness, wellness centra i aquaparky. Lázně, které se nacházejí například v Bardejově, zůstanou otevřené pouze pro klienty se zdravotní indikací. Výuka na základních a středních školách bude pokračovat v prezenční formě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Putin a Trump si telefonovali, řešit měli příměří v rusko-ukrajinské válce

Poradce ruského vládce Vladimira Putina Jurij Ušakov tvrdí, že šéf Kremlu v telefonickém rozhovoru informoval amerického prezidenta Donalda Trumpa, že je připraven vyhlásit příměří v rusko-ukrajinské válce na dobu oslav sovětského vítězství ve druhé světové válce. Trump podle Ušakova podpořil Putinovu iniciativu a prohlásil, že věří, že dohoda o ukončení ruské agrese je blízko. Americký prezident následně podle Reuters označil rozhovor s ruským protějškem za velmi dobrý.
před 1 hhodinou

Česko má zájem o surovou ropu z Kazachstánu, řekl Babiš

Česká republika má zájem o dlouhodobé dodávky surové ropy z Kazachstánu, řekl v Astaně premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání s kazachstánským prezidentem Kasymem-Žomartem Tokajevem. Připomněl také, že tato středoasijská země je největším producentem uranu na světě a má bohatá naleziště i dalších surovin. Česko by s Kazachstánem mohlo spolupracovat například v oblasti vědy a výzkumu jádra či v dalších strategických otázkách. Babiš uvedl, že v Kazachstánu propagoval i české zbrojařské firmy.
11:43Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ropa kvůli Blízkému východu dál zdražuje, Brent je nejvýš od roku 2022

Cena severomořské ropy Brent stoupla na více než 119 amerických dolarů (asi 2480 korun) za barel. To je nejvyšší hodnota od roku 2022, kdy začala ruská válka na Ukrajině. Ceny ovlivňuje konflikt na Blízkém východě, uvedla ve středu večer agentura AFP.
před 2 hhodinami

VideoZačal proces s obviněnými z útoku na Starmerův majetek. Řeší se zapojení Rusů

U londýnského tribunálu začal proces s trojicí Ukrajinců obviněných z útoku na majetek spojený s britským premiérem Keirem Starmerem. Podle obžaloby muže na dálku naverboval rusky mluvící člověk. Spekuluje se o podílu ruských tajných služeb, byť oficiálně na Moskvu zatím nikdo neukázal. Samotný Kreml vše hned po incidentech popřel. Trojice mužů vinu popírá, motiv zůstává neobjasněný.
před 3 hhodinami

Pobodání dvou Židů v Londýně považuje policie za teroristický čin

Britská policie ve středu zadržela 45letého muže poté, co před synagogou ve čtvrti Golders Green na severozápadě Londýna pobodal dva Židy. Muž byl původně zadržen kvůli podezření z pokusu o vraždu, později policie uvedla, že událost považuje za teroristický čin. Šéf londýnské policie Mark Rowley podle agentury Reuters řekl, že útok byl namířen proti židovské komunitě. Web The Times of Israel (ToI) dodal, že muže po činu zadrželi pracovníci synagogy a policie jej poté omráčila taserem a zatkla.
17:18Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Válka s Íránem dosud USA podle odhadů stála 25 miliard dolarů, uvedl Pentagon

Válka s Íránem stála podle odhadů Spojené státy dosud 25 miliard dolarů (521 miliard korun), sdělil americkým zákonodárcům vysoce postavený úředník ministerstva obrany Jules Hurst. Armáda utratila největší část finančních prostředků za munici, dále pak za provoz operací a obnovu vybavení, uvedl podle agentur Reuters a AP zástupce Pentagonu. Před výborem pro ozbrojené služby Sněmovny reprezentantů vypovídá poprvé od začátku války s Íránem také americký ministr obrany Pete Hegseth.
před 4 hhodinami

Odlesňování mírně zpomaluje, úbytek lesů však zůstává alarmující

Ačkoli tempo tropického odlesňování v posledních letech dosahovalo negativních rekordů, v roce 2025 se snížilo. Podle monitorovací platformy Global Forest Watch ale zůstává na alarmující úrovni a tento trend může být jen dočasný.
před 5 hhodinami

Evropský parlament schválil svou pozici k úpravě systému ETS 2

Evropský parlament (EP) schválil své stanovisko k návrhu Evropské komise (EK) na změnu rezervy tržní stability v novém systému obchodování s emisemi pro silniční dopravu, budovy a další odvětví EU ETS 2, která má vstoupit v platnost v roce 2028. Europoslanci navrhují, aby v případě nárůstu cen bylo možné uvolňovat povolenky z rezervy tržní stability o měsíc dříve oproti návrhu EK, a předpokládají zastropování ceny za tunu CO2.
13:56Aktualizovánopřed 6 hhodinami
Načítání...