Evropská unie bude mít nový program pro prevenci zdravotních rizik, oznámila šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová během tradičního poselství o stavu Unie. Před europoslanci mluvila i o nutnosti podpořit očkování proti koronaviru, investicích do digitalizace, výrobě čipů nebo boji se změnami klimatu. Zmínila také bývalého českého prezidenta Václava Havla, když prohlásila, že lidé bojující za svobodu, kteří před více než třiceti lety strhli železnou oponu, usilovali o stejné hodnoty jako ti, kdo po druhé světové válce položili základy sjednocování Evropy.
Budeme lépe předcházet zdravotním krizím, slíbila von der Leyenová. V projevu připomněla Havla
Projev Ursuly von der Leyenové o stavu EU (zdroj: ČT24)
V programu, který má posílit odolnost EU před zdravotními krizemi, chce Unie do roku 2027 investovat 50 miliard eur (1,26 bilionu korun). Von der Leyenová za potlesku europoslanců zdůraznila, že EU se podařilo splnit cíl a naočkovat 70 procent dospělých obyvatel do konce léta. Dodala však, že Evropa zatím není zcela chráněna a boj s pandemií nekončí.
Šéfka Komise připomněla, že mezi členskými státy bloku přetrvávají rozdíly v počtech naočkovaných obyvatel. Zatímco v některých zemích západní Evropy je vakcínou plně chráněno okolo čtyř pětin dospělých, státy jako Bulharsko či Rumunsko jich naočkovaly méně než třetinu.
Události: Zpráva o stavu Evropské unie (zdroj: ČT24)
„Pandemie je maraton, nikoli sprint,“ prohlásila německá politička, podle níž by se měli proti covidu-19 nechat očkovat i další lidé. „Měli bychom udělat vše pro to, abychom předešli pandemii neočkovaných,“ dodala v narážce na údaje z nemocnic, kde nyní tvoří velkou část nových pacientů lidé bez očkování.
Klíčové pro úplné vymýcení viru podle ní ale bude, jak rychle se podaří dostat vakcíny k lidem v mimoevropských zemích, kde je zatím naočkováno jen mizivé procento populace. K dosud slíbeným 250 milionům dávek proto EU do poloviny roku přidá dalších 200 milionů.
Snižování emisí a klimatická diplomacie
Von der Leyenová zdůraznila, že zásadní prioritou Unie bude v dalším období co nejrychlejší a nejvýraznější snížení emisí skleníkových plynů. Na boj proti klimatickým změnám v méně hospodářsky vyspělých zemích věnuje EU do roku 2027 další čtyři miliardy eur (přes 100 miliard korun).
Komise v červenci přišla s přelomovým balíčkem klimatických návrhů, o jejichž konečné podobě budou příští rok vyjednávat europoslanci a členské státy. Von der Leyenová ve středu připomněla, že Evropa jako první přišla s proměnou klimatických závazků v konkrétní kroky.
Sama však boj proti oteplování planety nezvládne a je třeba přesvědčit i další země v čele s Čínou, řekla šéfka unijní exekutivy. EU se proto podle ní mimo vlastního vyjednávání o nových normách zaměří také na klimatickou diplomacii. Unie v rámci této snahy přidá zmíněnou částku třetím zemím a očekává, že Spojené státy budou tento krok následovat, dodala von der Leyenová.
Debata o stavu Evropské unie
Evropa se chce zaměřit na výrobu čipů
Von der Leyenová také uvedla, že EK představí nový evropský výnos o čipech, jehož cílem je vytvořit nejmodernější evropský čipový ekosystém, včetně výroby. Zajistit by měl bezpečnost dodávek a vytvořit nový trh pro průlomové evropské technologie. Současně zalitovala závislosti na čipech vyráběných v Asii a snižování podílu EU v dodavatelském řetězci – od designu až po výrobní kapacity.
Pro zvyšování evropských kapacit na tomto trhu existují překážky. Patří mezi ně například to, že region nemá přímé napojení na vlastní kovy vzácných zemin, roli hraje i neochota firem učinit vysoké investice, pokud nebudou moci jejich závody vyrábět na plnou kapacitu, aby se zvýšila návratnost, poznamenala agentura Reuters.
Členské státy musí víc spolupracovat na obraně
V návaznosti na neúspěch spojenecké mise v Afghánistánu musí podle von der Leyenové sedmadvacítka posílit společnou obranu a lépe se připravit mimo jiné na kybernetické hrozby. „Co opravdu potřebujeme, to je evropská obranná unie,“ prohlásila von der Leyenová, která byla v minulosti i německou ministryní obrany.
Zmínila dlouhodobé neúspěšné snahy vytvořit unijní jednotky rychlého nasazení, jejichž vznik ztroskotává na nejednotném přístupu členských zemí. Unie sice i v návaznosti na Afghánistán potřebuje vlastní obranu, ale pokud nebude v členských zemích dostatek politické vůle, nemůže se to podařit, míní šéfka unijní exekutivy.
Řada států evropského bloku je členy NATO a prosazuje především obranu v rámci Aliance. Podle von der Leyenové bude i nadále spolupráce s touto organizací klíčová a do konce roku představí EU a NATO nové společné prohlášení o další kooperaci. Unie si však musí poradit i v oblastech, kde se USA či Aliance nebudou angažovat.
EU podle ní musí zároveň zlepšit výměnu informací zejména od zpravodajských služeb. Von der Leyenová proto navrhla vznik společného informačního centra, jehož cílem má být lepší koordinace výměny informací a příprava EU na možné vnější hrozby.
Von der Leyenová citovala Havla
Předsedkyně Evropské komise připomněla i bývalého českého prezidenta Václava Havla, když prohlásila, že před více než třiceti lety občané zemí střední a východní Evropy usilovali o demokracii, chtěli si sami volit ty, kteří jim vládnou, chtěli právní stát, rovnost před zákonem, svobodu projevu a nezávislá média.
„Jejich snem byla svoboda, možnost žít jinak, než žije většina. Tehdejší český prezident Václav Havel to nemohl říci jasněji: Lidé tehdy chtěli všechny tyto 'velkolepé evropské hodnoty'. Jsou to tyto hodnoty, jejichž zdrojem je kulturní, náboženské a humanistické dědictví Evropy,“ prohlásila šéfka EK.
V této souvislosti upozornila, že sdílené evropské hodnoty jsou nyní součástí unijních smluv a evropský právní řád a rozsudky evropského soudu musí být závazné pro všechny členské státy bloku.
Evropská komise vede dlouhodobý spor s Polskem o jeho soudní reformu, která podle unijní exekutivy ohrožuje nezávislost justice v zemi. Polský ústavní soud na konci srpna opět odložil zásadní rozhodnutí o tom, zda má polská ústava přednost před právem Evropské unie.
Očima českých europoslanců
Europoslankyně Markéta Gregorová (Piráti) se domnívá, že samotný nákup vakcín přes EU byl zvládnut dobře. Za nezvládnuté považuje vymáhání nakoupených dávek od farmaceutických firem. Ty nedokázaly doručit slíbené zboží, protože buď naddimenzovaly své nabídky, nebo prodávaly jinam. V uzavřených smlouvách, které nebyly dostatečně transparentní, pak chyběly podle europoslankyně záruky, že se to buď nestane, nebo za to společnost zaplatí. „Tam se snad tudíž poučíme do budoucna.“
Europoslanec Stanislav Polčák (STAN) zmínil, že členské státy rozporovaly pravomoc Unie řešit i zdravotnické otázky. Unijní kompetence je ale podle něj poměrně roztříštěná, a do budoucna proto doufá, „že si členské státy uvědomí, že tato propojenost a možnost a schopnost řešit to dohromady, společně, je pro všechny výhodnější,“ uvedl europoslanec.
Europoslankyně a místopředsedkyně Evropského parlamentu Dita Charanzová (nestr. za ANO) hodnotila kladně rozhodnutí investovat 50 miliard do zdravotnictví a předcházení zdravotních krizí. Připomněla také svůj dřívější požadavek připravit nový evropský pandemický plán. Jednotlivé členské země by měly o sobě podle ní lépe vědět, vytvářet třeba společné zásoby. Řešit by se měla také přílišná závislost na dovozech léků a zdravotnického materiálu ze třetích zemí. V europarlamentu podle Charanzové nyní existuje vůle, aby se ve zdravotnictví dělalo víc společně na evropské úrovni.
GALERIE
Zpráva o stavu Evropské unie