„Žurnalistika není zločin,“ demonstrovali ruští novináři. Skončili v policejní cele

Policie zadržela v Moskvě v sobotu večer dvanáct novinářů, kteří před sídlem tajné služby FSB protestovali proti zařazování ruských nezávislých médií na seznam „zahraničních agentů“. Všichni kromě jednoho, který strávil noc na policejní stanici, byli opět propuštěni, informoval list Kommersant.

Protest se uskutečnil den poté, co ruské ministerstvo spravedlnosti zařadilo na uvedený seznam další dvě média: televizní kanál Dožď a investigativní server Važnyje istorii. V poslední době tam úřady umístily například zpravodajský portál VTimes a server Meduza. Stejné nálepky se v červenci dostalo také investigativnímu serveru The Insider, který se serverem Bellingcat zkoumal několik pro Kreml nepříjemných případů, včetně kauzy otravy opozičního politika Alexeje Navalného.

Podle kritiků vládního postupu označování nezávislých médií za „zahraniční agenty“ je součástí snahy Kremlu utlumit činnost nepohodlných sdělovacích prostředků před zářijovými volbami do Státní dumy, dolní komory parlamentu. Vláda to popírá. Označení „zahraniční agent“ používá pro nevládní organizace či média financované ze zahraničí, které podle úřadů vyvíjejí politickou činnost. Termín má z éry rozpadlého Sovětského svazu hanlivý podtext a používá se vůči subjektům určeným ke zvláštní vládní kontrole.

Po zařazení na seznam „zahraničních agentů“ musejí dotyčná média své materiály doprovázet prohlášením, že je zveřejňuje mediální organizace „plnící funkci zahraničního agenta“.

„Žurnalistika není zločin“

Účastníci sobotního protestu se podle agentury AP procházeli před hlavním sídlem tajné služby FSB na moskevském náměstí Lubjanka s různými nápisy na plakátech jako „Bojíte se pravdy“ nebo „Žurnalistika není zločin“.

„Jsem proti označování televizního kanálu Dožď za zahraničního agenta,“ řekla AP redaktorka Doždě Farida Rustamová, která se protestu zúčastnila. „Chci v Rusku pracovat a žít svobodně. Chci mít příležitost být svobodným novinářem. Nechci, aby moji kolegové byli zatčeni, prohledáváni a označováni jako ,nepřítel lidu' nebo jako ,agenti',“ dodala.

Server Važnyje istorii hned v pátek na své zařazení na seznam „zahraničních agentů“ reagoval s nadhledem. „Pokud jde o samotný seznam zahraničních agentů, je v něm už tolik slušných lidí a médií, že je prostě neslušné na něm nebýt,“ uvedl v prohlášení na síti Telegram.

Zadrženým bylo předáno předvolání k soudu, který projedná jejich počínání, jež podle policie porušilo právní předpisy. Podle Kommersantu je jedenáct osob obviněno z porušení pravidel pro pořádání shromáždění. Dvanáctý žurnalista se podle úřadů provinil opakovaným porušením shromažďovacích pravidel.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

ŽivěJen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Pouze Spojené státy americké mohou ochránit Grónsko, řekl prezident USA Donald Trump ve svém projevu na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu. Právě jeho úsilí připojit ostrov ke Spojeným státům ovlivnilo atmosféru na konferenci. Pozornost přilákala i početná a personálně silná americká delegace. Oproti tomu zástupci dánské vlády vůbec nedorazili a pravděpodobně nepřijede ani ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, zatímco se Trump na sociálních sítích strefuje do dalších evropských lídrů.
13:19AktualizovánoPrávě teď

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU.
před 10 mminutami

Německá policie hlásí zadržení proruské špionky a dvou podporovatelů terorismu

Německá policie ve středu zadržela tři různé osoby podezřelé z napomáhání Rusku. Žena zadržená v Berlíně je podezřelá ze špionáže pro ruskou tajnou službu, dvojice mužů chycená v Braniborsku zase prý měla podporovat zahraniční teroristické organizace, konkrétně Moskvou řízené a podporované „republiky“ na východě okupované Ukrajiny.
před 19 mminutami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
před 38 mminutami

Česko bude dál působit v uskupení NATO na Slovensku, řekl ministr obrany Zůna

Český ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) navštívil ve středu v Bratislavě svého slovenského protějška Roberta Kaliňáka (Smer). Česko bude nadále zapojeno do bojového uskupení NATO na Slovensku, řekl později na společné tiskové konferenci. Obě země chtějí spolupracovat v protivzdušné obraně. Odpoledne má jednání ministrů pokračovat.
12:52Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Za srážkou vlaků na jihu Španělska mohla být prasklá kolej, píší místní média

Vykolejení tří vagonů vlaku, které v neděli na jihu Španělska narazily do protijedoucí soupravy jedoucí z Madridu, mohl způsobit prasklý svár na kolejích. Píší o tom španělská média, podle nichž jde zatím o jednu z hypotéz vyšetřovatelů. Po nedělní tragédii, která si vyžádala 42 obětí a několik desítek zraněných, se ve Španělsku v pondělí večer stala další železniční nehoda, při níž zemřel mladý strojvůdce. Odbory španělských strojvedoucích pohrozily ve středu stávkou, zatím bez konkrétního data, a požadují zajistit bezpečnost na železnici.
před 2 hhodinami

Dánský ostrov kvůli poškozenému kabelu přišel o elektřinu

Dánský ostrov Bornholm postihl rozsáhlý výpadek elektřiny. Příčinou je poškození podmořského kabelu, píše list Jyllands-Posten. Případ vyšetřuje dánská policie.
před 3 hhodinami

EU připravuje podporu Grónsku, chce dál jednat s Washingtonem

Evropská unie (EU) pracuje na balíčku na podporu bezpečnosti v Arktidě, uvedla šéfka Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová. Opatření budou podle ní počítat s masivními investicemi v Grónsku. EU chce na bezpečnosti v regionu i nadále spolupracovat nejen s USA, jejichž prezident Donald Trump si dělá na Grónsko nároky, ale také s dalšími státy v oblasti. Sedmadvacítka je podle předsedy Evropské rady Antónia Costy připravena se bránit proti jakémukoli nátlaku.
10:32Aktualizovánopřed 4 hhodinami
Načítání...