Litva viní Bělorusko z narušení hranice, kvůli migrantům posiluje ostrahu i Polsko

3 minuty
Události: Situace na hranicích mezi Polskem, Litvou a Běloruskem
Zdroj: ČT

Polsko poslalo víc než devět set vojáků, aby zajistilo hranici s Běloruskem. Reaguje na zvýšený počet nelegálních migrantů, kteří se tudy snaží dostat do Evropské unie. Stejný problém mají pobaltské státy. O situaci mimořádně jednali ministři vnitra sedmadvacítky. Litevská pohraniční stráž tvrdí, že dvanáct členů běloruských bezpečnostních složek v zásahové výstroji překročilo hranici a vstoupilo na území pobaltské země.

Litva v posledních měsících čelí přílivu zejména iráckých migrantů, kteří přicházejí přes sousední Bělorusko. Podle litevských pohraničníků běloruské složky „tlačily“ na litevské území skupinu 35 iráckých migrantů. Vilnius po incidentu oznámil, že posílí hraniční hlídky, píše agentura Reuters.

Pohraniční stráž rovněž na svých sociálních sítích zveřejnila záběry z této situace. „Jak je vidět na videozáznamu, běloruská pohraniční stráž (…) tlačí skupinu nelegálních migrantů směrem do Litvy. A poté i oni sami překračují hraniční čáru,“ citovala z prohlášení úřadu agentura TASS.

TASS podotkla, že litevské bezpečnostní složky se snažily migrantům zabránit v další cestě. Bělorusové území po několika minutách opustili. Učinili tak po opakovaném upozornění na narušení hranice, přiblížil incident mluvčí litevských pohraničníků Rokas Pukinskas.

Čtyři tisíce běženců

Jen od začátku roku do Litvy z Běloruska nelegálně přešlo 4125 lidí. Loni jich bylo 80. Za extrémní nárůst je podle sedmadvacítky odpovědný Minsk – cíleným posíláním migrantů se má mstít za uvalené sankce. O situaci mimořádně jednali unijní ministři vnitra. „Odsuzujeme běloruské pokusy dělat z lidí nástroje kvůli politickým účelům,“ uvedl Aleš Hojs, slovinský ministr vnitra.

V srpnu se tempo zpomalilo, Vilnius zesílil obranu země, migranty začal vracet zpět. Po posledním incidentu po Bruselu chce, aby zpřísnil unijní migrační pravidla. „Nenahlížíme na tuto situaci jako na problém mezi Vilniusem a Minskem, nahlížíme na to jako na útok proti Evropské unii,“ řekla litevská premiérka Ingrida Šimonytéová.

Polsko nasadilo u běloruských hranic stovky vojáků

Reaguje také Polsko a na hranici s Běloruskem nasadilo stovky vojáků. Podle agentury AP o tom informoval polský ministr obrany Mariusz Blaszczak. Polsko stejně jako Litva viní vládu běloruského autoritářského vůdce Alexandra Lukašenka, že migranty přes společné hranice posílá záměrně.

Polsko-běloruská a litevsko-běloruská hranice zároveň tvoří část vnějších hranic Evropské unie. Šéf resortu obrany upřesnil, že do operace se zapojilo přes devět set polských vojáků. Většina osob, které se pokoušejí do Polska dostat, pochází podle dostupných informací z Iráku. Náměstek polského ministra vnitra v úterý na Twitteru napsal, že vojáci hranici střeží již týden.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Evropa odsuzuje sankce USA kvůli regulaci platforem

Řada evropských zemí a Evropská komise (EK) ve středu důrazně odsoudily americké sankce vůči pěti Evropanům. Pětice sankcionovaných se podle Washingtonu podílela na prosazování cenzury na amerických internetových platformách, z pohledu EK jde ale o lidi, kteří se zasazují o přísnou regulaci technologického sektoru a o boj proti dezinformacím na internetu, uvedla agentura AFP s odvoláním na vyjádření šéfa francouzské diplomacie.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Zelenskyj představil novou verzi plánu na ukončení ruské války

Nejnovější verze amerického plánu na ukončení ruské války proti Ukrajině počítá se zmrazením fronty na současných liniích a zahájením jednání o vytvoření demilitarizovaných zón. Na dlouhodobém konsensu ohledně územních otázek se ovšem ukrajinští a američtí vyjednavači na víkendových jednáních dohodnout nedokázali, shrnul ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Předmětem sporu je také budoucí správa Ruskem okupované Záporožské jaderné elektrárny.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

USA uvalily sankce na pět Evropanů kvůli údajné cenzuře amerických platforem

Spojené státy uvalily sankce v podobě zákazu vstupu do země na pět Evropanů včetně bývalého eurokomisaře pro vnitřní trh Thierryho Bretona, a to kvůli údajné cenzuře amerických internetových platforem. Evropská komise a Francie sankce důrazně odsoudily.
23. 12. 2025Aktualizovánopřed 16 hhodinami

V Epsteinově spisu lze část cenzury snadno obejít

Tisíce stran dokumentů zveřejněných americkým ministerstvem spravedlnosti v případu zesnulého sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina obsahují mnoho začerněných pasáží. Některé z nich lze ale odkrýt pomocí softwaru na úpravu fotek či pouhým zvýrazněním textu a vložením do textového editoru. Podle The New York Times jednoduchost, s jakou lze části dokumentů odkrýt, naznačuje, že byly cenzurovány narychlo.
před 17 hhodinami

Nejvyšší soud zamítl pokus Trumpovy vlády vyslat Národní gardu do Chicaga

Nejvyšší soud Spojených států odmítl umožnit Donaldu Trumpovi vyslat jednotky Národní gardy do oblasti Chicaga, aby pomohly při raziích imigračních úřadů, informovala v úterý agentura AP. Zároveň uvedla, že jde o ojedinělý případ, kdy Trump při odvolání k nejvyššímu soudu od svého lednového návratu do úřadu neuspěl.
23. 12. 2025

Syrské věznice se opět plní, úřady zprávy o týrání a mučení odmítají

Rok po pádu dlouholetého syrského vládce Bašára Asada se „jeho“ obávané věznice znovu naplňují. Nová vláda přitom slíbila, že někdejší symboly hrůzovlády zůstanou navždy zavřené. Podle vyšetřování agentury Reuters dnes za jejich zdmi opět dochází k týrání, mučení a vraždění vězňů. Úřady prezidenta a bývalého lídra al-Káidy Ahmada Šaráa nicméně kritiku odmítají.
23. 12. 2025

Stáhli jsme se ze Siversku, oznámila ukrajinská armáda

Ukrajinská armáda v úterý oznámila, že stáhla své vojáky z města Siversk v Doněcké oblasti. Podle ní měli útočící Rusové ve městě převahu v počtu vojáků i techniky. Moskva oznámila dobytí města již před zhruba dvěma týdny, tehdy to ale ukrajinské úřady popřely. O dalších místech na frontové linii – městech Pokrovsk, Kupjansk, Kosťantynivka či Huljajpole – pak Kyjev a Moskva často podávají protichůdné informace.
23. 12. 2025Aktualizováno23. 12. 2025

Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Mafie může ožít, varují kritici

Slovenský prezident Peter Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Nově tak například lidem, kteří zpochybňují takzvané Benešovy dekrety, jež po druhé světové válce v Československu mimo jiné omezily majetková práva německé a maďarské menšiny, hrozí půlroční vězení. Novela obsahuje i další změny, které dle opozice i státních zástupců ztíží boj proti kriminalitě. Opozice se proto chce obrátit na ústavní soud.
23. 12. 2025
Načítání...