Taliban upevňuje své postavení v Afghánistánu. Mluvčí radikálního hnutí poprvé vystoupil v televizi a všechny vyzval k návratu k normálnímu životu. Slíbil, že se hnutí nebude mstít a nikomu z cizinců se nic nestane. Státy – včetně Česka – pokračují v evakuaci diplomatů i místních spolupracovníků. Podle předsedkyně TOP 09 Markéty Pekarové Adamové je teď právě zásadní, aby Česko pomohlo těm, kteří pomáhali jemu, uvedla v pořadu Události, komentáře. S tím souhlasí i ministr kultury Lubomír Zaorálek (ČSSD). Proti je naopak místopředseda SPD Radim Fiala. „Věděli, do čeho jdou,“ uvedl.
Je potřeba se bavit o odpovědnosti, zdůraznil Zaorálek. Podle Pekarové Adamové je prioritou pomoc afghánským spolupracovníkům
30 minut
Události, komentáře: Situace v Afghánistánu
„Jsme svědky budování nových poměrů v této zemi, budování nové éry, ale zároveň i toho, že opravdu dochází k selhání,“ uvedla poslankyně a předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová. Určitě by se mělo podle ní za čas vyhodnotit, zda se například stažení armád z Afghánistánu nedalo udělat lépe, případně pomaleji a předat moc jinak. V tento moment je podle ní ale zásadní to, jestli je Česká republika schopná pomoci těm, kteří pomáhali jí. „Tlumočníkům a jejich rodinám. To si myslím, že je klíčová věc, kterou máme řešit teď,“ zdůraznila.
„Je naše povinnost se o ty, kteří nám pomáhali, postarat a nemyslím si, že by se z toho mělo stávat velké téma,“ souhlasil také ministr kultury a bývalý ministr zahraničních věcí Lubomír Zaorálek (ČSSD).
Tento názor však nesdílí místopředseda SPD Radim Fiala. „Oni měli pracovní smlouvy s ministerstvem obrany, věděli, do čeho jdou, byli za to placeni,“ uvedl s tím, že tito lidé pocházejí z odlišného kulturního a společenského prostředí, mají jiné hodnoty, vztah ke svobodě, k ženám i k západním hodnotám. „Pokud jim česká vláda chtěla pomoci, měla jim domluvit politický azyl v nějaké jiné muslimské zemi, která je blízká jejich hodnotám, kultuře. Například v Turecku, je to člen NATO,“ řekl.
V této souvislosti také uvedl, že sice zaznamenal jejich „výkřiky“: raději smrt než Taliban, „ale když mohli vzít pušku do ruky a bojovat za osvobození Afghánistánu, tak to neudělali,“ zdůraznil. „Já mám pocit, že teď jde o to, že si řekli – oni se o nás starali celou dobu, tak se tam necháme odvézt, aby se o nás starali i v Evropě. Ale opravdu, já se bojím radikalizace muslimů v Evropě a myslím si, že bychom to nebezpečí neměli brát na lehkou váhu,“ dodal.
Pekarová Adamová však zopakovala, že pomoc spolupracovníkům je namístě, protože jinak se Česká republika stane nedůvěryhodným partnerem do budoucna.
Dění, které nyní v Afghánistánu probíhá, ji ale překvapilo, zvláště rychlý postup Talibanu při přebíraní moci. Zaorálek (ČSSD) naopak podotkl, že informace o situaci v zemi byla k dispozici už v předstihu, a to před několika lety.
Připomněl, že už v roce 2014 si americký Kongres nechal zpracovat zprávu, ze které pak o pět let později byly zveřejněné nemalé části v listu The Washington Post a která přinesla tři hlavní sdělení: „V Afghánistánu nemáme žádný strategický cíl. Udržujeme režim jen pomocí korupce. A armáda, kterou jsme vytvořili, je jen pomyslná, existuje jen na výplatních páskách,“ konkretizoval Zaorálek. A dodal, že může doložit i to, že už v roce 2005 Američané disponovali informací, že nejsou schopni Taliban porazit.
Podle něho je teď proto namístě se bavit ne o překvapení, ale o odpovědnosti. „Dvacet let jsme něco budovali a dnes jsme ztratili veškerý vliv. Jestli si někdo myslí, že tam zítra nějaký budeme mít, tak je naivní,“ uvedl s tím, že do Afghánistánu se investovalo 2,2 bilionu dolarů a přímo do afghánské armády pak směřovalo 83 miliard dolarů.
„Já bych byl rád, kdybychom místo toho, že začneme analyzovat, si začali říkat, že se tady kolem Afghánistánu neskutečným způsobem lhalo. Když jsem ve sněmovně (dříve) řekl, že se bojím, že tam nemáme žádnou strategii, tak jsem jedním českým generálem byl nazván zbabělcem,“ přiblížil Zaorálek.
Podle něho je teď také zásadní si uvědomit, že zmíněných 83 miliard dolarů se dalo investovat do sil Aliance, na ochranu území států, které ji tvoří. „To je ta odpovědnost, po které volám. My jsme ztratili peníze na reformu armády, která by bránila naše území. A tady je potřeba se ptát, jak je možné, že se takto lily peníze do černé díry a dnes zbraně, které jsme vozili afghánské armádě, má Taliban,“ dodal.
Pozastavil se také nad vystoupením amerického prezidenta Joea Bidena, které nepovažuje za šťastné.
„Chápu, co řekl ve vystoupení, že není možné bojovat za Afghánistán, když Afghánci sami nechtějí. Rozumím, že co dělá, je v zájmu Spojených států a že dál tam lít peníze nemá smysl. Ale na druhou stranu s ním nesouhlasím, že je možné si jako Pilát umýt ruce a říci, že Afghánci mají smůlu. Biden nemá pravdu, že nešlo nikdy o budování demokracie, já si pamatuju výroky o tom, jak chceme získat srdce a hlavy Afghánců,“ dodal.
Česká republika by se měla starat o Českou republiku a nechat Afghánistán Afgháncům, říká Fiala
Fiala pak připomněl, že SPD nikdy s misí nesouhlasila. „My jsme říkali, a v tom jsme byli v rozporu s prezidentem, že mise v Afghánistánu nebude mít dobrý konec a teď se to potvrzuje. Bohužel válka proti terorismu v Afghánistánu se stala dlouhodobou okupací, která v očích Afghánců legitimizovala teroristické hnutí Taliban jako osvobozenecké. To znamená, Afghánci, běžní lidé, to brali tak, že je Taliban osvobozuje od dlouhodobé okupace spojenců,“ uvedl.
Dodal, že dnes je zřetelně viditelné i to, že země nechce žádnou západní demokracii ani její hodnoty a že jsou tamní lidé spokojeni s režimem, který tam kdysi panoval, a byli by rádi, kdyby se vrátil. „Já si myslím, že by se Česká republika měla starat o Českou republiku a nechat Afghánistán Afgháncům,“ zdůraznil.
Aktuální situace podle něho totiž nepřinesla nic jiného než to, že debakl západních hodnot v Afghánistánu znamená obrovské vítězství radikálního islámu, které se projeví i v Evropě. „A my jsme přesvědčeni o tom, že by naši policisté, vojáci měli bránit naše hranice,“ uvedl s tím, že i rakouský kancléř Sebastian Kurz nebo maďarský premiér Viktor Orbán dělají patřičné kroky k ochraně těch svých – kvůli nové migrační vlně, která podle něho hrozí.
NATO by si mělo uvědomit, jaká je jeho role, zdůraznil Zaorálek
Ohledně dalšího vývoje v Afghánistánu není Zaorálek příliš optimistou. Ze strany Talibanu nelze podle něho očekávat nějakou zásadní diskuzi. „To je různorodé sdružení, není tam jednotný mluvčí, když vám někdo řekne, že bude umírněný, tak zítra na druhém konci zjistíte, že se vracejí k tomu, co tam bylo před lety. Tam nás nic dobrého nečeká,“ uvedl. A připomněl, že do toho vstupují také jiní hráči, jako Čína či Rusko.
„NATO by si mělo sednout a uvědomit si, jaká je jeho role. Říci si, jaký závěr z toho plyne, z obrovských postředků, které jsme investovali, a nemáme z toho nic. A co budeme dělat. Nejde o to konstatovat, že jsme v krizi, ale jde o to říci si: máme pořád obrovskou sílu, tak na co ji vložíme. A nemrhat prostředky a lidmi, jako jsme dělali dosud,“ zdůraznil.
