Český armádní evakuační letoun z Kábulu přiletěl v úterý pozdě večer zpět do Prahy. Z Afghánistánu přivezl další Čechy, místní spolupracovníky, velvyslance Jiřího Balouna a dva Poláky. Na palubě bylo celkem 87 lidí.
Český evakuační speciál se vrátil z Kábulu do Prahy. Přivezl velvyslance i spolupracovníky
Události: Z Kábulu letí do Prahy už druhý vojenský speciál (zdroj: ČT24)
On-line přenos
Taliban postupuje Afghánistánem
- 22:17
Pentagon v pátek oznámil, že americké evakuační lety z Kábulu budou přistávat i v Německu.
- 21:43
Evropská unie by měla pomoci Afgháncům v jejich vlasti a sousedních zemích, aby zabránila nové migrační vlně. V pátečním telefonátu s řeckým premiérem Kyriakosem Mitsotakisem to řekl turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. Informovala o tom agentura AP.
- 20:47
"Nenechte se mýlit, tato evakuační mise je nebezpečná. Zahrnuje rizika pro naše ozbrojené síly a je vedena za obtížných okolností. Nemohu slíbit, jaký bude konečný výsledek nebo že bude bez rizika ztráty. Ale jako vrchní velitel vás mohu ujistit, že zmobilizuji všechny potřebné prostředky," řekl americký prezident Joe Biden o evakuaci z Kábulu. Informovala o tom agentura Reuters.
Evakuační let se protáhl kvůli složité situaci na kábulském letišti. Letadlo z Prahy odstartovalo už v pondělí dopoledne, mezipřistání mělo v ázerbájdžánském Baku, kde čekalo na povolení přistání v Kábulu. Do Prahy se (s opětovným mezipřistáním v Ázerbajdžánu) vrátilo v úterý před jedenáctou večer.
Mluvčí ministerstva zahraničních věcí Eva Davidová informovala, že na palubě bylo 87 pasažérů. Šéf resortu Jakub Kulhánek (ČSSD) zároveň potvrdil i přítomnost velvyslance. Z Afghánistánu tak již byli evakuováni všichni zaměstnanci zastoupení České republiky. Letadlo vezlo podle Kulhánka i malé děti. Premiér Andrej Babiš (ANO) Rádiu Z řekl, že česká armáda přepravila také dva Poláky, protože v letadle bylo místo. Čechů vezlo letadlo podle premiéra 16.
Armáda upozornila, že afghánským tlumočníkům nepomáhá jenom s evakuací. „V Česku pro ně zajišťujeme ubytování, stravování, zdravotní péči a psychologickou podporu,“ uvedla na Twitteru. „Naši vojáci zasluhují úctu a poděkování. Šli za hranici svých možností, aby na palubu speciálu dostali co nejvíce lidí,“ uvedl ministr obrany Lubomír Metnar.
Ministra vnitra Jan Hamáček (ČSSD) řekl, že evakuované Afghánce čeká deset dnů karantény. „Během té doby budeme řešit jejich povolení k pobytu,“ uvedl. Následovat budou individuální rozhovory s evakuovanými o jejich budoucnosti. Sami si musí říct, co chtějí, řekl. Afghánci podle premiéra získají víza a během karantény budou také očkováni. Všichni budou po první dny ubytováni na jednom místě. Kde, nechtěl stejně jako Hamáček upřesnit.
Jde o druhý evakuační speciál, který Česko do Afghánistánu vypravilo. První dopravil v pondělí ráno do Prahy 46 Čechů a jejich spolupracovníků s rodinami. I tento měl mít stejnou kapacitu.
Pokračování evakuace
Premiér Babiš uváděl, že o případném třetím letu se rozhodne v úterý večer na základě informací a požadavků z Kábulu, podle novějších informací by záležitost měl během středy projednat krizový štáb Černínského paláce.
Česká republika, stejně jako další členské země protitalibanské koalice, se z Kábulu snaží evakuovat své zaměstnance i místní spolupracovníky. Svou snahu zrychlily poté, co se Taliban zmocnil i samotného Kábulu.
Spolek Vlčí máky, který se snaží pomoct afghánským spolupracovníkům české armády, je v kontaktu s bývalými tlumočníky. Podle předsedkyně spolku Miroslavy Paškové jich na pomoc čeká ještě pět. Další skupině bývalých tlumočníků české armády se snaží pomoct jejich někdejší spolupracovníci.
Za deset let azyl pro 21 Afghánců
Česko udělilo za poslední desetiletí azyl 21 lidem z Afghánistánu. Dalším 43 osobám poskytlo dočasné útočiště. Celkem stát od roku 2011 do konce loňska dostal od afghánských mužů, žen a dětí 188 žádostí o mezinárodní ochranu. Vyplývá to z výročních statistických zpráv ministerstva vnitra za jednotlivé roky.
Za posledních deset let afghánští žadatelé a žadatelky podali 1,5 procenta všech žádostí, získali zhruba tři procenta přiznaných azylů. S povolením k pobytu pak v Česku žijí také více než tři stovky Afghánců a Afghánek, kteří tu pracují, podnikají či studují.
Podle údajů od roku 2011 do roku 2020 dostala ČR od cizinců z různých zemí světa 12 612 žádostí o ochranu. Část z nich lidé podali opakovaně. Azyl získalo za poslední desetiletí 732 mužů, žen a dětí ze zahraničí. Nejvíc jich bylo v roce 2016, a to 148. Nejmenší počet nových azylů byl v roce 2017, kdy jich úřady přiznaly 29. ČR patří v EU k zemím, které udělují azyl nejméně.
Také Afghánci a Afghánky žádali o ochranu v Česku v posledním desetiletí nejvíc v roce 2016. Tehdy resort vnitra evidoval 37 afghánských žádostí. Nejméně jich pak bylo v roce 2013, a to osm. Nejvíc azylů stát přiznal lidem z Afghánistánu v roce 2011, a to deset. V šesti z deseti let neudělil azyl nikomu.