Český evakuační speciál se vrátil z Kábulu do Prahy. Přivezl velvyslance i spolupracovníky

Nahrávám video

Český armádní evakuační letoun z Kábulu přiletěl v úterý pozdě večer zpět do Prahy. Z Afghánistánu přivezl další Čechy, místní spolupracovníky, velvyslance Jiřího Balouna a dva Poláky. Na palubě bylo celkem 87 lidí.

  • 22:17

    Pentagon v pátek oznámil, že americké evakuační lety z Kábulu budou přistávat i v Německu.

  • 21:43

    Evropská unie by měla pomoci Afgháncům v jejich vlasti a sousedních zemích, aby zabránila nové migrační vlně. V pátečním telefonátu s řeckým premiérem Kyriakosem Mitsotakisem to řekl turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. Informovala o tom agentura AP.

  • 20:47

    "Nenechte se mýlit, tato evakuační mise je nebezpečná. Zahrnuje rizika pro naše ozbrojené síly a je vedena za obtížných okolností. Nemohu slíbit, jaký bude konečný výsledek nebo že bude bez rizika ztráty. Ale jako vrchní velitel vás mohu ujistit, že zmobilizuji všechny potřebné prostředky," řekl americký prezident Joe Biden o evakuaci z Kábulu. Informovala o tom agentura Reuters.  

Evakuační let se protáhl kvůli složité situaci na kábulském letišti. Letadlo z Prahy odstartovalo už v pondělí dopoledne, mezipřistání mělo v ázerbájdžánském Baku, kde čekalo na povolení přistání v Kábulu. Do Prahy se (s opětovným mezipřistáním v Ázerbajdžánu) vrátilo v úterý před jedenáctou večer. 

Mluvčí ministerstva zahraničních věcí Eva Davidová informovala, že na palubě bylo 87 pasažérů. Šéf resortu Jakub Kulhánek (ČSSD) zároveň potvrdil i přítomnost velvyslance. Z Afghánistánu tak již byli evakuováni všichni zaměstnanci zastoupení České republiky. Letadlo vezlo podle Kulhánka i malé děti. Premiér Andrej Babiš (ANO) Rádiu Z řekl, že česká armáda přepravila také dva Poláky, protože v letadle bylo místo. Čechů vezlo letadlo podle premiéra 16.

Armáda upozornila, že afghánským tlumočníkům nepomáhá jenom s evakuací. „V Česku pro ně zajišťujeme ubytování, stravování, zdravotní péči a psychologickou podporu,“ uvedla na Twitteru. „Naši vojáci zasluhují úctu a poděkování. Šli za hranici svých možností, aby na palubu speciálu dostali co nejvíce lidí,“ uvedl ministr obrany Lubomír Metnar.

Ministra vnitra Jan Hamáček (ČSSD) řekl, že evakuované Afghánce čeká deset dnů karantény. „Během té doby budeme řešit jejich povolení k pobytu,“ uvedl. Následovat budou individuální rozhovory s evakuovanými o jejich budoucnosti. Sami si musí říct, co chtějí, řekl. Afghánci podle premiéra získají víza a během karantény budou také očkováni. Všichni budou po první dny ubytováni na jednom místě. Kde, nechtěl stejně jako Hamáček upřesnit.

Jde o druhý evakuační speciál, který Česko do Afghánistánu vypravilo. První dopravil v pondělí ráno do Prahy 46 Čechů a jejich spolupracovníků s rodinami. I tento měl mít stejnou kapacitu. 

Pokračování evakuace

Premiér Babiš uváděl, že o případném třetím letu se rozhodne v úterý večer na základě informací a požadavků z Kábulu, podle novějších informací by záležitost měl během středy projednat krizový štáb Černínského paláce. 

Česká republika, stejně jako další členské země protitalibanské koalice, se z Kábulu snaží evakuovat své zaměstnance i místní spolupracovníky. Svou snahu zrychlily poté, co se Taliban zmocnil i samotného Kábulu. 

Spolek Vlčí máky, který se snaží pomoct afghánským spolupracovníkům české armády, je v kontaktu s bývalými tlumočníky. Podle předsedkyně spolku Miroslavy Paškové jich na pomoc čeká ještě pět. Další skupině bývalých tlumočníků české armády se snaží pomoct jejich někdejší spolupracovníci.

Za deset let azyl pro 21 Afghánců

Česko udělilo za poslední desetiletí azyl 21 lidem z Afghánistánu. Dalším 43 osobám poskytlo dočasné útočiště. Celkem stát od roku 2011 do konce loňska dostal od afghánských mužů, žen a dětí 188 žádostí o mezinárodní ochranu. Vyplývá to z výročních statistických zpráv ministerstva vnitra za jednotlivé roky.

Za posledních deset let afghánští žadatelé a žadatelky podali 1,5 procenta všech žádostí, získali zhruba tři procenta přiznaných azylů. S povolením k pobytu pak v Česku žijí také více než tři stovky Afghánců a Afghánek, kteří tu pracují, podnikají či studují.

Podle údajů od roku 2011 do roku 2020 dostala ČR od cizinců z různých zemí světa 12 612 žádostí o ochranu. Část z nich lidé podali opakovaně. Azyl získalo za poslední desetiletí 732 mužů, žen a dětí ze zahraničí. Nejvíc jich bylo v roce 2016, a to 148. Nejmenší počet nových azylů byl v roce 2017, kdy jich úřady přiznaly 29. ČR patří v EU k zemím, které udělují azyl nejméně.

Také Afghánci a Afghánky žádali o ochranu v Česku v posledním desetiletí nejvíc v roce 2016. Tehdy resort vnitra evidoval 37 afghánských žádostí. Nejméně jich pak bylo v roce 2013, a to osm. Nejvíc azylů stát přiznal lidem z Afghánistánu v roce 2011, a to deset. V šesti z deseti let neudělil azyl nikomu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Odbory ve Strakově akademii vyhlásily na pátek stávku

Odbory ve Strakově akademii vyhlásily na pátek stávku. Upozornit chtějí na riziko destrukce výkonu agend, které se věnují zranitelným skupinám a jejichž pracovníci mají být převedeni ze Strakovy akademie na jednotlivá ministerstva. O rozhodnutí uspořádat protest informovala odborová organizace Straka v tiskové zprávě. Odboráři před stávkou varovali už ve středu. Vedoucí Úřadu vlády Tünde Bartha v reakci uvedla, že platí její dopolední vyjádření, že většina kritiky převodu agend je neopodstatněná.
10:58Aktualizovánopřed 25 mminutami

Většina zemí EU podpořila prodloužení ochrany Ukrajinců, ale s omezeními, řekl Metnar

Většina zemí EU na jednání v Lucemburku podpořila Českem prosazovaný návrh, aby byla dočasná ochrana pro ukrajinské uprchlíky prodloužena po roce 2027, nicméně s omezeními pro muže, na které se vztahuje branná povinnost, řekl ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO). Zástupci Evropské komise následně po diskusi se státy uvedli, že půjdou touto cestou a s návrhem potřebného opatření přijdou do července letošního roku. Metnar také sdělil, že Česko bude připravené na nový migrační pakt, solidaritu ale odmítá.
16:45Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Dagmar Havlová odstupuje od dohody o spolupráci na projektu Knihovny Václava Havla

Dagmar Havlová odstupuje od dohody o spolupráci na projektu Knihovny Václava Havla. Následuje tak dosavadní sponzory projektu, miliardáře Zdeňka Bakalu a Karla Komárka. Havlová tak reaguje na situaci, kdy správní rada postavila ředitele knihovny Tomáše Sedláčka na takzvané překážky v práci, čímž mu znemožnila činnost. Poté správní rada rezignovala, až na Davida Duška, který je také místostarostou Prahy 5 za STAN. Také z dozorčí rady knihovny zbyl jediný člen – Martin Palouš. Pro letošní rok zůstalo financování knihovny zajištěné.
před 2 hhodinami

Sněmovna navrhla vyznamenat mimo jiné Zemana

Na udělení nejvyššího státního vyznamenání sněmovna navrhla prezidentu Petru Pavlovi jeho předchůdce ve funkci Miloše Zemana. Mezi poslaneckými adepty na toto ocenění opět figurují také třeba spisovatel Milan Kundera či někdejší ministr zahraničí Jaroslav Šedivý. Opoziční a koaliční poslanci se ještě předtím přeli kvůli nepřítomnosti členů vlády při písemných interpelacích. Na projednávání poslaneckých dotazů dorazil dopoledne jen ministr zemědělství Martin Šebestyán (za SPD). Odpoledne pak byly na programu ústní interpelace.
05:27Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Budoucí šéf armády Hlaváč představil Pavlovi své priority, prezident ho podpořil

Budoucí náčelník generálního štábu Miroslav Hlaváč představil ve čtvrtek prezidentovi Petru Pavlovi své priority. Patří mezi ně například dokončení těžké brigády. Novinářům po setkání řekl, že ho Pavel podpořil. Termín jmenování mu ale zatím nesdělil. Nejzazší datum převzetí funkce připadá na 30. června, respektive 1. července. Stejný termín navrhuje i vláda. Ve funkci Hlaváč vystřídá Karla Řehku.
15:45Aktualizovánopřed 3 hhodinami

EU potvrdila fondu, že postupuje správně při obnovení nárokových dotací pro Agrofert

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ve čtvrtek obdržel od Generálního ředitelství pro zemědělství a rozvoj venkova EU (DG Agri) potvrzení, že postupuje správně při obnovení nárokových dotací firmám z holdingu Agrofert, uvedl SZIF v tiskové zprávě. Informace o pozastavení plateb ze strany Evropské komise nejsou podle fondu pravdivé. O dopise informoval také Deník N.
před 4 hhodinami

Průměrná mzda v prvním čtvrtletí překročila 50 tisíc

Průměrná mzda v Česku stoupla v letošním prvním čtvrtletí meziročně o 8,1 procenta na 50 282 korun. Ve srovnání s prvními třemi měsíci loňského roku to bylo o 3789 korun více. Po zohlednění inflace, která činila 1,6 procenta, vzrostla mzda reálně o 6,4 procenta, vyplývá z údajů, které ve čtvrtek zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Loni byla dle ČSÚ česká hodinová mzda na úrovni 57 procent průměru EU. Úřad zároveň zveřejnil data o květnové inflaci, která zpomalila na 2,1 procenta.
09:26Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Novo Nordisk bude v Česku vyrábět látky pro léky na cukrovku a obezitu

Dánská firma Novo Nordisk bude v tuzemsku vyrábět látky pro novou generaci léků na cukrovku a obezitu. Do závodu v osadě Bohumil patřící pod Jevany ve Středočeském kraji investovala několik miliard korun, vyplývá z pozvánky na otevření závodu. V pátek 12. června se ho zúčastní mimo jiné předseda vlády Andrej Babiš (ANO) a prezident společnosti Novo Nordisk Mike Doustdar.
před 5 hhodinami
Načítání...