Dohodu o plynovodu Nord Stream 2 kritizují zákonodárci z devíti zemí včetně Česka. Pozdě, míní Jirušek

Jirušek v Horizontu ČT24: Iniciativa na dokončení plynovodu nic nezmění (zdroj: ČT24)

Jedenáct zákonodárců ze Spojených států, Česka a dalších sedmi evropských zemí vydalo prohlášení kritizující rusko-německý plynovod Nord Stream 2 a nedávnou dohodu mezi Washingtonem a Berlínem o jeho dokončení. Varují před nárůstem vlivu Ruska na Evropu a před důsledky pro bezpečnost na Ukrajině. Podle Martina Jiruška z Katedry mezinárodních vztahů a evropských studií na Masarykově univerzitě ale tato iniciativa přichází pozdě.

„My, předsedové zahraničních výborů našich příslušných národních parlamentů, nadále nesouhlasíme s projektem plynovodu Nord Stream 2 a s velkou lítostí jsme zaznamenali nedávné rozhodnutí Spojených států a Německa ohledně Nord Streamu 2, které má za následek návrat k dokončování plynovodu,“ píše se v prohlášení zákonodárců.

Česko má mezi signatáři dva zástupce: senátora Pavla Fischera (KDU-ČSL) a poslance Ondřeje Veselého (ČSSD). Kromě nich jsou pod textem podepsaní demokratický člen Senátu USA Bob Menendez, šéf zahraničního výboru britské Dolní sněmovny Tom Tugendhat, dva polští zákonodárci Marek Kuchinski a Bogdan Klich, Ukrajinec Oleksandr Merežko, irský poslanec Charles Flanagan a zástupci tří pobaltských států.

„Nord Stream 2 považujeme za geopolitický projekt sledující rozšíření ruského vlivu na Evropu skrze ovládnutí energetického trhu. Dokončení plynovodu posílí vliv ruského plynu v evropském energetickém mixu, ohrozí národní bezpečnost členských zemí EU a Spojených států a ohrozí již tak nejistou bezpečnost a svrchovanost Ukrajiny,“ uvedli politici z devíti zemí.

Fischer a Veselý poukazují na zhoršení pozice Ukrajiny

Fischer uvedl, že prohlášení politici připravovali společně v minulých týdnech. „Jsem rád, že se k němu mohli připojit nejen kolegové z parlamentů zemí EU, ale také ze Spojeného království a USA. Je v našem zájmu, abychom energetickou bezpečnost řešili společně.“

Nord Stream 2 podle něj posiluje vliv Ruska na evropském kontinentu. „Do nevýhodné situace se dostává Ukrajina, kterou nový tranzit plynu obchází,“ dodal. Za nutnost považuje hledání cest k energetice, která nebude na dodávkách z Ruska závislá. Společný apel chápe Fischer jako příležitost k dialogu o tom, jak zajistit bezpečnost občanů vůči režimům, které otevřeně popírají to, na čem stojí místní parlamentní demokracie.

Také Veselý potvrdil, že prohlášení podepsal. „Důvodem byla skutečnost, že podle mého to tady Německo s pragmatickým přístupem k diplomacii už přehnalo a Ukrajinu prostě hodilo přes palubu,“ podotkl.

Plynovod Nord Stream 2
Zdroj: Wikipedia.org/nord-stream2.com

Jirušek: Na zastavení projektu je pozdě

„Je to jakási deklarace, nicméně efekt na dokončení plynovodu to již mít žádný nebude,“ komentoval iniciativu zákonodárců v Horizontu ČT24 Martin Jirušek z Katedry mezinárodních vztahů a evropských studií na Masarykově univerzitě.

„Česká republika ostatně spíš vystupuje jako jakýsi tichý podporovatel (plynovodu Nord Stream 2). Minimálně zhruba od roku 2017, kdy vešlo ve známost, jaké objemy plynu potečou a kudy potečou a (že) Česká republika bude v těchto dodávkách hrát poměrně významnou roli,“ pokračoval Jirušek.

„Je namístě se ptát, proč se proti Nord Streamu 2 nevzedmula tak ostrá aktivita v roce 2018, kdy se se stavbou začalo, v době, kdy již bylo možné vytýkat Rusku spoustu z věcí, které dělalo - ať už vůči Ukrajině, nebo další aktivity v západní Evropě,“ uzavřel.

Americký ústupek Německu

Nord Stream 2 je již dlouho zdrojem napětí mezi Německem a jeho spojenci z NATO. Plynovod, který vede Baltským mořem a vyhýbá se Ukrajině i Polsku, je nicméně velmi blízko dokončení.

USA dlouhodobě projekt kritizují a přistupovaly i k sankcím, v červenci nicméně Washington oznámil dohodu s Německem, která umožňuje dotažení stavby do konce bez dalších postihů. Obě země se zároveň zavázaly, že pokud Rusko využije plynovod jako politickou zbraň, uvalí na něj nové sankce.

Těmto slibům ale nevěří Ukrajina, která dohodu považuje za svou porážku, stejně jako Pobaltské státy nebo Polsko. Ve Varšavě vnímají rozhodnutí Washingtonu stavbu neblokovat částečně jako zradu. Polsko německo-ruský projekt kritizuje od začátku, považuje ho za zásadní bezpečnostní hrozbu. Na tomto postoji se navíc vzácně shoduje celé tamní politické spektrum.

Pro vládu amerického prezidenta Joea Bidena představuje dohoda s Německem ústupek, neboť šéf Bílého domu se už od nástupu do funkce usilovně snaží vylepšit pošramocené vztahy s Berlínem. Největší evropskou ekonomiku chce totiž mít po svém boku při případné konfrontaci s Čínou.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump hrozí Rusku vysokými cly, pokud nebude brzy dohoda o konci války na Ukrajině

Nový americký prezident Donald Trump pohrozil Rusku vysokými cly, pokud nebude brzy uzavřena dohoda o ukončení války na Ukrajině. Představil také projekt s názvem Stargate (Hvězdná brána), v rámci kterého by měly soukromé firmy investovat pět set miliard dolarů (asi dvanáct bilionů korun) do infrastruktury pro umělou inteligenci (AI). Trump také znovu mluvil o zavedení cel na sousední země i Čínu nebo Evropskou unii.
včeraAktualizovánopřed 30 mminutami

Černá Hora čelí ruským kybernetickým útokům, i kvůli ambicím vstupu do EU

Černá Hora kvůli svým ambicím stát se členem Evropské unie (EU) i členství v NATO čelí počítačovým útokům z Ruska. V boji proti nim nově pomůžou specialisté z českého úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost. Podpořit balkánskou zemi v její cestě do sedmadvacítky přijel i prezident Petr Pavel.
před 3 hhodinami

Firmy vyhlížejí, zda Trump zavede další cla. Část by mohla přesunout výrobu

Řada českých podniků po nástupu Donalda Trumpa do Bílého domu už předpokládá, že dojde k uvalení nových cel, případně zvýšení těch aktuálně platných. Pro evropskou ekonomiku by to podle nich byl problém. Některé firmy pak přiznávají, že by v takovém případě přemístily výrobu právě do Spojených států.
před 4 hhodinami

Turecko pohřbívá oběti požáru z horského hotelu

Turecké úřady v souvislosti s úterním požárem hotelu v lyžařském středisku na severu Turecka zadržely již jedenáct lidí, včetně majitele hotelu. Při neštěstí zahynulo 79 lidí a další desítky jich byly zraněny. Země držela ve středu státní smutek, konaly se také první pohřby.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Trump bude chtít Americe vrátit ztracený respekt, říká Topolánek

Nový americký prezident Donald Trump bude chtít podle bývalého předsedy vlády Mirka Topolánka vrátit Spojeným státům částečně ztracený respekt. „Amerika ten respekt částečně ztratila za Baracka Obamy a nepochybně i za Joea Bidena,“ sdělil Topolánek v Interview ČT24. Trump podle něho určitě neopustí svoji základní myšlenku, kterou je heslo „America first“. To, co nový prezident USA říká, je podle bývalého českého premiéra třeba brát velmi vážně. „Trump je člověk z byznysu, je významně transakční a je to dobrý vyjednávač,“ míní Topolánek.
před 5 hhodinami

Při útoku v německém parku zemřel muž a batole

Dva lidé včetně dvouletého dítěte zemřeli po útoku nožem v bavorském městě Aschaffenburg. Policie zadržela podezřelého osmadvacetiletého muže původem z Afghánistánu. Další tři lidé byli zraněni. Bavorský premiér Markus Söder označil čin za hrozivý. Motiv zatím není jasný, policie nevyloučila terorismus.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Trump omilostnil i vůdce milicí. Republikáni mírní kritiku

Mnozí republikánští senátoři ještě před nástupem amerického prezidenta Donalda Trumpa do úřadu nesouhlasili s možným omilostněním a zmírněním trestů pro patnáct set útočníků na Kapitol, kde 6. ledna 2021 zemřelo několik lidí. Poté, co Trump po své inauguraci obviněné skutečně omilostnil, ale řada republikánů otočila a proti rozhodnutí se zpravidla nijak nevymezuje. Někteří se ho dokonce snaží obhájit.
před 7 hhodinami

Hútíové po roce propustili posádku ukořistěné lodi

Jemenští povstalci hútíové po víc než roce propustili posádku zadržovaného tankeru Galaxy Leader. Loď plující pod bahamskou vlajkou rebelové podporovaní Íránem napadli v listopadu 2023. Akci tehdy označili za pomstu za izraelský vpád do Pásma Gazy. Posádka se skládala z 25 členů různých národností včetně Bulharů, Ukrajinců či Filipínců.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...