Z tiskáren vyšlo poslední číslo končícího Apple Daily. Čtenáři na něj v Hongkongu čekali fronty

Lidé v Hongkongu během čtvrtečního rána stáli fronty na poslední vydání prodemokratického deníku Apple Daily. Ten po 26 letech končí činnost v důsledku zásahu tamních úřadů. Podle nich list svými články porušoval zákony, policie v jeho redakci také minulý týden provedla razii a zadržela šéfredaktora, výkonného ředitele mediální skupiny Next Digital a další tři vysoké činitele. Hongkongští kriminalisté také zmrazili několikamilionový majetek, který patří třem společnostem napojeným na Apple Daily.

Do front na poslední vydání se obyvatelé Hongkongu začali řadit už o půlnoci, do brzkého dopoledne se přitom ve stáncích po celém městě prodal milion výtisků. Je to desetkrát více, než býval obvyklý náklad listu.

„Po dnešku zde není svoboda tisku. V Hongkongu nevidím budoucnost. Cítím velké zklamání a vztek. Nechápu, proč naše početně malá skupina a noviny byly nuceny přestat fungovat za takovýchto podmínek,“ řekl agentuře Reuters grafický designér Dickson Ng.

Apple Daily byl populární bulvární deník, který publikoval zprávy o celebritách. Ve svých politických článcích ale také často kritizoval hongkongské vedení i čínskou vládnoucí garnituru. List patří opozičnímu aktivistovi Jimmymu Laiovi, jenž si nyní odpykává trest za účast na nepovolených demonstracích v roce 2019.

Deník podle úřadů porušil bezpečnostní zákon

Poradce Jimmyho Laie v pondělí uvedl, že po zablokování aktiv deník není schopen vyplácet mzdy svým zhruba šesti stům zaměstnancům ani provádět jiné platby, a bude tak nucen v příštích několika dnech skončit.

Policie sdělila, že několik desítek článků v listu porušilo bezpečnostní zákon pro Hongkong. Ten trestá například podněcování k odtržení Hongkongu od Číny, podporu terorismu, podvracení státního pořádku či spolupráci se zahraničními zeměmi nebo osobami s cílem ohrozit státní bezpečnost. Za jeho porušení hrozí vysoké tresty odnětí svobody.

Zásah proti Apple Daily prohloubil obavy o svobodu slova v bývalé britské kolonii Hongkongu, která v roce 1997 přešla pod čínskou správu. Peking tehdy slíbil, že zdejší hospodářský a politický systém ponechá 50 let beze změny podle zásady „jedna země, dva systémy“.

Šéf britské diplomacie Dominic Raab řekl, že ukončení činnosti deníku Apple Daily je dalším příkladem toho, že pevninská Čína tuto dohodu nedodržuje. Raab přitom Peking vyzval, aby respektoval svobody hongkongského lidu. Tchajwanský úřad pro záležitosti pevniny odsoudil fakt, že hongkongská média nemohou kvůli „politickému útlaku“ pracovat.

Čínské ministerstvo zahraničí v prohlášení uvedlo, že dodržování práv a svobod nesmí současně znamenat ohrožení národní bezpečnosti. „Před zákonem jsou si všichni rovni a žádná organizace nesmí stát nad zákonem,“ uvedl podle agentury Reuters mluvčí ministerstva. „Žádná práva a svobody, včetně svobody médií, nesmí jít za hranici zachování národní bezpečnosti,“ dodal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Počet mrtvých po zemětřesení v Myanmaru překročil 1600

Počet obětí pátečního mohutného zemětřesení v Myanmaru stoupl na 1644, uvedla podle agentury AFP v sobotu odpoledne vládnoucí vojenská junta s tím, že dalších 3408 lidí utrpělo zranění. Předchozí sobotní bilance čítala 1002 mrtvých a přes 2300 zraněných. Ta páteční pak uváděla nejméně 144 mrtvých a 730 zraněných, vůdce vládnoucí vojenské junty Min Aun Hlain ale připustil, že se počet obětí bude ještě zvyšovat.
06:53Aktualizovánopřed 52 mminutami

Istanbul zažil další velkou demonstraci proti zadržení exstarosty

Nejméně desetitisíce lidí se v sobotu v Istanbulu zúčastnily demonstrace, kterou svolala turecká opozice proti zadržení bývalého starosty tohoto největšího tureckého města a významné osobnosti opozice Ekrema Imamoglua. Pokračují tak největší demonstrace v Turecku za posledních více než deset let, píše agentura Reuters.
před 3 hhodinami

Zimní čas je pro člověka přirozenější, ale přizpůsobí se, míní lékař

V noci na neděli začne v Česku platit letní čas. Hodiny se ve dvě ráno posunou o hodinu vpřed. Praktický lékař Cyril Mucha v pořadu 90’ ČT24 uvedl, že pro člověka je přirozenější zimní čas, ale běžný člověk se změně za několik dní přizpůsobí. Problémy se změnami času mají podle něj lidé, kteří mají například obecně problém se spánkem. Europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL) zmínil, že chce téma zrušení střídání letního a zimního času vznést na půdě europarlamentu v září.
před 3 hhodinami

De facto: Odtajněné dokumenty můžou říct více o atentátu na Kennedyho

Atentát na prezidenta Johna Fitzgeralda Kennedyho, jednu z nejzásadnějších událostí moderních amerických dějin, dodnes obestírají nekonečné dohady a spekulace. Část Američanů nikdy neuvěřila, že vrahem byl Lee Harvey Oswald, případně, že atentátník jednal sám. Mnozí čekají, zda jasno do případu nevnese zveřejnění archivních dokumentů, které nedávno nařídil Donald Trump.
před 4 hhodinami

Po ruském útoku na Dnipro jsou nejméně čtyři mrtví

Ruské vzdušné útoky na ukrajinské průmyslové město Dnipro si vyžádaly nejméně čtyři mrtvé a 21 raněných. Informoval o tom v noci na sobotu šéf oblastní správy Serhij Lysak, podle něhož je stav tří raněných kritický.
před 6 hhodinami

Soudce dočasně zablokoval zrušení Hlasu Ameriky

Federální soudce ve Spojených státech v pátek večer (v noci na sobotu SEČ) nařídil administrativě amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby pozastavila své úsilí o zrušení Hlasu Ameriky. Prozatím tak vládě zabránil propustit 1300 novinářů a dalších zaměstnanců rozhlasové stanice s osmdesátiletou tradicí, kteří v polovině března dostali ze dne na den nařízenou dovolenou.
před 8 hhodinami

Rusy sankce pálí, ale jejich ekonomiku to nepoloží, zaznělo v 90' ČT24

Evropští lídři zatím nebudou rušit sankce proti Rusku. Právě to přitom Moskva požaduje výměnou za to, že přistoupí na klid zbraní v Černém moři. Hosté 90' ČT24 se shodli na tom, že sankce sice Rusy pálí více, než přiznávají, ale ekonomiku to nepoloží. „Rusové toho vydrží hodně, nějaká nespokojenost se projeví mnohem pomaleji, než bychom čekali,“ řekla redaktorka Deníku N Petra Procházková.
před 9 hhodinami

Litva chce odstrašit Rusko a Bělorusko, na základně v Rukle slouží i Češi

Litva rozmístí na hranicích s Ruskem a Běloruskem protipěchotní miny, oznámilo tamní ministerstvo obrany s tím, že jde o součást strategie na odstrašení před napadením. Vilnius zároveň očekává příchod německé brigády, která posílí alianční základnu v Rukle, kde jsou momentálně i čeští chemici. Kromě nich už zde působily také mechanizované jednotky nebo dělostřelci. Posílení čeká všech osm základen na východním křídle NATO, Češi slouží na třech z nich.
před 10 hhodinami
Načítání...