V Budapešti se demonstrovalo proti vzniku čínské univerzity, kterou prosazuje Orbán

Několik tisíc lidí se sešlo v maďarském hlavním městě na demonstraci proti plánovanému vzniku čínské univerzity v Budapešti, kterou prosazuje premiér Viktor Orbán. Opozice se obává, že realizace tohoto záměru přispěje ke zvýšení vlivu Číny v Maďarsku, zatímco vládní představitelé kritiku označují za „politickou hysterii“.

Liberální odpůrci nacionalistického předsedy vlády Orbána obviňují z nadbíhání Pekingu. Navíc se jim nelíbí, že by čínská univerzita podle nich mohla ohrozit kvalitu vysokoškolského vzdělávání a navíc posílit vliv Pekingu nejen v Maďarsku, ale i v Evropské unii.

„Nesouhlasím s posilováním feudálních vztahů naší země s Čínou,“ řekl podle agentury Reuters student Patrik, který se protestu zúčastnil. Podle něj by finanční prostředky měly být využity „ke zlepšení našich vlastních univerzit místo na budování čínské“.

Nad hlavami demonstrantů se v sobotu objevily i transparenty s takovými nápisy jako „Zrada“. Orbánova vládnoucí strana „Fidesz šmahem rozprodává ubytování maďarských studentů a jejich budoucnost, aby do země mohla přivést elitní univerzitu čínské diktatury“, napsali na Facebooku organizátoři protestu.

Dohoda Maďarska s čínskou univerzitou

Orbán v dubnu podepsal dohodu s prezidentem šanghajské univerzity Fu-tan o vybudování kampusu v Budapešti v místě, kde byla dříve plánována kolej pro maďarské studenty. Vláda tento počin hájí s tvrzením, že Fu-tan je instituce světové úrovně a její pobočka v Budapešti by „umožnila, aby se studenti učili od nejlepších“.

Náměstek ministra pro inovace a technologie Tamás Schanda podle agentury MTI nynější demonstraci odmítl jako zbytečnou akci. Podle něj jde o „politickou hysterii“ vyvolanou na základě nepodložených drbů a zpráv médií.

Proti čínské univerzitě v Budapešti je kromě jiných i primátor maďarské metropole Gergely Karácsony, který pochází z řad liberální opozice. Ve středu v této souvislosti oznámil pojmenování čtyř ulic v okolí místa, kde by čínský kampus měl vyrůst.

Měly by nést názvy „Dalajlámova ulice“, „Ulice ujgurských mučedníků“ a „Ulice svobodného Hongkongu“. Další jméno má vzdát hold pronásledovanému katolickému biskupovi. Peking označuje dalajlámu za nebezpečného separatistu a muslimští Ujgurové podle Západu čelí v Číně genocidě. Peking ale porušování lidských práv popírá.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Maďarsko uvolní 250 tisíc tun ropy z rezerv, přednostně je získá firma MOL

Maďarsko kvůli pozastavení dodávek ropovodem Družba uvolní dvě stě padesát tisíc tun ropy ze svých strategických rezerv. Přednostní přístup k nim bude mít maďarská společnost MOL. S odkazem na čtvrteční nařízení maďarského ministerstva energetiky o tom informuje agentura MTI.
před 41 mminutami

Venezuela schválila zákon umožňující propuštění politických vězňů

Venezuelské Národní shromáždění jednomyslně schválilo amnestijní zákon umožňující propuštění politických vězňů. Zákon poté podepsala prozatímní prezidentka Delcy Rodríguezová. Informovala o tom agentura AFP. Stalo se tak necelé dva měsíce poté, co americké speciální jednotky z Caracasu unesly autoritáře Nicoláse Madura a jeho ženu, které viní z narkoterorismu. Venezuela už část vězňů v uplynulých týdnech propustila podmínečně.
02:39Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Írán na případnou vojenskou agresi „rázně zareaguje“, napsal Teherán šéfovi OSN

Írán v dopise adresovaném generálnímu tajemníkovi OSN Antóniu Guterresovi tvrdí, že na případnou vojenskou agresi rázně zareaguje. V takovém případě bude Teherán považovat základny, zařízení a prostředky „nepřátelských sil“ v regionu za legitimní cíle. Rétorika amerického prezidenta Donalda Trumpa podle dopisu signalizuje skutečné riziko vojenské agrese, napsala ve čtvrtek agentura Reuters s odvoláním na stálou misi Íránu při OSN.
před 7 hhodinami

Kvůli zabití aktivisty v Lyonu čelí obvinění tři lidé

Prokuratura ve francouzském Lyonu obvinila dva muže ze zabití nacionalistického aktivisty, který zemřel před týdnem po tamní manifestaci. Obviněn z podílu na jeho smrti je také asistent poslance krajně levicové strany Nepodrobená Francie (LFI) Raphaëla Arnaulta, informovala podle agentury AFP prokuratura.
před 9 hhodinami

Soud uložil muži podmínku za to, že nechal umrznout partnerku na Grossglockneru

Soud v rakouském Innsbrucku uložil muži podmínečný pětiměsíční trest za to, že zanechal svou partnerku v mrazivém počasí při výstupu na nejvyšší rakouskou horu Grossglockner. Soud sedmatřicetiletého muže uznal vinným ze zabití z hrubé nedbalosti, informovala agentura APA. Rakušan tvrdil, že za smrt ženy nenese trestní odpovědnost, neboť oba plánovali výpravu společně, napsala APA.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Projekt společné evropské stíhačky je v ohrožení

Německo-francouzská stíhačka příští generace, známá pod zkratkou FCAS, tedy jeden z velkých projektů evropské spolupráce v obranné oblasti, je v ohrožení. Berlín podle zdrojů agentury Reuters zvažuje objednávku dalších amerických stíhaček F-35, aby vyplnil vznikající mezeru ve vývoji. Důvodem je spor mezi hlavními dodavateli – francouzskou firmou Dassault a Airbusem, který zastupuje německé a španělské zájmy. Společnost Airbus chce projekt rozdělit napůl, aby každá z firem vyvíjela svůj vlastní bitevník.
před 11 hhodinami

Britská policie propustila exprince Andrewa, vyšetřován bude na svobodě

Britská policie propustila ve čtvrtek večer bratra krále Karla III. Andrewa Mountbattena-Windsora, kterého během dne zadržela kvůli vazbám na zesnulého amerického sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Exprinc bude vyšetřován na svobodě, informují média. BBC dříve uvedla, že jde o podezření ze zneužití pravomocí ve veřejné funkci. Mountbatten-Windsor, dříve známý jako princ Andrew, podle obvinění poskytoval Espteinovi důvěrné informace coby zmocněnec pro mezinárodní obchod. Král uvedl, že spoléhá na spravedlnost práva.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Trump: USA přispějí na Radu pro mír zajišťující obnovu Gazy deset miliard dolarů

Spojené státy přispějí na Radu pro mír, která si za úkol dává řešení mezinárodních konfliktů a obnovu Pásma Gazy, deset miliard dolarů (přibližně 206 miliard korun). Ve čtvrtek to na prvním zasedání této organizace uvedl americký prezident Donald Trump. Přispěly podle něj i další země. Trump se také vyjádřil i k napětí s Íránem a prohlásil, že si dává deset dní na to, aby se rozhodl, zda lze s Íránem dosáhnout smysluplné dohody o jeho jaderném programu. Jako pozorovatel se schůze účastnil i český ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé).
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami
Načítání...