V Nizozemsku během odhalování trosek bombardéru RAF našli ostatky československé posádky

3 minuty
Události: Trosky bombardéru z druhé světové války v Nizozemsku
Zdroj: ČT

Nizozemská armáda ze země vyzdvihuje trosky britského bombardéru, který nedaleko Amsterdamu v roce 1941 sestřelili Němci. Stroj britského Královského letectva RAF pilotovala československá posádka. Během prací byly nalezeny její ostatky. České ministerstvo zahraničí upřesnilo, že šlo o vrak bombardéru typu Vickers Wellington 1c T2990 patřící 311. československé bombardovací peruti RAF.

Byla to tehdy teplá noc s vymeteným nebem. Šestičlenná československá posádka britského bombardéru Wellington se 23. června 1941 vracela z náletu. Byla to ovšem tragická noc pro pět ze šesti lidí na palubě. 

Nad Nizozemskem bombardér k zemi poslala německá stíhačka. Osmdesát let pak pod několika metry hlíny zůstala pohřbená nejen většina posádky letadla, ale také trosky samotného letounu.

Nizozemsko teď zahájilo akci, při které zbytky bombardéru vyzvedne ze země. Chce tím zároveň uctít památku československých vojáků. „Nikdy se nevrátili domů, takže to poslední, co pro ně můžeme alespoň udělat, je umožnit jim řádný pohřeb a pořádný hrob,“ říká Geert Jonker ze záchranné a identifikační služby.

Dědictví války

„Probíráme každý jednotlivý kus, který najdeme. Pro příklad třeba list vrtule, který je jistě významnou součástí letadla. Pak se budeme bavit s okolními obcemi, jestli nechtějí něco do svých muzeí,“ dodává člen Nizozemského letectva Bart Aalberts. 

Robert-Jan, vojenský pyrotechnik, popisuje objevenou munici. „Náboje do kulometů Browning ráže .303, jsou vyrobené v Británii a dokonce dodnes jsou patrná data výroby,“ říká.

Akci oceňuje i česká strana. „My se tady bavíme o události, která je osmdesát let stará a přesto je neuvěřitelně živá,“ svěřuje se česká velvyslankyně v Nizozemsku Kateřina Sequensová. 

„Tak jsem tady seděla a tekly mi slzy, říkala jsem si, snad to ten Vilda i tatínek vidí,“ popisuje jedna z příbuzných Viléma Bufky – Irena Irvingová. Bufka jediný přežil. Prošel zajateckými tábory, byl vězněn v sídle gestapa v Praze a odsouzen k smrti. Na rozsudek ale nedošlo. A tak se dožil konce války. Na rozdíl od svých spolubojovníků z Wellingtonu číslo T2990.

Ostatky československé posádky

Nizozemské ministerstvo obrany uvedlo, že na místě dopadu se našly úlomky kostí, kus boty a letecké kombinézy. Dodalo, že experti se je nyní snaží přiřadit jednotlivým členům posádky. Analýza bude trvat několik týdnů.

V sestřeleném letounu kromě jediného přeživšího Viléma Bufky byli Alois Rozum, Leonard Smrček, Vilém Konštatský, Jan Hejna a Karel Valach. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Střety mezi Thajskem a Kambodžou vyhnaly z domovů půl milionu lidí

Obnovené střety mezi armádami Thajska a Kambodže od neděle vyhnaly z domovů na obou stranách společné hranice přes půl milionu lidí, s odvoláním na úřady to napsala agentura AFP. Nový konflikt zemí, které po pětidenním ozbrojeném konfliktu v červenci uzavřely příměří, si dosud vyžádal nejméně jedenáct mrtvých, čtyři thajské vojáky a sedm kambodžských civilistů.
10:36Aktualizovánopřed 14 mminutami

EU odložila zavedení emisních povolenek ETS 2

Zavedení emisních povolenek ETS 2 se odkládá na rok 2028. Počítá s tím právně závazný text Evropské unie o klimatických cílech, shodu členských zemí oznámil Evropský parlament. Změnu v návrhu unijní ministři životního prostředí dojednali už minulý měsíc. Do roku 2040 pak mají členské země snížit emise skleníkových plynů o 90 procent oproti úrovni z roku 1990. Změny ještě musí formálně potvrdit Evropský parlament i členské státy.
01:28Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Brazilští poslanci schválili zákon, který může zkrátit trest pro Bolsonara

Dolní komora brazilského Kongresu schválila návrh zákona, který by mohl výrazně snížit trest bývalému prezidentu Jairu Bolsonarovi. Informovala o tom agentura AFP. Bolsonaro si od listopadu odpykává trest 27 let vězení za plánování státního převratu. Pokud návrh schválí i Senát, mohl by trest pro 70letého krajně pravicového politika činit zhruba dva roky. Zákon výrazně snižuje tresty i za několik dalších trestných činů.
před 1 hhodinou

Venezuelská opoziční politička se nezúčastní ceremonie k převzetí Nobelovy ceny

Venezuelská opoziční lídryně María Corina Machadová se nezúčastní ceremonie k převzetí Nobelovy ceny za mír. Cenu za ni převezme dcera, uvedla norská stanice NRK s odkazem na Norský Nobelův výbor. Machadová se v posledních měsících skrývá a nevystupuje na veřejnosti a podle ředitele výboru není jasné, kde se nachází.
před 2 hhodinami

Reportéři ČT se zajímali o dezinformace a spory kolem větrných elektráren

Česko dohání deficit ve větrné energetice – letos se uskutečnil rekordní počet místních referend o větrnících. S jejich instalací ve své obci ale dlouhodobě souhlasí pouze kolem 40 procent lidí. S větrnou energií jsou spojené i různé dezinformace a fámy. Obnovitelné zdroje se dle odborníků také stále více stávají i cílem dezinformačních kampaní Ruska, které nemá zájem na jejich rozvoji. Stát ve snaze větrnou energetiku rozvíjet pak naráží někdy i na odpor krajů, informovali Reportéři ČT. O tématu natáčel Tomáš Vlach.
před 3 hhodinami

Britské námořnictvo reaguje na ruskou hrozbu, pomoci mají i plavidla propojená AI

Ruská špionážní loď Jantar se v poslední době často pohybuje nedaleko výsostných vod Spojeného království. Londýn se obává, že si Rusko takto mapuje podmořské kabely pro případné sabotáže. Britské námořnictvo si proto pořizuje bezpilotní plavidla a ponorné drony. Nové prostředky mají za úkol chránit právě podmořskou infrastrukturu. Tamní vláda také uzavřela obrannou dohodu s Norskem.
před 4 hhodinami

USA vyslaly dva letouny nad Venezuelský záliv, nejblíž vzdušnému prostoru země

Americká armáda v úterý vyslala dvě stíhačky nad Venezuelský záliv, kde létaly přes půl hodiny. Ve středu to napsala agentura AP, podle níž to bylo zřejmě nejbližší přiblížení amerických vojenských letadel k vzdušnému prostoru jihoamerické země od začátku nátlakové kampaně administrativy prezidenta USA Donalda Trumpa.
před 8 hhodinami

Honduraská prezidentka kritizuje „falšování“ výsledků prezidentských voleb

Prezidentka Hondurasu Xiomara Castrová kritizovala „falšování“ prezidentských voleb v zemi i zásahy ze strany Spojených států. Honduraské volební orgány již dříve uznaly nesrovnalosti v protokolech z části okrsků, což může ovlivnit konečný výsledek. Píše to agentura AFP. O vítězství podle průběžných výsledků soupeří Nasry Asfura, kterého opakovaně podpořil americký prezident Donald Trump, a Salvador Nasralla. Castrová varovala, že se obrátí na mezinárodní orgány.
před 11 hhodinami
Načítání...