Netanjahuova strana právně napadla vznikající vládní koalici, prezidentovi právníci výhradu zamítli

Právní poradci izraelského prezidenta Reuvena Rivlina zamítli výhradu strany Likud premiéra Benjamina Netanjahua proti vznikající koaliční vládě, v níž se s Netanjahuem nepočítá. O koalici vyjednává šéf dosavadní opozice Jair Lapid a Rivlinovi chce podle izraelských médií ještě v úterý oznámit, že uspěl.

Po březnových volbách jako první vyjednával o vládě Netanjahu, jehož Likud dostal nejvíc mandátů. Lapid byl pověřen jako druhý, když se Netanjahuovi nepodařilo dát dohromady podporu aspoň 61 ze 120 poslanců.

Podle médií se Lapid dohodl na rotačním principu na postu premiéra s Naftalim Bennettem, který stojí v čele pravicové strany Jamina. Jako první má vládu vést Bennett, v roce 2023 ho má vystřídat Lapid. Likud ve stížnosti adresované Rivlinovi poukázal na to, že Bennett nemůže být premiérem, protože nebyl pověřen sestavením vlády.

Rivlinova právní poradkyně Udit Corinaldiová-Sirkisová ale řekla, že nevidí žádnou právní překážku pro vznik vlády, protože je dohoda o alternaci na postu premiéra, která se týká i Lapida. Zatím se předběžně počítá s tím, že by parlament mohl o důvěře Lapidově vládě hlasovat 9. června.

Lapid musí podle ústavy vyjednávání o koalici dokončit do středeční půlnoci. Likud chce, aby pak Rivlin úkol vybrat příštího premiéra svěřil parlamentu.

Rozporuplná koalice

Bennett patří k rozhodným pravicovým politikům a v minulosti požadoval anexi palestinských území. Za svou ochotu připojit se k centristovi Lapidovi ve vládě sklízí kritiku izraelské pravice a také náboženských stran, které byly v minulosti spojenci vlád Likudu. Vedení jedné z nich –⁠ strany Jednotného judaismu tóry –⁠ v otevřeném dopise napsalo, že vláda Bennetta s Lapidem je „čin příčící se nebesům a těžký hřích“.

Bouřlivá a dlouhá koaliční jednání vyvolala bezpečnostní problémy a Lapid řekl, že byla zpřísněna bezpečnostní opatření kolem některých politiků. Šéfka levicového Merecu Tamar Zandbergová oznámila, že zůstala doma a hlídá své dítě, protože jedna z hrozeb byla zaměřena právě na ně. „Zůstala jsem doma, protože jeden z těch vzkazů říkal, abych si obstarala ochranku, jinak se jí (dceři) něco stane,“ řekla politička.

Podle médií se už podařilo vyřešit spor o to, která ze stran získá předsednictví parlamentu. Poslední větší překážkou oznámení dohody je požadavek druhé nejvýše postavené političky v Jamině Ajelet Šakedové. Trvá na tom, aby byla členkou panelu, který vybírá soudce, a aby dostala post ministryně rozvoje Negevu a Galileje. Šakedová vznesla tyto požadavky, i když už jí bylo garantováno ministerstvo vnitra. Lapid ale posty, které požaduje navíc, přislíbil straně ruských imigrantů Izrael je náš domov a Straně práce.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Evropa odsuzuje sankce USA kvůli regulaci platforem

Řada evropských zemí a Evropská komise (EK) ve středu důrazně odsoudily americké sankce vůči pěti Evropanům. Pětice sankcionovaných se podle Washingtonu podílela na prosazování cenzury na amerických internetových platformách, z pohledu EK jde ale o lidi, kteří se zasazují o přísnou regulaci technologického sektoru a o boj proti dezinformacím na internetu, uvedla agentura AFP s odvoláním na vyjádření šéfa francouzské diplomacie.
13:20Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Zelenskyj představil novou verzi plánu na ukončení ruské války

Nejnovější verze amerického plánu na ukončení ruské války proti Ukrajině počítá se zmrazením fronty na současných liniích a zahájením jednání o vytvoření demilitarizovaných zón. Na dlouhodobém konsensu ohledně územních otázek se ovšem ukrajinští a američtí vyjednavači na víkendových jednáních dohodnout nedokázali, shrnul ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Předmětem sporu je také budoucí správa Ruskem okupované Záporožské jaderné elektrárny.
09:56Aktualizovánopřed 9 hhodinami

USA uvalily sankce na pět Evropanů kvůli údajné cenzuře amerických platforem

Spojené státy uvalily sankce v podobě zákazu vstupu do země na pět Evropanů včetně bývalého eurokomisaře pro vnitřní trh Thierryho Bretona, a to kvůli údajné cenzuře amerických internetových platforem. Evropská komise a Francie sankce důrazně odsoudily.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

V Epsteinově spisu lze část cenzury snadno obejít

Tisíce stran dokumentů zveřejněných americkým ministerstvem spravedlnosti v případu zesnulého sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina obsahují mnoho začerněných pasáží. Některé z nich lze ale odkrýt pomocí softwaru na úpravu fotek či pouhým zvýrazněním textu a vložením do textového editoru. Podle The New York Times jednoduchost, s jakou lze části dokumentů odkrýt, naznačuje, že byly cenzurovány narychlo.
před 11 hhodinami

Nejvyšší soud zamítl pokus Trumpovy vlády vyslat Národní gardu do Chicaga

Nejvyšší soud Spojených států odmítl umožnit Donaldu Trumpovi vyslat jednotky Národní gardy do oblasti Chicaga, aby pomohly při raziích imigračních úřadů, informovala v úterý agentura AP. Zároveň uvedla, že jde o ojedinělý případ, kdy Trump při odvolání k nejvyššímu soudu od svého lednového návratu do úřadu neuspěl.
včera v 22:05

Syrské věznice se opět plní, úřady zprávy o týrání a mučení odmítají

Rok po pádu dlouholetého syrského vládce Bašára Asada se „jeho“ obávané věznice znovu naplňují. Nová vláda přitom slíbila, že někdejší symboly hrůzovlády zůstanou navždy zavřené. Podle vyšetřování agentury Reuters dnes za jejich zdmi opět dochází k týrání, mučení a vraždění vězňů. Úřady prezidenta a bývalého lídra al-Káidy Ahmada Šaráa nicméně kritiku odmítají.
včera v 20:33

Stáhli jsme se ze Siversku, oznámila ukrajinská armáda

Ukrajinská armáda v úterý oznámila, že stáhla své vojáky z města Siversk v Doněcké oblasti. Podle ní měli útočící Rusové ve městě převahu v počtu vojáků i techniky. Moskva oznámila dobytí města již před zhruba dvěma týdny, tehdy to ale ukrajinské úřady popřely. O dalších místech na frontové linii – městech Pokrovsk, Kupjansk, Kosťantynivka či Huljajpole – pak Kyjev a Moskva často podávají protichůdné informace.
včeraAktualizovánovčera v 19:34

Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Mafie může ožít, varují kritici

Slovenský prezident Peter Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Nově tak například lidem, kteří zpochybňují takzvané Benešovy dekrety, jež po druhé světové válce v Československu mimo jiné omezily majetková práva německé a maďarské menšiny, hrozí půlroční vězení. Novela obsahuje i další změny, které dle opozice i státních zástupců ztíží boj proti kriminalitě. Opozice se proto chce obrátit na ústavní soud.
včera v 16:49
Načítání...