Blinken slíbil americké investice na obnovu Pásma Gazy. Profitovat ale nesmí Hamás

Spojené státy plně podporují právo Izraele na sebeobranu. V úterý po setkání s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem to řekl šéf americké diplomacie Antony Blinken. Podle něho mezinárodní společenství nicméně musí pomoci při obnově Pásma Gazy, které těžce zasáhly nedávné boje mezi židovským státem a palestinským hnutím Hamás. USA na obnovu významně přispějí, je ale třeba zajistit, aby z pomoci neprofitoval Hamás, uvedl Blinken.

Blinken v úterý večer ke svým jednáním v Izraeli a na Západním břehu Jordánu řekl, že USA stále věří v možnost řešení izraelsko-palestinského konfliktu prostřednictvím vzniku samostatné Palestiny vedle Izraele. „Považujeme to za jediný způsob, jak zajistit Izraeli budoucnost coby demokratickému židovskému státu a samozřejmě jak poskytnout Palestincům vlastní stát, na nějž mají právo,“ řekl Blinken. Jak v Izraeli, tak v Ramalláhu prý slyšel touhu vyřešit pravé příčiny konfliktu.

Politici obou stran podle něj musí zajistit lepší podmínky pro život svých národů. „Jsme proti osadám, demolicím, vystěhovávání lidí, podněcování k násilí a vyplácení peněz teroristům, protože to vše přispívá k napětí a podrývá možnost vzniku dvou států,“ řekl Blinken.

„Je nám zřejmé, že máme-li zabránit dalším násilnostem, musíme využít prostor (vytvořený příměřím) a vyřešit řadu problémů, včetně humanitární krize v Gaze, a začít s obnovou,“ řekl Blinken po ranním jednání s izraelským premiérem.

Netanjahu řekl, že „poruší-li Hamás klid zbraní, bude následovat rázná izraelská odpověď“. Poděkoval administrativě amerického prezidenta Joea Bidena za její „podporu Izraele v jeho právu na sebeobranu“.

Dohoda s Íránem

Netanjahu s Blinkenem jednali také o Íránu a na tiskové konferenci šéf izraelské vlády řekl, že doufá, „že se USA nevrátí k původní dohodě (o íránském jaderném programu z roku 2015)“, od níž USA za minulé administrativy v roce 2018 odstoupily, ale nyní jednají o možném návratu k ní. „Myslíme si, že ta dohoda dává Íránu možnost opatřit si legálně s vědomím mezinárodního společenství jaderný arzenál,“ řekl Netanjahu. Dodal, že si Izrael vyhrazuje právo „bojovat proti režimům, jež se usilují o zbraně hromadného ničení“.

Poděkování za bezvýhradnou americkou podporu Izraeli si Blinken vyslechl také při následujících setkáních s izraelským ministrem zahraničí Gabim Aškenazim a ministrem obrany Bennym Gancem.

Odpoledne odjel do Ramalláhu k jednání s předsedou palestinské samosprávy Mahmúdem Abbásem. Podle agentury Reuters tam oznámil, že administrativa požádá Kongres o 75 milionů dolarů (1,5 miliardy korun) na rozvojovou a ekonomickou pomoc Palestincům. Dodal, že USA hodlají poskytnout k okamžitému využití při obnově Pásma Gazy 5,5 milionu dolarů a 32 milionů pak agentuře OSN pro pomoc palestinským uprchlíkům (UNRWA).

Znovu zprovoznit konzulát

Blinken rovněž řekl, že administrativa chce znovu otevřít konzulát v Jeruzalémě. Byl využíván pro palestinskou agendu a vláda bývalého prezidenta Donalda Trumpa jej zrušila v roce 2019, kdy přesunula americké velvyslanectví z Tel Avivu do Jeruzaléma. Otázky týkající se Palestinců pak začaly spadat pod toto velvyslanectví, což Palestinci ostře kritizovali. Washington podle nich přestal rozlišovat mezi nimi a Izraelem a opustil tak definitivně záměr podpořit vznik samostatné Palestiny. Kdy by měl konzulát znovu fungovat, Blinken nesdělil.

„Řekl jsem prezidentovi (Abbásovi), že jsem přijel, abych vyjádřil odhodlání USA obnovit vztahy s palestinskou samosprávou a palestinským národem, vztah založený na vzájemném respektu. A také abych vyjádřil přesvědčení, že Izraelci a Palestinci jsou rovnocenní v nárocích na bezpečnost, svobodu a důstojnost,“ řekl Blinken. Podle Reuters ministr doplnil, že USA hodlají přesvědčit světové společenství, aby poskytlo Palestincům 1,5 milionu očkovacích dávek proti covidu-19. Izraelská média si všimla toho, že pětaosmdesátiletý Abbás si v jedné chvíli Blinkena spletl s bývalým americkým prezidentem Billem Clintonem, když řekl „vítáme ministra Clintona, který nás dnes navštívil“.

Příměří po 11 dní trvajících bojích, v nichž zemřelo na obou stranách přes 250 lidí, převážně Palestinců, začalo platit v pátek.

Blinken přistál v Izraeli brzy ráno a jeho blízkovýchodní cesta do čtvrtka zahrne Egypt a Jordánsko, kde se americký ministr sejde s egyptským prezidentem Abdal Fattáhem Sísím a jordánským králem Abdalláhem II.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Vedra drtí Evropu, v Německu se teploty pohybují kolem čtyřicítky

Teplé počasí v Evropě o víkendu graduje. V Německu padl v sobotu jen den starý teplotní rekord, podobně jako v Dánsku. Nová červnová maxima zaznamenali na Slovensku. Agentura AFP pak propočetla, že nejméně 193 milionů obyvatel Evropy v sobotu zažije teploty přesahující 35 stupňů Celsia. Vlna veder se nyní přesouvá ze západní Evropy na její severovýchod.
16:11Aktualizovánopřed 58 mminutami

Austrálie chce zpřísnit zákaz sociálních sítí pro mladé. Mnozí opatření umí obejít

Austrálie chce zpřísnit zákaz sociálních sítí pro mladé. Podle studií totiž drtivá většina dětí ve věku od dvanácti do patnácti stále tyto platformy i přes zákaz používá. Tamní vláda proto připravuje soubor právních opatření proti poskytovatelům služeb. Austrálie byla první ze zemí, které k zákazu přistoupily. Další státy včetně některých evropských ji následovaly. Zákaz do třinácti let už začalo zvažovat Německo.
před 1 hhodinou

USA oznámily nové údery na Írán, ten reagoval útoky na cíle v regionu

Armáda Spojených států v pátek provedla nové údery na cíle v Íránu v reakci na čtvrteční íránský útok na obchodní loď v Hormuzském průlivu, uvedlo oblastní velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM. Íránské revoluční gardy oznámily, že v reakci na americký útok napadly vojenské základny Spojených států v regionu. V noci na sobotu o tom informovala agentura AFP.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Ukrajina zasáhla ruskou zbrojovku ve Volgogradu

Ukrajina zasáhla v ruském Volgogradu střelami Flamingo závod Titan-Barrikady, který vyrábí mimo jiné odpalovací zařízení pro raketové systémy. Uvádějí to zprávy na sociálních sítích a informoval o tom i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Útok na blíže nejmenovanou továrnu potvrdily rovněž úřady Volgogradské oblasti, které tvrdí, že nálet zranil deset lidí. Ukrajinská zpravodajská služba SBU později sdělila, že opět zasáhla ropnou stanici, která dodává palivo Moskvě. Ukrajina za sobotu uvádí po ruských útocích nejméně jednu oběť a přes dvacet zraněných.
09:06Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Do Venezuely odlétli čeští záchranáři. V troskách přežívají lidé, odhadují

Čeští záchranáři předpokládají, že po zemětřesení ve Venezuele přežívají v části poškozených budov lidé. Budou se snažit zachránit ty, kterým lze pomoci, uvedli před odletem z pražského letiště do místa katastrofy. Česko posílá do Venezuely sedm desítek záchranářů a osm cvičených psů z týmu USAR specializovaného na vyprošťování lidí ze sutin. Záchranáři odcestovali z Prahy krátce po sobotním poledni.
před 5 hhodinami

Venezuela po zemětřesení omezila přístup do nejvíce postiženého státu

Venezuela po ničivém zemětřesení omezila přístup do severního státu La Guaira, který byl nejvíce postižen, informovala agentura AFP. Kontrolu nad oblastí převzala armáda. Úřady dle agentury DPA uvedly, že cílem opatření je zajistit veřejný pořádek a usnadnit záchranářům práci.
02:27Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Kalifornský odvolací soud nařídil nové vynesení trestu pro Weinsteina

Kalifornský odvolací soud v pátek potvrdil rozhodnutí nižšího soudu v Los Angeles, který v roce 2022 uznal vinným někdejšího filmového producenta Harveyho Weinsteina ze znásilnění a sexuálního napadení nejmenované italské modelky a herečky, soud ale musí znovu rozhodnout o trestu. V noci na sobotu o tom informovala agentura AP, která poznamenala, že soud Weinsteinovi původně uložil 16leté vězení. Právní zástupci Weinsteina uvedli, že s nynějším verdiktem nesouhlasí a že odvolací proces tímto nekončí.
před 13 hhodinami

Zástupci USA, Izraele a Libanonu podepsali rámcovou dohodu pro mír

Zástupci Izraele, Libanonu a Spojených států podepsali v pátek večer ve Washingtonu rámcovou dohodu. Oznámilo to americké ministerstvo zahraničí, kde se vedla od úterý jednání mezi izraelskými a libanonskými diplomaty. Americký ministr zahraničí Marco Rubio uvedl, že dohoda zavádí rámec pro trvalý mír a bezpečnost. Podle médií počítá s částečným odchodem izraelské armády z jihu Libanonu. Boje v oblasti trvají od března, ačkoliv byla uzavřena příměří. Zástupce Hizballáhu pohrozil, že uplatňování dohody může vést k občanské válce v Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami
Načítání...