Blinken slíbil americké investice na obnovu Pásma Gazy. Profitovat ale nesmí Hamás

Spojené státy plně podporují právo Izraele na sebeobranu. V úterý po setkání s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem to řekl šéf americké diplomacie Antony Blinken. Podle něho mezinárodní společenství nicméně musí pomoci při obnově Pásma Gazy, které těžce zasáhly nedávné boje mezi židovským státem a palestinským hnutím Hamás. USA na obnovu významně přispějí, je ale třeba zajistit, aby z pomoci neprofitoval Hamás, uvedl Blinken.

Blinken v úterý večer ke svým jednáním v Izraeli a na Západním břehu Jordánu řekl, že USA stále věří v možnost řešení izraelsko-palestinského konfliktu prostřednictvím vzniku samostatné Palestiny vedle Izraele. „Považujeme to za jediný způsob, jak zajistit Izraeli budoucnost coby demokratickému židovskému státu a samozřejmě jak poskytnout Palestincům vlastní stát, na nějž mají právo,“ řekl Blinken. Jak v Izraeli, tak v Ramalláhu prý slyšel touhu vyřešit pravé příčiny konfliktu.

Politici obou stran podle něj musí zajistit lepší podmínky pro život svých národů. „Jsme proti osadám, demolicím, vystěhovávání lidí, podněcování k násilí a vyplácení peněz teroristům, protože to vše přispívá k napětí a podrývá možnost vzniku dvou států,“ řekl Blinken.

„Je nám zřejmé, že máme-li zabránit dalším násilnostem, musíme využít prostor (vytvořený příměřím) a vyřešit řadu problémů, včetně humanitární krize v Gaze, a začít s obnovou,“ řekl Blinken po ranním jednání s izraelským premiérem.

Netanjahu řekl, že „poruší-li Hamás klid zbraní, bude následovat rázná izraelská odpověď“. Poděkoval administrativě amerického prezidenta Joea Bidena za její „podporu Izraele v jeho právu na sebeobranu“.

Dohoda s Íránem

Netanjahu s Blinkenem jednali také o Íránu a na tiskové konferenci šéf izraelské vlády řekl, že doufá, „že se USA nevrátí k původní dohodě (o íránském jaderném programu z roku 2015)“, od níž USA za minulé administrativy v roce 2018 odstoupily, ale nyní jednají o možném návratu k ní. „Myslíme si, že ta dohoda dává Íránu možnost opatřit si legálně s vědomím mezinárodního společenství jaderný arzenál,“ řekl Netanjahu. Dodal, že si Izrael vyhrazuje právo „bojovat proti režimům, jež se usilují o zbraně hromadného ničení“.

Poděkování za bezvýhradnou americkou podporu Izraeli si Blinken vyslechl také při následujících setkáních s izraelským ministrem zahraničí Gabim Aškenazim a ministrem obrany Bennym Gancem.

Odpoledne odjel do Ramalláhu k jednání s předsedou palestinské samosprávy Mahmúdem Abbásem. Podle agentury Reuters tam oznámil, že administrativa požádá Kongres o 75 milionů dolarů (1,5 miliardy korun) na rozvojovou a ekonomickou pomoc Palestincům. Dodal, že USA hodlají poskytnout k okamžitému využití při obnově Pásma Gazy 5,5 milionu dolarů a 32 milionů pak agentuře OSN pro pomoc palestinským uprchlíkům (UNRWA).

Znovu zprovoznit konzulát

Blinken rovněž řekl, že administrativa chce znovu otevřít konzulát v Jeruzalémě. Byl využíván pro palestinskou agendu a vláda bývalého prezidenta Donalda Trumpa jej zrušila v roce 2019, kdy přesunula americké velvyslanectví z Tel Avivu do Jeruzaléma. Otázky týkající se Palestinců pak začaly spadat pod toto velvyslanectví, což Palestinci ostře kritizovali. Washington podle nich přestal rozlišovat mezi nimi a Izraelem a opustil tak definitivně záměr podpořit vznik samostatné Palestiny. Kdy by měl konzulát znovu fungovat, Blinken nesdělil.

„Řekl jsem prezidentovi (Abbásovi), že jsem přijel, abych vyjádřil odhodlání USA obnovit vztahy s palestinskou samosprávou a palestinským národem, vztah založený na vzájemném respektu. A také abych vyjádřil přesvědčení, že Izraelci a Palestinci jsou rovnocenní v nárocích na bezpečnost, svobodu a důstojnost,“ řekl Blinken. Podle Reuters ministr doplnil, že USA hodlají přesvědčit světové společenství, aby poskytlo Palestincům 1,5 milionu očkovacích dávek proti covidu-19. Izraelská média si všimla toho, že pětaosmdesátiletý Abbás si v jedné chvíli Blinkena spletl s bývalým americkým prezidentem Billem Clintonem, když řekl „vítáme ministra Clintona, který nás dnes navštívil“.

Příměří po 11 dní trvajících bojích, v nichž zemřelo na obou stranách přes 250 lidí, převážně Palestinců, začalo platit v pátek.

Blinken přistál v Izraeli brzy ráno a jeho blízkovýchodní cesta do čtvrtka zahrne Egypt a Jordánsko, kde se americký ministr sejde s egyptským prezidentem Abdal Fattáhem Sísím a jordánským králem Abdalláhem II.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Při protestech v Íránu zemřelo nejméně pět tisíc lidí, píše Reuters

Při protivládních protestech v Íránu, které začaly koncem prosince, zemřelo nejméně pět tisíc lidí včetně asi pěti set členů bezpečnostních složek. Píše to agentura Reuters s odvoláním na nejmenovaného íránského činitele. Lidskoprávní organizace tento týden uváděly nejméně 3400 obětí.
před 4 mminutami

Grónsko je klíčové pro Trumpovu kolosální Zlatou kopuli

Americký prezident Donald Trump a další představitelé jeho administrativy tvrdí, že získání Grónska je zásadní pro úspěšné dokončení projektu Golden Dome (Zlatá kopule). Tento vesmírný protiraketový štít nové generace má ochránit Spojené státy před stále vyspělejšími protivníky, píše server BBC News.
před 19 mminutami

Pentagon chystá 1500 vojáků na možný zásah v Minnesotě, píše WP

Pentagon nařídil 1500 vojákům v aktivní službě, aby se připravili na možné nasazení ve státě Minnesota. Píše to list The Washington Post (WP). Prezident Donald Trump pohrozil, že k potlačení protestů proti imigračním agentům využije zákon o povstání. V sobotu se střetly stovky demonstrantů s davem krajně pravicových aktivistů. Ti uspořádali pochod proti místním obyvatelům původem ze Somálska a na podporu imigračních úřadů.
před 2 hhodinami

Miller loajálně slouží Trumpovi a věří v „železná pravidla síly“

V amerických médiích vznáší územní nároky USA na Grónsko a prezentuje vidění světa založené na právu silnějšího. Stephen Miller působí jako jeden z nejbližších poradců amerického prezidenta Donalda Trumpa. Svou práci pro něj začal psaním projevů s protiimigrační rétorikou. V americké administrativě si dokázal vybudovat pevné postavení především díky loajalitě vůči Trumpovi, kterou mu prokazoval i během nejtemnějších momentů jeho kariéry.
před 3 hhodinami

Nová pravidla umožní spotřebitelům požadovat opravu výrobků

Od 31. července letošního roku budou muset členské státy Evropské unie uplatňovat ve svých vnitrostátních předpisech nová unijní pravidla na podporu oprav zboží. Cílem těchto opatření je především vytvořit systém, který upřednostňuje opravu výrobku před nákupem nového. Předčasná likvidace opravitelného zboží totiž každoročně vede k obrovskému množství odpadu a spotřebě zdrojů. Spotřebitelé by tak nově měli mít právo požadovat, aby prodejci opravili výrobky, které jsou dle práva EU technicky opravitelné.
před 4 hhodinami

Francie posílí armádu, chce jít Evropě příkladem

Francie pracuje na výrazném posílení armády. Prezident Emmanuel Macron tento týden představil priority – chystá náborovou kampaň, spolupráci s evropskými spojenci a modernizaci na základě ukrajinských bojových zkušeností.
před 5 hhodinami

Indonéské úřady našly trosky pohřešovaného letadla. Pátrají po cestujících

Indonéské úřady v neděli oznámily, že lokalizovaly trosky letadla, které se pohřešovalo v provincii Jižní Sulawesi poblíž hory pokryté mlhou, ale stále pátrají po 11 cestujících. Na palubě letadla, které si pronajalo indonéské ministerstvo pro námořní záležitosti a rybolov za účelem provádění leteckého dohledu nad rybolovem, bylo osm členů posádky a tři cestující. Cestující byli zaměstnanci ministerstva. Letadlo směřovalo do Makassaru, hlavního města provincie Jižní Sulawesi, poté, co odletělo z provincie Yogyakarta, než bylo přerušeno spojení.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
00:48Aktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...