Zeman na summitu východního křídla NATO ostře kritizoval stažení vojsk z Afghánistánu

Český prezident Miloš Zeman přednesl během virtuálního summitu hlav devíti států východního křídla NATO ostrou kritiku stahování mezinárodních sil z Afghánistánu. Jednání s radikálním hnutím Taliban přirovnal k jednáním s Adolfem Hitlerem „se stejnými důsledky“. Několik tisíc posledních vojáků USA, států NATO a jejich spojenců se z Afghánistánu začalo stahovat na počátku měsíce. Odejít chtějí do 11. září.

Dvoudenní summit se koná v rumunské metropoli Bukurešti. Osobně se ho ale kromě šéfa hostitelské země Klause Iohannise účastní jen polský prezident Andrzej Duda. Představitelé ostatních zemí, včetně Zemana, se připojili přes video. K jednání se přidali mimo jiné i americký prezident Joe Biden a generální tajemník Severoatlantické aliance Jens Stoltenberg. 

Takzvaná bukurešťská devítka sdružuje země Visegrádu (ČR, Slovensko, Polsko, Maďarsko), trojici pobaltských států (Estonsko, Litva, Lotyšsko),Bulharsko a Rumunsko.

Český prezident ve svém příspěvku připomněl, že na poslední vrcholné schůzce Severoatlantické aliance v Londýně „jako jediný bojovník“ protestoval proti stažení z Afghánistánu. Tento krok je podle něj „horší než zločin. Je to chyba“.

V této souvislosti poukázal na sobotní krvavý útok na školu v Kábulu. Je přesvědčený, že po odchodu sil USA a jejich spojenců v NATO z Afghánistánu Taliban odstraní tamní legální vládu, ovládne celou zemi a vytvoří nové teroristické centrum, které bude podle něj možné přirovnat k Islámskému státu v nedávných letech.

Zeman také položil otázku generálnímu tajemníkovi NATO Jensi Stoltenbergovi, proč, pakliže má stejný názor jako on, proti stažení neprotestoval. „Proti této velké chybě, která mi připomíná politiku usmiřování, dokonce zbabělost, dokonce kapitulaci. Jednání s Talibanem je velmi podobné jednání s Adolfem Hitlerem se stejnými důsledky,“ uvedl český prezident.

Vrcholná schůzka v rumunské metropoli se koná v době zvýšeného napětí ve vztazích s Ruskem. Přispěla k tomu mimo jiné obvinění, že ruští agenti stojí za výbuchy muničních skladů v České republice a Bulharsku, ale také tlak Ruska na Ukrajinu a situace v Černém moři.

Bílý dům informoval, že prezident Biden s účastníky summitu diskutoval o širokém okruhu otázek, včetně schopnosti Aliance reagovat na hrozby.

Rumunský prezident v této souvislosti hovořil o nezbytnosti posílit schopnost odstrašení a obrany. „Všichni jsme nedávno byli svědky znepokojujícího vojenského soustředění Ruska v našem blízkém sousedství, v Černém moři, na Ukrajině a kolem ní,“ zdůraznil. „Proto jsem se zasazoval, a to i při diskusi s prezidentem Bidenem, o zvýšení vojenské přítomnosti spojenců v Rumunsku a … na jihu východního křídla,“ řekl Klaus Iohannis.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volodymyr Zelenskyj udělil Petru Pavlovi řád za zásluhy o Ukrajinu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj udělil českému prezidentovi Petru Pavlovi Řád knížete Jaroslava Moudrého nejvyššího stupně za zásluhy o Ukrajinu. Pavel řekl, že česká iniciativa zajišťuje polovinu dodávek munice pro ukrajinskou armádu. Český prezident pokračuje druhým dnem v návštěvě Ukrajiny. Ráno přijel vlakem ze Lvova do Kyjeva, kde jej na hlavním nádraží uvítal šéf ukrajinské diplomacie Andrij Sybiha.
08:08Aktualizovánopřed 13 mminutami

Pavel: Česká iniciativa dodává Kyjevu půlku munice. Zelenskyj za ni děkoval

Česká muniční iniciativa zajišťuje polovinu dodávek velkorážní munice pro ukrajinskou armádu, řekl prezident Petr Pavel po pátečním setkání se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským v Kyjevě. Ten ocenil, že bude projekt pokračovat i za nové vládní koalice. Hlavy státu hovořily také o stavu mírových jednání či situaci v ukrajinské energetice, která se potýká s problémy v důsledku ruských útoků.
před 23 mminutami

„Viděl jsem peklo.“ Íranci popisují kulometnou palbu a pach krve v ulicích

Íránské bezpečnostní síly střílely protestující bez rozdílu do hlavy a lidé teď musejí hledat své děti v kontejnerech mezi stovkami znetvořených těl. Tak popisují masakry svědci, kterým se podařilo i přes blackout spojit se zahraničními médii. Podle pozůstalých chtějí úřady za odvoz těl spoustu peněz. Osud možná až dvaceti tisíc zatčených demonstrantů zůstává nejasný.
11:21Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Čech vězněný ve Venezuele Jan Darmovzal byl propuštěn

Po několika týdnech intenzivního vyjednávání se podařilo propustit Čecha Jana Darmovzala vězněného ve Venezuele. Na mimořádné tiskové konferenci to ve sněmovně oznámili ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a premiér Andrej Babiš (ANO). Český občan byl dle Macinky propuštěn v pátek okolo 04:00 SEČ a je v docela uspokojivém zdravotním stavu v Caracasu. Česko pro něj do jihoamerické země posílá letadlo.
09:37Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Jihokorejští hasiči likvidovali požár v Soulu

Rozsáhlý požár, který v pátek brzy ráno vypukl v zanedbané části luxusní soulské čtvrti Gangnam, se podařilo jihokorejským hasičům dostat pod kontrolu a o osm hodin později zcela uhasit. Ačkoli nebyly hlášeny žádné oběti, záchranáři evakuovali na dvě stě padesát lidí z okolních oblastí. Na místě zasahovalo tři sta hasičů a stovka vozidel. Příčiny požáru se budou prošetřovat.
před 2 hhodinami

Americké úřady zveřejnily přepisy volání na tísňovou linku po zastřelení Goodové

Americké úřady zveřejnily v noci na pátek SEČ přepisy telefonátů s policií a záchrannou službou související se zastřelením 37leté Renee Goodové agentem Úřadu pro imigraci a cla (ICE) v Minneapolisu 7. ledna. Informuje o tom deník The New York Times (NYT), podle něhož dokumenty ukazují šok svědků i to, jak v krizi, kterou nezpůsobila, postupovala minnesotská policie.
před 2 hhodinami

Litva viní ruskou GRU z pokusu o žhářský útok, pokusila se o něj prý i v Česku

Za pokusem o podpálení litevského podniku dodávajícího rádiové skenery ukrajinské armádě byla v roce 2024 ruská vojenská rozvědka GRU, oznámili podle agentury Reuters litevští činitelé. Stejná skupina spojená s GRU se podle nich pokoušela o žhářské útoky také v Česku, Rumunsku a Polsku.
před 3 hhodinami

Jihokorejský exprezident Jun Sok-jol byl odsouzen k pětiletému vězení

Jihokorejský soud odsoudil bývalého prezidenta Jun Sok-jola k pěti rokům vězení. Bývalou hlavu státu shledal vinným z maření výkonu úřední moci, když bránil úřadům ve vykonání zatykače, který se vztahoval k jeho vyhlášení stanného práva v prosinci 2024. Rozsudek byl zveřejněn v přímém přenosu, informují agentury. Exprezidentův právník už informoval, že se jeho klient odvolá.
před 5 hhodinami
Načítání...