Zeman na summitu východního křídla NATO ostře kritizoval stažení vojsk z Afghánistánu

Český prezident Miloš Zeman přednesl během virtuálního summitu hlav devíti států východního křídla NATO ostrou kritiku stahování mezinárodních sil z Afghánistánu. Jednání s radikálním hnutím Taliban přirovnal k jednáním s Adolfem Hitlerem „se stejnými důsledky“. Několik tisíc posledních vojáků USA, států NATO a jejich spojenců se z Afghánistánu začalo stahovat na počátku měsíce. Odejít chtějí do 11. září.

Prezident Miloš Zeman
Zdroj: ČTK Autor: Michal Kamaryt

Dvoudenní summit se koná v rumunské metropoli Bukurešti. Osobně se ho ale kromě šéfa hostitelské země Klause Iohannise účastní jen polský prezident Andrzej Duda. Představitelé ostatních zemí, včetně Zemana, se připojili přes video. K jednání se přidali mimo jiné i americký prezident Joe Biden a generální tajemník Severoatlantické aliance Jens Stoltenberg. 

Takzvaná bukurešťská devítka sdružuje země Visegrádu (ČR, Slovensko, Polsko, Maďarsko), trojici pobaltských států (Estonsko, Litva, Lotyšsko),Bulharsko a Rumunsko.

Český prezident ve svém příspěvku připomněl, že na poslední vrcholné schůzce Severoatlantické aliance v Londýně „jako jediný bojovník“ protestoval proti stažení z Afghánistánu. Tento krok je podle něj „horší než zločin. Je to chyba“.

V této souvislosti poukázal na sobotní krvavý útok na školu v Kábulu. Je přesvědčený, že po odchodu sil USA a jejich spojenců v NATO z Afghánistánu Taliban odstraní tamní legální vládu, ovládne celou zemi a vytvoří nové teroristické centrum, které bude podle něj možné přirovnat k Islámskému státu v nedávných letech.

Zeman také položil otázku generálnímu tajemníkovi NATO Jensi Stoltenbergovi, proč, pakliže má stejný názor jako on, proti stažení neprotestoval. „Proti této velké chybě, která mi připomíná politiku usmiřování, dokonce zbabělost, dokonce kapitulaci. Jednání s Talibanem je velmi podobné jednání s Adolfem Hitlerem se stejnými důsledky,“ uvedl český prezident.

Vrcholná schůzka v rumunské metropoli se koná v době zvýšeného napětí ve vztazích s Ruskem. Přispěla k tomu mimo jiné obvinění, že ruští agenti stojí za výbuchy muničních skladů v České republice a Bulharsku, ale také tlak Ruska na Ukrajinu a situace v Černém moři.

Bílý dům informoval, že prezident Biden s účastníky summitu diskutoval o širokém okruhu otázek, včetně schopnosti Aliance reagovat na hrozby.

Rumunský prezident v této souvislosti hovořil o nezbytnosti posílit schopnost odstrašení a obrany. „Všichni jsme nedávno byli svědky znepokojujícího vojenského soustředění Ruska v našem blízkém sousedství, v Černém moři, na Ukrajině a kolem ní,“ zdůraznil. „Proto jsem se zasazoval, a to i při diskusi s prezidentem Bidenem, o zvýšení vojenské přítomnosti spojenců v Rumunsku a … na jihu východního křídla,“ řekl Klaus Iohannis.