Pandemie ve světě: V USA zemřelo nejvíc lidí v historii. Rakušané plošně očkují okres kvůli mutaci

V USA se loni kvůli pandemii covidu-19 meziročně zvýšila úmrtnost o 15 procent. Zemřelo nejvíc lidí v historii záznamů, což souvisí i s rostoucí populací. Vyplývá to z chystané zprávy Střediska pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC). V tyrolském okrese Schwaz začalo kvůli šíření jihoafrické varianty plošné očkování. V Bratislavě postavili očkovací centrum, Dánové a Norové přerušili vakcinaci látkou od AstraZeneca. Polsko i Maďarsko hlásí dosud nejvyšší přírůstky nakažených. Proticovidová vakcína americké firmy Novavax dosahuje proti původní verzi koronaviru 96procentní účinnosti, ukázala analýza dat z testu v Británii.

  • 22:34

    Rusko zaregistrovalo vakcínu proti covidu-19, která je určená pro zvířata. Očkovací látku nazvanou Karnivak-Kov vyvinuli vědci Federální veterinární a fytosanitární služby Rosselchoznadzor, informovala agentura TASS. Podle Rosselchoznadzoru je to první a zatím jediný preparát na světě, jenž má ochránit před nemocí z koronaviru SARS-CoV-2 zvířata.

  • 21:52

    Infekcí rychlým tempem přibývá i v Turecku, místní laboratoře pozitivní vzorky za posledních 24 hodin potvrdily v 39 302 případech, což je nejvyšší denní přírůstek od začátku pandemie

  • 21:51

    Řecko i přes nárůst počtu infekcí od příštího týdne uvolní část koronavirových opatření, aby pozvedlo morálku místních obyvatel. Na předchozí objednání se například otevřou malé obchody.

Podle CDC v roce 2020 zemřely v USA přes tři miliony lidí a covid-19 byl třetí nejčastější příčinou úmrtí po srdečních chorobách a rakovině. Počet úmrtí se loni meziročně zvýšil nejvíc od roku 1918 poznamenaného první světovou válkou a španělskou chřipkou.

Už v únoru američtí demografové v předběžné zprávě uvedli, že za prvních šest měsíců roku 2020 se v USA snížila naděje dožití o jeden rok na průměrných 77,8 roku. Už předtím se velmi mírně snížila v důsledku deregulace prodeje opiátových léků na bolest.

Podle statistik Univerzity Johnse Hopkinse zemřelo kvůli covidu-19 v zemi s 330 miliony obyvatel 528 652 lidí. Virus SARS-CoV-2 se tam prokázal dohromady u 29,1 milionu lidí.

Novavax: Vakcína ukázala účinnost až 96 procent

Proticovidová vakcína americké firmy Novavax má 96procentní účinnosti proti původní verzi koronaviru SARS-CoV-2. Podle prohlášení výrobce to ukázala analýza dat z testování v Británii. Podle agentury Reuters je tak očkovací látka o krok blíže schválení lékovými regulátory. Vůči nakažlivější variantě viru, původně identifikované v Británii a dnes mnohde převažující, údajně vakcína chránila se zhruba 86procentní účinností.

Novavax je kromě preparátů od firmy CureVac a ruské vakcíny Sputnik V jednou z očkovacích látek, které v současnosti hodnotí Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA). Ta dosud pro podmínečné používání v zemích EU schválila vakcíny firem Pfizer/BioNTech, Moderna, AstraZeneca a ve čtvrtek také Johnson & Johnson.

Očkovací látka od firmy Novavax byla účinná jen z přibližně 55 procent v jiné menší studii provedené v Jihoafrické republice, kde byli dobrovolníci primárně vystaveni tam hojně rozšířené „jihoafrické“ mutaci koronaviru.

Očkování

V okrese Schwaz v rakouském Tyrolsku začíná kvůli šíření jihoafrické varianty koronaviru plošné očkování. Na něj naváže studie, která bude zkoumat, jaký vliv na její šíření mělo. Nárok má zhruba 64 tisíc obyvatel, z nichž se přihlásilo 48 a půl tisíce, tedy 76 procent. Očkovat se nebudou děti a mladiství mladší šestnácti let. První dávku by měli zájemci dostat během následujících pěti pracovních dnů, druhou pak za dva týdny.

Očkuje se vakcínou firem Pfizer/BioNTech, výzkum provádí Lékařská univerzita v Innsbrucku a rakouská Agentura pro zdraví a bezpečnost potravin.

Na rychlé očkování se připravuje také Slovensko. V prostorech národního fotbalového stadionu v Bratislavě zřídila krajská samospráva největší centrum. Při dostatku vakcín v něm bude možné očkovat 2500 lidí denně.

Dánsko naopak pozastavilo očkování vakcínou od firmy AstraZeneca. Důvodem jsou zprávy o výskytu krevních sraženin u několika lidí, kterým byla podána. Ty však nemusí s očkováním souviset. Později se k Dánsku připojilo s obdobným opatřením i Norsko.

Italský lékový regulátor AIFA zakázal používat jednu šarži vakcíny od AstraZeneca. Úřad prošetřuje úmrtí jednoho vojáka, který zemřel den poté, co mu byl podán preparát, uvedla agentura ANSA. Úřad zdůraznil, že nebylo prokázáno, že úmrtí způsobila vakcína. Zákaz je preventivním opatřením.

Nejvyšší čísla

V Polsku druhý den po sobě zaznamenali nejvyšší denní přírůstek potvrzených případů od listopadu. Zatímco v úterý v zemi s 38 miliony obyvatel přibylo 17 tisíc nakažených, ve středu jejich počet poskočil na 21 tisíc.

Nejvyšší čísla hlásí i desetimilionové Maďarsko. Ve středu tam testy odhalily 8312 infikovaných. Oba údaje jsou v přepočtu na obyvatele výrazně nižší než současné přírůstky v Česku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump děkuje Íránu, že nepopravuje. Vojenský úder si prý rozmyslel

Protivládní protesty v Íránu teokratický režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní odborníci. Podle obhájců lidských práv zemřely tisíce lidí. Prezident USA Donald Trump poděkoval Teheránu, že nevykonal žádnou z více než osmi set údajně plánovaných poprav. Podle agentury AP řekl, že právě proto se rozhodl ustoupit od vojenského zásahu v zemi.
09:25Aktualizovánopřed 2 mminutami

Syrské síly ovládly Dajr Háfir, Kurdové chtějí změnu ústavy

Syrská armáda informovala, že převzala kontrolu nad městem Dajr Háfir na severu země, z něhož se po páteční dohodě stáhly jednotky koalice Syrské demokratické síly (SDF). Píše to agentura AFP. Syrští Kurdové mezitím oznámili, že považují za nedostatečný dekret, kterým dočasný prezident Ahmad Šará uznal jejich národní práva a kurdštinu prohlásil za úřední jazyk.
před 2 hhodinami

Obavy z budoucnosti mladí Číňané rozptylují pomocí AI věštců

Mladí Číňané se zamilovali do věštění. Pohled do budoucna jim už ale nenabízí kartářky, prognostici nebo tvůrci horoskopů, ale stále častěji umělé inteligence, především domácího původu.
před 4 hhodinami

Brusel chce kritickou infrastrukturu bez čínské stopy, píše FT

Evropská komise (EK) plánuje postupné vyloučení čínských technologií z kritické infrastruktury v Evropské unii. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje z Komise.
před 4 hhodinami

Soud v Minnesotě omezil zásahy federálních agentů proti pokojným demonstrantům

Příslušníci Úřadu pro imigraci a cla (ICE) a další federální agenti nasazení v Minneapolis musí omezit používání donucovacích prostředků proti pokojným demonstrantům a dobrovolnickým hlídkám monitorujícím jejich činnost. Podle Reuters o tom rozhodla federální soudkyně v Minnesotě. Naopak kvůli údajnému spiknutí s cílem mařit práci federálních imigračních agentů zahájilo americké ministerstvo spravedlnosti vyšetřování představitelů státu Minnesota a města Minneapolis, informuje CBS.
01:10Aktualizovánopřed 6 hhodinami

USA a Slovensko podepsaly dohodu o spolupráci v jaderné energetice

Spojené státy a Slovensko podepsaly mezivládní dohodu o spolupráci v oblasti civilní jaderné energetiky, píše Reuters. Slavnostní podpis v budově ministerstva energetiky ve Washingtonu následoval po pracovní schůzce slovenského premiéra Roberta Fica (Smer) s americkým ministrem energetiky Chrisem Wrightem. Součástí dohody je výstavba jaderného bloku o výkonu 1200 megawattů podle amerického návrhu v jaderné elektrárně Jaslovské Bohunice.
před 12 hhodinami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
před 13 hhodinami

Ukrajina už nemá ani jednu plně funkční elektrárnu, řekl Šmyhal

Ukrajina již nemá ani jednu plně funkční elektrárnu, uvedl tamní ministr energetiky Denys Šmyhal. Země chce dovážet více elektřiny a chystá jednání se spojenci, dodal. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle portálu listu Ukrajinska pravda prohlásil, že Ukrajina nedokáže pokrýt více než třetinu energetických potřeb. Už v polovině týdne prezident vyhlásil v energetickém sektoru stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami
Načítání...