Izraeli pomohly vysoké pokuty a schopnost zorganizovat masivní očkování

11 minut
Zpravodaj Borek o izraelských lockdownech a očkování
Zdroj: ČT24

Izrael zavedl celkem tři tvrdé lockdowny, ten poslední loni v prosinci se začátkem očkovací kampaně, a v těchto dnech si může dovolit částečně rozvolnit. Jak se vládě podařilo zvládnout ne zcela poslušnou společnost, přiblížil blízkovýchodní zpravodaj ČT David Borek.

Ve všech třech lockdownech vláda drasticky omezila volný pohyb. V prvním případě na pouhých sto metrů od bydliště, v dalších na kilometr. „Policie na silnicích kontrolovala řidiče a vyžadovala dokumenty o tom, že třeba i jen dvacetikilometrová cesta má odůvodněnou výjimku,“ popisuje zpravodaj Borek. Těmi byly cesty do práce, k doktorovi a za nutnými nákupy. Nebylo možné odjet jen tak na výlet.

Třetí lockdown byl spíš preventivní. Absolutní čísla nebyla zdaleka tak vysoká jako v současnosti v Česku, ale rostla. A rostl také podíl pozitivních testů. Blížilo se také masivní očkování, které by třetí vlna zkomplikovala.

Specifickým problémem při zvládání pandemie jsou ortodoxní věřící. „V zemi žije několik skupin obyvatelstva definovaných kulturně, nábožensky či etnicky, které se odlišují schopností následovat celostátně přijatá pravidla,“ přibližuje Borek. Dodává, že pravidla porušovali i mnozí sekulární lidé, kteří podváděli s průkazy na pracovní cesty. Vláda proto několikrát přistoupila ke zvyšování pokut.

Celkově Borek hodnotí přístup Izraelců k opatřením jako méně rozkolísaný než v Česku. Na jaře nezavládla taková národní jednota a solidarita a v zimě zase nepřišla tak silná vlna deziluze a bezradnosti.

Očkování

Izraeli nyní výrazně pomáhá rychlé očkování. Borek vidí několik momentů, které tomu napomohly. Prvním je včasný, rychlý a agilní přístup k nákupu velkého množství vakcín. Druhým pak schopnost tamních zdravotních pojišťoven zúřadovat obrovské množství klientů a adresně je oslovovat v kombinaci se vstřícností lidí.

„Izrael díky tomu dosahoval od začátku objemů nepředstavitelných pro současné Česko. Sto tisíc naočkovaných denně nebylo výjimkou,“ vyzdvihl Borek.

Potvrdil, že Izrael vede takzvanou vakcínovou diplomacii a pomáhá především těm zemím, které se za něj nejvíce staví v jeho komplikovaných vztazích se sousedy. Český tradičně silně proizraelský postoj tak stojí za dodávkou pěti tisíc dávek vakcíny Moderna.

Zemí, kterým se tamní vláda rozhodla takto pomoci, je už asi dvacet. To znamená docela velké objemy dávek, které pak chybí doma, a to vyvolává kritiku části společnosti i politické reprezentace.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

ŽivěJen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Pouze Spojené státy americké mohou ochránit Grónsko, řekl prezident USA Donald Trump ve svém projevu na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu. Pozornost na konferenci přilákala i početná a personálně silná americká delegace, oproti tomu zástupci dánské vlády vůbec nedorazili. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v úterý podmínil svou účast podpisem bezpečnostních záruk ze strany USA. Trump sdělil, že se s ním ve středu setká.
13:19Aktualizovánopřed 14 mminutami

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU.
před 39 mminutami

Německá policie hlásí zadržení proruské špionky a dvou podporovatelů terorismu

Německá policie ve středu zadržela tři různé osoby podezřelé z napomáhání Rusku. Žena zadržená v Berlíně je podezřelá ze špionáže pro ruskou tajnou službu, dvojice mužů chycená v Braniborsku zase prý měla podporovat zahraniční teroristické organizace, konkrétně Moskvou řízené a podporované „republiky“ na východě okupované Ukrajiny.
před 48 mminutami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
před 1 hhodinou

Česko bude dál působit v uskupení NATO na Slovensku, řekl ministr obrany Zůna

Český ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) navštívil ve středu v Bratislavě svého slovenského protějška Roberta Kaliňáka (Smer). Česko bude nadále zapojeno do bojového uskupení NATO na Slovensku, řekl později na společné tiskové konferenci. Obě země chtějí spolupracovat v protivzdušné obraně. Odpoledne má jednání ministrů pokračovat.
12:52Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Za srážkou vlaků na jihu Španělska mohla být prasklá kolej, píší místní média

Vykolejení tří vagonů vlaku, které v neděli na jihu Španělska narazily do protijedoucí soupravy jedoucí z Madridu, mohl způsobit prasklý svár na kolejích. Píší o tom španělská média, podle nichž jde zatím o jednu z hypotéz vyšetřovatelů. Po nedělní tragédii, která si vyžádala 42 obětí a několik desítek zraněných, se ve Španělsku v pondělí večer stala další železniční nehoda, při níž zemřel mladý strojvůdce. Odbory španělských strojvedoucích pohrozily ve středu stávkou, zatím bez konkrétního data, a požadují zajistit bezpečnost na železnici.
před 2 hhodinami

Dánský ostrov kvůli poškozenému kabelu přišel o elektřinu

Dánský ostrov Bornholm postihl rozsáhlý výpadek elektřiny. Příčinou je poškození podmořského kabelu, píše list Jyllands-Posten. Případ vyšetřuje dánská policie.
před 3 hhodinami

EU připravuje podporu Grónsku, chce dál jednat s Washingtonem

Evropská unie (EU) pracuje na balíčku na podporu bezpečnosti v Arktidě, uvedla šéfka Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová. Opatření budou podle ní počítat s masivními investicemi v Grónsku. EU chce na bezpečnosti v regionu i nadále spolupracovat nejen s USA, jejichž prezident Donald Trump si dělá na Grónsko nároky, ale také s dalšími státy v oblasti. Sedmadvacítka je podle předsedy Evropské rady Antónia Costy připravena se bránit proti jakémukoli nátlaku.
10:32Aktualizovánopřed 4 hhodinami
Načítání...