Pandemie ve světě: Evropská komise kritizuje německé uzavření hranic. Belgie rozvolňuje

Evropská komise (EK) kritizuje Německo za zavedená omezení na hranicích s rakouskou spolkovou zemí Tyrolsko a s Českem. Na diplomatické úrovni vyjádřilo nespokojenost s tímto krokem i Rakousko. To oznámilo, že nechystá další uvolňování až do Velikonoc. Maďarský premiér Viktor Orbán požádal parlament o prodloužení zvláštních pravomocí vlády. Belgie začala rozvolňovat protikoronavirová opatření, na neděli plánuje rozvolnění i Izrael.

Lidé v Belgii si mohou dojít k holiči, do muzea nebo si zamluvit prázdninové ubytování. Země, která během první i druhé vlny vykazovala nejvíc nakažených, totiž dokázala počty nemocných radikálně snížit. Země je na tom v současnosti statisticky lépe než její sousedi – Nizozemsko a Francie. V případě nově nakažených pak dokonce třikrát lépe než Česká republika.

Život se v zemi s více než jedenáctimilionovou populací pomalu vrací k normálu. Kromě kadeřnictví se otevírají i venkovní aktivity. Zoologické zahrady, ale třeba i kempy a prázdninové ubytovny. Otevřené jsou také muzea i všechny obchody. Zavřené naopak zůstávají restaurace a bary.

Nadále platí přísná vnější opatření. Belgie trvá na uzavřených hranicích, hlavně ze strachu před novými mutacemi koronaviru. Nikdo nesmí cestovat ven ani dovnitř, říká zpravodaj ČT Lukáš Dolanský.

54 minut
Události: Belgie rozvolňuje
Zdroj: ČT

Evropské komisi vadí přístup Německa na hranicích

„Očekáváme od všech členských zemí, že se budou dohodnutých principů držet,“ řekl podle agentury DPA mluvčí předsedkyně komise Ursuly von der Leyenové. Narážel tím na Německo, které od půlnoci ze soboty na neděli oficiálně obnovilo stálé hraniční kontroly na pomezí s rakouskou spolkovou zemí Tyrolsko a také s Českou republikou.

Podle mluvčího předsedkyně Evropské komise je EU silná jen tehdy, když se postupuje ve shodě a nezavádí jednostranná opatření. EK podle něj souhlasí s tím, že je třeba, aby cestující ze zvláště rizikových států vyjížděli do zahraničí jen v nutných případech. Zavírání hranic či paušálním zákazům vstupu je ale podle něj třeba se vyhnout.

Obnovení kontrol na hranicích s Českou republikou a posílení hlídek na pomezí s Tyrolskem je podle mluvčího kancléřky Angely Merkelové nezbytné a dočasné opatření vyvolané koronavirovými mutacemi. Mluvčí německého ministerstva vnitra Steve Alter pak kontroly označil za absolutní výjimku.

Stěžuje si i Rakousko

Také Rakousko na diplomatické úrovni kritizovalo německá omezení pro vstup do Spolkové republiky. Podle něj jsou kroky Německa nepřiměřené, informovala agentura DPA. 

Rakouský ministr zahraničí Alexander Schallenberg nabádal k přiměřenosti opatření. „Opatření mají velmi závažné důsledky pro celé Rakousko a jsou proto v jasném rozporu s lessons learned (ponaučeními) z minulého jara,“ řekl podle DPA. Schallenberg tak poukázal na uzavírání vnitroevropských hranic v jarní fázi pandemie covidu-19. Tehdy k rozčarování Německa uzavřela hranice i Česká republika.

Na českých hranicích s Bavorskem a Saskem se kvůli nově zavedeným kontrolám vytvořily několikakilometrové kolony především na dálničních přechodech. Německo alespoň s účinností od středy rozšířilo výjimku z karantény pro české a tyrolské pendlery, dojíždění umožní všem důležitým profesím, oznámil spolkový ministr vnitra Horst Seehofer. 

V Sasku se do tříd vrátili žáci základních škol

V německé spolkové zemi Sasko se po dvou měsících nucené distanční výuky vrátili do tříd  žáci základních škol. Vyučování je ale nadále omezené, děti se učí v menších skupinách a rodiče nemají povinnost posílat je do škol, pokud se toho obávají. V ostatní částech Německa se školy začnou postupně otevírat od nadcházejícího týdne. Stejně jako v případě Saska bude návrat pozvolný a budou ho doprovázet zpřísněná hygienická opatření. 

V Sasku se spolu se základními školami otevřely i školky. Ty dosud jako v jiných částech Německa fungovaly v nouzovém režimu pro děti, jejichž rodiče pracují na pozicích důležitých pro chod země. To jsou například zdravotníci, policisté, zaměstnanci v dopravě, prodavači či energetici.

Většina německých spolkových zemí chystá obnovení školní docházky od 22. února. To je případ Berlína, Porýní-Falce, Braniborska, Hesenska nebo Bavorska, kde výuka začne rovněž zatím jen na základních školách.

Orbán požádal o prodloužení zvláštních pravomocí

Maďarský premiér Viktor Orbán požádal parlament o prodloužení zvláštních pravomocí vlády, aby zvládla pandemii covidu-19. Zdůrazil, že pouze očkování umožní kabinetu zmírnit opatření proti šíření nákazy zavedená loni na podzim, uvedla agentura Reuters.

Připomněla, že Maďarsko se minulý týden stalo prvním členským státem Evropské unie, který začal používat ruskou vakcínu Sputnik V poté, co ji schválil maďarský regulační úřad pro nouzové použití, aniž čekal na doporučení od Evropské agentury pro léčivé prostředky (EMA). Maďarský regulační úřad také schválil vakcínu čínského výrobce Sinopharm, také jako první v EU.

„Chceme víc než jen otočit oznámení Zavřeno na našich dveřích. Chceme znovu otevřít ekonomiku a celý občanský život,“ řekl Orbán parlamentu.

Itálie lyžařské areály neotevřela

V pondělí se v Itálii měly rozjet vleky a lanovky například ve známých střediscích Livigno a Bormio. Během dalších dnů týdne pak i jinde. Povolení zahájit sezonu původně dostali provozovatelé sjezdovek v takzvaných žlutých oblastech, kde je mírné riziko šíření koronaviru.

Ti nicméně i tak museli kapacitu omezit na třetinu a platilo, že je budou moci navštěvovat hlavně místní lidé. V Itálii mají lidé zakázáno cestovat mezi jednotlivými regiony a turisté ze zahraničí pro vstup do této jihoevropské země potřebují negativní test na koronavirus.

S otevíráním lyžařských středisek nesouhlasili členové poradního výboru vlády. Poradce ministerstva zdravotnictví Walter Ricciardi podle agentury Ansa považoval zahájení provozu ve střediscích „za neslučitelné“ s daty o vývoji pandemie. 

Poté, co zaznělo toto varování od vládních poradců, zavládlo mezi provozovateli vleků a lanovek zděšení. „Pro mnohé sezona skončila,“ řekl v neděli večer Marco Bussone, předseda svazu Uncem sdružujícího horské obce. Finanční ztráty jsou podle něho dramatické. Ministr Speranza slíbil podnikatelům odškodnění.

Některá místa v Izraeli se otevřou jen očkovaným

Rozvolnění naopak plánuje Izrael, který podle vlády hodlá v neděli otevřít mnohé služby a instituce. Některá místa však budou přístupná pouze lidem, kteří už byli očkováni proti covidu-19 nebo nemoc prodělali. Týkat se to bude posiloven, bazénů, hotelů a sportovních či kulturních akcí. Naopak maloobchody, nákupní centra, trhy, muzea a knihovny se otevřou všem Izraelcům.

Koordinátor protiepidemických opatření Nachman Aš uvedl, že každý, kdo se pokusí neoprávněně dostat na místa s omezeným přístupem, bude tvrdě potrestán. Doplnil, že bude spuštěna aplikace a certifikáty s čárovými kódy, jimiž se Izraelci budou moci prokázat, pokud byli očkováni nebo nákazu prodělali.

Téměř čtyři miliony z více než devíti milionů Izraelců nyní obdrželo nejméně první dávku očkování, přičemž více než čtvrtina populace už dostala dávky obě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Tusk požádá v nejbližší době parlament o hlasování o důvěře vládě

Polský premiér Donald Tusk v nejbližší době požádá parlament o hlasování o důvěře jeho koaliční vládě, řekl podle agentur v pondělí večer v televizním projevu. Reagoval tak na vítězství konzervativce Karola Nawrockého v nedělních prezidentských volbách v zemi.
před 4 mminutami

Německo bude dál odmítat žadatele o azyl na hranicích, řekl Dobrindt. Soudu navzdory

Německo bude navzdory čerstvému rozhodnutí soudu nadále odmítat žadatele o azyl na hranicích, uvedl v pondělí vpodvečer ministr vnitra Alexander Dobrindt. Dodal, že nevidí důvod měnit praxi, soud podle něj rozhodoval jen v jednom konkrétním případě. Soud v Berlíně v pondělí rozhodl, že odmítání žadatelů o azyl při hraničních kontrolách na německém území je protiprávní. Podle něj není možné tyto žadatele vykázat za hranici, aniž by úřady předtím rozhodly v takzvaném dublinském řízení.
17:47Aktualizovánopřed 56 mminutami

Ukrajina a Rusko se v Istanbulu dohodly na nové výměně zajatců

Na výměně všech válečných zajatců, kteří jsou těžce zraněni nebo mladší 25 let, se v tureckém Istanbulu dohodly Rusko a Ukrajina. Po asi hodinovém pondělním jednání to podle agentur odděleně oznámili vedoucí delegací obou stran – ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov a poradce Kremlu Vladimir Medinskij. Zástupci obou zemí souhlasili i s návratem těl šesti tisíc padlých vojáků na každé straně.
12:06Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Nawrocki získal většinu mladých, jeho vítězství oslabí Tuskovu vládu

Vítězství Karola Nawrockého v polských prezidentských volbách je ranou pro liberální vládu Donalda Tuska. V Nawrockém zůstává v čele země hlava státu, která bude blokovat koaliční záměry. Nawrockému k vítězství pomohli mezi jinými i mladí voliči, z nichž většina volila v prvním kole krajně pravicového Slawomira Mentzena a v druhém kole se přiklonila právě ke konzervativnímu kandidátovi.
před 3 hhodinami

V ukrajinské Pavučině se chytily nenahraditelné ruské letouny

Ukrajina při svém nedělním dronovém útoku na základny ruského letectva zničila nejméně třináct letadel a další poškodila, uvedl Andrij Kovalenko, šéf centra pro boj proti dezinformacím při ukrajinské bezpečnostní a obranné radě. Útok oficiálně potvrdila také ukrajinská tajná služba SBU, která akci zorganizovala. Podle ní bylo zasaženo 41 letounů. Podle expertů bude pro Kreml mimořádně obtížné bombardéry v dohledné době nahradit.
11:47Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Převádíme Británii do „válečné připravenosti“, řekl Starmer

Převádíme Spojené království do „válečné připravenosti“ a „válečného tempa", uvedl podle BBC britský premiér Keir Starmer. Podle něj toho lze dosáhnout zvýšením platů a vytvořením silnější, plně vycvičené zálohy. Britská vláda chce také pořídit dvanáct nových ponorek s jaderným pohonem, které budou mít na palubě konvenční zbraně. Za modernizaci jaderného arzenálu se chystá utratit na patnáct miliard liber (asi 443 miliard korun).
před 4 hhodinami

Východní a severní křídlo NATO podporuje pět procent HDP na obranu

Země východního a severního křídla NATO chtějí, aby Aliance směřovala k cíli pěti procent HDP vydávaných na obranu. Shodli se na tom lídři zemí takzvané Bukurešťské devítky a skandinávských zemí na summitu ve Vilniusu, kteří zároveň podpořili členství Ukrajiny v NATO. S touto podporou nesouhlasilo Maďarsko, proto je výstupem summitu pouze prohlášení předsedajících zemí Litvy, Polska a Rumunska.
12:38Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Nawrocki je konzervativní euroskeptik, za vzor má Trumpa

Zvolený polský prezident Karol Nawrocki, podporovaný opoziční národně konzervativní stranou Právo a spravedlnost (PiS), se prezentuje jako obránce tradičních hodnot. Ve srovnání se současnou polskou vládou je výrazně euroskeptický, jeho vzorem je prezident USA Donald Trump. V předvolební kampani razil heslo „Polsko na prvním místě“, což se promítlo mimo jiné do tvrdšího postoje k ukrajinským uprchlíkům.
před 7 hhodinami
Načítání...