Katalánské volby vyhráli socialisté. Většinu v parlamentu ale drží separatisté

54 minut
Události ČT: Vítězní katalánští socialisté asi nesestaví koalici
Zdroj: ČT24

Volby do katalánského parlamentu vyhráli socialisté vedení bývalým ministrem zdravotnictví Salvadorem Illou. Ten prohlásil, že se hodlá ucházet o post katalánského premiéra, napsal španělský tisk. V parlamentu nicméně drží většinu strany žádající nezávislost Katalánska, které velice pravděpodobně socialistického kandidáta nepodpoří. Agentura Reuters uvedla, že hlasování bylo ukazatelem toho, jak si separatisté stojí v době, kdy je hlavním tématem pandemie covidu-19 spíše než snahy o odštěpení Katalánska od zbytku Španělska.

„Vítězství, které je z hlediska počtu hlasů jednoznačné, má velice jasný význam. Je třeba obrátit stránku,“ uvedl bývalý ministr Illa. Jeho cílem je vznik levicové koalice.

Katalánské socialistické straně se ve srovnání s rokem 2017 podařilo téměř zdvojnásobit preference. Po sečtení více než 99 procent hlasů mají podporu 23 procent voličů a získali 33 mandátů. Stejný počet mandátů má se ziskem 21,3 procenta také Republikánská levice Katalánska (ERC).

ERC se před volbami zavázala, že bude spolupracovat s dalšími stranami, které žádají osamostatnění Katalánska. „Občané se vyjádřili jasně. Chtějí referendum o nezávislosti a amnestii,“ uvedl úřadující premiér Katalánska a člen ERC Pere Aragonès, který by se také rád viděl v čele vlády.

Předsedou ERC je bývalý katalánský vicepremiér Oriol Junqueras, který si ve vězení odpykává třináctiletý trest za vzpouru. Aragonés prosazuje uspořádání referenda o nezávislosti dohodnutého se španělskou vládou.

Tři separatistické strany v neděli spolu získaly nejvíc hlasů v historii, ve 135členném parlamentu obsadí 74 křesel. Po předchozích volbách jich měly sedmdesát. Třiatřicet mandátů bude mít ERC. O jedno křeslo méně připadne straně Junts a devět radikální straně Kandidátka lidové jednoty (CUP).

Separatisté chtějí milost pro odsouzené politiky

Aragonès vyzval španělského premiéra Pedra Sáncheze k urovnání konfliktu Madridu s Barcelonou. Mezi požadavky separatistů je milost pro politiky, kteří byli odsouzeni za uspořádání referenda o nezávislosti Katalánska v roce 2017. „Chci vzkázat Sánchezovi, že nastal čas sednout si ke stolu a vyřešit konflikt, hlasovat v referendu a udělit amnestii pro vězně,“ řekl po zvěřejnění výsledků Aragonés.

Španělská vláda se k požadavku zatím staví velice opatrně. Její vicepremiér Pablo Iglesias však na začátku února prohlásil, že Španělsko není úplnou demokracií také kvůli „katalánským politickým vězňům“. ERC na celostátní úrovni s levicovou vládou spolupracuje a v prosinci jí pomohla schválit státní rozpočet.

V katalánském parlamentu poprvé zasedne také španělská nacionalistická strana Vox, která získala 7,7 procenta hlasů a jedenáct mandátů. Největší propad zaznamenala centristická strana Ciudadanos, která ztratila zhruba dvacet křesel a nově bude mít pouze šest mandátů. Jen 3,9 procenta hlasů nyní v Katalánsku dostala Lidová strana, jež je ve španělském parlamentu největším opozičním uskupením.  

„Zhruba 12. březen je limitní datum pro první hlasování v parlamentu o vládě. Doufám ale, že dohody dosáhneme mnohem dříve,“ řekl v pondělí Aragonés. Zopakoval, že vládu se socialisty nechce. „Jsme jako voda a olej,“ dodal.

Volby v Katalánsku provázela kvůli pandemii covidu-19 nejnižší účast v historii svobodných voleb v tomto regionu, k urnám přišlo 53,5 procenta voličů. V předchozích volbách v prosinci 2017 byla účast naopak rekordně vysoká, když přišlo 79 procent voličů.

Nejvyšší soud zamítl odložení voleb

Parlamentní volby v Katalánsku se konaly o několik měsíců dříve než v řádném termínu, protože loni v září španělský Nejvyšší soud potvrdil verdikt katalánského Nejvyššího soudu zakazující na rok a půl vykonávat veřejně volené funkce katalánskému premiérovi Quimu Torrovi. Důvodem byla jeho podpora politiků odsouzených za separatistické snahy k dlouholetým trestům vězení kvůli neústavnímu referendu o nezávislosti z roku 2017.

Volby se místní vláda snažila kvůli pandemii covidu-19 odložit na květen, čemuž ale zabránil katalánský Nejvyšší soud. Hlasování provázela přísná hygienická opatření. Účastnit se ho mohli i lidé s pozitivním testem na koronavirus, pro které byl vyhrazen čas od 19:00 do 20:00. Desítky tisíc voličů využily možnosti korespondenčního hlasování.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Francie a EU odsuzují sankce USA na pět Evropanů

Francie důrazně odsoudila americké sankce vůči pěti Evropanům, kteří se zasazují o přísnou regulaci technologického sektoru a boj proti dezinformacím na internetu. USA zakázaly vstup do země pětici Evropanů včetně bývalého francouzského ministra a eurokomisaře Thierryho Bretona, a to kvůli údajné cenzuře amerických internetových platforem. Sankce později odsoudili francouzský prezident Emmanuel Macron a místopředsedkyně Evropské komise Henna Virkkunenová.
před 22 mminutami

Zelenskyj představil novou verzi plánu na ukončení ruské války

Nejnovější verze amerického plánu na ukončení ruské války proti Ukrajině počítá se zmrazením fronty na současných liniích a zahájením jednání o vytvoření demilitarizovaných zón. Na dlouhodobém konsensu ohledně územních otázek se ovšem ukrajinští a američtí vyjednavači na víkendových jednáních dohodnout nedokázali, shrnul ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Předmětem sporu je také budoucí správa Ruskem okupované Záporožské jaderné elektrárny.
09:56Aktualizovánopřed 48 mminutami

USA uvalily sankce na pět Evropanů kvůli údajné cenzuře amerických platforem

Spojené státy uvalily sankce v podobě zákazu vstupu do země na pět Evropanů včetně bývalého eurokomisaře pro vnitřní trh Thierryho Bretona, a to kvůli údajné cenzuře amerických internetových platforem. Evropská komise a Francie sankce důrazně odsoudily.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

V Epsteinově spisu lze část cenzury snadno obejít

Tisíce stran dokumentů zveřejněných americkým ministerstvem spravedlnosti v případu zesnulého sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina obsahují mnoho začerněných pasáží. Některé z nich lze ale odkrýt pomocí softwaru na úpravu fotek či pouhým zvýrazněním textu a vložením do textového editoru. Podle The New York Times jednoduchost, s jakou lze části dokumentů odkrýt, naznačuje, že byly cenzurovány narychlo.
před 3 hhodinami

Nejvyšší soud zamítl pokus Trumpovy vlády vyslat Národní gardu do Chicaga

Nejvyšší soud Spojených států odmítl umožnit Donaldu Trumpovi vyslat jednotky Národní gardy do oblasti Chicaga, aby pomohly při raziích imigračních úřadů, informovala v úterý agentura AP. Zároveň uvedla, že jde o ojedinělý případ, kdy Trump při odvolání k nejvyššímu soudu od svého lednového návratu do úřadu neuspěl.
před 15 hhodinami

Syrské věznice se opět plní, úřady zprávy o týrání a mučení odmítají

Rok po pádu dlouholetého syrského vládce Bašára Asada se „jeho“ obávané věznice znovu naplňují. Nová vláda přitom slíbila, že někdejší symboly hrůzovlády zůstanou navždy zavřené. Podle vyšetřování agentury Reuters dnes za jejich zdmi opět dochází k týrání, mučení a vraždění vězňů. Úřady prezidenta a bývalého lídra al-Káidy Ahmada Šaráa nicméně kritiku odmítají.
před 17 hhodinami

Stáhli jsme se ze Siversku, oznámila ukrajinská armáda

Ukrajinská armáda v úterý oznámila, že stáhla své vojáky z města Siversk v Doněcké oblasti. Podle ní měli útočící Rusové ve městě převahu v počtu vojáků i techniky. Moskva oznámila dobytí města již před zhruba dvěma týdny, tehdy to ale ukrajinské úřady popřely. O dalších místech na frontové linii – městech Pokrovsk, Kupjansk, Kosťantynivka či Huljajpole – pak Kyjev a Moskva často podávají protichůdné informace.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Mafie může ožít, varují kritici

Slovenský prezident Peter Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Nově tak například lidem, kteří zpochybňují takzvané Benešovy dekrety, jež po druhé světové válce v Československu mimo jiné omezily majetková práva německé a maďarské menšiny, hrozí půlroční vězení. Novela obsahuje i další změny, které dle opozice i státních zástupců ztíží boj proti kriminalitě. Opozice se proto chce obrátit na ústavní soud.
před 20 hhodinami
Načítání...