Katalánské volby vyhráli socialisté. Většinu v parlamentu ale drží separatisté

54 minut
Události ČT: Vítězní katalánští socialisté asi nesestaví koalici
Zdroj: ČT24

Volby do katalánského parlamentu vyhráli socialisté vedení bývalým ministrem zdravotnictví Salvadorem Illou. Ten prohlásil, že se hodlá ucházet o post katalánského premiéra, napsal španělský tisk. V parlamentu nicméně drží většinu strany žádající nezávislost Katalánska, které velice pravděpodobně socialistického kandidáta nepodpoří. Agentura Reuters uvedla, že hlasování bylo ukazatelem toho, jak si separatisté stojí v době, kdy je hlavním tématem pandemie covidu-19 spíše než snahy o odštěpení Katalánska od zbytku Španělska.

„Vítězství, které je z hlediska počtu hlasů jednoznačné, má velice jasný význam. Je třeba obrátit stránku,“ uvedl bývalý ministr Illa. Jeho cílem je vznik levicové koalice.

Katalánské socialistické straně se ve srovnání s rokem 2017 podařilo téměř zdvojnásobit preference. Po sečtení více než 99 procent hlasů mají podporu 23 procent voličů a získali 33 mandátů. Stejný počet mandátů má se ziskem 21,3 procenta také Republikánská levice Katalánska (ERC).

ERC se před volbami zavázala, že bude spolupracovat s dalšími stranami, které žádají osamostatnění Katalánska. „Občané se vyjádřili jasně. Chtějí referendum o nezávislosti a amnestii,“ uvedl úřadující premiér Katalánska a člen ERC Pere Aragonès, který by se také rád viděl v čele vlády.

Předsedou ERC je bývalý katalánský vicepremiér Oriol Junqueras, který si ve vězení odpykává třináctiletý trest za vzpouru. Aragonés prosazuje uspořádání referenda o nezávislosti dohodnutého se španělskou vládou.

Tři separatistické strany v neděli spolu získaly nejvíc hlasů v historii, ve 135členném parlamentu obsadí 74 křesel. Po předchozích volbách jich měly sedmdesát. Třiatřicet mandátů bude mít ERC. O jedno křeslo méně připadne straně Junts a devět radikální straně Kandidátka lidové jednoty (CUP).

Separatisté chtějí milost pro odsouzené politiky

Aragonès vyzval španělského premiéra Pedra Sáncheze k urovnání konfliktu Madridu s Barcelonou. Mezi požadavky separatistů je milost pro politiky, kteří byli odsouzeni za uspořádání referenda o nezávislosti Katalánska v roce 2017. „Chci vzkázat Sánchezovi, že nastal čas sednout si ke stolu a vyřešit konflikt, hlasovat v referendu a udělit amnestii pro vězně,“ řekl po zvěřejnění výsledků Aragonés.

Španělská vláda se k požadavku zatím staví velice opatrně. Její vicepremiér Pablo Iglesias však na začátku února prohlásil, že Španělsko není úplnou demokracií také kvůli „katalánským politickým vězňům“. ERC na celostátní úrovni s levicovou vládou spolupracuje a v prosinci jí pomohla schválit státní rozpočet.

V katalánském parlamentu poprvé zasedne také španělská nacionalistická strana Vox, která získala 7,7 procenta hlasů a jedenáct mandátů. Největší propad zaznamenala centristická strana Ciudadanos, která ztratila zhruba dvacet křesel a nově bude mít pouze šest mandátů. Jen 3,9 procenta hlasů nyní v Katalánsku dostala Lidová strana, jež je ve španělském parlamentu největším opozičním uskupením.  

„Zhruba 12. březen je limitní datum pro první hlasování v parlamentu o vládě. Doufám ale, že dohody dosáhneme mnohem dříve,“ řekl v pondělí Aragonés. Zopakoval, že vládu se socialisty nechce. „Jsme jako voda a olej,“ dodal.

Volby v Katalánsku provázela kvůli pandemii covidu-19 nejnižší účast v historii svobodných voleb v tomto regionu, k urnám přišlo 53,5 procenta voličů. V předchozích volbách v prosinci 2017 byla účast naopak rekordně vysoká, když přišlo 79 procent voličů.

Nejvyšší soud zamítl odložení voleb

Parlamentní volby v Katalánsku se konaly o několik měsíců dříve než v řádném termínu, protože loni v září španělský Nejvyšší soud potvrdil verdikt katalánského Nejvyššího soudu zakazující na rok a půl vykonávat veřejně volené funkce katalánskému premiérovi Quimu Torrovi. Důvodem byla jeho podpora politiků odsouzených za separatistické snahy k dlouholetým trestům vězení kvůli neústavnímu referendu o nezávislosti z roku 2017.

Volby se místní vláda snažila kvůli pandemii covidu-19 odložit na květen, čemuž ale zabránil katalánský Nejvyšší soud. Hlasování provázela přísná hygienická opatření. Účastnit se ho mohli i lidé s pozitivním testem na koronavirus, pro které byl vyhrazen čas od 19:00 do 20:00. Desítky tisíc voličů využily možnosti korespondenčního hlasování.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Při požáru v indickém nočním klubu zemřelo 23 lidí

Nejméně 23 lidí zemřelo při sobotním požáru v nočním klubu v indickém státě Góa, informují světové tiskové agentury. Mezi oběťmi požáru v oblasti vyhledávané zahraničními návštěvníky jsou i turisté. Policie příčinu požáru vyšetřuje, podle vyjádření policejního šéfa v místních médiích jej mohl způsobit výbuch plynové bomby.
01:08Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Zóna ČT24 se věnovala i americkému postoji k Venezuele

Pokud Spojené státy zaútočí na Venezuelu, chtějí o tom někteří zákonodárci znovu vyvolat hlasování v Kongresu. Od září provádí Američané údery převážně proti rybářským lodím v Karibiku a Pacifiku. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa tvrdí, že k tomu schválení členů Sněmovny reprezentantů a Senátu nepotřebuje. Argumentuje tím, že nejde o válku, ale o útoky proti drogovým kartelům. Některé z nich označila za teroristické organizace. Někteří kongresmani z obou stran ale tvrdí, že Trump už čtvrtý měsíc vede vojenskou operaci nezákonně. Na téma se zaměřil pořad Zóna ČT24.
před 5 hhodinami

Příměří v Gaze dosáhlo kritického bodu, sdělil katarský premiér

Příměří v Pásmu Gazy dosáhlo kritického bodu, jelikož se jeho první fáze chýlí ke konci a mezinárodní prostředníci pod vedením Spojených států už pracují na cestě k druhé fázi, aby dohodu upevnili. Podle agentury AP to v sobotu řekl katarský premiér Muhammad bin Abdar Rahmán Sání, podle něhož je podmínkou příměří mimo jiné úplné stažení izraelských sil z Gazy.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Velké nedostatky i rostoucí náklady. Evropa hodnotí stav svých armád

Ruská válka na Ukrajině vyburcovala většinu evropských zemí k tomu, aby upřely pozornost ke stavu svých armád. Zatímco vyzbrojování Velké Británie, která dlouho žila podle expertů v iluzi vlastní vojenské síly, provází problémy, Polsko už teď dává na obranu téměř pět procent HDP a mezi zeměmi NATO si udržuje náskok. Jedním z nejaktivnějších a nejambicióznějších aktérů je v současné době také Německo, kde poslanci v pátek schválili novou podobu vojenské služby.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Bílý dům zřídil „síň hanby“, na webu útočí bez důkazů na média i novináře

Obhájci svobody tisku kritizují nový web Bílého domu, na kterém administrativa prezidenta Donalda Trumpa obviňuje desítky médií a novinářů ze lží a podjatosti. Ke stažení stránky vyzval americkou vládu mimo jiné Výbor na ochranu novinářů nebo Reportéři bez hranic.
před 7 hhodinami

Zelenskyj by v pondělí mohl jednat se Starmerem, Macronem a Merzem

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj před novináři prohlásil, že nejspíše v pondělí navštíví Londýn. Schůzky v sídle předsedy britské vlády se vedle premiéra Keira Starmera zúčastní také francouzský prezident Emmanuel Macron, který už účast potvrdil, a německý kancléř Friedrich Merz, píše server Independent. Schůzka v britské metropoli má následovat po jednáních o ukončení války s Ruskem, která vede ukrajinská delegace s Američany na Floridě.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Rusko masivně útočilo na Ukrajinu, Polsku pomohla s ochranou vzdušného prostoru i česká armáda

Rusové provedli další masivní raketový a dronový útok na Ukrajinu, při němž zranili nejméně osm lidí. V Kyjevské oblasti zničili mimo jiné železniční nádraží, škody jsou ale v řadě dalších regionů včetně západu země. Ruské údery zasáhly ukrajinskou energetickou infrastrukturu v osmi oblastech, vážně poškodily několik tepelných elektráren. Kvůli úderům preventivně vzlétlo i polské letectvo, kterému pomáhala i česká vrtulníková jednotka.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Obětí povodní a sesuvů půdy v Asii přibývá, jen na Sumatře je jich skoro tisíc

Ničivé počasí si na indonéském ostrově Sumatra vyžádalo už více než devět set životů. Podle agentury AFP to v sobotu oznámily lokální úřady, které se kvůli hladomoru obávají dalších mrtvých. Záplavy a sesuvy půdy si od minulého týdne v Indonésii, na Srí Lance, Malajsii, Thajsku a Vietnamu celkem vyžádaly nejméně 1795 obětí.
před 12 hhodinami
Načítání...