Katalánské volby vyhráli socialisté. Většinu v parlamentu ale drží separatisté

Nahrávám video
Události ČT: Vítězní katalánští socialisté asi nesestaví koalici
Zdroj: ČT24

Volby do katalánského parlamentu vyhráli socialisté vedení bývalým ministrem zdravotnictví Salvadorem Illou. Ten prohlásil, že se hodlá ucházet o post katalánského premiéra, napsal španělský tisk. V parlamentu nicméně drží většinu strany žádající nezávislost Katalánska, které velice pravděpodobně socialistického kandidáta nepodpoří. Agentura Reuters uvedla, že hlasování bylo ukazatelem toho, jak si separatisté stojí v době, kdy je hlavním tématem pandemie covidu-19 spíše než snahy o odštěpení Katalánska od zbytku Španělska.

„Vítězství, které je z hlediska počtu hlasů jednoznačné, má velice jasný význam. Je třeba obrátit stránku,“ uvedl bývalý ministr Illa. Jeho cílem je vznik levicové koalice.

Katalánské socialistické straně se ve srovnání s rokem 2017 podařilo téměř zdvojnásobit preference. Po sečtení více než 99 procent hlasů mají podporu 23 procent voličů a získali 33 mandátů. Stejný počet mandátů má se ziskem 21,3 procenta také Republikánská levice Katalánska (ERC).

ERC se před volbami zavázala, že bude spolupracovat s dalšími stranami, které žádají osamostatnění Katalánska. „Občané se vyjádřili jasně. Chtějí referendum o nezávislosti a amnestii,“ uvedl úřadující premiér Katalánska a člen ERC Pere Aragonès, který by se také rád viděl v čele vlády.

Předsedou ERC je bývalý katalánský vicepremiér Oriol Junqueras, který si ve vězení odpykává třináctiletý trest za vzpouru. Aragonés prosazuje uspořádání referenda o nezávislosti dohodnutého se španělskou vládou.

Tři separatistické strany v neděli spolu získaly nejvíc hlasů v historii, ve 135členném parlamentu obsadí 74 křesel. Po předchozích volbách jich měly sedmdesát. Třiatřicet mandátů bude mít ERC. O jedno křeslo méně připadne straně Junts a devět radikální straně Kandidátka lidové jednoty (CUP).

Separatisté chtějí milost pro odsouzené politiky

Aragonès vyzval španělského premiéra Pedra Sáncheze k urovnání konfliktu Madridu s Barcelonou. Mezi požadavky separatistů je milost pro politiky, kteří byli odsouzeni za uspořádání referenda o nezávislosti Katalánska v roce 2017. „Chci vzkázat Sánchezovi, že nastal čas sednout si ke stolu a vyřešit konflikt, hlasovat v referendu a udělit amnestii pro vězně,“ řekl po zvěřejnění výsledků Aragonés.

Španělská vláda se k požadavku zatím staví velice opatrně. Její vicepremiér Pablo Iglesias však na začátku února prohlásil, že Španělsko není úplnou demokracií také kvůli „katalánským politickým vězňům“. ERC na celostátní úrovni s levicovou vládou spolupracuje a v prosinci jí pomohla schválit státní rozpočet.

V katalánském parlamentu poprvé zasedne také španělská nacionalistická strana Vox, která získala 7,7 procenta hlasů a jedenáct mandátů. Největší propad zaznamenala centristická strana Ciudadanos, která ztratila zhruba dvacet křesel a nově bude mít pouze šest mandátů. Jen 3,9 procenta hlasů nyní v Katalánsku dostala Lidová strana, jež je ve španělském parlamentu největším opozičním uskupením.  

„Zhruba 12. březen je limitní datum pro první hlasování v parlamentu o vládě. Doufám ale, že dohody dosáhneme mnohem dříve,“ řekl v pondělí Aragonés. Zopakoval, že vládu se socialisty nechce. „Jsme jako voda a olej,“ dodal.

Volby v Katalánsku provázela kvůli pandemii covidu-19 nejnižší účast v historii svobodných voleb v tomto regionu, k urnám přišlo 53,5 procenta voličů. V předchozích volbách v prosinci 2017 byla účast naopak rekordně vysoká, když přišlo 79 procent voličů.

Nejvyšší soud zamítl odložení voleb

Parlamentní volby v Katalánsku se konaly o několik měsíců dříve než v řádném termínu, protože loni v září španělský Nejvyšší soud potvrdil verdikt katalánského Nejvyššího soudu zakazující na rok a půl vykonávat veřejně volené funkce katalánskému premiérovi Quimu Torrovi. Důvodem byla jeho podpora politiků odsouzených za separatistické snahy k dlouholetým trestům vězení kvůli neústavnímu referendu o nezávislosti z roku 2017.

Volby se místní vláda snažila kvůli pandemii covidu-19 odložit na květen, čemuž ale zabránil katalánský Nejvyšší soud. Hlasování provázela přísná hygienická opatření. Účastnit se ho mohli i lidé s pozitivním testem na koronavirus, pro které byl vyhrazen čas od 19:00 do 20:00. Desítky tisíc voličů využily možnosti korespondenčního hlasování.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA vyvíjí internetový portál, který obejde blokace obsahu v Evropě

Americké ministerstvo zahraničí vyvíjí internetový portál, který umožní lidem v Evropě i jinde ve světě zobrazit obsah zakázaný jejich vládami, napsala agentura Reuters s odkazem na tři informované zdroje. Uživatelé by si tak podle agentury mohli prohlížet zablokovaný obsah, který by mimo jiné mohl zahrnovat projevy nenávisti či teroristickou propagandu. Stránka bude mít podle zdrojů doménu freedom.gov.
před 49 mminutami

AFP: USA přesouvají k Íránu velký počet lodí i bojových letounů

Spojené státy přesouvají k Íránu velký počet lodí, bojových letadel i logistických letounů, napsala ve středu večer agentura AFP. Děje se tak v situaci, kdy anonymní zdroje z americké administrativy dávají v médiích najevo, že by prezident Donald Trump mohl nařídit údery na Írán.
před 2 hhodinami

V Kalifornii zemřelo po pádu laviny osm lyžařů

Po úterním pádu laviny v severní Kalifornii nedaleko jezera Tahoe zemřelo osm lyžařů, po jednom se stále pátrá, uvedla ve středu večer SEČ podle agentur AP a Reuters místní šerifka. Šest dalších lidí bylo nalezeno živých, napsala dříve ve středu agentura DPA s odvoláním na tamní úřady. Původní informace hovořily celkem o šestnácti lyžařích, z nichž bylo devět po pádu laviny nezvěstných. V oblasti panuje nepříznivé zimní počasí.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Zalužnyj poprvé veřejně promluvil o rozkolu se Zelenským, píše AP

Bývalý hlavní velitel ukrajinských ozbrojených sil a úřadující velvyslanec v Británii Valerij Zalužnyj poprvé promluvil o roztržce s prezidentem Volodymyrem Zelenským. Napsala to agentura AP, podle níž generál hovořil o napjatých vztazích s hlavou státu s tím, že napětí gradovalo v roce 2022, kdy prý do jeho kanceláře přišli agenti tajné služby SBU. Kyjev se k interview zatím nevyjádřil.
před 2 hhodinami

USA budou monitorovat dodržování budoucího příměří, uvedl Zelenskyj

USA, Ukrajina a Rusko se v Ženevě dohodly, že monitorování dodržování budoucího příměří bude probíhat za účasti Spojených států, uvedl dle Ukrajinské pravdy ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Jednání podle něj byla složitá, postoje stran se nadále odlišují. Poukázal na to, že všechny strany se dohodly na budoucím pokračování rozhovorů. Zelenskyj předtím uvedl, že na něj jeho americký protějšek Donald Trump vyvíjí nepřiměřený tlak.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Část evropských zemí pokutuje za kamery v autě, problémem mohou být i aplikace

Palubní kamery v autech jsou v tuzemsku běžná věc, která může pomoci třeba při vyšetřování nehod a dalších incidentů. V zahraničí však řidičům hrozí za kameru a pořizování záznamu vysoké pokuty. Zejména Německo a Rakousko přistupují k jejich používaní přísně. Motoristé mohou zaplatit v přepočtu několik desítek tisíc korun i za používání některých funkcí navigace.
před 4 hhodinami

Policie zintenzivňuje vyšetřování exprince Andrewa v souvislosti s Epsteinem

Britská policie vyhodnocuje informace o soukromých letech ze Stanstedu u Londýna v souvislosti s kauzou sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Současně zintenzivnila svá šetření ohledně někdejšího prince Andrewa. Úřady se zabývají podezřením ohledně pochybení z dob, kdy byl králův mladší bratr obchodním vyslancem. Podle Andrewovy komunikace s Epsteinem třeba souhlasil s tím, že pomůže Pekingu s nákupem ropy ze Spojených arabských emirátů, či z ní vyplývá, že o svých cestách Epsteina podrobně informoval a nechával ho, aby mu během nich domlouval schůzky. V té době se měl taky podílet na sexuálním vykořisťování. Sám Andrew jakoukoli vinu dlouhodobě odmítal.
před 4 hhodinami

Slovnaft zastavuje vývoz nafty na Ukrajinu. Slovensko zavádí stav ropné nouze

Slovenská rafinerie Slovnaft zastavuje vývoz nafty na Ukrajinu a veškeré její produkty budou nyní určeny pro domácí trh, uvedl podle slovenských médií premiér Robert Fico (Smer). Opatření je reakcí na přerušení dodávek ruské ropy ropovodem Družba. Zastavení dodávek nafty na Ukrajinu oznámilo rovněž Maďarsko. Maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó podle agentury PAP uvedl, že země dodávky obnoví teprve tehdy, až Ukrajina obnoví tranzit ropovodem Družba.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...