Katalánské volby vyhráli socialisté. Většinu v parlamentu ale drží separatisté

Nahrávám video

Volby do katalánského parlamentu vyhráli socialisté vedení bývalým ministrem zdravotnictví Salvadorem Illou. Ten prohlásil, že se hodlá ucházet o post katalánského premiéra, napsal španělský tisk. V parlamentu nicméně drží většinu strany žádající nezávislost Katalánska, které velice pravděpodobně socialistického kandidáta nepodpoří. Agentura Reuters uvedla, že hlasování bylo ukazatelem toho, jak si separatisté stojí v době, kdy je hlavním tématem pandemie covidu-19 spíše než snahy o odštěpení Katalánska od zbytku Španělska.

„Vítězství, které je z hlediska počtu hlasů jednoznačné, má velice jasný význam. Je třeba obrátit stránku,“ uvedl bývalý ministr Illa. Jeho cílem je vznik levicové koalice.

Katalánské socialistické straně se ve srovnání s rokem 2017 podařilo téměř zdvojnásobit preference. Po sečtení více než 99 procent hlasů mají podporu 23 procent voličů a získali 33 mandátů. Stejný počet mandátů má se ziskem 21,3 procenta také Republikánská levice Katalánska (ERC).

ERC se před volbami zavázala, že bude spolupracovat s dalšími stranami, které žádají osamostatnění Katalánska. „Občané se vyjádřili jasně. Chtějí referendum o nezávislosti a amnestii,“ uvedl úřadující premiér Katalánska a člen ERC Pere Aragonès, který by se také rád viděl v čele vlády.

Předsedou ERC je bývalý katalánský vicepremiér Oriol Junqueras, který si ve vězení odpykává třináctiletý trest za vzpouru. Aragonés prosazuje uspořádání referenda o nezávislosti dohodnutého se španělskou vládou.

Tři separatistické strany v neděli spolu získaly nejvíc hlasů v historii, ve 135členném parlamentu obsadí 74 křesel. Po předchozích volbách jich měly sedmdesát. Třiatřicet mandátů bude mít ERC. O jedno křeslo méně připadne straně Junts a devět radikální straně Kandidátka lidové jednoty (CUP).

Separatisté chtějí milost pro odsouzené politiky

Aragonès vyzval španělského premiéra Pedra Sáncheze k urovnání konfliktu Madridu s Barcelonou. Mezi požadavky separatistů je milost pro politiky, kteří byli odsouzeni za uspořádání referenda o nezávislosti Katalánska v roce 2017. „Chci vzkázat Sánchezovi, že nastal čas sednout si ke stolu a vyřešit konflikt, hlasovat v referendu a udělit amnestii pro vězně,“ řekl po zvěřejnění výsledků Aragonés.

Španělská vláda se k požadavku zatím staví velice opatrně. Její vicepremiér Pablo Iglesias však na začátku února prohlásil, že Španělsko není úplnou demokracií také kvůli „katalánským politickým vězňům“. ERC na celostátní úrovni s levicovou vládou spolupracuje a v prosinci jí pomohla schválit státní rozpočet.

V katalánském parlamentu poprvé zasedne také španělská nacionalistická strana Vox, která získala 7,7 procenta hlasů a jedenáct mandátů. Největší propad zaznamenala centristická strana Ciudadanos, která ztratila zhruba dvacet křesel a nově bude mít pouze šest mandátů. Jen 3,9 procenta hlasů nyní v Katalánsku dostala Lidová strana, jež je ve španělském parlamentu největším opozičním uskupením.  

„Zhruba 12. březen je limitní datum pro první hlasování v parlamentu o vládě. Doufám ale, že dohody dosáhneme mnohem dříve,“ řekl v pondělí Aragonés. Zopakoval, že vládu se socialisty nechce. „Jsme jako voda a olej,“ dodal.

Volby v Katalánsku provázela kvůli pandemii covidu-19 nejnižší účast v historii svobodných voleb v tomto regionu, k urnám přišlo 53,5 procenta voličů. V předchozích volbách v prosinci 2017 byla účast naopak rekordně vysoká, když přišlo 79 procent voličů.

Nejvyšší soud zamítl odložení voleb

Parlamentní volby v Katalánsku se konaly o několik měsíců dříve než v řádném termínu, protože loni v září španělský Nejvyšší soud potvrdil verdikt katalánského Nejvyššího soudu zakazující na rok a půl vykonávat veřejně volené funkce katalánskému premiérovi Quimu Torrovi. Důvodem byla jeho podpora politiků odsouzených za separatistické snahy k dlouholetým trestům vězení kvůli neústavnímu referendu o nezávislosti z roku 2017.

Volby se místní vláda snažila kvůli pandemii covidu-19 odložit na květen, čemuž ale zabránil katalánský Nejvyšší soud. Hlasování provázela přísná hygienická opatření. Účastnit se ho mohli i lidé s pozitivním testem na koronavirus, pro které byl vyhrazen čas od 19:00 do 20:00. Desítky tisíc voličů využily možnosti korespondenčního hlasování.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump chce obnovit žalobu proti Clintonové. Obrátil se na Nejvyšší soud USA

Americký prezident Donald Trump v pátek požádal Nejvyšší soud USA o obnovení žaloby proti své soupeřce z prezidentských voleb v roce 2016 Hillary Clintonové. Demokratickou kandidátku viní ze spiknutí s cílem poškodit jeho volební kampaň šířením tvrzení o jejím napojení na Rusko. Soudy však žalobu již dříve zamítly a Trumpovi a jeho právní zástupkyni nařídily uhradit téměř milion dolarů (22 milionů korun) na nákladech řízení kvůli podání neopodstatněné žaloby. Informovala o tom agentura Reuters.
02:27Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Trump tvrdí, že s Putinem dohodl dodávky nafty

Americký prezident Donald Trump sdělil, že Rusko okamžitě dodá na americký a světový trh přes tři sta tisíc tun nafty, v dalších měsících pak mají následovat ještě vyšší dodávky. Trump uvedl, že dohodu o dodávkách sjednal během telefonického rozhovoru s ruským vůdcem Vladimirem Putinem, který označil za velmi úspěšný. Rusko přitom na konci září prodloužilo zákaz vývozu nafty. Kyjev upozornil, že dárek Putinovi mír nepřinese.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Rusové zabíjeli v Ivano-Frankivsku a Záporoží. Moskevská letiště omezila provoz

Ruská armáda v pátek ráno podnikla šest úderů na Záporoží a zasáhla obytnou čtvrť. Jeden muž zemřel, informoval úřadující šéf regionální vojenské správy Mychajlo Semikin. Jeden člověk zahynul také při ruském útoku v Ivano-Frankivsku v západní části Ukrajiny a v Dněpropetrovské oblasti. Drony druhou noc po sobě zasáhly datové centrum největší ruské technologické společnosti Jandeks (Yandex). V pátek Moskvou zněly výbuchy, kvůli útokům dronů a balónů všechna čtyři moskevská letiště omezila provoz, což se dotklo i letu vládce Vladimira Putina.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Panamu zasáhlo silné zemětřesení, několik států varuje před tsunami

Jižní pobřeží středoamerické Panamy v pátek zasáhlo zemětřesení o síle 7,7 magnituda, uvedla podle agentury Reuters americká geologická služba (USGS). Podle ní následovaly dva další otřesy o síle 5,8 a 5,5. USGS už vydala varování před možnými nebezpečnými tsunami podél pobřeží několika zemí od Mexika po Kolumbii, které by mohly vznikat v následujících hodinách. Prezident vyzval obyvatele ke klidu.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

VideoAmerická firma v Miláně vykořisťovala stovky dělníků, odškodní je

Americká firma Caddell čtvrtým rokem staví budovu nového amerického konzulátu v Miláně. Velký komplex má být hotový v roce 2028, podle italských úřadů ale při práci společnost zneužívala zahraniční dělníky z Indie, Nigérie, Keni a Bangladéše. Vyplácela jim v přepočtu jen kolem čtyřiceti korun za hodinu, neplatila za přesčasy, přestože pracovali až deset hodin denně šest dnů v týdnu, a strhávala peníze za ubytování. Nyní souhlasila s mimosoudním vyrovnáním. Každý z téměř pěti set pracovníků tak dostane v průměru milion korun. Podle úřadů jde o největší případ vykořisťování levné pracovní síly v Evropě.
před 5 hhodinami

Vojenská poprava střelce z Fort Hoodu bude přenášena živě, oznámil Pentagon

Poprava zastřelením někdejšího armádního psychiatra Nidala Hasana, který v roce 2009 zabil na základně v Texasu třináct lidí a dalších 32 zranil, bude přenášena živě, informovala s odvoláním na vyjádření Pentagonu agentura AP. Podle ní jde o překvapivou informaci vzhledem k tomu, že jde o první vojenskou popravu ve Spojených státech za více než 65 let. Ministr obrany Pete Hegseth už dříve řekl, že poprava má být veřejná.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Zadrželi a vyhostili „Rybara“. Zakladatele ruského projektu našla policie v Černé Hoře

Policie v Černé Hoře v pátek zadržela zakladatele ruského projektu Rybar Michaila Zvinčuka a jeho spolupracovníky. Následně je během dne úřady vyhostily ze země. Jejich platforma podporuje ruskou invazi na Ukrajinu a má blízko k ministerstvu obrany v Moskvě. Informoval o tom černohorský portál Vijesti a zprávu pak potvrdil černohorský premiér Milojko Spajić.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Veřejnou popravu jsem poprvé musela sledovat asi v devíti letech, říká uprchlice z KLDR

Lidská práva v Severní Koreji se v poslední dekádě v mnoha ohledech zhoršila, uvádí zpráva OSN, která vyzývá k vyšetřování a potrestání odpovědných představitelů. Upozorňuje na pracovní tábory, popravy a vyšší dohled nad obyvateli. Pchjongjang se proti závěrům ostře ohradil. Česká televize mluvila o situaci v KLDR s uprchlicí a aktivistkou Undžu Kim.
před 8 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.