Britští poslanci schválili dohodu s EU o vzájemných vztazích po brexitu

Britští poslanci ve středu ve druhém čtení jasnou většinou schválili vyjednanou dohodu s Evropskou unií o pobrexitových vztazích. Podle BBC ji podpořilo 521 členů Dolní sněmovny oproti 73 zákonodárcům, kteří byli jiného názoru. Nyní má o dokumentu debatovat a hlasovat Sněmovna lordů. Po schválení v horní komoře jej ještě musí podepsat královna Alžběta II.

Už dopoledne dohodu v Bruselu podepsali předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová a předseda Evropské rady Charles Michel. Dokument následně vyrazil na palubě letadla britského královského letectva do Londýna, kde svůj podpis připojil i premiér Boris Johnson.

Británie opustila EU letos na konci ledna. Do čtvrteční půlnoci je ale ještě v přechodném období, kdy musí dodržovat pravidla EU, na jejichž podobu ale již nemá vliv. Na Štědrý den se Londýn s Bruselem dohodly na podobě budoucích vztahů po 1. lednu 2021.

Dohodu, která má 1240 stran hlavního textu a dalších 800 stran příloh, v Bruselu podepsali zástupci dvou unijních institucí: Evropské komise a Evropské rady. Evropský parlament zatím dohodu neschválil, hlasovat o ní bude až po Novém roce. Ujednání tak budou od 1. ledna platit jen provizorně. Tuto možnost už v pondělí schválili zástupci sedmadvaceti členských zemí EU.

Podle Johnsona čeká Británii a EU „skvělý nový vztah“

O dohodě, která mimo jiné umožní obchodovat mezi Británií a EU bez plošných cel, začali debatovat poslanci Dolní sněmovny britského parlamentu ve středu dopoledne a brzy ji i schválili. Dohoda se stane platným zákonem předběžně až po půlnoci poté, co ji schválí i horní komora parlamentu a formálně ji potvrdí královna Alžběta II.

Premiér Johnson v projevu k nim dohodu označil za jednu „z největších dohod o volném obchodě na světě“. Vyzdvihl také krátkou dobu, za jakou byla jeho vláda schopna podmínky budoucích vztahů s EU vyjednat.

„Uzavřít dohodu s Uruguayí Evropské unii trvalo téměř osm let, s Kanadou pět let, s Japonskem šest,“ uvedl. Británii podle něj čeká „skvělý nový vztah“ s evropskými sousedy „založený na volném obchodu a přátelské spolupráci“.

Později Johnson v rozhovoru s BBC zdůraznil, že Británie bude nadále evropskou zemí. „Toto není konec Británie coby evropské země,“ řekl premiér. „Jsme v mnoha ohledech typickou evropskou civilizací, nebo jak to chcete formulovat, a nadále jí zůstaneme,“ dodal Johnson.

Podle britské opozice je dohoda slabá a nedokonalá

Opoziční předák Keir Starmer dohodu vyjednanou Johnsonem označil za slabou a nedokonalou. „Máme ale do konce přechodného období jen jeden den a je to jediná dohoda, kterou máme,“ řekl. Potvrdil také, že jeho labouristé dohodu svými hlasy podpoří.

Ke kritikům dohody se v parlamentu přidala také bývalá konzervativní premiérka Theresa Mayová. Za chybu označila mimo jiné ujednání v oblasti služeb, lítost vyjádřila i nad tím, že Británie nebude mít od pátku přístup do schengenského informačního systému. V reakci na Starmerova slova Mayová podotkla, že měl na začátku roku 2019, kdy byla Mayová premiérkou, šanci hlasovat pro lepší dohodu, než je tak současná, hlasoval ale proti ní. Brexitovou dohodu premiérky Theresy Mayové poslanci odmítli třikrát.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Izrael provedl další vlnu útoků na Írán, cílil na bezpečnostní složky

Izraelská armáda uvedla, že při nové vlně úderů na Írán zasáhla desítky cílů. Mezi nimi jsou velitelská centra vnitřních bezpečnostních složek a milic basídž a také zařízení na odpalování raket.
před 13 mminutami

Na pražské letiště dorazil let Smartwings z Dubaje i repatriační z Egypta

Na Letišti Václava Havla přistálo ve středu před 05:00 letadlo společnosti Smartwings přepravující Čechy z Dubaje. Podle úterních informací mluvčí Smartwings Vladimíry Dufkové byl let naplněn a letělo jím necelých 200 lidí. Do Prahy dorazil oproti plánu o několik hodin později, původně měl přistát před půlnocí. Krátce po 07:00 pak v Praze přistálo další letadlo Smartwings z ománského Maskatu, také na jeho palubě by mělo být zhruba 200 lidí. Kolem 7:30 pak dorazil druhý armádní repatriační let, který přiletěl z Egypta.
05:16Aktualizovánopřed 35 mminutami

Izraelská armáda v Libanonu zabila deset lidí, píší agentury

Izraelská armáda při nočních úderech na Libanon zabila nejméně deset lidí a desítky dalších zranila. Izrael ve středu v noci zaútočil na několik oblastí v Libanonu poté, co vyzval obyvatele šestnácti vesnic k evakuaci. Šest mrtvých potvrdilo podle agentury AFP a televizní stanice al-Majadín libanonské ministerstvo zdravotnictví. Alespoň čtyři další oběti hlásí agentura NNA ve městě Baalbek.
06:10Aktualizovánopřed 44 mminutami

USA zaútočily na Írán, protože jednání nikam nevedla, tvrdí Rubio

Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom v úterý stanice CNN.
00:14Aktualizovánopřed 53 mminutami

USA zasáhly od začátku války okolo dvou tisíc íránských cílů, tvrdí armáda

Spojené státy zasáhly zhruba dva tisíce íránských cílů od začátku války proti Íránu, kterou v sobotu zahájily společně s Izraelem. Uvedla to podle agentury AFP americká armáda. Podle ní byly americké útoky během prvních 24 hodin dvakrát rozsáhlejší než ty, které USA podnikly na začátku invaze do Iráku v roce 2003.
02:49Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Obrana musí spočívat na spojenectví v NATO, míní Havlíček

Státní rozpočet na letošní rok je v zásadě hotov, nedají se v něm už předpokládat zásadní přesuny, uvedl vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). Týká se to podle něj také výdajů na vnitřní a vnější obranu. Vláda Andreje Babiše (ANO) letos počítá s obrannými výdaji ve výši 185 miliard korun, o čtrnáct miliard více oproti roku 2025, prohlásil Havlíček v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem. Vicepremiér také obhajoval pomoc vlády českým občanům, kteří uvázli kvůli americko-izraelským útokům proti Íránu na Blízkém východě.
před 2 hhodinami

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 9 hhodinami
Načítání...