Britští poslanci schválili dohodu s EU o vzájemných vztazích po brexitu

Britští poslanci ve středu ve druhém čtení jasnou většinou schválili vyjednanou dohodu s Evropskou unií o pobrexitových vztazích. Podle BBC ji podpořilo 521 členů Dolní sněmovny oproti 73 zákonodárcům, kteří byli jiného názoru. Nyní má o dokumentu debatovat a hlasovat Sněmovna lordů. Po schválení v horní komoře jej ještě musí podepsat královna Alžběta II.

Už dopoledne dohodu v Bruselu podepsali předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová a předseda Evropské rady Charles Michel. Dokument následně vyrazil na palubě letadla britského královského letectva do Londýna, kde svůj podpis připojil i premiér Boris Johnson.

Británie opustila EU letos na konci ledna. Do čtvrteční půlnoci je ale ještě v přechodném období, kdy musí dodržovat pravidla EU, na jejichž podobu ale již nemá vliv. Na Štědrý den se Londýn s Bruselem dohodly na podobě budoucích vztahů po 1. lednu 2021.

Dohodu, která má 1240 stran hlavního textu a dalších 800 stran příloh, v Bruselu podepsali zástupci dvou unijních institucí: Evropské komise a Evropské rady. Evropský parlament zatím dohodu neschválil, hlasovat o ní bude až po Novém roce. Ujednání tak budou od 1. ledna platit jen provizorně. Tuto možnost už v pondělí schválili zástupci sedmadvaceti členských zemí EU.

Podle Johnsona čeká Británii a EU „skvělý nový vztah“

O dohodě, která mimo jiné umožní obchodovat mezi Británií a EU bez plošných cel, začali debatovat poslanci Dolní sněmovny britského parlamentu ve středu dopoledne a brzy ji i schválili. Dohoda se stane platným zákonem předběžně až po půlnoci poté, co ji schválí i horní komora parlamentu a formálně ji potvrdí královna Alžběta II.

Premiér Johnson v projevu k nim dohodu označil za jednu „z největších dohod o volném obchodě na světě“. Vyzdvihl také krátkou dobu, za jakou byla jeho vláda schopna podmínky budoucích vztahů s EU vyjednat.

„Uzavřít dohodu s Uruguayí Evropské unii trvalo téměř osm let, s Kanadou pět let, s Japonskem šest,“ uvedl. Británii podle něj čeká „skvělý nový vztah“ s evropskými sousedy „založený na volném obchodu a přátelské spolupráci“.

Později Johnson v rozhovoru s BBC zdůraznil, že Británie bude nadále evropskou zemí. „Toto není konec Británie coby evropské země,“ řekl premiér. „Jsme v mnoha ohledech typickou evropskou civilizací, nebo jak to chcete formulovat, a nadále jí zůstaneme,“ dodal Johnson.

Podle britské opozice je dohoda slabá a nedokonalá

Opoziční předák Keir Starmer dohodu vyjednanou Johnsonem označil za slabou a nedokonalou. „Máme ale do konce přechodného období jen jeden den a je to jediná dohoda, kterou máme,“ řekl. Potvrdil také, že jeho labouristé dohodu svými hlasy podpoří.

Ke kritikům dohody se v parlamentu přidala také bývalá konzervativní premiérka Theresa Mayová. Za chybu označila mimo jiné ujednání v oblasti služeb, lítost vyjádřila i nad tím, že Británie nebude mít od pátku přístup do schengenského informačního systému. V reakci na Starmerova slova Mayová podotkla, že měl na začátku roku 2019, kdy byla Mayová premiérkou, šanci hlasovat pro lepší dohodu, než je tak současná, hlasoval ale proti ní. Brexitovou dohodu premiérky Theresy Mayové poslanci odmítli třikrát.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Moskva tvrdí, že dobyla Kosťantynivku na východě Ukrajiny. Kyjev ztrátu města popírá

Moskva tvrdí, že dobyla Kosťantynivku na východě Ukrajiny. Město má strategickou pozici na silnici vedoucí k posledním velkým městům Donbasu, která jsou stále pod ukrajinskou kontrolou. O strategickém významu ovládnutí města na setkání s generálním štábem armády hovořil také ruský vládce Vladimir Putin. Ukrajinský generální štáb i prezident Volodymyr Zelenskyj ovšem tvrzení o dobytí města popřeli. Zelenskyj zároveň informoval o úderech na ruskou ropnou infrastrukturu.
00:24Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Trump: Identita Ameriky čelí nové ofenzivě radikálů a extremistů

Identita Ameriky čelí nové ofenzivě radikálů a extremistů na její půdě, řekl v pátek večer (v sobotu ráno SELČ) podle agentury AFP americký prezident Donald Trump v projevu při příležitosti sobotního 250. výročí nezávislosti USA. Oslavy výročí se uskuteční po celé zemi, ta hlavní bude ve Washingtonu. Na National Mall proběhne velkolepý program s koncerty, vojenskými přehlídkami a leteckými ukázkami.
05:05Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Íránci se v Teheránu loučí s Chameneím, spílají USA a Izraeli

Davy Íránců se v sobotu za přísných bezpečnostních opatření začaly v Teheránu loučit s íránským duchovním vůdcem Alím Chameneím, jehož zabily 28. února americko-izraelské útoky na íránskou metropoli. Mnozí podle agentury AP skandovali „Smrt Americe a Smrt Izraeli“, a to právě v den, kdy Spojené státy slaví 250. výročí nezávislosti. Chameneího státní pohřeb má trvat šest dnů, z toho tři dny v Teheránu.
07:30Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Sjezd AfD potvrdil dosavadní vedení, provázejí ho demonstrace

Delegáti sjezdu Alternativy pro Německo (AfD) ve východoněmeckém Erfurtu v sobotu ve funkcích předsedů potvrdili Alice Weidelovou a Tina Chrupallu. Weidelová získala 81 procent hlasů a Chrupalla sedmdesát. Začátku akce se podle policie snažili zabránit demonstranti. Na 31 tisíc jich podle policie protestuje v ulicích města, přičemž část z nich chtěla účastníkům sjezdu znemožnit dostat se do místa pořádání. Velká část delegátů však podle mluvčího strany dorazila už v pět hodin ráno, aby se blokádám vyhnula.
10:28Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Slováci v referendu rozhodují o rentě pro Fica, podle odhadů bude neplatné

Slováci od sobotního rána v referendu rozhodují o zrušení nároku některých politiků, například současného premiéra Roberta Fica (Smer), na rentu po skončení výkonu ústavní funkce a o obnovení elitních složek prokuratury a policie. Referendum potrvá do deseti hodin večer. Aby bylo platné, musí hlasovat většina oprávněných voličů. Účast se však nyní odhaduje na patnáct až 25 procent.
před 10 hhodinami

Nezávislost si Američané museli vybojovat

Bitvou u Lexingtonu a Concordu nedaleko Bostonu vypukla 19. dubna 1775 americká válka o nezávislost. Přes osm let trvající konflikt skončil porážkou Britů. Deklaraci nezávislosti Spojených států amerických, vyhlašující oddělení 13 severoamerických kolonií od Velké Británie, přijal druhý kontinentální kongres před 250 lety, 4. července 1776, ve Filadelfii. Válku ukončila mírová smlouva podepsaná v září 1783 v Paříži, kterou Britové oficiálně uznali nezávislost USA.
před 11 hhodinami

Přípravy na oslavy nezávislosti USA provází extrémní vedra a politické rozpory

Ve Spojených státech vrcholí přípravy mohutných oslav 250 let od podepsání Deklarace nezávislosti, tedy faktického vzniku USA. Hlavní americký svátek připadá letos na sobotu, kdy mají velkou část země zasáhnout tropické teploty. Oslavám proto předchází varování úřadů před domácími ohňostroji a kolapsy z přehřátí. I s ohledem na bezpečnost některá města oficiální akce zrušila. Společnost rozdělují politické rozpory, které se promítají také do připomínek výročí.
před 13 hhodinami

Počet obětí zemětřesení ve Venezuele vzrostl na 2645, pátrání pokračuje

Počet potvrzených obětí zemětřesení ve Venezuele vzrostl na 2645, uvedlo podle agentury Reuters tamní ministerstvo informací. Pátrání po přeživších po otřesech z 24. června podle prozatímní prezidentky Delcy Rodríguezové stále pokračuje. Zraněno bylo 12 666 lidí a dalších přibližně patnáct tisíc osob přišlo o střechu nad hlavou. Podle OSN se zhruba 50 tisíc lidí stále pohřešuje.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

Evropský pohled