V Náhorním Karabachu a jeho okolí, kde na začátku listopadu ustalo další kolo bojů, natáčely Lenka Klicperová a Markéta Kutilová reakce tamních Arménů na podmínky příměří. Vyzpovídaly například obyvatele, kteří museli opustit své domovy a před přicházejícími Ázerbájdžánci je raději zapálili.
Reportérky Klicperová a Kutilová natáčely frustraci Arménů v Karabachu
12 minut
Reportéři ČT: Frustrace Arménů v Karabachu
Hovořily také s arménskými vojáky o situaci jejich zajatých nebo raněných spolubojovníků i o možnosti odvézt ostatky těch, kteří padli. Vydaly se i do správního středista Náhorního Karabachu Stěpanakertu, kde natáčely škody po bombardování. S Ázerbájdžánci nehovořily.
Poslední kolo války táhnoucí se od konce 80. let 20. století trvalo 44 dní. Ázerbájdžán zaútočil na území, které mu patří, ovšem od roku 1994 ho Arménie okupuje. Částečně je to přímo Náhorní Karabach, který fakticky funguje jako nikým neuznaný nezávislý stát, částečně okolní území převážně mezi Karabachem a Arménií.
Ázerbájdžánská armáda, dobře vyzbrojená díky příjmům státu z prodeje ropy a zemního plynu, dobyla rozsáhlá území a daleko chudším arménským ozbrojeným silám způsobila těžké ztráty. Arménský premiér Nikol Pašinjan proto přistoupil na přímeří, které předpokládá předání okupovaných území kolem Karabachu i část samotné enklávy Ázerbájdžánu. Ve zbylé oblasti budou tamní Armény chránit dva tisíce ruských vojáků.
