Novým japonským premiérem se stal Jošihide Suga. Nahradí nemocného Šinzóa Abeho

7 minut
Studio ČT24: Novým premiérem Japonska je Jošihide Suga
Zdroj: ČT24

Novým japonským premiérem se stal Jošihide Suga, předseda Liberálnědemokratické strany (LDP). Ve funkci nahradil Šinzóa Abeho, který kvůli zdravotním potížím podal demisi. Jednasedmdesátiletý Suga slíbil, že naváže na Abeho práci, a v souladu s tímto slibem také ponechal ve funkci téměř polovinu dosavadních ministrů. Zvolení Jošihideho Sugy se čekalo, vládnoucí koalice LDP a Strany spravedlnosti a čistoty (Komeitó) má totiž v obou parlamentních komorách většinu.

Dolní komora parlamentu Sugu zvolila jasnou většinou 314 z celkových 465 hlasů, v horní komoře získal 142 hlasů z 245, informovala agentura Kjódó. Už v pondělí se bývalý vládní mluvčí Suga stal předsedou LDP. Za priority své budoucí vlády označil boj proti koronaviru a obnovu hospodářství, které je zasaženo pandemií.

Před hlasováním o novém předsedovi vlády podal demisi dosavadní premiér Šinzó Abe. Spolu s ním skončil celý kabinet. Abe na konci srpna oznámil, že se kvůli zdravotnímu stavu rozhodl vzdát funkce premiéra, kterou zastával v letech 2006 až 2007 a od roku 2012 doteď.

„Věnoval jsem tělo i duši hospodářské obnově a diplomacii, abych chránil národní zájem Japonska každý den od okamžiku, kdy jsme se vrátili k moci,“ uvedl Abe před posledním zasedáním své vlády.

Téměř polovina ministrů Abeho kabinetu si své funkce udržela, mimo jiné ministr financí Taró Aso a ministr zahraničí Tošimicu Motegi. Ministrem obrany byl jmenován Abeho mladší bratr Nobuo Kiši. Tajemníkem a mluvčím vlády, kterým byl doteď Suga, se stal dosavadní ministr zdravotnictví a tvář japonského boje s koronavirem Kacunobu Kató.

Taró Kóno, který byl do nynějška ministrem obrany, byl jmenován ministrem pro administrativní reformu, což je podle agentury Kjódó jedna z oblastí, na které se chce nový premiér Suga zaměřit. Funkci si udržel také populární ministr životního prostředí Šindžiró Koizumi. Tento devětatřicetiletý syn expremiéra Džuničiróa Koizumiho bývá označován za budoucího vážného kandidáta na funkci předsedy japonské vlády.

V novém kabinetu jsou pouze dvě ženy, ministryně spravedlnosti Jóko Kamikawaová a ministryně pro olympijské hry Seiko Hašimotová. Suga bude oficiálně uveden do funkce na ceremoniálu v císařském paláci. Ve funkci setrvá do konce Abeho volebního období, což je do září 2021.

Kdo je Jošihide Suga?

Veterán japonské politiky Jošihide Suga se narodil do rodiny chudých zemědělců z prefektury Akita, jedné z nezaostalejších v zemi. Jeho skromný původ ho odlišuje od většiny politické elity. V japonské politice se totiž často úřady dědí z generace na generaci.

Sedmdesátiletý politik stoupal po japonském politickém žebříčku pomalu. Nejprve pracoval jako sekretář zákonodárce strany LDP, načež přesvědčivě nastartoval svou vlastní politickou kariéru –⁠ v roce 1987 byl zvolen do rady města Jokohama a následně roku 1996 do japonského parlamentu.

Od září 2006 do srpna 2007 zastával funkci ministra vnitra v první vládě Šinzóa Abeho. V následujícím Abeho funkčním období byl od roku 2012 mluvčím vlády a tajemníkem kabinetu. Jako pravá ruka premiéra si získal pověst efektivního a praktického politika a odstupující předseda vlády silně podpořil jeho kandidaturu na premiéra.

Jedno z jeho nejvýznamnějších veřejných vystoupení přišlo v roce 2019, kdy se císař Akihito vzdal funkce a předal ji svému synovi Naruhitovi. Suga odhalil japonskému lidu název nové císařské éry –⁠ Reiwa.

Suga se prezentuje jako reformátor a inovátor. Odborník na japonskou politiku Michal Kolmaš však upozorňuje, že složení nového vládního kabinetu prakticky kopíruje frakční uspořádání, které bylo za předešlého premiéra Abeho. „Byť se prezentuje jako nezávislý člověk, tak v té prozatímní politice vystupuje jako řadový politik z Liberálnědemokratické strany,“ uvedl.

Nového předsedu vlády čeká těžký úkol –⁠ restartovat Japonskou ekonomiku po koronavirové krizi. Třetí největší ekonomika světa, za Spojenými státy a Čínou, v letošním druhém čtvrtletí klesla v celoročním přepočtu o 28,1 procenta, což představuje její nejprudší poválečný úpadek.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Grónský premiér by volil Dánsko. Bude to pro něj problém, reagoval Trump

„Nevím, kdo to je. Nic o něm nevím. Ale bude to pro něj velký problém," těmito slovy reagoval americký prezident Donald Trump na vyjádření grónského premiéra Jens-Frederika Nielsena. Ten v úterý uvedl, že pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko. V Bílém domě se ve středu uskuteční jednání zástupců Dánska a Grónska s představiteli USA o budoucnosti Grónska a jeho strategicky významné pozici.
před 44 mminutami

Při nehodě vlaku v Thajsku zemřely tři desítky lidí

Nejméně 31 lidí ve středu zemřelo a přes šedesát dalších bylo zraněno při železniční nehodě na severovýchodě Thajska, kde velký stavební jeřáb spadl na vlak, který vykolejil a začal hořet. S odvoláním na úřady to napsala agentura Reuters. Požár soupravy se podařilo uhasit. V troskách pokračuje pátrání po dalších možných obětech, uvedla tamní policie.
09:09Aktualizovánopřed 53 mminutami

Ukrajinští poslanci schválili jmenování Fedorova ministrem obrany

Ukrajinští poslanci většinou hlasů schválili jmenování dosavadního vicepremiéra a ministra digitalizace Mychajla Fedorova novým ministrem obrany. V úterý v parlamentu neprošlo jmenování Denyse Šmyhala do funkce místopředsedy vlády a ministra energetiky. Bývalý premiér Šmyhal byl až dosud právě ministrem obrany.
před 1 hhodinou

Protesty v Íránu mají zřejmě přes dva a půl tisíce obětí, píše AP

Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti. Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protivládních protestů. Americký prezident Donald Trump v úterý večer pohrozil, že Spojené státy tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat. Írán v reakci pohrozil útoky na americké základny v regionu.
03:13Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Chorvatsko obnovilo vojenskou službu. Mladí muži dostávají povolávací rozkazy

V prvních dnech roku 2026 obdrželo přibližně 1200 mladých mužů v Chorvatsku dopisy, v nichž jsou informováni, že byli povoláni k výkonu vojenské služby. Zákon, který jim tuto povinnost ukládá, schválili chorvatští poslanci loni v říjnu bez odporu tamní veřejnosti, která dle průzkumů odvody většinově podporuje.
před 3 hhodinami

Rok 2025 byl po předchozích dvou letech nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň nejteplejších v historii měření.
04:22Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Zemřela Claudette Colvinová, jejíž čin odstartoval hnutí za občanská práva

V 86 letech zemřela černoška Claudette Colvinová, jejíž zatčení v polovině padesátých let kvůli odmítnutí uvolnit bělošce místo v autobuse pomohlo odstartovat moderní hnutí za občanská práva. S odvoláním na nadaci nesoucí její jméno o tom v úterý pozdě večer informovala agentura AP.
před 5 hhodinami

Trump útokem na Venezuelu nahrál Rusku, přestože ho ponížil, shodují se experti

Ještě loni v květnu pronášel Nicolás Maduro vzletná slova o vztazích Venezuely a Ruska, když v Kremlu podepisoval s ruským vládcem Vladimirem Putinem dohodu o vzájemné spolupráci. Poté, co ale venezuelského autokrata sesadily a zajaly Spojené státy, ruský vůdce mlčí. Experti připouštějí, že americký úder ve Venezuele Moskvu ponížil. Zároveň ale podle nich nahrává ruskému vnímání světa a jeho zájmům na Ukrajině a v Evropě.
před 7 hhodinami
Načítání...