Novým japonským premiérem se stal Jošihide Suga. Nahradí nemocného Šinzóa Abeho

7 minut
Studio ČT24: Novým premiérem Japonska je Jošihide Suga
Zdroj: ČT24

Novým japonským premiérem se stal Jošihide Suga, předseda Liberálnědemokratické strany (LDP). Ve funkci nahradil Šinzóa Abeho, který kvůli zdravotním potížím podal demisi. Jednasedmdesátiletý Suga slíbil, že naváže na Abeho práci, a v souladu s tímto slibem také ponechal ve funkci téměř polovinu dosavadních ministrů. Zvolení Jošihideho Sugy se čekalo, vládnoucí koalice LDP a Strany spravedlnosti a čistoty (Komeitó) má totiž v obou parlamentních komorách většinu.

Dolní komora parlamentu Sugu zvolila jasnou většinou 314 z celkových 465 hlasů, v horní komoře získal 142 hlasů z 245, informovala agentura Kjódó. Už v pondělí se bývalý vládní mluvčí Suga stal předsedou LDP. Za priority své budoucí vlády označil boj proti koronaviru a obnovu hospodářství, které je zasaženo pandemií.

Před hlasováním o novém předsedovi vlády podal demisi dosavadní premiér Šinzó Abe. Spolu s ním skončil celý kabinet. Abe na konci srpna oznámil, že se kvůli zdravotnímu stavu rozhodl vzdát funkce premiéra, kterou zastával v letech 2006 až 2007 a od roku 2012 doteď.

„Věnoval jsem tělo i duši hospodářské obnově a diplomacii, abych chránil národní zájem Japonska každý den od okamžiku, kdy jsme se vrátili k moci,“ uvedl Abe před posledním zasedáním své vlády.

Téměř polovina ministrů Abeho kabinetu si své funkce udržela, mimo jiné ministr financí Taró Aso a ministr zahraničí Tošimicu Motegi. Ministrem obrany byl jmenován Abeho mladší bratr Nobuo Kiši. Tajemníkem a mluvčím vlády, kterým byl doteď Suga, se stal dosavadní ministr zdravotnictví a tvář japonského boje s koronavirem Kacunobu Kató.

Taró Kóno, který byl do nynějška ministrem obrany, byl jmenován ministrem pro administrativní reformu, což je podle agentury Kjódó jedna z oblastí, na které se chce nový premiér Suga zaměřit. Funkci si udržel také populární ministr životního prostředí Šindžiró Koizumi. Tento devětatřicetiletý syn expremiéra Džuničiróa Koizumiho bývá označován za budoucího vážného kandidáta na funkci předsedy japonské vlády.

V novém kabinetu jsou pouze dvě ženy, ministryně spravedlnosti Jóko Kamikawaová a ministryně pro olympijské hry Seiko Hašimotová. Suga bude oficiálně uveden do funkce na ceremoniálu v císařském paláci. Ve funkci setrvá do konce Abeho volebního období, což je do září 2021.

Kdo je Jošihide Suga?

Veterán japonské politiky Jošihide Suga se narodil do rodiny chudých zemědělců z prefektury Akita, jedné z nezaostalejších v zemi. Jeho skromný původ ho odlišuje od většiny politické elity. V japonské politice se totiž často úřady dědí z generace na generaci.

Sedmdesátiletý politik stoupal po japonském politickém žebříčku pomalu. Nejprve pracoval jako sekretář zákonodárce strany LDP, načež přesvědčivě nastartoval svou vlastní politickou kariéru –⁠ v roce 1987 byl zvolen do rady města Jokohama a následně roku 1996 do japonského parlamentu.

Od září 2006 do srpna 2007 zastával funkci ministra vnitra v první vládě Šinzóa Abeho. V následujícím Abeho funkčním období byl od roku 2012 mluvčím vlády a tajemníkem kabinetu. Jako pravá ruka premiéra si získal pověst efektivního a praktického politika a odstupující předseda vlády silně podpořil jeho kandidaturu na premiéra.

Jedno z jeho nejvýznamnějších veřejných vystoupení přišlo v roce 2019, kdy se císař Akihito vzdal funkce a předal ji svému synovi Naruhitovi. Suga odhalil japonskému lidu název nové císařské éry –⁠ Reiwa.

Suga se prezentuje jako reformátor a inovátor. Odborník na japonskou politiku Michal Kolmaš však upozorňuje, že složení nového vládního kabinetu prakticky kopíruje frakční uspořádání, které bylo za předešlého premiéra Abeho. „Byť se prezentuje jako nezávislý člověk, tak v té prozatímní politice vystupuje jako řadový politik z Liberálnědemokratické strany,“ uvedl.

Nového předsedu vlády čeká těžký úkol –⁠ restartovat Japonskou ekonomiku po koronavirové krizi. Třetí největší ekonomika světa, za Spojenými státy a Čínou, v letošním druhém čtvrtletí klesla v celoročním přepočtu o 28,1 procenta, což představuje její nejprudší poválečný úpadek.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump s Ruttem dospěli k rámci dohody o Grónsku, USA cla nezvýší

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede plánovaná dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Podrobnosti ohledně obsahu dohody ovšem nespecifikoval. Rutte uvedl, že s Trumpem ve středu nehovořil o tom, zda Grónsko zůstane součástí Dánského království.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Skvělá příležitost a maraton schůzek, hodnotí dva dny v Davosu Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) na síti X oznámil, že se na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu setkal se šesti prezidenty, pěti premiéry včetně německého kancléře Friedricha Merze, se šéfem NATO Markem Ruttem, s běloruskou opoziční lídryní Svjatlanou Cichanouskou i se špičkami byznysu. Dva dny na ekonomickém fóru podle něj byly „skvělou příležitostí“ sejít se s lídry z celého světa a podpořit export a investice tuzemských firem i do zemí mimo Evropu a vzájemný turistický ruch.
před 4 hhodinami

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Spojené státy nadále počítají s tím, že získají Grónsko, nepoužijí k tomu ale sílu, prohlásil na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu americký prezident Donald Trump. Grónsko je autonomním územím Dánska. Večer pak Trump oznámil, že se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. V Davosu také slíbil, že USA budou vždy stát při Severoatlantické alianci, zároveň ale zpochybnil závazky spojenců k NATO a kritizoval evropské země.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Počet obětí vlakové nehody ve Španělsku vzrostl na 43, pátrání pokračuje

Počet obětí nedělní srážky vlaků na jihu Španělska vzrostl na 43 poté, co záchranáři ve středu odpoledne v troskách nalezli další tělo. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na andaluské úřady. Zásah na místě nadále pokračuje i s využitím těžké techniky. Odbory španělských strojvedoucích zároveň pohrozily stávkou, požadují zajistit bezpečnost na železnici.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Šéf Ryanairu vyloučil, že by firmu mohl koupit Musk, kterého nedávno urazil

Americký miliardář Elon Musk nemůže koupit irskou nízkonákladovou leteckou společnost Ryanair, ačkoli by to pro něj byla lepší investice než převzetí sociální sítě X, uvedl ve středu šéf Ryanairu Michael O'Leary. Pokračoval tak ve slovní přestřelce s Muskem, jehož nedávno počastoval vulgarismem, jímž komentoval miliardářovy (nízké) intelektuální schopnosti. Musk následně navrhl, že by mohl Ryanair koupit, připomíná agentura Reuters.
před 8 hhodinami

Agentury: Izraelská armáda zabila v Gaze jedenáct lidí

Počet obětí středeční izraelské palby při několika různých incidentech v Pásmu Gazy stoupl na jedenáct, mezi zabitými jsou také dvě děti, jedna žena a tři novináři včetně spolupracovníka agentury AFP, informovaly tiskové agentury s odvoláním na zdravotníky v Gaze. Izraelská armáda ohledně úmrtí novinářů uvedla, že byli podezřelí z obsluhy dronu napojeného na teroristické hnutí Hamás. Už dříve sdělila, že zabila osobu, kterou označila za teroristu a která podle ní vstoupila na území pod její kontrolou a představovala pro izraelské vojáky hrozbu.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...