Novým japonským premiérem se stal Jošihide Suga, předseda Liberálnědemokratické strany (LDP). Ve funkci nahradil Šinzóa Abeho, který kvůli zdravotním potížím podal demisi. Jednasedmdesátiletý Suga slíbil, že naváže na Abeho práci, a v souladu s tímto slibem také ponechal ve funkci téměř polovinu dosavadních ministrů. Zvolení Jošihideho Sugy se čekalo, vládnoucí koalice LDP a Strany spravedlnosti a čistoty (Komeitó) má totiž v obou parlamentních komorách většinu.
Novým japonským premiérem se stal Jošihide Suga. Nahradí nemocného Šinzóa Abeho
Studio ČT24: Novým premiérem Japonska je Jošihide Suga (zdroj: ČT24)
Dolní komora parlamentu Sugu zvolila jasnou většinou 314 z celkových 465 hlasů, v horní komoře získal 142 hlasů z 245, informovala agentura Kjódó. Už v pondělí se bývalý vládní mluvčí Suga stal předsedou LDP. Za priority své budoucí vlády označil boj proti koronaviru a obnovu hospodářství, které je zasaženo pandemií.
Před hlasováním o novém předsedovi vlády podal demisi dosavadní premiér Šinzó Abe. Spolu s ním skončil celý kabinet. Abe na konci srpna oznámil, že se kvůli zdravotnímu stavu rozhodl vzdát funkce premiéra, kterou zastával v letech 2006 až 2007 a od roku 2012 doteď.
„Věnoval jsem tělo i duši hospodářské obnově a diplomacii, abych chránil národní zájem Japonska každý den od okamžiku, kdy jsme se vrátili k moci,“ uvedl Abe před posledním zasedáním své vlády.
Téměř polovina ministrů Abeho kabinetu si své funkce udržela, mimo jiné ministr financí Taró Aso a ministr zahraničí Tošimicu Motegi. Ministrem obrany byl jmenován Abeho mladší bratr Nobuo Kiši. Tajemníkem a mluvčím vlády, kterým byl doteď Suga, se stal dosavadní ministr zdravotnictví a tvář japonského boje s koronavirem Kacunobu Kató.
Taró Kóno, který byl do nynějška ministrem obrany, byl jmenován ministrem pro administrativní reformu, což je podle agentury Kjódó jedna z oblastí, na které se chce nový premiér Suga zaměřit. Funkci si udržel také populární ministr životního prostředí Šindžiró Koizumi. Tento devětatřicetiletý syn expremiéra Džuničiróa Koizumiho bývá označován za budoucího vážného kandidáta na funkci předsedy japonské vlády.
V novém kabinetu jsou pouze dvě ženy, ministryně spravedlnosti Jóko Kamikawaová a ministryně pro olympijské hry Seiko Hašimotová. Suga bude oficiálně uveden do funkce na ceremoniálu v císařském paláci. Ve funkci setrvá do konce Abeho volebního období, což je do září 2021.
Kdo je Jošihide Suga?
Veterán japonské politiky Jošihide Suga se narodil do rodiny chudých zemědělců z prefektury Akita, jedné z nezaostalejších v zemi. Jeho skromný původ ho odlišuje od většiny politické elity. V japonské politice se totiž často úřady dědí z generace na generaci.
Sedmdesátiletý politik stoupal po japonském politickém žebříčku pomalu. Nejprve pracoval jako sekretář zákonodárce strany LDP, načež přesvědčivě nastartoval svou vlastní politickou kariéru – v roce 1987 byl zvolen do rady města Jokohama a následně roku 1996 do japonského parlamentu.
Od září 2006 do srpna 2007 zastával funkci ministra vnitra v první vládě Šinzóa Abeho. V následujícím Abeho funkčním období byl od roku 2012 mluvčím vlády a tajemníkem kabinetu. Jako pravá ruka premiéra si získal pověst efektivního a praktického politika a odstupující předseda vlády silně podpořil jeho kandidaturu na premiéra.
Jedno z jeho nejvýznamnějších veřejných vystoupení přišlo v roce 2019, kdy se císař Akihito vzdal funkce a předal ji svému synovi Naruhitovi. Suga odhalil japonskému lidu název nové císařské éry – Reiwa.
Suga se prezentuje jako reformátor a inovátor. Odborník na japonskou politiku Michal Kolmaš však upozorňuje, že složení nového vládního kabinetu prakticky kopíruje frakční uspořádání, které bylo za předešlého premiéra Abeho. „Byť se prezentuje jako nezávislý člověk, tak v té prozatímní politice vystupuje jako řadový politik z Liberálnědemokratické strany,“ uvedl.
Nového předsedu vlády čeká těžký úkol – restartovat Japonskou ekonomiku po koronavirové krizi. Třetí největší ekonomika světa, za Spojenými státy a Čínou, v letošním druhém čtvrtletí klesla v celoročním přepočtu o 28,1 procenta, což představuje její nejprudší poválečný úpadek.