Brusel/Berlín/Vídeň – Evropská komise začne jednat s Řeckem o detailech třetího programu ze záchranného fondu eurozóny (ESM). Oznámil to místopředseda komise pro euro Valdis Dombrovskis poté, co začátek jednání formálně odsouhlasily unijní státy. Eurokomisař očekává, že jednání potrvají několik týdnů a jejich součástí může být i debata například o změnách způsobu splátek řeckého dluhu.
„Otázka udržitelnosti dluhu bude součástí jednání,“ řekl Dombrovskis. Připomněl, že závěry summitu eurozóny z pondělí hovoří o možnosti diskuse o změnách splátkového kalendáře a podobně, výslovně ovšem také odmítají možnost „osekání“ nominální výše řeckého dluhu.
Třetí záchranný program pro Řecko může dosáhnout až 86 miliard eur (přes 2,3 bilionu Kč) a podílet by se na něm měl i Mezinárodní měnový fond (MMF). Předpokladem zahájení rozhovorů bylo přijetí prvních reformních zákonů v řeckém parlamentu a také souhlas zákonodárných sborů v některých zemích eurozóny.
Už v pondělí podle eurokomisaře do Řecka poputuje 7,16 miliardy eur (přes 190 miliard korun) tříměsíčního překlenovacího úvěru ze staršího celounijního mechanismu známého jako EFSM (Evropský finanční stabilizační mechanismus). To umožní zemi včasnou splátku Evropské centrální bance (ECB) i vrácení částky, kterou už dluží MMF. Další splátka ECB čeká Řeky v polovině srpna, tehdy už by ale zřejmě měl být domluven „velký“ program v rámci ESM.
Za půjčky z EFSM ručí všechny země Unie. Státy mimo eurozónu proto v minulých dnech žádaly záruky, že je v případě „nehody“ nečeká finanční ztráta. Dohodu nakonec podle eurokomisaře podpořilo všech 28 zemí EU. „Sledujeme evropskou solidaritu v akci. Politici ve 27 zemích investovali vlastní politický kapitál, urychlili národní rozhodování, aby podpořili Řecko v těžké době,“ komentoval vývoj Dombrovskis.
Záruky zemím mimo eurozónu jsou dvojího typu. K případné kompenzaci mohou být použity zisky ze staršího prodeje řeckých dluhopisů, které leží u ECB. Protože za půjčky z EFSM v zásadě ručí evropský rozpočet, je podle eurokomisaře druhou možností v případě řecké neschopnosti splácet zadržení odpovídající výše budoucích plateb, například ze strukturálních fondů, které by jinak z rozpočtu EU odešly do Atén.
Dnešní vývoj je tak naplněním rozhodnutí nedávného summitu eurozóny, kde byl program pro Řecko dohodnut výměnou za sérii tvrdých reforem a dalších kroků, které musí prosadit vláda v Aténách.
Jednání o pomoci Řecku schválil Berlín i Vídeň
Kancléřka Angela Merkelová před dnešním hlasování o další pomoci Řecku členy Spolkového sněmu varovala, že v případě jejich odmítnutí by hrozil chaos. „Převládají v pondělní dohodě výhody nad nevýhodami? Jsem naprosto přesvědčená, že odpověď zní ano,“ řekla kancléřka. „Alternativou této dohody by nebyl dočasný odchod z eura… ale spíš očekávatelný chaos,“ dodala. Odchod Řecka z eurozóny je navíc podle ní nemožný. Kancléřka připustila, že dohoda je pro Řecko i věřitele „tvrdá“.
Německý vicekancléř a ministr hospodářství Sigmar Gabriel upozornil, že během komplikovaných jednání v Bruselu nešlo jen o Řecko, ale i o možné rozštěpení eurozóny. „Tento rozkol by Evropu zavedl ještě do mnohem hlubší krize, nejen té finanční,“ prohlásil. „Jsem přesvědčen, že toto řešení může fungovat,“ ujišťoval poslance i ministr financí Wolfgang Schäuble.
Pro návrh nakonec zvedlo ruku 439 německých poslanců, proti jich bylo 119 a 40 se hlasování zdrželo. Nesouhlas s pomocí byl nyní větší než v případě únorového hlasování o prodloužení druhého záchranného balíku, kdy proti hlasovalo 32 zákonodárců.
Živá debata vyústila v souhlas také v rakouském parlamentu. Opozice ale dál trvá na tom, že poskytnutí půjčky v objemu 86 miliard euro potíže Atén nevyřeší, ale pouze odsunou.
Podle kancléře Wernera Faymanna je ale další pomoc hlavně nadějí pro zemi na pokraji krachu: „Je to jen příležitost, nic víc… Dejme jim (Řekům) tuhle šanci,“ řekl o třetím záchranném programu. „Patříme k jednotné Evropě, profitujeme z toho, a proto máme za sjednocenou Evropu i odpovědnost,“ dodal kancléř.
Šéf protiimigrantské a euroskeptické Svobodné strany Rakouska (FPÖ) Heinz-Christian Strache své kolegy nabádal, aby nedávali souhlas s „vyhazováním peněz“ na záchranný program Aténám. „Nejde o žádný záchranný program pro Řecko, ale o program určený bankám a spekulantům“, řekl.
