Právě rok uplynul od chvíle, kdy ukrajinský konflikt vyostřil pád civilního letadla v Donbasu. Kdo stál za tragédií, jež si vyžádala stovky lidských životů, stále není jasné. Kyjev a Západ tvrdí, že boeing byl sestřelen pomocí ruského raketového systému BUK z území ovládaného separatisty. Moskva a rebelové to odmítají a prstem ukazují na Ukrajince. Mezinárodní tým vyšetřovatelů zveřejní konečnou zprávu nejdříve v říjnu. Podle zdrojů CNN obeznámených s vyšetřováním budou za viníka označeni proruští povstalci.
Rusko, povstalci, Ukrajinci? Viník tragédie MH17 stále oficiálně neznámý
Malajsijský letoun se zřítil v oblasti bojů v Donbasu
Boeing 777 společnosti Malaysian Airlines mířil 17. července 2014 z Amsterdamu do Kuala Lumpuru. Nizozemci náhle ztratili s letounem kontakt 50 kilometrů od rusko-ukrajinské hranice. Trosky se našly u východoukrajinské vesnice Hrabove. Většina z 298 cestujících byli Nizozemci. K tragédii došlo v pásmu ovládaném povstalci. Separatisté předali vyšetřovatelům neporušené černé skříňky, ale sběr důkazů a trosek dlouho komplikovaly boje mezi rebely a ukrajinskou armádou. Pozůstatky pasažérů musely být vyzvedávány postupně až do listopadu loňského roku.
Kdo tragédii vyšetřuje?
Na místo neštěstí dorazili jako první pozorovatelé OBSE, jejich pohyb ovšem omezovali separatisté. Později odcestovalo na Ukrajinu přes 130 expertů malajsijského týmu.
Mezinárodní vyšetřování nyní vedou nizozemské orgány. Technické příčiny havárie zkoumá Nizozemská bezpečnostní rada, druhou linií je pak vyšetřování trestného činu – tedy hledání viníka. Konečná zpráva by měla být zveřejněna nejdřív v říjnu. Společný vyšetřovací tým, složený z policistů z Austrálie, Nizozemska, Malajsie a Belgie, by se měl vyjádřit rovněž na podzim.
Co stálo za pádem stroje, zkoumají také ruští experti. S vlastními závěry přišla dokonce jedna ruská zbrojovka. Na vlastní pěst nehodu vyšetřuje také řada novinářů a nezávislých vyšetřovatelů nebo německá rozvědka.
Pád malajsijského letadla
Pád boeingu způsobily „vnější objekty“, usoudili mezinárodní vyšetřovatelé
Začátkem září 2014 zveřejnil Nizozemský bezpečnostní úřad předběžnou zprávu vyšetřovatelů o třiceti stranách. V ní se píše, že boeing se nad Ukrajinou rozlomil ve vzduchu v důsledku poškození „vnějšími objekty“. Nenašly se žádné důkazy, že by pád stroje způsobila technická porucha nebo jednání posádky.
O údajném sestřelení stroje se ve zprávě nemluví, stejně jako o viníkovi. Že letadlo bylo s „nejvyšší pravděpodobností“ sestřeleno, prohlásil pár dnů po zveřejnění zprávy šéf nizozemské prokuratury Fred Westerbeke. Podle zdrojů CNN, které viděly návrh závěrečné zprávy, vyšetřovatelé dospěli k závěru, že za tragédií stáli povstalci. Nizozemci to ale odmítli komentovat.
Letadlo bylo zřejmě sestřeleno pomocí raketového systému BUK
Nejpravděpodobnějším scénářem je, že letadlo bylo sestřeleno raketou země–vzduch z Doněcké oblasti ovládané separatisty. Z odposlechů telefonních hovorů mezi separatisty prý vyplývá, že za tragédií mohl stát ruský agent Sergej Petrovskij. V odposleších se mimo jiné hovoří o přesunu raketového systému BUK.
GALERIE
videogallery_546538
Mezinárodní tým vyšetřovatelů se v březnu obrátil na případné svědky prostřednictvím videa, jež shrnuje údajnou cestu raketového systému BUK na korbě tahače značky Volvo východní Ukrajinou. Z Doněcku byl BUK údajně transportován do Snižne, kde měl být v den sestřelení letadla okolo poledne vyložen z tahače a dále měl pokračovat sám po vlastní ose. Další den ráno byl spatřen v Luhansku, opět naložený na kamionu značky Volvo. Ráno měl podle zachyceného rozhovoru separatistů překročit ukrajinsko-ruskou hranici.
Separatisté ukradli BUK Ukrajincům, tvrdí německá rozvědka
Německá rozvědka BND obvinila podle týdeníku Der Spiegel ze sestřelení letounu separatisty. BND údajně na základně analýzy snímků a údajů z družic dospěla k závěru, že rebelové sestřelili civilní letoun raketou BUK, které se zmocnili v jedné z ukrajinských jednotek. Kyjev to ale popřel. Podle něj se povstalci k ukrajinským raketovým zbraním dostat nemohli.
Nehledě na to, že konečné závěry zatím vyšetřovatelé nezvěřejnili, pozůstalí po obětech už podali žalobu na někdejšího vůdce separatistů Igora Girkina-Strelkova. Požadují 900 milionů dolarů (22 miliard korun).
Raketový systém Buk
Původní ruská verze - Stroj sestřelil ukrajinský pilot
Proruští rebelové a Moskva tvrdí, že s tragédií nemají nic společného, a svalují vinu na ukrajinskou stranu. Ruský prezident Vladimir Putin si krátce před ročním výročím pádu MH17 postěžoval na mediální úniky, které doprovázejí vyšetřování.
Podle původní ruské teorie měla dopravní letoun zasáhnout raketa vypálená z ukrajinského bojového letounu, který prý v kritické době v oblasti operoval. Podle listu Komsomolskaja pravda se tato verze událostí opírá mimo jiné o svědectví ukrajinského vojáka a dezertéra Jevhena Ahapova. Proti malajsijskému letounu podle Ahapova odstartoval ukrajinský bitevník Su-25 s pilotem Vološynem. Na základnu se prý vrátil bez raket a kolegům řekl, že cíl se „ocitl v nesprávnou dobu na nesprávném místě“.
GALERIE
photogallery_546540
Byl to BUK, připustili už ruští experti
Podle opozičního ruského listu Novaja gazeta se ale už i ruští experti přiklánějí k verzi, že za pádem strojem stál BUK. Odborníci nicméně tvrdí, že raketa byla odpálena z území kontrolovaného ukrajinskou armádou - konkrétně od obce Zaroščenske, která leží asi 60 kilometrů východně od Doněcku a 30 kilometrů jihozápadně od obce Hrabove.
Rusové se odkazují na snímky z kosmu, na nichž jsou údajně u Zaroščenska zachycena ukrajinská samohybná odpalovací zařízení pro rakety BUK. Kyjev ale tyto snímky označil za podvrh.
Ostatky malajsijských obětí z letu MH17 dorazily do Kuala Lumpuru
Ruská zbrojovka ukazuje nepřímo na Ukrajince
Výsledky vlastního vyšetřování představila nedávno i ruská zbrojovka Almaz-Antej. Podle ní letadlo sestřelila starší verze rakety BUK, kterou už firma nevyrábí, ale stále ji má ve výzbroji ukrajinská armáda. Z výsledků vlastního vyšetřování prý vyplynulo, že raketa nemohla být odpálena z města Snižne, ale z pozic jižně od obce Zaroščenske, kde se měly nacházet ukrajinské vládní síly.
Zbrojovka kvůli potřebným výpočtům a analýzám poškození trupu letadla údajně poprvé nechala odtajnit tvar rozptýlení střepin rakety systému BUK-M1. Z charakteristických poškození podle firmy vyplývá, že raketa zasáhla boeing z boku.
Separatisté se od sestřelení boeingu distancovali. „Odpalovací zařízení BUK-M1 a odpovídající rakety jsme v té době vůbec neměli,“ sdělil agentuře Interfax náměstek ministra obrany doněckých rebelů Eduard Basurin. Nizozemští vyšetřovatelé odmítli tvrzení ruského koncernu komentovat.
Plyšové medvědy a svíčky přinesli na místo tragédie lidé z okolí
Vedení zbrojovky podle TASS navrhuje uspořádat experiment, při němž by u vyřazeného boeingu umístěného na zemi explodovala hlavice protiletadlové střely BUK-M1, umístěná vedle trupu. Firma prý hodlá pokus provést na vlastní náklady. Ochotna je i přizvat „nezávislé zahraniční odborníky“ a zástupce velkých světových leteckých společností.
Kuala Lumpur a Amsterdam volají po zřízení zvláštního tribunálu
Malajsie, která je momentálně nestálým členem Rady bezpečnosti OSN, se podle diplomatických zdrojů chystá příští měsíc předložit návrh rezoluce o zřízení „tribunálu pro potrestání viníků“ tragédie. K iniciativě se připojilo Nizozemsko a tři další státy.
Nápad se ale nezamlouvá Moskvě, která má v Radě bezpečnosti právo veta. Podle ní je návrh „neaktuální“ a „kontraproduktivní“, jelikož vyšetřování stále probíhá.
Kdo bude soudit sestřelení letadla?
„U návrhu na zřízení mezinárodního trestního tribunálu by se jednalo o trestní odpovědnost osob, které ten čin spáchaly. Vzhledem k tomu, že Rusko ani Ukrajina neratifikovaly Římský statut, tak není možné použít stálý mezinárodní trestní soud a zřízení takového ad hoc tribunálu by byla teoretická možnost. Vzhledem k ruskému právu veta to ale není moc pravděpodobné.“
„Nutné je prokázat úmysl, která skupina se mohla tohoto jednání dopustit. Pak je možné hledat konkrétní pachatele.“
„Něco jiného jsou žaloby, které by mohly být uplatněny na náhradu škody, třeba už u vnitrostátních soudů. To je ale – stejně jako eventuální odpovědnost nějakého státu – úplně odlišná otázka.“