Běloruská nobelistka Alexijevičová musí k výslechu. Úřady zadržely dva členy Koordinační rady

Dva členy Koordinační rady, kterou vytvořila běloruská opozice s cílem uspořádání nových voleb v zemi, zadrželi v Minsku příslušníci speciálních policejních zásahových sil OMON. Informoval o tom server Tut.by. Podle mluvčí minských úřadů byli zadrženi v rámci správního řízení. Vyšetřovatelé si také předvolali k výslechu spisovatelku Světlanu Alexijevičovou, nositelku Nobelovy ceny za literaturu, která je rovněž členkou předsednictva rady. Opoziční prezidentská kandidátka Svjatlana Cichanouská doufá v brzké zahájení dialogu s úřady.

Světlana Alexijevičová
Zdroj: ČTK/ABACA/AA

Příslušníci OMON zadrželi Volhu Kavalkovovou, spolupracovnici opoziční prezidentské kandidátky Svjatlany Cichanouské, a Sjarheje Dyleuského, člena závodního stávkového výboru továrny MTZ. Stalo se tak před továrnou MTZ. Portál Tut.by o tom informovali zaměstnanci továrny a představitelé nevládní organizace na ochranu lidských práv Vjasna.

Podle Tut.by se oba zadržení setkali s pracovníky MTZ, kterých přišly asi dvě desítky. Záhy se však objevili příslušníci OMON, kteří přítomným řekli, že jde o nepovolenou akci narušující veřejný pořádek. Poté policisté Kavalkovovou a Dyleuského odvezli.

Světlana Alexijevičová má vypovídat ve středu po poledni jako svědek ve věci „vytvoření protivládní organizace“. Agentura Interfax poznamenala, že Alexijevičová je sice členkou předsednictva, ale na jeho jednání kvůli špatnému zdraví nechodí.

Video Události
video

Události: Běloruská policie zatkla členy koordinační rady

V Bělorusku propukly masové protesty po prezidentských volbách z 9. srpna. Podle ústřední volební komise v nich Lukašenko získal přes 80 procent hlasů při více než osmdesátiprocentní účasti voličů.

Tomu však neodpovídá množství účastníků protestů v celé zemi proti prezidentovi a převažuje podezření, že výsledek voleb byl zfalšován a že skutečnou vítězkou je zřejmě Cichanouská. K protestům se postupně přidaly stávky v podnicích po celé zemi.

Cichanouská doufá v brzký dialog s úřady

Cichanouská, která stojí v čele dosud největšího odporu proti běloruskému autoritářskému prezidentovi Alexandru Lukašenkovi, po propuknutí nepokojů kvůli tlaku ze strany úřadů odešla ze země do sousední Litvy. V rozhovoru pro polský list Gazeta Wyborcza uvedla, že doufá v brzké zahájení dialogu s úřady.

Cichanouská se tak vyjádřila právě v souvislosti s Koordinační radou. Úřady proti členům tohoto orgánu zahájily trestní řízení na základě obvinění z pokusu uzurpovat moc. „Cílem rady je vést dialog s nynějšími úřady. Doufám, že tento dialog se uskuteční brzy. Nicméně první podmínkou je propuštění politických vězňů,“ řekla Cichanouská polskému deníku. 

Listu také řekla, že v případě opakování voleb hlavy státu by znovu nekandidovala, předpokládá však, že by kandidoval její manžel Sjarhej, který je nyní v běloruském vězení. „Nicméně je ještě příliš brzy o tom hovořit. Hlavním cílem jsou nyní nové volby,“ konstatovala Cichanouská. Původně chtěl ve volbách 9. srpna proti Lukašenkovi kandidovat právě Sjarhej Cichanouski, ale úřady to znemožnily, a tak se místo něj o hlasy voličů ucházela jeho manželka. Cichanouského pak policie zatkla, když sbíral podpisy na její podporu.

Cichanouská se také sešla s náměstkem amerického ministra zahraničí Stephenem Biegunem. I na setkání s ním potvrdila připravenost k dialogu s běloruským vedením o předání moci a pokojném urovnání krize. „Vždy jsme říkali, že jsme připraveni k dialogu a že usilujeme o pokojné urovnání. Jsme otevřeni vůči mezinárodnímu zprostředkování dialogu. Také požadujeme nestranné vyšetření zločinů spáchaných běloruskými úřady proti vlastnímu národu,“ uvedla podle prohlášení svého štábu, ze kterého citovala agentura TASS.

„Současně vyzýváme všechny země, aby respektovaly svrchovanost a územní celistvost Běloruska. Jen běloruský lid rozhodne o své budoucnosti v nových spravedlivých a svobodných volbách,“ dodala a zdůraznila, že volby z 9. srpna nebyly ani svobodné, ani spravedlivé, a Lukašenko se netěší podpoře Bělorusů ani mezinárodního společenství. „Každým dnem, kdy odmítá přijmout vůli svého lidu, jen prodlužuje a prohlubuje krizi.“

Lukašenko v pondělí znovu telefonicky hovořil o situaci v zemi s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, kterého podle Kremlu informoval o „opatřeních přijatých k normalizaci situace“.

Biegun: USA nemají informace ohledně ruské intervence v Bělorusku

Biegun na setkání s Cichanouskou prohlásil, že Washington nemá žádné náznaky toho, že by se Rusko chystalo v Bělorusku vojensky zasáhnout. Vyzval současně Minsk k propuštění všech politických vězňů a odsoudil porušování lidských práv v Bělorusku, uvedla agentura Reuters.

„Bylo by to (ruská intervence) samozřejmě velmi nevítané, ale nemáme žádné náznaky kromě některých veřejných vyjádření, které jsme slyšeli,“ řekl americký diplomat ve Vilniusu.

Biegunova cesta do Litvy signalizuje větší roli USA ve snaze urovnat krizi v Bělorusku, usoudila agentura Reuters. O Bělorusku, jakož i o kontrole zbrojení a Severní Koreji, má náměstek hovořit také při své nadcházející návštěvě Moskvy, kam se vydá z Vilniusu.

Česko vytvoří fond na pomoc Bělorusům

Česká vláda schválila vytvoření fondu na pomoc Bělorusům, které postihly restrikce režimu. Z rozpočtu ministerstva zahraničí vyčlení pro tyto účely deset milionů korun. Peníze poslouží na pomoc perzekvovaným lidem, léčbu zraněných nebo na podporu nezávislých médií.

„Priority jsou v tuto chvíli zejména podpora nezávislých médií, kde je potřeba zajistit, aby občané v Bělorusku mohli mít přístup k nezávislým informacím. Je to obecně podpora občanské společnosti. V praktických konkrétních oblastech je to právní pomoc lidem, kteří přišli o práci, protože oznámili, jak docházelo k manipulaci s volbami. Právní pomoc novinářům, kteří jsou vystaveni pronásledování. Psychoterapeutická pomoc lidem, kteří byli zatčeni a podle všech svědectví byli vystaveni mučení ze strany tamních orgánů,“ řekl ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD).

Česko také hodlá poskytnout lékařskou pomoc těm, pro které je v Bělorusku nedostupná, v českých nemocnicích. „Bude použito rámce, který máme ve stálém humanitárním programu Medevac, který spravuje ministerstvo vnitra,“ dodal Petříček.

Video Události, komentáře
video

Petříček: Bělorusové mají právo na to, co jsme my chtěli v roce 1989

V Událostech, komentářích ministr dodal, že se Česká republika ani EU nechtějí vměšovat do záležitostí Běloruska: „Naší rolí je podpořit to, aby sami Bělorusové rozhodli o své budoucnosti. Je to o jednání mezi tamním režimem a lidmi, kteří jsou dnes v ulicích. Neříkáme, kam má Bělorusko jít. To je na něm. My máme být připraveni zemi pomoct, například ekonomicky.“

V případě, že by současný běloruský režim proti demonstrantům tvrdě zasáhl, má být Česko podle šéfa diplomacie připraveno poskytnout perzekvovaným azyl. „Česká republika byla vždy zemí, kde lidé vystavení politickému pronásledování - zejména ze zemí postsovětského prostoru – mohli najít útočiště,“ uzavřel Petříček.