O amerických prezidentských volbách mnozí říkají, že nejsou spravedlivé. Nejde však pouze o fakt, že k tomu, aby se někdo stal hlavou USA, není potřeba nadpoloviční většina hlasů samotných voličů. Problém je i v tom, že někteří lidé vůbec volit nemohou. Takových Američanů jsou miliony, žijí totiž na územích, která nejsou uznanými státy USA. Každý region má také svá pravidla, někde se volí prostřednictvím klasických volebních lístků, jinde zase na terminálech s dotykovými obrazovkami.
Prezidentské volby v USA začínají u každého Američana povinnou registrací. Ve Spojených státech to totiž nefunguje tak jako v Česku, kde jsou za voliče považováni všichni dospělí, občané USA musejí o možnost hlasovat aktivně zažádat. Výjimkou je Severní Dakota, kde to nutné není.
Lidé se registrují na městských či okresních úřadech nebo přímo na příslušných volebních výborech. Žadatel musí předložit osobní průkaz nebo dokument, který ho opravňuje volit. Úřady mohou dokonce požadovat i osvědčení jiných občanů, že je žadatel právně bezúhonný.
Některé státy dokonce při registraci voliče požadují, aby oznámil svou stranickou příslušnost. Jinde zase vydávají průkaz, který člověk musí při samotném hlasování odevzdat. Registrace většinou probíhá osobně, v mnoha státech je ale povolena například poštou nebo prostřednictvím jiných, zejména příbuzných vážně nemocných lidí.
Američané, kteří volit nemohou
Volby prezidenta v USA mohou být z několika pohledů vnímány jako velmi nespravedlivé. Nejedná se pouze o to, že vítěznému kandidátovi by mohla teoreticky stačit ke zvolení jenom dvaadvacetiprocentní podpora obyvatelstva, ale je tu i téměř čtyři a půl milionu občanů USA, kteří dodnes volit nemohou.
Jedná se o obyvatele závislých území USA – Guam, Portoriko, Severní Mariany a Americké Panenské ostrovy. Ústava je totiž neuznává jako státy, proto ani nemají žádné volitele, i když se jedná o americké území.
Další kapitolou jsou pak občané USA, kteří mají bydliště hlášené mimo svou zemi. Ze zahraničí sice mohou hlasovat poštou, ale z amerických území už to nejde. Spojené státy jsou tak paradoxně jediným místem, odkud tito Američané volit nemohou. Možnost hlasovat mají přitom i astronauti ve vesmíru.
Den „D“
Volební výbor, který rozhoduje o oprávněnosti voličů, ale dohlíží také na samotné volby a obvykle zjišťuje a ohlašuje výsledky, bývá většinou složen ze zástupců obou hlavních politických stran. Sestává ze tří inspektorů a dvou úředníků, kteří jsou jmenováni pro každý volební okres okresními úřady. Distribuce volebních lístků do domácností většinou neprobíhá, lidé je dostanou až na místě.
Podle konzultanta z Institutu politického marketingu (IPM) Karla Komínka se často před volebními místnostmi v USA tvoří dlouhé fonty. „Existují různá pravidla pro pouštění lidí po skončení oficiálních časů pro hlasování, například pokud stojíte ve frontě, ještě vás pustí dovnitř,“ uvedl.
Několik způsobů hlasování
Američané mají možnost volit hned několika způsoby, kromě klasických volebních uren, které známe z tuzemských voleb, mohou hlasovat i na speciálních „terminálech“ s dotykovými obrazovkami. Volič musí nejdříve prokázat totožnost, až poté člen volebního výboru terminál aktivuje.
Na obrazovce se objevují instrukce, jak má člověk postupovat. Asistence člena volebního výboru není ze zákona možná, u přístroje musí být volič sám. Na terminálech je dokonce možnost vrátit se o krok zpět v případě, že se člověk splete. Těsně před odesláním hlasu tak může prakticky na poslední chvíli změnit vybraného kandidáta.
„Mnoho států používá různou verzi volebních přístrojů s tlačítky či obrazovkami. V minulosti, možná i dodnes, se používaly i přístroje, které používají nějakou formu volebního lístku, ale spíše se jednalo o děrované štítky a podobně, tedy lístky byly už součástí stroje či je dostal přímo volič na místě,“ popsal Komínek.
S připojením na internet, nebo bez?
Jednotlivé státy v USA používají různé přístroje, některé jsou moderní a připojené k internetu. Některé podle Komínka používají ještě velké diskety. „Neexistuje žádná jednoticí legislativa,“ doplnil s tím, že v poslední době se volá po návratu strojů, které zanechávají „papírovou stopu“. „Lidé mají obavy z možného falšování výsledků,“ řekl.
Podle Komínka existují příklady z minulosti, kdy se výzkumníci na univerzitách záměrně nabourali do severu, který zpracovával výsledky testovacího provozu u komunálních voleb ve Washingtonu, D.C. Tehdy dokázali, že je to možné, a výsledky změnili.
„Od té doby se leccos změnilo, ale protože stoprocentní zabezpečení proti cíleným útokům cizí moci je téměř nemožné, objevují se stále silnější hlasy po zavedení strojů, které jsou izolované od internetu,“ uvedl Komínek.
Když je potřeba přepočítat hlasy
Hlasovací přístroje mají i další nevýhodu – neumožňují přepočet hlasů v případě sporných výsledků. To se stalo například v roce 2000, kdy George Bush mladší vyhrál o 537 hlasů. „Tehdy zasedlo mnoho Američanů, aby přepočítalo hlasy z děrovaných štítků na Floridě v Palm Beach,“ nastínil Komínek.
Problémem byl hlasovací lístek, takzvaný „butterfly ballot“, který má hlasovací otvory uprostřed a jména kandidátů na obou stranách, popsal. „To znamenalo, že ačkoli byli demokraté v čele s Al Gorem na lístku jako druzí, přísluší jim až třetí otvor, který se musel do papíru vyrazit. Výsledkem byl nevídaný počet hlasů pro Reformní stranu v čele s Patem Buchananem,“ popsal.
Podle odborníků mnoho z těchto hlasů mělo připadnout právě Alu Goreovi, údajně mohl přijít až o 20 tisíc hlasů. „Tento matoucí systém sice umožnil, aby byla jména kandidátů vytištěna co největším písmem, protože v Palm Beach žije velký počet důchodců, způsobil ale zvrat v dějinách USA,“ doplnil Komínek.
Korespondeční hlasování je podle Trumpa problém letošních voleb
Američané mají možnost rozhodnout o budoucím prezidentovi také prostřednictvím pošty. K této formě hlasování kvůli pandemii koronaviru pravděpodobně přistoupí spousta voličů, podle odborníků možná až desetinásobně víc, než je obvyklé.
Vysoký počet korespondenčních hlasů může přinést problémy, bude se muset čekat na to, než všechny doručí pošta, pověření lidé poté budou muset všechny obálky otevřít a hlasy postupně sčítat, což může zabrat i několik dní.
„Část republikánů kolem Donalda Trumpa již dlouho komunikuje skrze média, že případné distanční hlasování v podobě lístků zasílaných poštou povede k velkému množství podvodných hlasů. Odborníci se ale shodli na tom, že tato forma hlasování není nebezpečnější než osobní účast u voleb,“ upozornil Komínek.
Někteří komentátoři tvrdí, že se tak Trump připravuje na možnost napadení výsledků voleb. „Ostatně jím nařízené výměny na klíčových pozicích v rámci americké poštovní služby, která by volby zajišťovala, jsou některými komentátory vysvětlovány jako snaha o paralýzu celé pošty,“ doplnil konzultant IPM.
