Afghánská vláda propustí talibanské vězně, hnutí za to slíbilo zahájení mírových jednání

Afghánská vláda v pondělí odsouhlasila propuštění čtyř stovek vězněných příslušníků Talibanu, které si hnutí klade jako jednu z podmínek pro zahájení mírových jednání. Ta by měla začít v katarském Dauhá týden poté, co bude poslední skupina vězňů propuštěna na svobodu. S odvoláním na afghánskou vládu o tom informovala agentura Reuters.

Propuštění vězňů, kteří patří k tvrdému jádru hnutí Taliban v neděli schválilo sdružení kmenových stařešinů a politických a náboženských vůdců afghánské Velké rady (Lója džirga). Hnutí už oznámilo, že je připraveno jednat. 

Jsme připraveni zasednout k jednáním do týdne od chvíle, kdy propustí naše vězně. Jsme připraveni.
mluvčí Talibanu

Dekret o propuštění vězňů by měl během pondělí podepsat také prezident Ašraf Ghaní. „Všichni čekáme, až Ghaní dekret podepíše. Podle původního plánu se do Dauhá vydáme ve středu a jednání začnou v neděli,“ citovala agentura Reuters zdroj z afghánské vlády.

„V několika následujících dnech očekáváme dokončení propuštění vězňů, cestu týmu islámské republiky do Dauhá a následně okamžitý začátek vnitroafghánských vyjednávání,“ napsal na Twitter zvláštní americký vyslanec Zalmay Khalilzad.

Konec občanské války?

Výměna vězňů mezi afghánskou vládou a Talibanem je jedním z bodů mírové dohody, kterou na konci února v katarském Dauhá uzavřely s hnutím Spojené státy. Propuštění celkem pěti tisíc vězněných příslušníků Talibanu a tisícovky členů afghánských sil je také podmínkou pokračování dialogu mezi znesvářenými stranami o ukončení občanské války v zemi.

Mezi posledními 400 vězni, které se afghánská vláda dosud zdráhala propustit, jsou členové Talibanu obvinění z mnoha útoků proti civilistům i cizincům, například bombového útoku z roku 2017 nedaleko německé ambasády v Kábulu, při kterém zahynulo přes 150 lidí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
před 2 hhodinami

Po pádu laviny v rakouských Alpách zemřeli tři čeští skialpinisté, uvádí APA

Po pádu laviny v rakouských Alpách zahynuli tři čeští skialpinisté. Neštěstí se stalo v oblasti Murtal ve spolkové zemi Štýrsko. Informuje o tom agentura APA. Rakouské Alpy v sobotu zasáhla série tragických nehod, při pádu lavin ve spolkové zemi Salcbursko zemřelo dalších pět lidí.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo, Británii a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů. Trump se vyslovil pro změnu režimu

Íránský duchovní vůdce Alí Chameneí poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Americký prezident Donald Trump se vyslovil pro změnu režimu v Íránu. Teheránské vládě vyčetl, že používá v nebývalém rozsahu útlak a násilí. Šéf Bílého domu to řekl serveru Politico.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Ukrajinci trénují na první zimní olympiádu od velké ruské invaze

Do zahájení olympiády v Miláně a Cortině zbývají tři týdny. Pro ukrajinské zimní atlety to budou první hry od začátku plnohodnotné ruské invaze. Trénovat se snaží v bezpečnějších částech vlasti včetně Zakarpatí, ale i v cizině, zjistila zpravodajka ČT Darja Stomatová. Na Hry se chystají i Rusové a Bělorusové, startovat však budou jen pod neutrální vlajkou.
před 5 hhodinami

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise (EK) vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 6 hhodinami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
16. 1. 2026Aktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...