WHO oznámila rekordní nárůst případů. Tvrdě zasažené Belgii hrozí druhá vlna pandemie

4 minuty
Události: Koronavirus ve světě
Zdroj: ČT24

Přední belgický virolog Mark Van Ranst v pátek varoval, že jeho země je možná na začátku druhé vlny epidemie covidu-19. Počet nových případů za týden tam totiž vzrostl o 32 procent. Světová zdravotnická organizace ohlásila rekordní počet nakažených koronavirem za den – 237 743 potvrzených případů. Rekordní nárůst počtu nakažených o více než 77 tisíc za den hlásí i Spojené státy. V Izraeli začínají protipandemická opatření, mnozí podnikatelé je však odmítají dodržovat.

  • Přední belgický virolog v pátek varoval, že země je pravděpodobně na začátku druhé vlny epidemie covid-19.
  • V Izraeli začínají znovu platit protikoronavirová opatření.
  • Spojené státy zaznamenaly rekordní přírůstek počtu nakažených.
  • Španělské úřady doporučili obyvatelům Barcelony, aby nevycházeli z domovů.
  • Indie eviduje jeden milion nakažených občanů.
  • Světová zdravotnická organizace ohlásila rekordní počet nakažených koronavirem za den - 237 743 potvrzených případů.
  • 10:07
    Česko

    V Moravskoslezském kraji přibylo v pondělí 46 lidí nakažených koronavirem. Je to dvojnásobný nárůst proti neděli. Celkem už onemocnělo 4600 lidí.

  • 10:06

    Německý automobilový průmysl se po uvolnění karanténních opatření začíná zotavovat, uvedl institut Ifo. Zvyšuje se poptávka a čeká se i růst exportu.

  • 10:06

    Dlouhodobé uzavření škol kvůli pandemii covidu-19 může způsobit generační katastrofu a bezpečný návrat dětí do školních lavic proto musí být nejvyšší prioritou. Prohlásil to generální tajemník OSN António Guterres. Zároveň vyzval k novému přístupu ke vzdělávání v rámci kampaně Zachraňme naši budoucnost.

Světová zdravotnická organizace (WHO) v pátek ohlásila dosud nejvyšší denní nárůst počtu nakažených koronavirem od začátku pandemie. Po celém světě se podle ní za 24 hodin infekce potvrdila u rekordních 237 743 osob, uvedla agentura Reuters. Největší přírůstky pocházejí z nejvíce postižených Spojených států, Brazílie, Indie a Jižní Afriky.

Předchozí rekord v podobě 230 370 nakažených za den WHO hlásila 12. července. Úmrtí v souvislosti s onemocněním covid-19, vyvolávané koronavirem, se tento měsíc v průměru stabilně drží pod 5 tisíc za den.

Reuters dodal, že podle jeho výpočtů se celkový počet případů nákazy koronavirem na světě od začátku pandemie blíží k 14 milionům, což bude znamenat další milník v šíření infekce, která během sedmi měsíců zabila více než 590 tisíc lidí. Obdobná čísla uvádí i americká Univerzita Johnse Hopkinse, která sleduje vývoj pandemie celosvětově.

Belgie je na počátku druhé vlny

„Tváří v tvář těmto číslům musíme říct, že jsme na počátku druhé vlny,“ řekl expert Van Ranst rozhlasové stanici VRT. V době kolem vrcholu pandemie na jaře však Belgie, počtem obyvatel srovnatelná s Českou republikou, hlásila až 1600 nově nakažených denně.

Reprodukční číslo viru v Belgii poprvé od 4. dubna opět přesáhlo kritickou hranici jedna, což znamená, že jeden nakažený covidem-19 v průměru infikuje jednoho dalšího člověka. Belgická ministryně zdravotnictví Maggie de Blocková řekla, že „čísla zcela zřejmě nejsou dobrá“, a vyzvala Belgičany k dodržování pravidel sociálního distancování.

Výraznější nárůst počtu nových případů hlásí také turisty hojně navštěvovaný region Bretaň na severozápadě Francie. V týdnu od 7. do 13. července činily denní počty nově nakažených v průměru 114,7, což bylo o 32 procent více než v předchozím týdnu.

Úřady vyzvaly obyvatele Barcelony, aby kvůli nákaze zůstali doma

Vedení španělského autonomního regionu Katalánsko vyzvalo v pátek obyvatele Barcelony a poloviny obcí metropolitní oblasti, aby omezili vycházení z domu na nejnutnější důvody, jako je cesta do práce či nákup základního zboží. Důvodem je výrazné zvýšení nových případů nákazy koronavirem.

V celém Španělsku přibylo za čtvrtek podle ministerstva zdravotnictví 628 nakažených koronavirem, což je nejvíce od 8. května, uvedl El País. Nejvíce případů přibylo podle španělského ministerstva zdravotnictví v Aragonii a Katalánsku.

Španělsko a koronavirus
Zdroj: Reuters/Eloy Alonso

Izraelský spor

Omezení v Izraeli začnou platit v pátek odpoledne a skončí v neděli ráno, protože neděle je v Izraeli pracovním dnem. Zavřou se obchody, nákupní centra, služby, muzea, zoologické zahrady i atrakce oblíbené mezi turisty. Tamní úřady nevylučují, že za týden by o víkendu mohl být v zemi zaveden zákaz vycházení. K tomu ale vláda potřebuje souhlas parlamentu.

Rozsáhlá omezení však budou platit i v pracovních dnech. Ve vnitřních prostorech se nebude smět sejít více než deset lidí, venku pak dvacet. Restaurace budou mít povolení prodávat jídlo pouze k odnosu s sebou.

Někteří majitelé podniků se ale rozhodli, že budou nařízení ignorovat. Otevřou prý navzdory zákazu a odmítají vyhodit už připravené zásoby. „Je naší povinností chránit své podnikání, i když se tím staneme zločinci proti své vůli,“ napsali majitelé restaurací v prohlášení.

Tisíce případů nákazy denně

Izrael zažívá druhou vlnu epidemie koronaviru. Ta první vyvrcholila na přelomu března a dubna, kdy denně přibývalo několik set potvrzených případů. Koncem dubna se ale situace výrazně zlepšila a začalo rozvolňování restriktivních opatření. Už koncem dubna se otevřely malé obchody či kadeřnictví, v květnu školy a koncem května i restaurace.

V posledních týdnech ale případů výrazně přibývá a odborníci kritizují vládu za to, že jednala ukvapeně. Zároveň podle nich nepodnikla nutné kroky k tomu, aby se nákaza po uvolnění restrikcí nevrátila. V zemi totiž nyní přibývá lidí se závažným průběhem covidu-19 i zemřelých. Jenom ve čtvrtek přibylo v zemi 1900 nakažených.

Kritika na adresu Netanjahua

Vláda k rozhodnutí dospěla po nočním jednání, opozice to kritizuje. „Celý národ se snaží porozumět těm víkendovým opatřením, a není toho schopen. Celý národ chce pochopit, proč se rozhoduje v noci a bez podkladů, a neumí to. Celá země chce vědět, proč ministři ignorují epidemiology a ekonomy, kteří říkají, že je to naprostý zmatek, a nedaří se to,“ napsal opoziční politik Jair Lapid.

Podle Lapida je ve vládě chaos a lidé jí přestali věřit, což ukázal i průzkum nezávislého Izraelského institutu pro demokracii. Lapid prosazuje jmenování odborníka, který bude situaci řídit, tomu se však brání jak premiér Benjamin Netanjahu, tak i ministr zdravotnictví Juli Edelstein. 

Zavírat pláže? Nesmysl, tvrdí odborníci

Další opoziční poslanec Avigdor Lieberman řekl, že vláda dělá „podivná rozhodnutí“ a řídí věci amatérsky. „Nemá údaje o zdrojích infekce, a když je má, nebere na ně ohled,“ podotkl. Podle něj kabinet vyvolává paniku, utrácí zbytečně peníze, aby utlumil protesty, a pak vyhlašuje omezení bez přesného prostudování údajů.

Vládní postup se nelíbí ani odborníkům. Hagaj Levine, který řídí svaz lékařů, řekl, že nařízení zavřít od příštího týdne pláže je nesmyslné, protože virus se pravděpodobně šíří ve vnitřních prostorách.

Po celostátní karanténě, která byla v Izraeli vyhlášena v březnu, se nezaměstnanost dostala na 21 procent. Izraelský premiér sice přijal řadu opatření na oživení tamní ekonomiky, podle kritiků jsou však některá neefektivní. 

V Izraeli, který má zhruba devět milionů obyvatel, onemocnělo covidem-19 více než 46 tisíc lidí, 384 osob na komplikace spojené s nákazou zemřelo. Vyplývá to z údajů, které zveřejnila americká Univerzita Johnse Hopkinse.

Rekordní nárůst v USA, hlavně na Floridě

V USA za posledních 24 hodin přibylo více než 77 300 nově nakažených, což je nejvyšší nárůst nových případů od začátku pandemie ve Spojených státech i ve světě. Více než 15 tisíc případů hlásí Florida, která je v posledních týdnech v USA epicentrem nákazy. Kdyby byla samostatným státem, umístila by se na čtvrtém místě na světě za USA, Brazílií a Indií.

Svá dosavadní maxima překonaly také Severní Karolína či Texas. Ve městech Phoenix v Arizoně a v San Antoniu v Texasu docházejí kapacity v místních márnicích, úřady proto podle agentury Reuters objednávají chladírenské vozy, do kterých budou ukládat zemřelé.

Američané jsou nyní velmi rozděleni v tématech, jako je znovuotevírání škol nebo nošení roušek na veřejnosti. V jednotlivých státech USA se tak pravidla liší. Mezi zdravotnickými experty ale panuje shoda v tom, že nošení roušek je jedno z nejúčinnějších opatření nutných k zastavení šíření nákazy.

Indie dosáhla počtu jeden milion nakažených

Počet nakažených koronavirem v Indii už přesáhl jeden milion, za více než polovinou případů stojí státy Maháráštra, Dillí a Tamilnádu. Asijská země je po Spojených státech a Brazílii třetím státem, který se na taková čísla dostal. Za posledních 24 hodin přibylo skoro 35 tisíc nově nakažených na celkových 1 003 832. Dohromady už v zemi zemřelo 25 602 lidí. 

Milion Indie překonala v době, kdy některé tamní státy zavádí karanténu nad lokálními ohnisky nákazy. Místní samospráva se naopak často snaží za každou cenu bránit uzavírání ekonomiky. Spousta nemocnic v Indii je na hraně svých kapacit.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Snaha oslabit Evropu, kritizoval Macron v Davosu americké kroky

Francouzský prezident Emmanuel Macron kritizoval imperiální ambice některých vůdců a odsoudil kroky současné americké vlády, které vnímá jako snahu oslabit a podřídit si Evropu. Prohlásil to na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu, kde hovořil také o tom, že se svět přesouvá do éry roztříštěnosti bez pravidel. Předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová předtím v Davosu mimo jiné řekla, že Evropská unie chce masivně investovat do Grónska.
13:00Aktualizovánopřed 5 mminutami

Američané v Grónsku měli mnoho vojáků i základen. Už dekády se stahují

Americký prezident Donald Trump kritizuje Dánsko, že podle něj neposkytuje Grónsku dostatečnou obranu, a opakovaně vznáší požadavky na získání největšího ostrova světa. USA přitom v Grónsku samy desítky let působily, nejprve aby čelily nacistickému Německu a později Sovětskému svazu. Na ostrově umístily jaderné zbraně a řadu klíčových základen, ale své jednotky začaly po konci studené války stahovat.
před 16 mminutami

Analytici se ohlížejí za rokem Trumpa v úřadu

Americký prezident Donald Trump se přesně před rokem vrátil do Bílého domu. Sliboval ekonomický růst, tvrdou protiimigrační politiku, cla, zeštíhlení federální vlády nebo rychlý konec ruské invaze na Ukrajinu. Za prvním rokem druhého Trumpova mandátu se postupně ohlížejí analytici a redaktoři ČT.
13:28Aktualizovánopřed 19 mminutami

Přátelství Česka a Izraele bude sílit, řekl Macinka po jednání se Sa'arem

Pod současnou vládou bude pokračovat a sílit tradiční přátelství Česka s Izraelem, řekl ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) po jednání se svým izraelským protějškem Gideonem Sa'arem v Praze. Obě země mají hodně společných postojů, dodal Macinka. Sa'ar uvedl, že vztahy obou zemí se mohou pod novou vládou dostat na novou úroveň.
10:44Aktualizovánopřed 20 mminutami

Dánsko není podle Trumpa schopno ochránit Grónsko, proto ho musejí získat USA

Dánsko není schopné ochránit Grónsko, tvrdí americký prezident Donald Trump. USA proto podle něj musejí získat tento ostrov, který je poloautonomní součástí Dánského království. Řekl, že o věci hovořil s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem a že rozhovory s dalšími lídry na toto téma budou pokračovat ve švýcarském Davosu, kde se koná zasedání Světového ekonomického fóra (WEF). Situací kolem ostrova se bude zabývat také Evropský parlament. Na krizi mezi spojenci reagují i ceny kovů.
10:15Aktualizovánopřed 35 mminutami

Američané staví „přísně tajný“ projekt pod Bílým domem, píše CNN

Americký prezident Donald Trump nařídil vybudování utajeného podzemního zařízení pod východním křídlem Bílého domu, které nechal loni v říjnu zdemolovat, aby ustoupilo plánům na výstavbu nového rozlehlého tanečního sálu, píše server CNN s odvoláním na své zdroje. Bílý dům informaci nepotvrdil.
před 1 hhodinou

Ruský útok na Kyjev narušil dodávky elektřiny a vody

Ruský dronový a raketový útok na Kyjev způsobil výpadky elektřiny a narušil dodávky vody, úderům čelily i další regiony, například v Kyjevské oblasti zahynul nejméně jeden člověk, informovala agentura Reuters. Ukrajina potřebuje naléhavou energetickou pomoc a protivzdušnou obranu, uvedl ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha.
09:10Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Evropu čekají silnější zemědělská sucha, i kdyby víc pršelo, varuje výzkum

Klimatické změny, které v současné době probíhají, musí nutně ovlivňovat nejen teploty, ale také všechno, na co teplo působí. Tedy včetně půdy a rostlin, které v ní rostou. Vědci z Univerzity v Readingu studovali, jak klimatické změny ovlivňují vlhkost půdy během vegetačního období, tedy v období roku, kdy zemědělské plodiny potřebují vodu nejvíce.
před 3 hhodinami
Načítání...