Německo ve středu převzalo půlroční předsednictví v Evropské unii. Během svého pololetí se chce zabývat řešením situace kolem migrace. Berlín považuje za důležité, aby všechny státy prokázaly v této otázce solidaritu. Dalšími prioritami německého předsednictví budou obnova EU po pandemii koronaviru, uzavření jednání o víceletém finančním rámci Unie na roky 2021 až 2027 a nalezení dohody o budoucích vztazích s Velkou Británií.
„Téma migrace je bohužel stále ještě na programu,“ řekl na jednání senátního výboru pro EU německý velvyslanec v ČR Christoph Israng.
Podle něj je třeba zajistit společný evropský postup v této otázce, který bude zahrnovat zajištění ochrany hranic i zapojení všech států do řešení situace s migranty. „Naše vláda se poučila z roku 2015. Víme, že nemá smysl členské země nutit, aby migranty přijímaly,“ řekl Israng k možnosti povinného rozdělování migrantů, o němž se v minulosti v EU jednalo.
Potřebujeme, aby členské země ukázaly solidaritu, řekl diplomat
„Pochopili jsme, že jsou státy, které nejsou připraveny takto přijímat žádné migranty, Potřebujeme tedy různé možnosti, aby členské země ukázaly solidaritu,“ uvedl. Česko dlouhodobě odmítá povinné rozdělování migrantů mezi členské státy EU.
Česká vláda klade důraz na řešení příčin migrace přímo v zemích, odkud lidé do Evropy přicházejí, a na ochranu hranic Unie. Praha v těchto státech organizuje rozvojovou pomoc, čeští policisté také působí v evropské pohraniční službě Frontex a Česko vysílá pravidelně kontingenty na pomoc pohraničníkům v Severní Makedonii.
Ivo Šlosarčík z Katedry Evropských studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy však v pořadu 90' upozornil, že pozornost se bude muset zaměřit spíš na ekonomické otázky a reakci na pandemii. Původně plánované prioritní téma migrace se podle něj zřejmě odsune na další předsednictví.
Očekávání silné vůdčí role
Německé předsednictví budí mezi bruselskými politiky a diplomaty očekávání silné vůdčí role a snahy sjednotit členské země Evropské unie v době hospodářské krize. Unijní činitelé a diplomaté se shodují, že na nejlidnatější zemi EU, která je zároveň nejsilnější ekonomikou bloku, vyšlo rotující předsednictví v době, kdy Unie potřebuje vyvést z krize způsobené zejména pandemií covidu-19.
„Obecná očekávání vkládaná do německého předsednictví jsou extrémně vysoká,“ řekl listu Financial Times německý šéf nejsilnější europarlamentní skupiny lidovců Manfred Weber. Zatímco končící chorvatské předsednictví podle diplomatů i kvůli karanténním opatřením nesehrálo příliš aktivní roli, Německo bude patrně mnohem viditelnější.
„Pandemie koronaviru postavila náš společenský, hospodářský a politický život úplně na hlavu,“ nechala se minulý týden v parlamentu slyšet německá kancléřka Angela Merkelová.
Tak trochu to bude i s německým předsednictvím EU, které následuje po chorvatském a předchází portugalskému. O podobě předsednictví totiž měla kancléřka původně výrazně jiné představy. Nákaza, která si v Evropě vyžádala už přes 100 tisíc obětí, ale leccos změnila.
„Přebíráme zodpovědnost v době, kdy Evropská unie čelí největší výzvě ve svých dějinách,“ je přesvědčena Merkelová, podle které pandemie ukázala, jak křehký je ještě evropský projekt. Nyní je podle ní nutné zvládnout následky krize a zároveň učinit Evropu odolnější a lépe připravenou na budoucnost.
Záchranný balíček pro evropskou ekonomiku
Merkelová již dala najevo, že by ještě v červenci ráda viděla dohodu o 750 miliardách eur (asi 20 bilionů korun), které Evropská komise doporučuje poskytnout ekonomikám zasaženým koronavirovým výpadkem.
Základ projektu tvoří německo-francouzský návrh a právě společná snaha obou zemí podtržená pondělní schůzkou Merkelové s prezidentem Emmanuelem Macronem podle diplomatů předznamenává aktivní ráz německého předsednictví.
„Na návrhu se země eurozóny ale zdaleka neshodnou. Německo stojí společně s Francií proti bloku takzvaných spořivých států, kterým se nápad projektu, jež má za cíl zachránit evropskou ekonomiku, nelíbí,“ uvedl zpravodaj ČT v Německu Martin Jonáš.
Podle výzkumného pracovníka institutu EUROPEUM Víta Havelky nebude pro Německo vůbec jednoduché přesvědčit státy, které se už nyní k návrhu staví odmítavě. „Bude velice obtížné dosáhnout závěru, se kterým budou všichni spokojeni,“ řekl v ČT.
Jonáš uvedl, že Německo by mělo být zároveň hlavním unijním členem, který bude dodávat peníze do záchranného balíčku a evropského rozpočtu. „Merkelová si nejen v této otázce rozumí s Macronem, mají k sobě blízko. V bruselských kuloárech se povídá, že se předsednictví neujímá jen Německo, ale i Francie,“ konstatoval Jonáš.
Dodal, že ve způsobech prosazování změn ale mezi oběma zeměmi panují rozdíly. Zatímco Německo se snaží přistupovat k věcem smířlivěji, Francie bývá razantnější a Macron dává najevo své názory poměrně nekompromisně.
Merkelová může být díky předsednictví aktivnější
„Vyjednávání o fondu a o budoucím rozpočtu může z velké části stát na Německu, protože předseda Evropské rady Charles Michel vůbec nemá silnou pozici,“ řekl pro ČTK jeden z diplomatů.
Michel, jehož hlavním úkolem je zprostředkování kompromisů mezi lídry členských zemí, podle něj přestal být aktivní po dosud posledním fyzickém summitu v únoru, kdy skončilo ještě „předkrizové“ dohadování o sedmiletém rozpočtu neúspěchem.
Merkelová, jejíž politice podle mnoha bruselských činitelů dodala koronavirová krize nový impulz, proto může sehrát aktivnější roli, než jaká běžně hlavám předsednických zemí náleží. Kancléřka sice patří k těm unijním lídrům, kteří s ohledem na koronavirus prosazují opatrnější návrat k osobním jednáním, podle diplomatů si však Německo uvědomuje nemožnost dosáhnout shody na zásadních tématech prostřednictvím videokonferencí.
Boj proti klimatickým změnám
Německá vláda mezi své další priority vedle dokončení brexitových rozhovorů či digitalizace ekonomiky řadí také boj proti klimatickým změnám. Zatímco Evropská komise považuje klimatickou šetrnost za zásadní kritérium pro čerpání peněz ze zmíněného záchranného fondu, vlády některých zvláště východoevropských zemí včetně české mají k této věci rezervovanější přístup.
Berlín však dal najevo, že hodlá aktivně prosazovat rychlý přechod k ekologicky odpovědnému hospodářství i za pomoci unijních peněz. „Pokud jste Německo, a máte jako spojence Francii, určitě můžete posunout věci kupředu,“ míní analytička bruselského institutu European Policy Centre Sophie Pornschlegelová, podle níž může Berlín právě prostřednictvím rozpočtu na období 2021 až 2027 a fondu obnovy prosazovat ekologická témata.
Cíle německého předsednictví jsou v této oblasti dva: zprostředkovat do konce roku shodu členských zemí na zpřísnění emisních cílů pro rok 2030 a na normě, která stanoví podmínky, jak do poloviny století dosáhnout takzvané uhlíkové neutrality, tedy rovnováhy mezi emisemi uhlíku a jejich pohlcováním z atmosféry.
Lídři unijních zemí se sejdou 17. července
Prezidenti a premiéři se do Bruselu sjedou 17. července. „Není to jistota, ale šance existuje,“ citoval ve středu bruselský web Politico německého velvyslance při EU Michaela Clausse, podle něhož čeká Berlín velmi těžká práce jak před samotnou dohodou lídrů, tak při následném podrobném rozpracovávání dílčích částí návrhů na úrovni expertů a ministrů členských zemí.
Německo se podle něj chystá chopit své role velmi aktivně od samého počátku a postupně se hodlá vrátit k osobním jednáním, které kvůli šířící se nákaze na jaře nahradily videokonference. Mluvčí EP oznámil, že Merkelová osobně představí europoslancům priority německého předsednictví na plenárním zasedání začínajícím příští středu.
Parlament přitom v minulých měsících fungoval v omezeném režimu, na jednáních byla pouze malá část poslanců a i červencová plenární schůze bude kratší než obvykle. Jako první zástupci vlád se za dva týdny sejdou v Bruselu ministři zahraničí, většina dalších ministerských jednání se ale tento měsíc ještě odehraje na dálku.
„Je tu stále spousta neznámých. Budeme muset reagovat pružně“ připustil Clauss, že předsednictví bude bedlivě sledovat vývoj nákazy a v případě zhoršení situace se může vrátit k videokonferencím.
Chorvatské předsednictví zkomplikoval koronavirus i zemětřesení
Německo přebírá předsednickou štafetu od Chorvatska. Podle bruselského zpravodaje ČT Lukáše Dolanského se chorvatské předsednictví příliš nepovedlo. „Ukázalo se, že Chorvaté nebyli dobře připraveni, například řada jejich ministrů nemluvila anglicky, což komplikovalo samotná jednání,“ uvedl.
Chorvatsko však mělo velkou nevýhodu i v tom, že přišla koronavirová krize, navíc zemi postihlo i ničivé zemětřesení. Podle Dolanského Chorvatům v této jízdě „spadl řetěz z kola“, který se teď budou snažit nahodit právě Němci. „Zdá se, že Němci jsou velice dobře připraveni,“ dodal.
