EU zahájila tažení proti dezinformacím. Během pandemie zaplavily nejen sociální sítě

3 minuty
Události: Evropská komise bojuje proti dezinformacím
Zdroj: ČT24

Evropská komise (EK) chce tvrdě bojovat proti dezinformacím, které se během koronavirové krize hojně objevovaly nejenom na sociálních sítích. Podle jejích statistik se takových lží a nepravd objevilo na sedm milionů, především z Ruska a Číny. Unie ale sama přiznává, že boj to bude těžký. Další problém, kterému Evropa po pandemii čelí, je pak podle Europolu zvýšené riziko radikalizace jednotlivců.

Jednou ze zásadních evropských hodnot, kterými podle české eurokomisařky Věry Jourové (ANO) nedávná krize otřásla, byla pravda. Záplavy dezinformací a lží se vynořily nejen na sociálních sítích. „Asi bychom se neměli bát si říct, že na pravdě opravdu záleží, a to nejen v době, kdy máme zdravotní ohrožení. A že bychom se měli vrátit k tomu, že fakta patří všem,“ uvedla Jourová.

Podle Evropské komise během koronavirové krize miliony falešných nebo záměrně zavádějících zpráv přicházely hlavně z Ruska a Číny.

Objevují se cílené snahy o zpochybnění schopnosti Evropy řešit krizi nebo je záměrně zpochybňováno očkování. „V době koronaviru může dezinformace zabíjet,“ upozornil šéf unijní diplomacie Josep Borell.

„Infodemie“

Evropská unie v této souvislosti mluví dokonce o infodemii. Tedy informační pandemii. A chce tvrdě tlačit na sociální sítě, aby nepravdivé informace potíraly. Jenže si sama uvědomuje, že je velmi obtížné bojovat s něčím takovým, jako je lež.

„Je to velice těžké ji vyvracet v momentu, kdy dnes ten, kdo ji vyrobí, tak ji okamžitě rozprskne do milionu domácností,“ dodala Jourová.

Kromě samotného potírání lží je přitom podle Komise potřeba pracovat také s informační gramotností veřejnosti.

Zvýšené nebezpečí radikalizace jako další problém

Kromě dezinformací by koronavirová krize mohla přinést i jiný nebezpečný trend. Evropská policejní služba Europol v nové zprávě varovala před radikalizací jednotlivců, a to v důsledku přísných epidemiologických opatření. Nebezpečí teroristických útoků tak podle úřadu roste.

V předmluvě dokumentu šéfka Europolu Catherine De Bolleová napsala, že možné hospodářské a sociální následky pandemie by mohly radikalizaci podněcovat. „Aktivisté na levém i pravém okraji i kruhy džihádistického terorismu zkouší pandemii využít k další propagaci svých cílů,“ uvedla.

Dohromady Europol loni zaznamenal 119 teroristických útoků, což je o deset méně než v předchozím roce. Úřad mezi ně počítá i nezdařené nebo zmařené útoky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Zelenskyj představil novou verzi plánu na ukončení ruské války

Nejnovější verze amerického plánu na ukončení ruské války proti Ukrajině počítá se zmrazením fronty na současných liniích a zahájením jednání o vytvoření demilitarizovaných zón. Na dlouhodobém konsensu ohledně územních otázek se ovšem ukrajinští a američtí vyjednavači na víkendových jednáních dohodnout nedokázali, shrnul ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Dodal, že je připraven o citlivých otázkách jednat se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem.
09:56Aktualizovánopřed 8 mminutami

V Epsteinově spisu lze část cenzury snadno obejít

Tisíce stran dokumentů zveřejněných americkým ministerstvem spravedlnosti v případu zesnulého sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina obsahují mnoho začerněných pasáží. Některé z nich lze ale odkrýt pomocí softwaru na úpravu fotek či pouhým zvýrazněním textu a vložením do textového editoru. Podle The New York Times jednoduchost, s jakou lze části dokumentů odkrýt, naznačuje, že byly cenzurovány narychlo.
před 13 mminutami

USA uvalily sankce na pět Evropanů kvůli údajné cenzuře amerických platforem

Spojené státy uvalily sankce v podobě zákazu vstupu do země na pět Evropanů včetně bývalého eurokomisaře pro vnitřní trh Thierryho Bretona, a to kvůli údajné cenzuře amerických internetových platforem, informují v úterý večer agentury AFP a DPA. Francie sankce důrazně odsoudila, uvedla agentura AFP s odvoláním na vyjádření šéfa francouzské diplomacie.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Nejvyšší soud zamítl pokus Trumpovy vlády vyslat Národní gardu do Chicaga

Nejvyšší soud Spojených států odmítl umožnit Donaldu Trumpovi vyslat jednotky Národní gardy do oblasti Chicaga, aby pomohly při raziích imigračních úřadů, informovala v úterý agentura AP. Zároveň uvedla, že jde o ojedinělý případ, kdy Trump při odvolání k nejvyššímu soudu od svého lednového návratu do úřadu neuspěl.
před 12 hhodinami

Syrské věznice se opět plní, úřady zprávy o týrání a mučení odmítají

Rok po pádu dlouholetého syrského vládce Bašára Asada se „jeho“ obávané věznice znovu naplňují. Nová vláda přitom slíbila, že někdejší symboly hrůzovlády zůstanou navždy zavřené. Podle vyšetřování agentury Reuters dnes za jejich zdmi opět dochází k týrání, mučení a vraždění vězňů. Úřady prezidenta a bývalého lídra al-Káidy Ahmada Šaráa nicméně kritiku odmítají.
před 14 hhodinami

Stáhli jsme se ze Siversku, oznámila ukrajinská armáda

Ukrajinská armáda v úterý oznámila, že stáhla své vojáky z města Siversk v Doněcké oblasti. Podle ní měli útočící Rusové ve městě převahu v počtu vojáků i techniky. Moskva oznámila dobytí města již před zhruba dvěma týdny, tehdy to ale ukrajinské úřady popřely. O dalších místech na frontové linii – městech Pokrovsk, Kupjansk, Kosťantynivka či Huljajpole – pak Kyjev a Moskva často podávají protichůdné informace.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Mafie může ožít, varují kritici

Slovenský prezident Peter Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Nově tak například lidem, kteří zpochybňují takzvané Benešovy dekrety, jež po druhé světové válce v Československu mimo jiné omezily majetková práva německé a maďarské menšiny, hrozí půlroční vězení. Novela obsahuje i další změny, které dle opozice i státních zástupců ztíží boj proti kriminalitě. Opozice se proto chce obrátit na ústavní soud.
před 18 hhodinami

Tři západoukrajinské oblasti skončily po masivním ruském náletu téměř bez proudu

Rusko v noci na úterý podniklo rozsáhlý útok proti ukrajinské energetické infrastruktuře, vypálilo téměř čtyři desítky raket a vyslalo přes šest set třicet dronů, uvedlo ukrajinské letectvo. Největší škody na energetice se týkaly západních částí Ukrajiny, kde tři oblasti skončily téměř úplně bez proudu. Ve třech regionech v různých částech země – Kyjevské, Žytomyrské a Chmelnycké oblasti – zabil ruský nálet několik lidí, mezi mrtvými je dítě.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami
Načítání...