Spojené státy a Irák zahájily jednání o budoucí strategické spolupráci. Dialog mezi oběma zeměmi by se měl týkat boje proti terorismu, hospodářství, energetiky a společné kooperace v postupu proti nákaze koronaviru, který se v Iráku rapidně šíří. V pozadí jednání je snaha USA neztratit vliv v této zemi, v níž právě od americké invaze posiluje vliv sousední Írán. Tématu se věnoval zahraniční zpravodaj ČT David Borek.
Irák navazuje užší vazby s USA. Americká vojska možná zůstanou v zemi
Studio ČT24: Spolupráce USA a Iráku (zdroj: ČT24)
Irák podle Borka začal obnovovat spojenecké vazby na USA nebo jiné západní mocnosti kvůli vyhroceným ambicím Íránu v oblasti Blízkého východu. „Země svou zahraniční strategii dlouhodobě zakládá na tom, že v diplomacii balancuje mezi regionálními a globálními silami, které jsou mezi sebou v rozporu,“ popisuje Borek.
Kdyby se totiž Irák přimknul pouze k jedné z nich, hrozila by mu vnější i vnitřní nestabilita. Podle Borka to není nic nového, tuto taktiku používá už bezmála patnáct let.
„Po americko-irácké válce začalo vnitropolitickým osobnostem docházet, že vojenské síly USA ztratily konsenzus o dlouhodobém setrvání v Iráku. Spojené státy politici brali jako pomíjivý faktor a začali navazovat vztahy s ostatními mocnostmi,“ tvrdí zpravodaj.
Vztahy mezi USA a Irákem se zhoršily kvůli smrti Solejmáního
Irácko-americké vztahy v lednu 2020 narušil atentát. Američtí vojáci tehdy totiž zabili velitele íránských elitních jednotek Kuds Kásíma Solejmáního. Útok na vojenského stratéga se odehrál na irácké půdě, což znepokojilo tamní vládu a vyvolalo protesty veřejnosti.
Tisíce demonstrantů se tenkrát dožadovaly stažení amerických vojsk ze země. Irácký premiér Ádil Abdal Mahdí v reakci na útok vyzval amerického ministra zahraničí Mikea Pompea, aby do Iráku následně poslal delegaci, která bude mít za úkol vypracovat plán stažení amerických vojáků ze země. V Iráku jich totiž působí asi pět tisíc v rámci mezinárodní koalice proti teroristické organizaci Islámský stát.
obrázek
Incident také vyvolal hlasování parlamentu o tom, zda by měl Irák vyhostit americké síly ze země. „Hlasování bylo schváleno většinou, nepřišly k němu ale podstatné poslanecké bloky. Odchod Američanů tak byl odhlasován pouze menšinou stran,“ komentuje Borek. Situace se podle něho v posledních měsících změnila.
V příštích týdnech se rozhodne o stažení vojsk USA
Irácká vláda by byla ochotna americká vojska v zemi nechat kvůli vyhrocenému přístupu Íránu a narůstající koronavirové krizi. V příštích týdnech se má během jednání obou stran rozhodnout, zda bude americká mise v Iráku pokračovat a jaký bude její faktický účel.
Borek nastínil několik scénářů, jak by americká mise v Iráku mohla vypadat. Vojenská přítomnost Američanů se může například pouze zmenšit, vojáci se také mohou přemístit na odlehlé základny, aby nepřicházeli do konfrontace s iráckými jednotkami.
„Další variantou je, že by americká mise mohla být zařazena pod pláštík NATO. Existuje irácký konsenzus, že stávající mise je užitečná v boji proti zbývajícím silám Islámského státu. Mise USA je také jakýsi klín, který nedovoluje Íránu plně projektovat svůj vliv v regionu a přepravovat zbraně mezi Teheránem a Damaškem,“ dodal Borek s odkazem na syrské hlavní město.
Americký tým při čtvrtečním úvodním jednání vedl podtajemník pro politické záležitosti David Hale, v čele iráckého byl náměstek ministra zahraničí Abdal Karím Hášim. Kvůli koronaviru byla porada pořádána formou videokonference.
Irácký analytik Sadžád Džijád řekl, že v první fázi se obě strany budou snažit dohodnout na programu rozhovorů a vyčlenit nejnaléhavější témata. Očekává, že rozhovory budou dlouhé. Podle Džijáda je pro většinu Iráčanů hlavní otázkou, jak mohou USA pomoci Iráku v této těžké době a zda jsou ochotné ho podpořit i mimo oblast bezpečnosti.