Lídr izraelské opozice a hlavní rival premiéra Benjamina Netanjahua Benny Gantz byl zvolen předsedou parlamentu. Výsledek hlasování je velkým překvapením a podle agentury Reuters může představovat pro Netanjahua šanci, že zůstane ve funkci. Web listu The Times of Israel píše, že určitá dohoda mezi oběma politiky už existuje, ale zatím nebyla oficiálně potvrzena.
Gantz překvapivě předsedou Knesetu. Nahrává to spekulacím o dohodě s Netanjahuem
Události: Gantz se stal překvapivě předsedou Knesetu (zdroj: ČT24)
Ze 120členného parlamentu hlasovalo pro Gantze 74 poslanců. Zvolen byl jen částečnou podporou vlastní centristické koalice Modro-bílí, ale také pravicového Netanjahuova Likudu.
Mnoho Gantzových spojenců jeho krok rozhněval, neboť dláždí cestu k politické dohodě s dosavadním premiérem, kterého čeká soud kvůli obviněním ve třech korupčních kauzách. Sám Netanjahu obvinění odmítá. Podle médií je možná dohoda o rotujícím předsednictví vlády, tedy že by se Gantz a Netanjahu v čele kabinetu střídali.
Zvolení Gantze hlasy Likudu však způsobilo rozkol v koalici Modro-bílých. „Jair Lapid, dvojka této koalice, z ní včera (ve čtvrtek) dramaticky odešel,“ doplňuje blízkovýchodní zpravodaj ČT David Borek.
Lapidova strana „Budoucnost existuje“ tak z tříčlenné koalice odchází do opozice. Kromě Gantzovy „Síly Izraele“ v ní zůstává ještě část strany Telem, jejíž druhá část ale z koalice také odchází, dodal web listu The Jerusalem Post.
Zpravodaj ČT Borek: Koronavirová krize může být důvodem i záminkou pro dohodu (zdroj: ČT24)
Mluví se o jednotné vládě
Gantz i Netanjahu po třech bezvýsledných volbách za méně než rok trvali na tom, že do premiérského křesla usednou jako první.
Netanjahu následně navrhl, aby byla kvůli koronavirové krizi vytvořena krizová koaliční vláda s Gantzem. Izraelský prezident Reuven Rivlin, který se v zemi těší velkému respektu, oba politiky vyzval, aby kvůli krizi spojili síly.
„Izrael čelí rostoucímu počtu případů nákazy a počet obětí každý den stoupá,“ uvedl Gantz v parlamentu, když přebíral kladívko předsedy. Doplnil, že chce podniknout kroky k vytvoření jednotné vlády, a proto navrhl, že bude předsedou parlamentu. Opakovaně však vyloučil, že by seděl v jedné vládě s obviněným Netanjahuem.
Likud nicméně pohrozil, že nehodlá jednat o jednotné vládě, pokud by se předsedou parlamentu stal původní kandidát Modro-bílých, který byl proti spolupráci s Netanjahuem. Podle Reuters se Gantz ocitl v patové situaci, jelikož měl jen malou šanci na vytvoření koalice bez Likudu.
Množí se spekulace o dohodě, potvrzena nebyla
Nejméně jeden člen Netanjahuova pravicového bloku, ministr obrany Naftali Bennett, veřejně Netanjahuovi a Gantzovi pogratuloval k uzavření dohody, i když žádné oficiální oznámení o formální dohodě vydáno nebylo.
Také web listu The Times of Israel píše, že dohoda mezi oběma politiky už existuje a že byla „podepsána a zpečetěna“. Podle těchto informací by měl být příštích osmnáct měsíců premiérem Netanjahu, pak by ho měl vystřídat Gantz. Oficiálně ale zatím žádná dohoda potvrzena nebyla.
V době, kdy by vládě předsedal Netanjahu, by Gantz podle dosavadních neoficiálních informací zůstal šéfem Knesetu, nebo by měl významný vládní post, například funkci ministra zahraničí, doplnil zpravodaj ČT Borek.
V údajně vznikající široké vládní koalici by mohla být pravice, tedy Likud a další tři pravicové politické strany, část koalice Modro-bílých kolem Gantze a možná i reprezentanti menší levicové Strany práce, shrnul Borek.
Borek: K údajné dohodě mohla přispět koronavirová krize i průzkumy
Důvodů pro údajnou dohodu mezi oběma politiky je několik, mezi nimi šíření koronaviru či únava z vleklého politického patu, míní Borek. Roli podle něj mohla hrát také skutečnost, že Gantz i Netanjahu mají za sebou vojenskou kariéru, a tak mohla v této složité situaci zafungovat jakási „frontová solidarita lidí, kteří prošli vojenskými funkcemi“.
Borek dále poukázal na to, že i když Gantz papírově měl i bez Netanjahuova Likudu většinu 61 hlasů, pohodlné vládnutí by mu to nezaručilo.
„Byl by permanentně závislý na hlasech machiavelisticky obratného Avigdora Liebermana a jeho malé, radikálně pravicové strany (Izrael je náš domov), a také na hlasech stran arabské menšiny, což nejsou vždy strany, které jsou vždy úplně loajální vůči státu Izrael jako takovému,“ vysvětlil.
V neposlední řadě mohly podle něj sehrát roli průzkumy. „Modro-bílí začali výrazně ztrácet a Likud výrazně nabírat,“ konstatuje blízkovýchodní zpravodaj ČT. Voliči podle něj mohli negativně ohodnotit právě perspektivu, že by Gantz, který se prezentuje jako sionistický vlastenecký politik, vládl s tichou podporou té části arabských politiků, u níž existují pochyby o loajalitě vůči Izraeli.
Vedle toho se stát potýká s šířící se nákazou koronavirem. Tajná služba Mosad teď místo pronásledování teroristů shání v zahraničí testovací sady. Další tajná služba Šin Bet už spustila program sledování lidí s koronavirem přes mobilní telefony, díky kterému za pár dnů vypátrala 500 nakažených osob.