V řadě ruských měst vyšli lidé do ulic. K připomínce Němcova, ale i proti změnám ústavy

K pochodu kvůli památce opozičního politika Borise Němcova se v sobotu přidali lidé v řadě ruských měst. Kromě Moskvy se shromáždění uskutečnila také v Petrohradě nebo ve Vladivostoku. Zároveň šlo o protest proti změnám v ústavě, které navrhl prezident Vladimir Putin. Na některých místech se policie snažila demonstracím zabránit.

Sobotní protesty v Rusku, které svolala opozice, měly dvojí cíl. Jednak šlo o demonstrace proti změnám v ústavě. Podle opozice mají totiž novinky udržet hlavu státu u moci i poté, co jí v roce 2024 vyprší nynější, už čtvrtý prezidentský mandát.

Putin chce o nové ústavě uspořádat referendum. Podle posledních průzkumů veřejného mínění, které zveřejnilo centrum Levada, téměř čtyřicet procent Rusů stále neví, jak bude hlasovat, poznamenal zpravodaj ČT v Moskvě Miroslav Karas.

Navrhované úpravy zahrnují změnu role Státní rady, rozšíření pravomocí parlamentu či zakotvení nadřazenosti ruského práva nad mezinárodními dohodami a úmluvami. Změny by také zavedly povinné zvyšování důchodů i to, že minimální mzda nemůže být nižší než životní minimum.

Připomínka Němcova a jeho odkazu

Aktuální protestní pochody se zároveň nesly v duchu boje za obranu hodnot, které vyznával Boris Němcov zavražděný před pěti lety v centru Moskvy. Tento opoziční politik patřil k nejhlasitějším kritikům Putinova režimu. Ke smrti Němcova došlo tehdy několik dní před demonstrací proti vládě a proti válce na Ukrajině. V té době také Němcov připravoval zprávu zabývající se úlohou Ruska v konfliktu na Ukrajině.

Za vraždu byl odsouzen na 20 let Čečenec Zaur Dadajev a další čtyři muži byli odsouzeni na 11 až 19 let za spoluúčast na vraždě. Kdo ale atentát zorganizoval a nařídil, se nepodařilo zjistit.

Nynější protestující požadují úplné vyšetření Němcovovy vraždy, především odhalení toho, kdo stál v jejím pozadí. Chtějí taky, aby most, na kterém opozičního politika zastřelili, nesl jeho jméno.

Současný lídr ruské opozice Alexej Navalnyj ocenil pojmenování pražského náměstí po Němcovovi. „Je to úžasné a skvělé gesto solidarity. Opravdu mohu směle za nás za všechny říct, že velmi oceňujeme český národ a všechny ty, kteří prosadili tento návrh,“ prohlásil.

Zpravodaj ČT popsal, že mezi protestujícími byly často vidět Němcovovy portréty. Kromě toho nesli lidé také transparenty s nápisy jako „Ne věčnému Putinovi“ či „Ne uzurpaci moci“, uvedly agentury AP a Reuters.

Pochodu se pak zúčastnily i matky politických vězňů. „Podle odhadu hnutí Memorial, které monitoruje dodržování lidských práv v Rusku, je na seznamu politických vězňů k dnešnímu dni 314 osob,“ nastínil Karas.

Podle organizace specializující se na policejní zákroky OVD-Info bylo v sobotu v Petrohradu zadrženo pět demonstrantů, nejsou ale informace, zda byli obviněni.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Evropa odsuzuje sankce USA kvůli regulaci platforem

Řada evropských zemí a Evropská komise (EK) ve středu důrazně odsoudily americké sankce vůči pěti Evropanům. Pětice sankcionovaných se podle Washingtonu podílela na prosazování cenzury na amerických internetových platformách, z pohledu EK jde ale o lidi, kteří se zasazují o přísnou regulaci technologického sektoru a o boj proti dezinformacím na internetu, uvedla agentura AFP s odvoláním na vyjádření šéfa francouzské diplomacie.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Zelenskyj představil novou verzi plánu na ukončení ruské války

Nejnovější verze amerického plánu na ukončení ruské války proti Ukrajině počítá se zmrazením fronty na současných liniích a zahájením jednání o vytvoření demilitarizovaných zón. Na dlouhodobém konsensu ohledně územních otázek se ovšem ukrajinští a američtí vyjednavači na víkendových jednáních dohodnout nedokázali, shrnul ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Předmětem sporu je také budoucí správa Ruskem okupované Záporožské jaderné elektrárny.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

USA uvalily sankce na pět Evropanů kvůli údajné cenzuře amerických platforem

Spojené státy uvalily sankce v podobě zákazu vstupu do země na pět Evropanů včetně bývalého eurokomisaře pro vnitřní trh Thierryho Bretona, a to kvůli údajné cenzuře amerických internetových platforem. Evropská komise a Francie sankce důrazně odsoudily.
23. 12. 2025Aktualizovánopřed 12 hhodinami

V Epsteinově spisu lze část cenzury snadno obejít

Tisíce stran dokumentů zveřejněných americkým ministerstvem spravedlnosti v případu zesnulého sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina obsahují mnoho začerněných pasáží. Některé z nich lze ale odkrýt pomocí softwaru na úpravu fotek či pouhým zvýrazněním textu a vložením do textového editoru. Podle The New York Times jednoduchost, s jakou lze části dokumentů odkrýt, naznačuje, že byly cenzurovány narychlo.
před 13 hhodinami

Nejvyšší soud zamítl pokus Trumpovy vlády vyslat Národní gardu do Chicaga

Nejvyšší soud Spojených států odmítl umožnit Donaldu Trumpovi vyslat jednotky Národní gardy do oblasti Chicaga, aby pomohly při raziích imigračních úřadů, informovala v úterý agentura AP. Zároveň uvedla, že jde o ojedinělý případ, kdy Trump při odvolání k nejvyššímu soudu od svého lednového návratu do úřadu neuspěl.
23. 12. 2025

Syrské věznice se opět plní, úřady zprávy o týrání a mučení odmítají

Rok po pádu dlouholetého syrského vládce Bašára Asada se „jeho“ obávané věznice znovu naplňují. Nová vláda přitom slíbila, že někdejší symboly hrůzovlády zůstanou navždy zavřené. Podle vyšetřování agentury Reuters dnes za jejich zdmi opět dochází k týrání, mučení a vraždění vězňů. Úřady prezidenta a bývalého lídra al-Káidy Ahmada Šaráa nicméně kritiku odmítají.
23. 12. 2025

Stáhli jsme se ze Siversku, oznámila ukrajinská armáda

Ukrajinská armáda v úterý oznámila, že stáhla své vojáky z města Siversk v Doněcké oblasti. Podle ní měli útočící Rusové ve městě převahu v počtu vojáků i techniky. Moskva oznámila dobytí města již před zhruba dvěma týdny, tehdy to ale ukrajinské úřady popřely. O dalších místech na frontové linii – městech Pokrovsk, Kupjansk, Kosťantynivka či Huljajpole – pak Kyjev a Moskva často podávají protichůdné informace.
23. 12. 2025Aktualizováno23. 12. 2025

Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Mafie může ožít, varují kritici

Slovenský prezident Peter Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Nově tak například lidem, kteří zpochybňují takzvané Benešovy dekrety, jež po druhé světové válce v Československu mimo jiné omezily majetková práva německé a maďarské menšiny, hrozí půlroční vězení. Novela obsahuje i další změny, které dle opozice i státních zástupců ztíží boj proti kriminalitě. Opozice se proto chce obrátit na ústavní soud.
23. 12. 2025
Načítání...