Polský disciplinární zákon podle kritiků otevírá cestu k „právnímu polexitu“

2 minuty
Události: Polský disciplinární zákon podle kritiků otevírá cestu k polexitu
Zdroj: ČT24

Polský prezident Andrzej Duda, spojenec vládní strany Právo a spravedlnost (PiS), v úterý podepsal zákon, který podle kritiků umožní trestat soudce kritizující reformu justice prosazovanou současnou vládou. Opozice nový disciplinární zákon označuje jako cestu k právnímu „polexitu“. Duda, stejně jako vládnoucí strana, tvrdí, že norma zastaví chaos v soudnictví. Změny se promítají i do kampaně před květnovými prezidentskými volbami.

Podle novely hrozí pokuty, disciplinární řízení nebo propuštění například těm soudcům, kteří zpochybňují kompetence k rozhodování svých kolegů. Nově se také nesmí zapojovat do veřejné činnosti, která by nebyla slučitelná s principem nezávislosti soudců a soudů. Polská média kritická vůči PiS v této souvislosti často mluví o „náhubkovém“ nebo „restriktivním“ zákonu.

Polská opozice a další kritici novinek varují, že upravené předpisy umožní trestat a odvolat z funkce neposlušné soudce, kteří se staví proti změnám v justici prosazovaným současnou národně-konzervativní vládou.

Dotknout by se to mohlo třeba soudců, kteří by zpochybňovali pravomoc nových kolegů dosazených takzvanou soudcovskou radou. Orgán, o jehož obsazení rozhoduje parlament ovládaný vládní PiS, má pravomoc navrhovat prezidentovi nové soudce. Právě to, že o složení této klíčové soudcovské rady přímo rozhodují politici, je jedním z hlavních důvodů, proč justiční reformu kritizuje Rada Evropy i Evropská komise.

Evropská komise prozkoumá, zda je změna v souladu s unijním právem

„Je to smutný den pro Polsko, pro Evropskou unii, právní stát a právní jistotu občanů,“ reagoval na podpis zákona polský ombudsman Adam Bodnar. Polsko podle něj udělalo krok ve směru „právního polexitu“ z Evropské unie. „Prezident svým podpisem potvrdil převrat a útok na zásady právního státu. Je to den hanby,“ myslí si kandidátka největší opoziční strany na prezidentku Małgorzata Kidawová-Błońská (Občanská platforma). 

„Dali jsme najevo naše pochyby ohledně více záležitostí,“ uvedl mluvčí Evropské komise. Ta bude podle něj nyní analyzovat text konečné verze zákona a ověřovat, zda je v souladu s unijním právem.

Komise může Polsko zažalovat u Soudního dvora Evropské unie. Kvůli možným potížím s právním státem také ostatní země EU vedou s Polskem řízení, které teoreticky může skončit až odebráním hlasovacích práv v Radě EU. „Potřebujeme víc komunikovat a víc si vysvětlovat, co jsou parametry právního státu,“ uvedla eurokomisařka Věra Jourová.

Vláda uklidňuje, že žádný – ani právní – polexit nehrozí. Tvrdí, že reforma je v souladu s ústavou. A ta podle ní stojí i nad evropským právem. „Mám radost, že se prezident pro tento krok rozhodl. Je to konečně věc, která stabilizuje náš justiční systém,“ řekl v polském rozhlase mluvčí vlády Piotr Müller.

„Já jsem prezident Polské republiky a říkám: nebudou nám tu v cizích jazycích nakazovat, jaký systém máme mít v Polsku a jak máme nakládat s polskými záležitostmi,“ uvedl v lednu Duda.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Protesty v Íránu mají přes pět set obětí, Izrael je ve stavu pohotovosti

Násilnosti provázející celonárodní protesty proti íránskému režimu si doposud vyžádaly 538 mrtvých a více než 10 600 lidí je zadrženo, uvedla podle Reuters organizace Human Rights Activists News Agency (HRANA), která sídlí ve Spojených státech. Podle nevládní organizace Iran Human Rights (IHR) však obětí může být i přes dva tisíce. Kvůli možnému americkému zásahu v zemi je Izrael ve stavu vysoké pohotovosti. Americký prezident Donald Trump se v úterý setká se svými hlavními poradci, aby projednali další postup vůči Íránu, píše Reuters. Írán varuje USA před odvetou.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Demonstrace proti íránskému režimu se konaly i v Evropě

Demonstrace na podporu protirežimně naladěných Íránců se v neděli konaly v Londýně, Paříži či Istanbulu, zatímco v samotném Íránu pokračovaly násilně potlačované celostátní protesty proti teokratickému režimu. Za poslední dva týdny při nich bylo v Íránu zabito nejméně 538 lidí, uvedla nevládní organizace Human Rights Activists News Agency (HRANA). V evropských metropolích byly demonstrace poklidnější a často se jich účastnili místní Íránci, kteří požadovali konec islámské republiky, vyplývá ze zpravodajství tiskových agentur.
před 3 hhodinami

Británie vyvine pro Ukrajinu raketu s dlouhým doletem

Británie pro Ukrajinu vyvine nový balistický raketový systém, který napadené zemi umožní lépe se bránit útokům z Ruska. Oznámila to v neděli britská vláda. Střely budou schopny nést hlavice s hmotností dvě stě kilogramů a budou mít dolet přes pět set kilometrů. Vláda už v rámci projektu nazvaného Nightfall vyhlásila soutěž na vývoj systému.
před 5 hhodinami

Čína přitvrzuje vůči Japonsku, opatření se dotkla i turismu

Čína omezuje vývoz vzácných zemin a magnetů do Japonska. Vyostřuje tím politický spor s Tokiem. Opatření míří na široké spektrum japonských firem. Peking tvrdí, že tím trestá Japonsko za výroky jeho premiérky Sanae Takaičiové o Tchaj-wanu. Ta naznačila možné zapojení do případného konfliktu. Mezi trestnými opatřeními je také omezení turistických výměn.
před 5 hhodinami

Po tragickém požáru restaurace v Mostě přišly kontroly. Hasiči prověřují řadu kritérií

Lidé si připomínají rok od tragického požáru v restauraci U Kojota v Mostě. Na místě tehdy zemřelo šest lidí, jedna žena pak podlehla zraněním po dvou dnech. Jde o šestý nejtragičtější případ tohoto druhu od roku 1990. Po neštěstí následovaly série kontrol v několika podnicích. Probíhat budou také ve Švýcarsku, kde si požár baru v lyžařském středisku Crans-Montana vyžádal na šedesát životů.
před 6 hhodinami

Izraelská armáda udeřila na jihu Libanonu. Předtím prý vyzvala k evakuaci

Izraelská armáda udeřila na jihu Libanonu na cíle, které jsou dle ní spojené s teroristickým hnutím Hizballáh. Uvedla to místní tisková agentura ANI. Před útokem vyzvala izraelská armáda obyvatele oblasti, aby se evakuovali, podotkla agentura AFP.
před 6 hhodinami

Trump vyzval Kubu k dohodě s USA. Pohrozil koncem dodávek ropy

Kuba by měla co nejdříve uzavřít dohodu se Spojenými státy, napsal v neděli americký prezident Donald Trump na své síti Truth Social. K příspěvku dodal varování, že ostrovní stát napříště už nebude dostávat žádnou ropu ani peníze od Venezuely. Proti jeho výrokům se ohradil kubánský ministr zahraničí Bruno Rodríguez. Trump mimoto sdílel i příspěvek, v němž tvrdí, že příštím prezidentem Kuby se má stát současný šéf americké diplomacie Marco Rubio.
před 10 hhodinami

Ruské údery na Doněckou oblast nepřežili čtyři lidé

Ruské útoky na Doněckou oblast za posledních 24 hodin zabily čtyři místní obyvatele, dalších deset zranily. Kyjev pak po ruských nočních úderech hlásí několik zraněných civilistů a také poškození kritické infrastruktury. Ruské úřady tvrdí, že při nočním útoku na město Voroněž na jihozápadě země zemřela jedna žena a další tři lidé utrpěli zranění. Z útoku bez důkazů obvinila Moskva Ukrajinu. Ta přiznala úder na ruskou vrtnou plošinu v Kaspickém moři.
před 13 hhodinami
Načítání...