Poprvé v historii. Kubánský prezident ukázal ostrov zahraničním novinářům

3 minuty
Horizont: Kubánský prezident vzal na cestu po ostrově zahraniční novináře
Zdroj: ČT24

Kubánský prezident Miguel Díaz-Canel provedl svou zemí delegaci zahraničních novinářů. Stal se tak první tamější hlavou státu, která tak učinila. I když se Díaz-Canel snaží prezentovat jako lidový vůdce, naději na změnu kubánských poměrů pravěpodobně nepředstavuje.

Fidel a po něm Raúl Castrovi vládli Kubě od roku 1959. Éra uniforem hřímajících z tribun po předloňském nástupu nového prezidenta ale zřejmě skončila. 

Nynější hlava státu, která se ujala úřadu předloni, představuje nový styl. Díaz-Canel chce skórovat před zahraničními médii, nosí džíny, poslouchá rock-and-roll a má účet na Twitteru. Revoluci zná jen z vyprávění, je totiž o rok mladší než komunistická Kuba.

To, že odkaz revoluce Díaz-Canel ve skutečnosti brání, ale moderní image neskryje. Vystudovaný elektroinženýr a bývalý ministr školství je totiž členem politbyra komunistické strany od roku 2003. Za následníka si jej Raúl Castro vybral už před sedmi lety.

Ostrov čelí další ekonomické krizi

Kubu Díaz-Canel se zahraničními novináři objíždí v době, kdy nesoběstačný režim prochází další ekonomickou krizí. Viník je přitom pro nového prezidenta jasný. „Je absurdní, že Spojené státy uplatňují sankce proti Kubě. A ještě nepravdivě tvrdí, že tím Kubáncům pomáhají,“ uvedl prezident. 

Sankce zavedené prezidentem Donaldem Trumpem snížily devizový příjem Havany. Na Kubu už navíc nesmí z Ameriky turistické lodi. V zemi je také nedostatek paliva a často nejde elektrický proud. Drogerie a některé potraviny jsou na příděl. 

Před příjezdem prezidentské delegace s novináři se však regály obchodů naplnily zbožím a ulice proto zacpaly dlouhé fronty. „Staří lidé nešli ven proto, že by chtěli, ale proto, že musejí,“ popsala jedna z tamních seniorek.   

Prezidentská návštěva má obyvatele uklidnit – zřejmě po vzoru Fidela Castra, který ostrov objížděl často. Marnost naděje na změnu přitom podtrhuje i fakt, že prezident na Kubě nedrží ve svých rukou veškerou moc. V čele komunistické strany i armády totiž dál stojí Raúl Castro. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Jednání mezi Kyjevem a Moskvou provází nejasnosti. Putin v delegaci chybí

Po více než třech letech se Rusko a Ukrajina chystají obnovit mírová jednání. O ukončení ruské agrese mají opět jednat v Turecku. A to už ve čtvrtek. Klíčovou roli sehrál americký prezident Donald Trump, který Moskvu a Kyjev tlačil k jednání. Ve středu večer ruská agentura TASS uvedla, že ruskou delegaci povede poradce šéfa Kremlu Vladimira Putina Vladimir Medinskij. Podle ČTK z vyjádření Kremlu vyplývá, že sám Putin se jednání v Turecku nezúčastní. Moskva dlouho nechtěla upřesnit, kdo ji v Istanbulu bude zastupovat. Krátce po oznámení z Kremlu agentura Reuters napsala, že do turecké metropole nedorazí ani Trump.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Ruská raketa zabila tři lidi v Sumách, hlásí úřady

Rusko v noci na středu vyslalo na Ukrajinu balistickou raketu Iskander-M a 145 dronů různých typů. Na osmdesát z nich bylo sestřeleno, uvedlo letectvo napadené země. Ukrajinské úřady zároveň v té době hlásily jednoho mrtvého a několik zraněných. Později během dne informovaly o dalších třech obětech po útoku na město Sumy na severovýchodě Ukrajiny.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Trump v Kataru podepsal bilionovou dohodu o hospodářské výměně

Americký prezident Donald Trump v Kataru uzavřel dohodu o hospodářské výměně v celkové hodnotě 1,2 bilionu dolarů (26,7 bilionu korun), uvedl ve středu Bílý dům. Trump je na třídenní návštěvě Blízkého východu. Dříve na summitu Rady pro spolupráci arabských států Perského zálivu (GCC) v Rijádu oznámil, že USA hodlají uzavřít dohodu s Íránem, ovšem pod podmínkou, že Teherán přestane podporovat terorismus a vzdá se ambicí na vlastnictví jaderné zbraně.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Řečtí dobrovolní hasiči očekávají náročné léto

Před dvěma lety zažila Evropa jeden z největších lesních požárů, který tehdy pustošil Řecko. Letos plánuje tamní vláda nasadit až osmnáct tisíc hasičů, ke kterým má přibýt deset tisíc dobrovolníků. V roce 2022 bylo hasičů o tři a půl tisíce méně. Stát vyčlenil také dvě miliardy eur (asi 50 miliard korun) na nákup letecké techniky a dronů s termokamerami. Jednotky dobrovolných hasičů jsou zpravidla závislé na darech a vybavení mají často zastaralé.
před 10 hhodinami

Ukrajinské lodě střeží klid v Černém moři. Obilný koridor funguje i bez Ruska

Turecko v roce 2022 zprostředkovalo první dohodu mezi Kyjevem a Moskvou, na jejímž základě vznikl obilný koridor v Černém moři. Došlo tak k částečnému ukončení blokády ukrajinských černomořských přístavů. Přestože Moskva od ujednání časem odstoupila, koridor nadále funguje. Bezpečnost v oblasti pravidelně monitoruje ukrajinské námořnictvo. Menší vojenská plavidla hlídkují i kvůli hrozbě min či riziku ruských diverzních operací. Námořníci nyní vyhlížejí avizovaná mírová jednání v Turecku a doufají, že v jejich zemi brzy zavládne mír.
před 10 hhodinami

Na Ukrajině se bojuje o mírový řád v Evropě, uvedl Merz

Nový německý kancléř Friedrich Merz (CDU) promluvil k zákonodárcům ve Spolkovém sněmu. V projevu uvedl, že Rusko porušilo všechna pravidla nastavená po druhé světové válce. Na Ukrajině se podle něj bojuje o mírový řád celé Evropy. Kyjevu slíbil jednoznačnou podporu, partnerům v EU pak spolehlivost a předvídatelnost.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Trump vyzval syrského vůdce Šaru k normalizaci vztahů s Izraelem

Americký prezident Donald Trump se v Rijádu setkal s novým syrským vůdcem Ahmadem Šarou, kterého vyzval k podepsání takzvané Abrahámovské dohody o normalizaci vztahů s Izraelem. Trump zároveň v úterý oznámil, že Spojené státy zruší veškeré sankce vůči Sýrii. Středeční krátké a neformální setkání vůdců USA a Sýrie, které bylo prvním za 25 let, se koná na okraj summitu Rady pro spolupráci arabských států Perského zálivu (GCC).
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Orbánova strana připravila zákon, jenž může omezit organizace financované ze zahraničí

Strana Fidesz maďarského premiéra Viktora Orbána v úterý večer předložila návrh zákona, který by vládě umožnil omezovat, penalizovat a potenciálně zakazovat organizace, které označí za hrozbu pro národní suverenitu. Napsala to agentura AP. Podle agentury Reuters by návrh umožnil Úřadu na ochranu suverenity (SPO) sestavit seznam organizací financovaných ze zahraničí, jejichž činnost úřady označí za hrozbu, a omezit jejich aktivity.
před 15 hhodinami
Načítání...