Ruský prezident se k unijní kritice paktu o neútočení mezi Sovětským svazem a nacistickým Německem vrátil již poněkolikáté. Zářijovou rezoluci Evropského parlamentu, podle níž vypukla druhá světová válka v důsledku dohody známé také jako pakt Ribbentrop-Molotov, Putin naposledy odsoudil v pátek na schůzce s představiteli některých dalších postsovětských zemí v Petrohradu.
Také označil kritickou rezoluci za „holý nesmysl“. K uzavření paktu podle Putina Sovětský svaz donutily předchozí kroky západních zemí, například mnichovská dohoda z roku 1938. V té Francie, Británie a Itálie souhlasily s postoupením československého pohraničí obývaného tehdy převážně německy hovořícím obyvatelstvem nacistickému Německu.
Ostrá kritika Polska
Nevybíravou kritiku Putin zaměřil na Polsko. Archivní dokumenty, které sovětští vojáci po druhé světové válce přivezli z Evropy, podle něj odhalily, že polský velvyslanec v Berlíně ve 30. letech chválil nacisty za snahu zbavit Evropu Židů. Na adresu tehdejšího velvyslance utrousil několik vulgarit. Podle Putina polský diplomat plně souhlasil s Hitlerovými antisemitskými názory a slíbil, že nacistickému vůdci postaví ve Varšavě „velkolepý pomník“, když evropské Židy vysídlí do Afriky.
Rusko má podle svého prezidenta dostatek archivních materiálů, které zastaví každého, „kdo by chtěl pošpinit památku našich otců, našich dědů a všech těch, kteří položili svůj život na oltář vítězství nad nacismem“.
Lidé, kteří jednali před válkou s Hitlerem, mají v současnosti v Evropě své „následovníky“, uvedl rovněž ruský prezident. Jsou jimi podle něj ti, kteří chtějí ničit pomníky vojáků Rudé armády. Rusko by to mělo mít podle Putina na paměti „při budování našich ozbrojených sil“. Hněv Moskvy vyvolal v poslední době mimo jiné spor o kontroverzní pomník sovětského maršála Ivana Koněva v pražské Bubenči.