Putina rozčiluje kritika sovětsko-německého předválečného paktu. Hrozí archiváliemi

Ruský prezident Vladimir Putin znovu odmítl kritiku paktu mezi Sovětským svazem a nacistickým Německem z roku 1939, kterou v září vyjádřil Evropský parlament. Na rozšířeném zasedání armádních špiček v Moskvě řekl, že to byly západní mocnosti, které jako první uzavíraly s Adolfem Hitlerem dohody. Za příklad poukázal na mnichovskou dohodu. V projevu ostře zaútočil i na Polsko a kritizoval snahy o ničení pomníků Rudé armády v Evropě.

Ruský prezident se k unijní kritice paktu o neútočení mezi Sovětským svazem a nacistickým Německem vrátil již poněkolikáté. Zářijovou rezoluci Evropského parlamentu, podle níž vypukla druhá světová válka v důsledku dohody známé také jako pakt Ribbentrop-Molotov, Putin naposledy odsoudil v pátek na schůzce s představiteli některých dalších postsovětských zemí v Petrohradu.

Také označil kritickou rezoluci za „holý nesmysl“. K uzavření paktu podle Putina Sovětský svaz donutily předchozí kroky západních zemí, například mnichovská dohoda z roku 1938. V té Francie, Británie a Itálie souhlasily s postoupením československého pohraničí obývaného tehdy převážně německy hovořícím obyvatelstvem nacistickému Německu.

Ostrá kritika Polska

Nevybíravou kritiku Putin zaměřil na Polsko. Archivní dokumenty, které sovětští vojáci po druhé světové válce přivezli z Evropy, podle něj odhalily, že polský velvyslanec v Berlíně ve 30. letech chválil nacisty za snahu zbavit Evropu Židů. Na adresu tehdejšího velvyslance utrousil několik vulgarit. Podle Putina polský diplomat plně souhlasil s Hitlerovými antisemitskými názory a slíbil, že nacistickému vůdci postaví ve Varšavě „velkolepý pomník“, když evropské Židy vysídlí do Afriky.

Rusko má podle svého prezidenta dostatek archivních materiálů, které zastaví každého, „kdo by chtěl pošpinit památku našich otců, našich dědů a všech těch, kteří položili svůj život na oltář vítězství nad nacismem“.

Lidé, kteří jednali před válkou s Hitlerem, mají v současnosti v Evropě své „následovníky“, uvedl rovněž ruský prezident. Jsou jimi podle něj ti, kteří chtějí ničit pomníky vojáků Rudé armády. Rusko by to mělo mít podle Putina na paměti „při budování našich ozbrojených sil“. Hněv Moskvy vyvolal v poslední době mimo jiné spor o kontroverzní pomník sovětského maršála Ivana Koněva v pražské Bubenči.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Novým šéfem NASA se stal Jared Isaacman

Americký Senát ve středu potvrdil miliardáře a soukromého astronauta Jareda Isaacmana jako nového šéfa Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), píše agentura Reuters. Isaacman se tak stal patnáctým šéfem úřadu. V republikány ovládaném Senátu pro něj hlasovalo 67 senátorů, proti jich bylo 30.
před 1 hhodinou

USA a Rusko budou o víkendu jednat na Floridě, píše Politico

Vyjednávači USA a Ruska se o víkendu sejdou v Miami na Floridě, aby projednali možnou cestu k míru v rusko-ukrajinském konfliktu, uvádí americký portál Politico s odvoláním na dva své zdroje. Součástí ruské delegace bude prý Kirill Dmitrijev, jenž je výkonným ředitelem Ruského fondu přímých investic a předním ruským vyjednávačem pro Ukrajinu. Očekává se, že americké zástupce povedou zvláštní zmocněnec Steve Witkoff a Jared Kushner, zeť amerického prezidenta Donalda Trumpa.
21:56Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ukrajinu je třeba podporovat, EU by ji ale měla financovat jako dosud, řekl Babiš

Česko nezpochybňuje potřebu podpory Ukrajiny Evropskou unií. Měla by být ale financována jako dosud, žádné mimořádné garance Česká republika dávat nebude, řekl před nadcházejícím jednáním Evropské rady premiér Andrej Babiš (ANO). Koalice podle něj o pozici jednala v úterý řadu hodin.
10:15Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Odvolací soud umožnil setrvání Národní gardy ve Washingtonu

Americký federální odvolací soud ve středu rozhodl, že nasazení Národní gardy ve Washingtonu může prozatím pokračovat, čímž zvrátil verdikt nižší instance nařizující stažení vojáků. Informovala o tom agentura AP s tím, že gardisté v metropoli zůstanou i v roce 2026. Národní gardu, rezervní složku amerických ozbrojených sil, vyslal do hlavního města k policejní misi prezident Donald Trump.
před 2 hhodinami

Novela zákona o veřejnoprávních médiích vyvolává v Litvě protesty

Novináři a zástupci kulturní sféry protestují v litevském Vilniusu. Obávají se, že novela zákona o fungování veřejnoprávních médií ohrožuje jejich nezávislost a svobodu. Už minulý týden demonstrovalo na podporu médií ve Vilniusu několik desítek tisíc lidí. Znepokojení vyjadřují i mezinárodní organizace včetně Evropské vysílací unie. Podle vlády jsou změny v „Litevském národním rozhlase a televizi“ nutné. Parlament by měl o novele ve druhém čtení rozhodovat ve čtvrtek. Vládní koalice má teoreticky dost mandátů i na případné přehlasování prezidentského veta.
před 3 hhodinami

Europarlament žádá dostupnou možnost potratu pro všechny ženy v EU

Poslanci Evropského parlamentu ve Štrasburku vyzvali k tom, aby všechny ženy v EU měly možnost bezpečně podstoupit potrat. Ženy, které žijí v zemích, kde tento zákrok není povolen, by ho mohly podstoupit v jiném unijním státě bezplatně. Usnesení je nicméně pro členské státy nezávazné.
před 3 hhodinami

Aby Ukrajina přežila, potřebuje financování, jinak zkrachuje, varuje Rusnok

„V našem bytostném zájmu je posilovat společenství, jehož jsme součástí a které nám pomáhá se ochránit – jak EU, tak NATO. Rozhodují praktické kroky, ne gesta nebo vyjádření,“ komentoval v Interview ČT24 expremiér a bývalý guvernér České národní banky Jiří Rusnok fakt, že Rusko stále trvá na tom, že v jeho sféře vlivu leží i Česko. Aby Ukrajina přežila, potřebuje financování, jinak země zkrachuje ekonomicky a tím pádem i vojensky, dodal s tím, že Kyjev nebojuje jen za sebe, ale také za nás. Míní, že Rusko „má pořád choutky vykládat, že toto je jeho vlivové území“.
před 3 hhodinami

Slovenský soud pozastavil účinnost zákona rušícího úřad pro ochranu whistleblowerů

Slovenský ústavní soud ve středu pozastavil účinnost zákona, který měl zrušit stávající úřad na ochranu oznamovatelů protispolečenské činnosti a nahradit ho od ledna příštího roku novou institucí. Rozhodnutí soudu uvítala opozice, která mu minulý týden doručila podnět k přezkoumání zákona. Výhrady vůči němu měla také Evropská komise, slovenský generální prokurátor i slovenský prezident Peter Pellegrini. Soud zrušil i nové administrativní povinnosti pro nevládní organizace.
17:12Aktualizovánopřed 4 hhodinami
Načítání...