Ruský prezident Vladimir Putin pořádal ve čtvrtek tradiční televizní tiskovou konferenci, na níž každoročně odpovídá na otázky stovek novinářů. Šéf Kremlu vyzval k přímému dialogu mezi Kyjevem a Donbasem. Případnou změnu dohod z Minsku naopak označil za slepou uličku. Podle něj je nutné zavést zvláštní status Donbasu i do ukrajinské ústavy. Odmítl, že by v oblasti působila zahraniční vojska.
Přirovnávat Sovětský svaz k nacistickému Německu je vrchol cynismu, řekl Putin na výroční tiskové konferenci
2 minuty
Události: Putin přes čtyři hodiny odpovídal na dotazy novinářů
Putin v úvodu čelil dotazům týkajícím se vnitřních problémů země, ať už jde o komunální svoz odpadu, stav zemědělství či medicíny včetně front u lékařů a nízkých platů v tomto resortu. Putin odmítl změnu ruské ústavy. Devatenáct politických stran působících na federální úrovni označil za adekvátní konkurenci.
Ruský prezident dále komentoval rozhodnutí Výkonného výboru Světové antidopingové agentury WADA, že Rusko nesmí příští čtyři roky vystupovat na vrcholných sportovních akcích pod svou vlajkou a se svou hymnou.
„Rozhodnutí je nespravedlivé, odporuje zdravému rozumu a právu. Jakékoli tresty (kvůli dopingu) by měly být směřovány individuálně. Většina našich sportovců je čistá,“ tvrdí šéf Kremlu. Podle něj takové opatření protiřečí olympijské úmluvě.
V souvislosti s jednáním o ukrajinském konfliktu komentoval své nedávné setkání s prezidentem Volodymyrem Zelenským a minské dohody. Sám vidí pozitivní změny, ale není jich moc. Zmínil třeba stažení vojsk z některých oblastí, prodloužení platnosti zvláštního statusu Donbasu či nižší úroveň ostřelování.
Putin odmítá změnu smluv z Minsku
„Vyvolalo u mě ostražitost prohlášení Zelenského po odjezdu z Paříže o revizi smluv. Tím bychom se mohli dostat do slepé uličky. Klíčem je zákon o zvláštním statusu Donbasu, který musí být implementován do ukrajinské ústavy. Zadruhé je potřeba přímý dialog s Donbasem, který také neexistuje,“ posteskl si Putin s tím, že násilí situaci nevyřeší.
Boje mezi vojsky prozápadní vlády v Kyjevě a Ruskem podporovanými separatisty si od jara 2014 vyžádaly na 13 tisíc mrtvých; Moskva přímé zapojení do konfliktu stále popírá.
„Nejsou tam zahraniční vojska. Jsou tam místní domobrany, které se skládají z místního obyvatelstva,“ tvrdí dále šéf Kremlu. Hlavní problém podle něj je, že není vůle řešit věci dialogem. Kritizoval, že Ukrajina Donbas blokuje, vidí ale určité změny – třeba ve stanovištích, kde se dá překročit linie.
Putin také doufá, že se s Kyjevem domluví v oblasti energetiky. „Tranzit (plynu) přes Ukrajinu bude trvat, máme na tom vlastní zájem. Ukrajinská trasa do Evropy je delší než přes Baltské moře, je to pro nás dražší. Přesto jsme připraveni ji zachovat, dodávat plyn na Ukrajinu se slevou 20, 25 procent. Chceme, aby spotřebitelé v Evropě byli v klidu,“ sdělil Putin.
SSSR a nacistické Němekco nelze srovnávat, tvrdí Putin
Ruský prezident Vladimir Putin dále jako „absolutně nepřijatelné a nekorektní“ odmítl snahy stavět na stejnou úroveň někdejší Sovětský svaz a nacistické Německo. Učinil tak v souvislosti se zářijovou rezolucí Evropského parlamentu, podle které druhá světová válka začala v důsledku smlouvy mezi nacistickým Německem a Sovětským svazem o neútočení.
„Přirovnávat Sovětský svaz k nacistickému Německu je vrchol cynismu,“ zdůraznil Putin na tiskové konferenci. Připomněl, že paktu Molotov-Ribbentrop ze srpna 1939 předcházela mnichovská dohoda o rozbití Československa, kterou s Adolfem Hitlerem v září 1938 podepsali premiéři Velké Británie a Francie.
„Sovětský svaz tehdy navrhoval vytvořit jednotnou protifašistickou frontu. Tím, že na to nepřistoupili, se skutečně snažili podnítit Hitlera k agresi na východ,“ dodal.
Připustil, že pakt Molotov-Ribbentrop obsahoval i tajné protokoly, mimo jiné o rozdělení Polska, ale zdůraznil, že Sovětský svaz uzavřel pakt o neútočení s Německem až jako poslední stát v Evropě („všichni ostatní jej měli“) a že samo Polsko se po mnichovské dohodě podílelo na rozdělení Československa obsazením Těšínska a území Oravy a Spiše.
Sovětská vojska podle něj vstoupila do Polska 17. září 1939 až poté, co polská vláda ztratila kontrolu nad situací.
Šéf Kremlu se obává neomezeného závodu ve zbrojení
Putin komentoval rovněž napjaté vztahy se Spojenými státy. Podle prezidenta je spolupráce možná, a to třeba v otázkách globální bezpečnosti. Vyslovil se pro obnovení smluv o raketách včetně START III. „Zatím na veškeré návrhy nemáme odpověď. Když nebude dohoda, už nic nebude brzdit závody ve zbrojení,“ varoval šéf Kremlu.
Putin si nemyslí, že američtí demokraté uspějí s ústavní žalobou na prezidenta Donalda Trumpa. Šéf Bílého domu podle něj zůstane v úřadu, protože se ho zastane Senát ovládaný republikány. Obvinění vznesená vůči Trumpovi považuje Putin za smyšlená.
Poblahopřál také staronovému britskému premiérovi Borisi Johnsonovi k vítězství v předčasných parlamentních volbách. „Prokázal větší cit pro nálady v britské společnosti než jeho soupeři,“ míní Putin.
Současně zapochyboval, že by se po vítězství konzervativců zlepšily vztahy mezi Moskvou a Londýnem, pošramocené loňskou aférou okolo otrávení bývalého důstojníka ruské rozvědky a britského špiona Sergeje Skripala v britském exilu.
Podle tehdejší premiérky Theresy Mayové operaci schválila nejvyšší místa ruského státu. Moskva jakýkoli podíl na otravě opakovaně odmítla.
Pokud jde o potenciálně výbušnou zprávu výboru pro tajné služby britské Dolní sněmovny o možném vměšování Ruska do referenda o brexitu v roce 2016, kterou se Johnsonova vláda rozhodla zveřejnit až po volbách, ruský prezident poznamenal, že mnohokrát i od oficiálních představitelů cizích zemí zaznívají hodnocení toho, co se děje v Rusku. „Vyhrazujeme si právo chovat se stejně. Se vměšováním to nemá nic společného,“ prohlásil.
GALERIE
Putin
V pořadí jde o patnáctou „velkou“ tiskovou konferenci nynějšího ruského prezidenta. První – v roce 2001 – trvala půldruhé hodiny. Nejdelší se odehrála v roce 2008, kdy Putin setrval s žurnalisty čtyři hodiny a čtyřicet minut. Letos se akreditovalo rekordních 1895 novinářů.
„Myslím si, že otázky nejsou dopředu připravené. Bylo by kontraproduktivní, kdyby tam byly jen dotazy typu ‚jak to děláte, že jste tak perfektní‘,“ uvedl loni Karel Svoboda z Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy, ale podotkl, že jde o styl „ptejte se mě, na co chcete, já na co chci, odpovím“. Putin podle něj ukazuje, že se zajímá o problémy země, což podporuje jeho PR.
Putin je u kormidla moci od počátku tisíciletí. V době, kdy se kvůli ústavním omezením přesunul z čela státu do čela vlády, nepořádal setkání s novináři, na rozdíl od podobně vyčerpávajících besed s občany v přímém televizním přenosu.
