Španělský soud vyšetřuje působení ruských špionů během katalánského referenda

Španělský nejvyšší soud začal vyšetřovat možný vliv Ruska na dění v Katalánsku v době konání protiústavního referenda o nezávislosti v roce 2017. Podle španělského deníku El País se tajné vyšetřování zaměřuje na to, zda se ruská elitní tajná jednotka s označením 29155 pokusila vyvolat v regionu destabilizační procesy. Snahu ruských tajných agentů ovlivnit dění v zemi tento týden oficiálně potvrdilo i Srbsko.

List El País se odvolává na informace z policejních a justičních zdrojů. Podle nich se vyšetřování zaměřilo na jednotku 29155 spadající pod ruskou vojenskou rozvědku GRU. Právě tento oddíl podezírají bezpečnostní služby z destabilizačních akcí v několika zemích Evropy.

Protiteroristická jednotka španělské policie nyní podle El País prověřuje možné napojení členů jednotky na katalánské separatisty. V rámci vyšetřování se objevuje jméno Denise Sergejeva.

Denis Sergejev v posledních letech vystupuje pod jménem Sergej Fedotov. Zpočátku své kariéry působil v ruské armádě na Sibiři, později byl převelen do Moskvy a vystudoval elitní vojenskou školu spadající pod rozvědku GRU. Od té doby je nasazován na akce s vysokou citlivostí.

V roce 2015 jej zaznamenaly bulharské úřady, spojovaly ho s vraždou obchodníka se zbraněmi. V roce 2016 se objevil ve Velké Británii před i po referendu o vystoupení z Evropské unie.

Známý je i z kauzy Skripal, kdy podle britských tajných služeb měl mít nad celou akcí dozor.

Přímý kontakt Rusů se separatisty není potvrzen

„Podle informací, které máme z deníku El País, španělská zpravodajská služba zatím nezjistila, že by byl Denis Sergejev v přímém kontaktu se separatisty, ať už mluvíme o politicích, či aktivistech,“ uvedl redaktor ČT Ondřej Nekola.

Sergejev měl podle El País Barcelonu navštívit hned dvakrát. Poprvé v listopadu 2016 a v Katalánsku měl zůstat zhruba šest dní. Pak se přes Curych vrátil zpátky do Moskvy. Podruhé do Barcelony přiletěl pouhé dva dny před konáním referenda 1. října 2017. Zdržel se zde až do 9. října a následně se přes Ženevu vrátil do Ruska. Tyto údaje získali španělští vyšetřovatelé z odbavovacích systémů leteckých společností.

Španělské tajné služby už dříve přišly s informacemi, že během celé katalánské krize se enormně zvýšil výskyt dezinformací a zpráv podněcujících k nenávisti.

O možném vlivu ruských tajných služeb na události v Katalánsku loni v květnu hovořil také tehdejší šéf německé kontrarozvědky Hans-Georg Maasen. „Rusko se tajnými operacemi pokouší ovlivnit veřejné mínění skrze extremistické a rasistické organizace. V případě katalánských separatistů podporovali jejich zájmy propagandistickými aktivitami,“ prohlásil Maasen.

Ruská podpora nezávislosti

Španělské úřady například objevily vazbu mezi Ruskem a jedním z představitelů katalánského separatistického hnutí, Víctorem Terradellasem. Jako člen dnes už rozpuštěné katalánské strany CDC (Democratic Convergence of Catalonia) zastával post ministra mezinárodních vztahů a byl blízkým spolupracovníkem katalánského premiéra Carlese Puigdemonta, kterého měl tlačit k vyhlášení nezávislosti.

V komunikaci přes WhatsApp Terradellas Puigdemonta vyzýval k osobnímu setkání v době, kdy se premiér rozhodoval o vypsání regionálních voleb, které by rozhodly o vyhlášení nezávislosti.

Terradellas podle deníku El País Puigdemonta ujišťoval, že Rusko by případné vyhlášení nezávislosti podpořilo. Puigdemont později Terradellasovi namítl, že by vyhlášení nezávislosti mohlo být pro Katalánsko „devastující“. Terradellas mu ale odpověděl, že jej emisar ruského prezidenta Vladimira Putina ujistil také o podpoře katalánské nezávislosti od bývalého ruského prezidenta Michaila Gorbačova.

2 minuty
Události: Operace ruských špionů v Evropě
Zdroj: ČT24

Jednotka pro nejcitlivější operace

Na podvratné akce ruské jednotky 29155 v Evropě na podzim upozornil americký deník The New York Times. Odvolával se přitom na informace od špionážních pracovníků čtyř západních zemí. 

Jednotka podle listu sídlí ve výcvikovém středisku na východě Moskvy a je součástí vojenské rozvědky GRU. Aktivity jednotky 29155 jsou tak tajné, že o nich nemají informace ani ostatní operativci GRU. Agenti volně cestují Evropou, někteří jsou vyznamenanými veterány ruských válek v Afghánistánu, Čečensku nebo na Ukrajině. Šéfem jednotky je generálmajor Andrej Averjanov, uvedl newyorský list.

Západní zpravodajské služby skupinu poprvé identifikovaly v roce 2016 po nezdařeném převratu v Černé Hoře, jehož součástí měla být vražda tamního premiéra a obsazení parlamentní budovy. Loni v březnu se dva agenti jednotky 29155 pokusili v jižní Anglii otrávit bývalého ruského agenta Sergeje Skripala a jeho dceru Juliji armádním jedem novičok. Investigativní novináři za útočníky označili ruské agenty Anatolije Čepigu a Alexandra Myškina.

Podle člena bezpečnostního výboru ruské Státní dumy Andreje Lugovoje se ale informace amerického listu o jednotce 29155 míjejí s realitou. Lugovoj je ovšem ve Velké Británii obviněn z vraždy bývalého ruského agenta Alexandra Litviněnka, který přeběhl k Britům a v roce 2006 byl v Londýně otráven radioaktivním poloniem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusko vyslalo na Kyjev drony a rakety, úřady hlásí mrtvé

Kyjev v noci na pátek čelil rozsáhlému a vytrvalému útoku ruských dronů a raket, který způsobil požáry obytných budov v několika čtvrtích a podle starosty města si vyžádal si nejméně čtyři lidské životy a dvacet zraněných. Rusko útočilo balistickými střelami a bezpilotními letouny také v dalších oblastech, i na Západě Ukrajiny, informovaly agentury Reuters a AP s odvoláním na místní představitele a svědky. Protiletecký poplach platil na celém území země.
06:01Aktualizovánopřed 7 mminutami

Soudkyně zablokovala Trumpův zákaz přijímání cizinců na Harvard

Americká federální soudkyně dočasně zablokovala výnos prezidenta Donalda Trumpa, který měl znemožnit vstup do Spojených států zahraničním studentům mířícím na prestižní Harvardovu univerzitu.
před 58 mminutami

Rozepře mezi Trumpem a Muskem se vyostřuje

Prezident USA Donald Trump na sociální síti Truth Social naznačil, že by mohl zrušit vládní smlouvy a dotace pro firmy svého někdejšího spojence Elona Muska. V reakci na Trumpova slova pak Musk ohlásil, že společnost SpaceX začne vyřazovat z provozu svou vesmírnou loď Dragon. O několik hodin později to však vyvrátil. Rozepře mezi Muskem a Trumpem znepokojují investory. To se podepsalo i na tom, že výrazně oslabovaly akcie výrobce elektromobilů Tesla – nakonec se propadly o 14,3 procenta.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

USA uvalily sankce na soudkyně ICC kvůli Izraeli

Administrativa prezidenta USA Donalda Trumpa uvalila sankce na čtyři soudkyně Mezinárodního trestního soudu (ICC), informovaly tiskové agentury s odvoláním na americké ministerstvo zahraničí. Podle Reuters jde o bezprecedentní odvetu za to, že tento válečný tribunál vydal zatykač na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a také že v minulosti rozhodl o zahájení vyšetřování údajných válečných zločinů amerických vojáků v Afghánistánu.
06:23Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Netanjahu přiznal, že podporuje skupinu konkurující Hamásu

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu přiznal, že jeho vláda podpořila v Pásmu Gazy skupiny nepřátelské vůči teroristickému hnutí Hamás. Reagoval tak na obvinění opozičního poslance a někdejšího dlouholetého ministra Avigdora Liebermana, že Izrael v Gaze poskytuje zbraně skupině spřízněné s teroristickou organizací Islámský stát (IS). Podle serveru The Times of Israel (ToI) ale skupina působící na jihu Pásma Gazy s IS spřízněná není.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Merz setkání s Trumpem zhodnotil pozitivně

Německý kancléř Friedrich Merz je se schůzkou s americkým prezidentem Donaldem Trumpem „extrémně spokojen“, prohlásil podle agentury Reuters. Podle kancléře setkání položilo dobrý základ pro další rozhovory na nadcházejících summitech G7 a NATO.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

NATO schválilo nové závazky, Rutte navrhl zvýšit obranné výdaje na pět procent HDP

Ministři obrany NATO schválili nové alianční závazky, kterými mají přispět k obraně Aliance, oznámil generální tajemník NATO Mark Rutte. K dosažení těchto cílů bude podle něj potřeba více financí. Rutte v této souvislosti navrhuje zvýšit cíl výdajů na obranu na pět procent HDP, přičemž 3,5 procenta by mělo být určeno na armádu a 1,5 procenta na širší výdaje spojené s bezpečností.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Slovenská sněmovna zavázala členy vlády nehlasovat pro nové sankce proti Rusku

Slovenská sněmovna ve čtvrtek usnesením zavázala členy kabinetu premiéra Roberta Fica (Smer), aby na mezinárodní úrovni už nehlasovali pro přijetí nových sankcí a obchodních omezení vůči Rusku. Návrh poslanců nejmenší vládní strany SNS podpořila při hlasování i většina zbylých vládních poslanců.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami
Načítání...