V Moldavsku se rozpadla koalice. Prozápadní premiérka vládla pouhých pět měsíců

Moldavská vláda prohrála hlasování v parlamentu o důvěře. Následně se podle tiskových agentur rozpadla vládní koalice tvořená proevropským blokem ACUM a proruskými socialisty. Jen pět měsíců po nástupu prozápadní premiérky Sanduové, která si dala předsevzetí bojovat proti korupci, tak zemi hrozí nestabilita, varuje agentura Reuters.

V parlamentu pro pád vlády hlasovalo 63 ze 101 zákonodárců, socialisté tak hlasovali společně s poslanci opoziční Demokratické strany uprchlého oligarchy Vlada Plahotniuka. „Zradili jste každého občana, který měl naději. Zradili jste lidi,“ vyčetla poslancům premiérka Maia Sanduová z proevropského svazu ACUM.

Vztahy mezi premiérčiným blokem ACUM a socialisty prezidenta Igora Dodona se zhoršily kvůli záměru Sanduové převzít kontrolu nad jmenováním generální prokuratury, což premiérka označovala za klíčový problém v boji proti korupci, poznamenala agentura AP. Podle socialistů šlo ale o porušení koaliční smlouvy, a tak navrhli hlasování o důvěře.

Moldavsko letos v dubnu destabilizoval skandál kolem ztracené miliardy dolarů (více než 25 miliard korun). Ten vypukl poté, co moldavská centrální banka zjistila, že tři finanční ústavy, dohromady obhospodařující třetinu bankovních aktiv celé země, poskytly půjčky ve výši jedné miliardy dolarů. To představuje 15 procent hrubého domácího produktu této postsovětské republiky. Peníze byly podle spekulací tisku převedeny na konta v Rusku.

Kvůli aféře přišli o křesla zástupce guvernéra centrální banky a šéf státní finanční kontroly. Hodně analytiků je přesvědčeno, že instituce ignorovaly podezřelé transakce „na pokyn shora“ od vlivných politiků.

Tehdejší premiér Chiril Gaburici proto požadoval odvolání prokurátorů a bankéřů, neschopných vyřešit skandál. Jenže ho ze hry dostala aféra okolo vlastního diplomu.

Jedna z nejchudších zemí Evropy se dlouhodobě potýká s korupcí a politickými zmatky. Země je od nabytí nezávislosti v roce 1991 v důsledku rozpadu Sovětského svazu arénou pro soupeření mezi Západem a Ruskem.

Moldavsko nabralo proevropský kurz v roce 2009, větší podporu proevropských politiků vyvolalo i ruské zapojení do ukrajinského konfliktu. Jenže významná ruskojazyčná část obyvatel země by dala přednost sblížení s Moskvou.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Začala platit základní desetiprocentní cla na dovoz do USA

Spojené státy začínají vybírat základní desetiprocentní clo při dovozu zboží ze všech zemí světa. Vyšší tarify, které americká administrativa určila jako polovinu toho, jaká cla na USA údajně uplatňují konkrétní země, vstoupí v platnost 9. dubna.
06:00Aktualizovánopřed 4 mminutami

I nejbohatší Američané se dožívají nižšího věku než Evropané, popsala studie

Stejně bohatí lidé v Evropě a USA mají odlišnou délku života. Experti na veřejné zdraví z americké Brownovy univerzity porovnali odpovídající skupiny na obou březích Atlantiku. Ve všech zkoumaných kategoriích umírají lidé z USA dříve než jejich protějšky ze starého světa.
před 10 mminutami

Rusové v Kryvém Rihu zabili nejméně devět dětí, raketa dopadla ke hřišti

Páteční ruský útok na ukrajinské město Kryvyj Rih si vyžádal nejméně devatenáct životů, mezi mrtvými je devět dětí, uvedly dle Reuters tamní úřady. Počet zraněných vzrostl na 68, informovala agentura Ukrinform.
08:02Aktualizovánopřed 50 mminutami

Sousedé Ruska znovu hledí k protipěchotním minám

Ruská agrese na Ukrajině a hrozba, že by se tam Rusko nemuselo zastavit, vedou jeho sousedy k intenzivnímu opevňování společné hranice. Nezůstávají jen u plotů a ostnatého drátu. Polsko, pobaltské státy a Finsko hodlají odstoupit od Ottawské úmluvy. To by jim umožnilo opět začít vyrábět, skladovat a využívat protipěchotní miny zejména na hranicích s Ruskem a Běloruskem.
před 1 hhodinou

Trumpova cla dopadnou na české skláře či technologické firmy

Syntetické krystaly či sklo. České firmy, pro které je americký trh velkým odbytištěm, se obávají v důsledku ohlášených cel prezidenta USA Donalda Trumpa ztráty příjmů. Oproti tomu se ulevilo třeba tuzemským výrobcům léčiv – ta jsou z tarifů vyňata. Podle Svazu průmyslu a dopravy je nyní hlavně potřeba jednat o snížení tarifů tak, aby se předešlo dramatickému dopadu na celou ekonomiku.
před 2 hhodinami

Rusové udeřili na elektrárnu v Chersonu. Porušili dohodu, řekl Zelenskyj

Rusko v pátek zaútočilo bezpilotním letounem na tepelnou elektrárnu v ukrajinském městě Cherson, prohlásil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle agentury Reuters. Obvinil proto Moskvu z porušení moratoria na útoky proti civilní energetické infrastruktuře, které bylo zprostředkováno Spojenými státy. Ruské síly útočily během pátku rovněž v Kryvém Rihu, kde zabily nejméně osmnáct lidí, z toho devět dětí, a v Charkově, kde zemřelo pět lidí.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Z disidentky agentkou Moskvy. Sudlianková v Česku řídila ruské dezinformace

Nově sankcionovaná běloruská novinářka Natalia Sudlianková byla v Česku dlouho vnímána jako disidentka, jeden ze zlomů ale přišel v době nelegální anexe ukrajinského Krymu Ruskem. Podle Bezpečnostní informační služby (BIS) v tuzemsku řadu let skrytě a vědomě pracovala pro ruskou vojenskou zpravodajskou službu GRU. V Česku žije s rodinou, která tu může zůstat.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Dopad amerických cel probírali Topolánek a Kolář

O dopadu cel, která zavádí americký prezident Donald Trump vůči obchodním partnerům Spojených států, diskutovali v pořadu Události, komentáře bývalý předseda Rady Evropské unie a expremiér Mirek Topolánek a poradce prezidenta a bývalý velvyslanec v Rusku a v USA Petr Kolář. Probrali také strategii a taktiku Trumpa i evropské vyjednávání se Spojenými státy.
před 11 hhodinami
Načítání...