V Moldavsku se rozpadla koalice. Prozápadní premiérka vládla pouhých pět měsíců

Moldavská vláda prohrála hlasování v parlamentu o důvěře. Následně se podle tiskových agentur rozpadla vládní koalice tvořená proevropským blokem ACUM a proruskými socialisty. Jen pět měsíců po nástupu prozápadní premiérky Sanduové, která si dala předsevzetí bojovat proti korupci, tak zemi hrozí nestabilita, varuje agentura Reuters.

V parlamentu pro pád vlády hlasovalo 63 ze 101 zákonodárců, socialisté tak hlasovali společně s poslanci opoziční Demokratické strany uprchlého oligarchy Vlada Plahotniuka. „Zradili jste každého občana, který měl naději. Zradili jste lidi,“ vyčetla poslancům premiérka Maia Sanduová z proevropského svazu ACUM.

Vztahy mezi premiérčiným blokem ACUM a socialisty prezidenta Igora Dodona se zhoršily kvůli záměru Sanduové převzít kontrolu nad jmenováním generální prokuratury, což premiérka označovala za klíčový problém v boji proti korupci, poznamenala agentura AP. Podle socialistů šlo ale o porušení koaliční smlouvy, a tak navrhli hlasování o důvěře.

Moldavsko letos v dubnu destabilizoval skandál kolem ztracené miliardy dolarů (více než 25 miliard korun). Ten vypukl poté, co moldavská centrální banka zjistila, že tři finanční ústavy, dohromady obhospodařující třetinu bankovních aktiv celé země, poskytly půjčky ve výši jedné miliardy dolarů. To představuje 15 procent hrubého domácího produktu této postsovětské republiky. Peníze byly podle spekulací tisku převedeny na konta v Rusku.

Kvůli aféře přišli o křesla zástupce guvernéra centrální banky a šéf státní finanční kontroly. Hodně analytiků je přesvědčeno, že instituce ignorovaly podezřelé transakce „na pokyn shora“ od vlivných politiků.

Tehdejší premiér Chiril Gaburici proto požadoval odvolání prokurátorů a bankéřů, neschopných vyřešit skandál. Jenže ho ze hry dostala aféra okolo vlastního diplomu.

Jedna z nejchudších zemí Evropy se dlouhodobě potýká s korupcí a politickými zmatky. Země je od nabytí nezávislosti v roce 1991 v důsledku rozpadu Sovětského svazu arénou pro soupeření mezi Západem a Ruskem.

Moldavsko nabralo proevropský kurz v roce 2009, větší podporu proevropských politiků vyvolalo i ruské zapojení do ukrajinského konfliktu. Jenže významná ruskojazyčná část obyvatel země by dala přednost sblížení s Moskvou.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Dánsko není podle Trumpa schopno ochránit Grónsko, proto ho musejí získat USA

Dánsko není schopné ochránit Grónsko, tvrdí americký prezident Donald Trump. USA proto podle něj musejí získat tento ostrov, který je poloautonomní součástí Dánského království. Řekl, že o věci hovořil s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem a že rozhovory s dalšími lídry na toto téma budou pokračovat ve švýcarském Davosu, kde se koná zasedání Světového ekonomického fóra (WEF). Situací kolem ostrova se bude zabývat také Evropský parlament. Na krizi mezi spojenci reagují i ceny kovů či akcií.
10:15Aktualizovánopřed 15 mminutami

Analytici se ohlížejí za rokem Trumpa v úřadu

Americký prezident Donald Trump se přesně před rokem vrátil do Bílého domu. Sliboval ekonomický růst, tvrdou protiimigrační politiku, cla, zeštíhlení federální vlády nebo rychlý konec ruské invaze na Ukrajinu. Za prvním rokem druhého Trumpova mandátu se postupně ohlížejí analytici a redaktoři ČT.
13:28Aktualizovánopřed 20 mminutami

Snaha oslabit Evropu, kritizoval Macron v Davosu americké kroky

Francouzský prezident Emmanuel Macron kritizoval imperiální ambice některých vůdců a odsoudil kroky současné americké vlády, které vnímá jako snahu oslabit a podřídit si Evropu. Prohlásil to na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu, kde hovořil také o tom, že se svět přesouvá do éry roztříštěnosti bez pravidel. Předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová předtím v Davosu mimo jiné řekla, že Evropská unie chce masivně investovat do Grónska.
13:00Aktualizovánopřed 43 mminutami

Američané v Grónsku měli mnoho vojáků i základen. Už dekády se stahují

Americký prezident Donald Trump kritizuje Dánsko, že podle něj neposkytuje Grónsku dostatečnou obranu, a opakovaně vznáší požadavky na získání největšího ostrova světa. USA přitom v Grónsku samy desítky let působily, nejprve aby čelily nacistickému Německu a později Sovětskému svazu. Na ostrově umístily jaderné zbraně a řadu klíčových základen, ale své jednotky začaly po konci studené války stahovat.
před 54 mminutami

Přátelství Česka a Izraele bude sílit, řekl Macinka po jednání se Sa'arem

Pod současnou vládou bude pokračovat a sílit tradiční přátelství Česka s Izraelem, řekl ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) po jednání se svým izraelským protějškem Gideonem Sa'arem v Praze. Obě země mají hodně společných postojů, dodal Macinka. Sa'ar uvedl, že vztahy obou zemí se mohou pod novou vládou dostat na novou úroveň.
10:44Aktualizovánopřed 57 mminutami

Američané staví „přísně tajný“ projekt pod Bílým domem, píše CNN

Americký prezident Donald Trump nařídil vybudování utajeného podzemního zařízení pod východním křídlem Bílého domu, které nechal loni v říjnu zdemolovat, aby ustoupilo plánům na výstavbu nového rozlehlého tanečního sálu, píše server CNN s odvoláním na své zdroje. Bílý dům informaci nepotvrdil.
před 1 hhodinou

Ruský útok na Kyjev narušil dodávky elektřiny a vody

Ruský dronový a raketový útok na Kyjev způsobil výpadky elektřiny a narušil dodávky vody, úderům čelily i další regiony, například v Kyjevské oblasti zahynul nejméně jeden člověk, informovala agentura Reuters. Ukrajina potřebuje naléhavou energetickou pomoc a protivzdušnou obranu, uvedl ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha.
09:10Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Evropu čekají silnější zemědělská sucha, i kdyby víc pršelo, varuje výzkum

Klimatické změny, které v současné době probíhají, musí nutně ovlivňovat nejen teploty, ale také všechno, na co teplo působí. Tedy včetně půdy a rostlin, které v ní rostou. Vědci z Univerzity v Readingu studovali, jak klimatické změny ovlivňují vlhkost půdy během vegetačního období, tedy v období roku, kdy zemědělské plodiny potřebují vodu nejvíce.
před 4 hhodinami
Načítání...