Konec blokády. Policie vyhnala separatistické Katalánce z dálnice na hranici s Francií

Francouzské speciální policejní oddíly ve spolupráci s jednotkami katalánské policie podřízené španělské vládě zásahly proti dvěma tisícům katalánských separatistů, kteří od pondělka blokovali dálniční hraniční přechod mezi těmito zeměmi. Francouzi po výzvách použili slzný plyn. Při zásahu bylo zadrženo 19 lidí, z toho 18 na francouzské straně. Mezitím v Lucemburku generální advokát soudu EU prohlásil, že vězněný katalánský politik Oriol Junqueras získal v květnu zvolením mandát europoslance, což Španělsko odmítalo. Soud se však rozhodnutím advokáta nemusí řídit.

Policie nejprve vyzvala demonstranty megafonem, aby hraniční přechod El Perthus (na španělské straně La Jonquera) uvolnili. Poté francouzští strážci zákona začali sedící demonstranty jednoho po druhém odnášet. Katalánská policie byla zdrženlivější a ve snaze přesvědčit manifestující přivezla na místo i poslankyni za levicovou separatistickou stranu (ERC) Martu Rosiqueovou.

Po uvlnění dálnice separatisté zablokovali nedalekou silnici nižší třídy. Na večer vyzvali k blokádě přechodu Behobia mezi španělským Baskickem a Francií. Jiná katalánská organizace, radikálně separatistická CDR, svolala kvůli zásahu francouzské policie na hranicích na dnešních 13:00 manifestaci před francouzský konzulát v Barceloně na „protest proti represi francouzského státu“.

Podle místní prefektury byl zásah společný, jednotky zasahovaly vždy na vlastním území, píše El País. O situaci jednali už v pondělí ministři vnitra Španělska a Francie Fernando Grande-Marlaska a Christophe Castaner.

Demokratické tsunami

Obsazení přechodu zorganizovalo katalánské separatistické hnutí Demokratické tsunami s cílem upoutat mezinárodní pozornost a donutit centrální španělské úřady v Madridu k jednání s katalánskou separatistickou vládou. Akce měla trvat od pondělka do středy.

Hnutí vzniklo před pár měsíci a zorganizovalo už řadu akcí, více či méně radikálních. Například v sobotu pořádalo pokojné manifestace po celém Katalánsku, během nichž se konaly koncerty.

V polovině října ochromilo hnutí chod mezinárodního letiště v Barceloně, když tam svolalo demonstranty z centra města.

Dlouhé protesty

Část Katalánců od října protestuje proti verdiktu španělského nejvyššího soudu nad separatistickými politiky. Ti dostali vysoké tresty vězení za uspořádání referenda o nezávislosti v roce 2017. To bylo v rozporu s ústavou.

Násilnosti provázely i konání referenda. Jeho výsledky nebyly reprezentativní, protože odpůrci nezávislosti ho bojkotovali. Podle mnoha průzkumů je katalánská společnost v pohledu na nezávislost rozdělena zhruba napůl. Centrální španělská vláda odmítá o této možnosti vůbec diskutovat.

Advokát soudu EU: Vězněný politik získal v květnu mandát europoslance

V úterý také zveřejnil generální advokát soudu EU stanovisko k případu Oriola Junquerase. Vězněný katalánský politik, který byl v květnu zvolen poslancem Evropského parlamentu (EP), podle něj získal tento mandát už zvolením ve volbách.

Španělské úřady tvrdí, že Junqueras se europoslancem nestal, protože nesplnil místní pravidla pro nově zvolené poslance EP. Advokát též uvedl, že o odebrání, či ponechání imunity europoslance rozhoduje Evropský parlament (EP).

Junqueras byl minulý měsíc španělským nejvyšším soudem odsouzen ke 13 letům vězení za neústavní referendum o nezávislosti Katalánska z roku 2017. Jeho advokáti tvrdí, že měl proti trestnímu stíhání imunitu, protože se už zvolením v květnových volbách europoslancem stal.

„Získání mandátu evropského poslance je výhradně výsledkem hlasu voličů a nemůže být podmíněno žádnou další formalitou,“ uvedl advokát soudu EU Maciej Szpunar, jehož doporučení unijní soud může, ale také nemusí respektovat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
00:48Aktualizovánopřed 48 mminutami

Po pádu laviny v rakouských Alpách zemřeli tři čeští skialpinisté, uvádí APA

Po pádu laviny v rakouských Alpách zahynuli tři čeští skialpinisté. Neštěstí se stalo v oblasti Murtal ve spolkové zemi Štýrsko. Informuje o tom agentura APA. Rakouské Alpy v sobotu zasáhla série tragických nehod, při pádu lavin ve spolkové zemi Salcbursko zemřelo dalších pět lidí.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo, Británii a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů. Trump se vyslovil pro změnu režimu

Íránský duchovní vůdce Alí Chameneí poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Americký prezident Donald Trump se vyslovil pro změnu režimu v Íránu. Teheránské vládě vyčetl, že používá v nebývalém rozsahu útlak a násilí. Šéf Bílého domu to řekl serveru Politico.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Ukrajinci trénují na první zimní olympiádu od velké ruské invaze

Do zahájení olympiády v Miláně a Cortině zbývají tři týdny. Pro ukrajinské zimní atlety to budou první hry od začátku plnohodnotné ruské invaze. Trénovat se snaží v bezpečnějších částech vlasti včetně Zakarpatí, ale i v cizině, zjistila zpravodajka ČT Darja Stomatová. Na Hry se chystají i Rusové a Bělorusové, startovat však budou jen pod neutrální vlajkou.
před 7 hhodinami

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise (EK) vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 7 hhodinami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
16. 1. 2026Aktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...