Francouzská policie zasahuje proti katalánským separatistům blokujícím hranici na dálnici A9

Konec blokády. Policie vyhnala separatistické Katalánce z dálnice na hranici s Francií

Francouzské speciální policejní oddíly ve spolupráci s jednotkami katalánské policie podřízené španělské vládě zásahly proti dvěma tisícům katalánských separatistů, kteří od pondělka blokovali dálniční hraniční přechod mezi těmito zeměmi. Francouzi po výzvách použili slzný plyn. Při zásahu bylo zadrženo 19 lidí, z toho 18 na francouzské straně. Mezitím v Lucemburku generální advokát soudu EU prohlásil, že vězněný katalánský politik Oriol Junqueras získal v květnu zvolením mandát europoslance, což Španělsko odmítalo. Soud se však rozhodnutím advokáta nemusí řídit.

 

Policie nejprve vyzvala demonstranty megafonem, aby hraniční přechod El Perthus (na španělské straně La Jonquera) uvolnili. Poté francouzští strážci zákona začali sedící demonstranty jednoho po druhém odnášet. Katalánská policie byla zdrženlivější a ve snaze přesvědčit manifestující přivezla na místo i poslankyni za levicovou separatistickou stranu (ERC) Martu Rosiqueovou.

Po uvlnění dálnice separatisté zablokovali nedalekou silnici nižší třídy. Na večer vyzvali k blokádě přechodu Behobia mezi španělským Baskickem a Francií. Jiná katalánská organizace, radikálně separatistická CDR, svolala kvůli zásahu francouzské policie na hranicích na dnešních 13:00 manifestaci před francouzský konzulát v Barceloně na „protest proti represi francouzského státu“.

Podle místní prefektury byl zásah společný, jednotky zasahovaly vždy na vlastním území, píše El País. O situaci jednali už v pondělí ministři vnitra Španělska a Francie Fernando Grande-Marlaska a Christophe Castaner.

Demokratické tsunami

Obsazení přechodu zorganizovalo katalánské separatistické hnutí Demokratické tsunami s cílem upoutat mezinárodní pozornost a donutit centrální španělské úřady v Madridu k jednání s katalánskou separatistickou vládou. Akce měla trvat od pondělka do středy.

Hnutí vzniklo před pár měsíci a zorganizovalo už řadu akcí, více či méně radikálních. Například v sobotu pořádalo pokojné manifestace po celém Katalánsku, během nichž se konaly koncerty.

V polovině října ochromilo hnutí chod mezinárodního letiště v Barceloně, když tam svolalo demonstranty z centra města.

Dlouhé protesty

Část Katalánců od října protestuje proti verdiktu španělského nejvyššího soudu nad separatistickými politiky. Ti dostali vysoké tresty vězení za uspořádání referenda o nezávislosti v roce 2017. To bylo v rozporu s ústavou.

Násilnosti provázely i konání referenda. Jeho výsledky nebyly reprezentativní, protože odpůrci nezávislosti ho bojkotovali. Podle mnoha průzkumů je katalánská společnost v pohledu na nezávislost rozdělena zhruba napůl. Centrální španělská vláda odmítá o této možnosti vůbec diskutovat.

Advokát soudu EU: Vězněný politik získal v květnu mandát europoslance

V úterý také zveřejnil generální advokát soudu EU stanovisko k případu Oriola Junquerase. Vězněný katalánský politik, který byl v květnu zvolen poslancem Evropského parlamentu (EP), podle něj získal tento mandát už zvolením ve volbách.

Španělské úřady tvrdí, že Junqueras se europoslancem nestal, protože nesplnil místní pravidla pro nově zvolené poslance EP. Advokát též uvedl, že o odebrání, či ponechání imunity europoslance rozhoduje Evropský parlament (EP).

Junqueras byl minulý měsíc španělským nejvyšším soudem odsouzen ke 13 letům vězení za neústavní referendum o nezávislosti Katalánska z roku 2017. Jeho advokáti tvrdí, že měl proti trestnímu stíhání imunitu, protože se už zvolením v květnových volbách europoslancem stal.

„Získání mandátu evropského poslance je výhradně výsledkem hlasu voličů a nemůže být podmíněno žádnou další formalitou,“ uvedl advokát soudu EU Maciej Szpunar, jehož doporučení unijní soud může, ale také nemusí respektovat.