Kvůli protikurdské ofenzivě tureckých vojsk v Sýrii zakázala Francie vývoz zbraní do Turecka. Stejný krok už dříve během soboty oznámilo také Německo. Cílem turecké operace je vytvořit v severní Sýrii nárazníkové pásmo pro návrat uprchlíků a vytlačit z něj kurdské milice. Proti ofenzivě v sobotu v Kolíně nad Rýnem demonstrovaly tisíce Kurdů. Tureckou operaci na mimořádném setkání v Káhiře odsoudili také ministři zahraničí Ligy arabských států.
Francie a Německo zastavily kvůli ofenzivě v Sýrii vývoz zbraní do Turecka
Události: Německo zakázalo vývoz zbraní do Turecka (zdroj: ČT24)
„S očekáváním ukončení této ofenzivy se Francie rozhodla zrušit veškeré plány na vývoz zbraní do Turecka, které by mohly být v této ofenzivě použity. Toto rozhodnutí má okamžitou platnost,“ uvádí se ve společném prohlášení francouzského ministerstva zahraničí a obrany. Paříž Ankaru současně varovala, že její ofenziva v Sýrii ohrožuje bezpečnost Evropy.
Sdělení rovněž uvádí, že ministři zahraničí zemí Evropské unie budou ladit společnou pozici vůči Ankaře na pondělní schůzce v Lucemburku.
Turecko bylo největším odběratelem německých zbraní
Stejné opatření oznámilo během soboty také Německo. „Na pozadí turecké vojenské ofenzivy v severovýchodní Sýrii nebude spolková vláda vydávat žádná další povolení k vývozu pro veškeré vojenské vybavení, které by Turecko mohlo použít v Sýrii,“ sdělil deníku Bild am Sonntag šéf německé diplomacie Heiko Maas.
Berlín podle Maase od roku 2016 uplatňuje velmi restriktivní opatření vůči exportu zbraní Ankaře, úplný zákaz však dosud nezavedl. Zbraňové dodávky do Turecka v roce 2018 dosáhly částky 243 milionů eur (6,27 miliardy korun), což činilo zhruba jednu třetinu veškerého německého vojenského exportu (771 milionů eur, 19,9 miliardy korun).
V prvních měsících tohoto roku Berlín prodal Ankaře zbraně v hodnotě 184 milionů eur (4,75 miliardy korun), čímž se Turecko stalo pro Německo největším zbraňovým odběratelem.
Obě země jsou členy Severoatlantické aliance, od níž Turecko ústy ministra zahraničí Mevlüta Çavuşoglua v pátek žádalo „jasné a zřetelné“ vyjádření solidarity. To však německá diplomacie odmítá, ofenzivu naopak ostře odsoudila a spolu s Evropskou unií vyjádřila obavy „ze značných negativních důsledků, které by mohly vést k opětovnému posílení Islámského státu“, na jehož porážce měly kurdské milice lví podíl.
K dočasnému zákazu vývozu zbraní do Turecka kvůli útoku v Sýrii podle agentury DPA sáhlo již v pátek také Nizozemsko.
obrázek
Kurdové protestovali v Paříži či Kolíně nad Rýnem
V Paříži proti postupu Turecka v severní Sýrii demonstrovalo na dvacet tisíc Kurdů a jejich sympatizantů. Demonstranti varovali, že ofenziva způsobí obnovení činnosti Islámského státu, který na francouzském území v minulosti podnikl několik krvavých teroristických útoků.
V Kolíně nad Rýnem demonstrovalo přes deset tisíc v Německu žijících Kurdů a dalších Erdoganových odpůrců. Dav lidí procházejících středem města mával kurdskými vlajkami a skandováním označoval tureckého prezidenta za „teroristu“. Protestní pochody se odehrály také v dalších německých městech, například ve Frankfurtu nad Mohanem se podle agentury DPA sešlo na čtyři tisíce lidí. Obdobné protiturecké protesty se uskutečnily rovněž v Rakousku či Řecku.
Liga arabských států odsoudila tureckou invazi jako agresi
Tureckou vojenskou ofenzivu v Sýrii na sobotním mimořádném setkání v Káhiře odsoudili ministři zahraničí Ligy arabských států (LAS). Generální tajemník LAS Ahmad Abúl Ghajt ji označil za invazi na území arabského státu a agresi vůči jeho svrchovanosti. Tureckou operaci v Sýrii odsoudil také irácký ministr zahraničí Muhammad Alí Hakím, který zasedání LAS v současnosti předsedá.
Turecká ofenziva „zhorší humanitární krizi, zvýší utrpení syrského lidu a posílí schopnost teroristů k reorganizaci (zbylých bojovníků),“ uvedl Hakím podle agentury Reuters. Hakím a jeho libanonský protějšek Džibrán Básil vyzvali LAS k obnovení členství Sýrie v této organizaci.
Tureckou ofenzivu na severu Sýrie odsoudil také ministr zahraničí Spojených arabských emirátů Anvar Gargáš. „Žádáme odchod Turecka a jeho sil, stejně jako všech zahraničních sil, které násilně narušily tuto arabskou zemi, a prosazujeme úspěšné politické řešení,“ řekl Gargáš.
Turecko oznámilo dobytí města Rás al-Ajn, Kurdové to popírají
Turecko v sobotu oznámilo dobytí klíčového syrského hraničního města Rás al-Ajn, jednoho z hlavních cílů své ofenzivy na severu Sýrie. Rás al-Ajn přešlo pod kontrolu tureckých sil a jejich místních spojenců, uvedl v prohlášení turecký ministr obrany. Představitel Syrských demokratických sil (SDF), hlavní aliance kurdských a arabských bojovníků, která kontroluje severovýchod země, ale toto tvrzení popřel.
„Síly SDF se v důsledku intenzivního ostřelování zčásti stáhly, protiútokem ale přinutily Turky k ústupu. Boje v Rás al-Ajnu pokračují,“ citovaly jeho prohlášení agentury AFP a Reuters.
Podle Syrské organizace pro lidská práva (SOHR) a zpravodaje AFP na místě turecké síly a jejich syrské pomocné skupiny dobyly průmyslovou zónu na okraji města a uzavřely přístupové cesty do Rás al-Ajnu, nepodařilo se jim ale převzít kontrolu nad celým městem.
Turecká agentura Anadolu už předtím oznámila, že syrské opoziční skupiny podporované Tureckem v sobotu, tedy ve čtvrtý den turecké ofenzivy proti Kurdům, dosáhly strategické dálnice na severozápadě Sýrie. Tah M-4 spojuje syrská města Manbidž a Kámišlí a leží zhruba třicet kilometrů jižně od turecké hranice.
Operace má vyčistit severní Sýrii od teroristů, tvrdí Turecko
Turecko tvrdí, že cílem jeho operace je vyčistit oblast v severní Sýrii u jeho hranic od teroristů, za něž označuje kurdské milice YPG. Chce tam také vytvořit třicet kilometrů široké pásmo, kam hodlá převézt z Turecka velkou část ze 3,6 milionu syrských uprchlíků.
Syrská organizace pro lidská práva v sobotu oznámila, že počet zabitých bojovníků z řad syrských Kurdů vzdorujících turecké invazi vzrostl na 74, většina z nich zahynula v oblasti města Tall Abjad. Podle nejnovější bilance, kterou oznámil šéf SOHR Ramí Abdar Rahmán, bylo od středečního zahájení turecké ofenzivy zabito také 49 bojovníků syrských povstaleckých skupin stojících na straně turecké armády.
Počet civilních obětí bojů dosáhl podle Rahmána 30, většina civilistů přišla o život také v Tall Abjadu, pohraničním městě, které je jedním z klíčových cílů turecké vojenské operace, uvedla SOHR podle agentury Reuters.
Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan v pátek podle agentury AP prohlásil, že Ankara nezastaví svou vojenskou akci, dokud se bojovníci kurdských milicí YPG nestáhnou za linii 32 kilometrů od hranice.
Kurdy jsme neopustili, brání se USA
Americký ministr obrany Mark Esper v pátek popřel, že USA opouštějí syrské Kurdy, své spojence v boji proti islámským radikálům. „Neopustili jsme Kurdy. To chci jasně říci,“ prohlásil Esper. „Nikdo nedal této turecké operaci zelenou, právě naopak. Velmi tvrdě jsme na všech úrovních naléhali, aby Turci nespouštěli tuto operaci.“
Esparovo prohlášení bylo podle AP zřejmě zamýšleno jako podpora argumentu administrativy prezidenta Donalda Trumpa, že udělala všechno, co bylo v jejích silách, aby Turky od záměru invaze na sever Sýrie odradila. A když se to nepodařilo, nezbyla jí žádná jiná možnost, než stáhnout některé americké jednotky od hranice.
Mnozí kritici označují omezené stažení amerických vojáků z oblasti za hrubou chybu. Dokonce i někteří z nejloajálnějších Trumpových republikánských podporovatelů to ostře kritizovali jako rozhodnutí, které otevřelo dveře turecké invazi.