Právní výbor Evropského parlamentu opět odmítl schválit kandidáty navržené Rumunskem a Maďarskem na pozice eurokomisařů. Kvůli obavám z možného střetu zájmů nepustili poslanci Rovanu Plumbovou a Lászlóa Trócsányiho ke slyšením ve výborech. Maďarsko už navrhlo náhradního kandidáta, diplomata Olivéra Várhelyiho, který dosud svou zemi zastupoval v Bruselu. Nového kandidáta nabídne také Rumunsko, jméno ale zatím nezveřejnilo.
Tým von der Leyenové dozná změn. Evropský parlament odmítl kandidáty Rumunska a Maďarska
László Trócsányi, kterému šéfka budoucí Evropské komise Ursula von der Leyenová chtěla svěřit sousedskou politiku a rozšíření EU, nedokázal výboru vysvětlit, jak moc byla či stále je právní kancelář, kterou založil před více než čtvrtstoletím, napojena na vládu Viktora Orbána.
Europoslanci také podle bruselského serveru Politico připomněli, že Trócsányi jako ministr spravedlnosti odsouhlasil vydání dvou občanů Ruska do Moskvy. Dvojice podezřelá z obchodování se zbraněmi byla vydána přes to, že na kauze spolu s maďarskými policisty pracovali i jejich kolegové z USA a Spojené státy o vydání dvojice žádaly. V Rusku byli oba dva muži následně propuštěni.
Navržená rumunská komisařka pro dopravu nedokázala podle mínění většiny členů výboru obhájit nesrovnalosti ve své majetkové bilanci, v níž zamlčela dva úvěry v celkové hodnotě téměř milionu eur (26 milionů korun). Poslanci nebyli spokojeni ani s tím, jak vysvětlila původ peněz, které věnovala své sociálnědemokratické straně.
Právní výbor prověřuje majetkové poměry a bezúhonnost všech kandidátů před tím, než mohou ostatní výbory zahájit jejich veřejná slyšení. Plumbová a Trócsányi neprošli už minulý čtvrtek a v pondělí poslanci svůj verdikt potvrdili. Výbor podle mluvčího Evropského parlamentu Jaumeho Ducha dospěl k závěru, že kandidáti „nejsou způsobilí k výkonu svých funkcí“. Podle informací ČTK byl poměr hlasů v neprospěch Plumbové 13 ku sedmi, u Trócsányiho pak 12 ku devíti.
Podle unijních pravidel je souhlas výboru podmínkou pro schválení eurokomisařů. Pokud navržení kandidáti výborem neprojdou, šéfka budoucí komise Ursula von der Leyenová může požádat státy, aby přišly s náhradníky.
Maroš Šefčovič během slyšení ve výborech Evropského parlamentu
Šefčovič plánuje snížit byrokratickou zátěž
Samotné slyšení kandidátů ve výborech, takzvané grilování, začalo v pondělí a potrvá do příštího úterka. Jako první jej podstoupil slovenský kandidát navržený na místopředsedu Komise Maroš Šefčovič. V končící Komisi má portfolio energetické unie, v týmu Ursuly von der Leyenové dostane na starost vztahy mezi unijními institucemi a jeho práce se bude týkat přímo Evropského parlamentu.
Šefčovič před poslanci vyjádřil přesvědčení, že Evropská komise by neměla zatěžovat občany unijních zemí zbytečnou administrativou a za každou novou směrnici by měla být jedna stará zrušena. „Je nutné, aby všechny instituce velmi rychle začaly pracovat na snížení byrokratické zátěže, za kterou jsme kritizováni,“ řekl Šefčovič.
Byrokratická zátěž by podle něj měla odpadnout vedle občanů především i malým a středním podnikům. Na dotaz europoslance za zelené Daniela Freunda, zda má připraveny normy, které bude rušit za téměř stovku nových avizovaných pro první období ve funkci, přímo neodpověděl. Jeho obavy o to, zda se Unie kvůli snaze o úzkostlivé dodržování tohoto pravidla nebude zbavovat i dobrých norem, se pokoušel rozptýlit.
„V žádném případě nebudeme snižovat naše standardy,“ prohlásil Šefčovič. Dodal, že zrušení každého pravidla bude předcházet pečlivá analýza.
Maroš Šefčovič během takzvaného grilování v europarlamentu
Červené karty od členských zemí
Šefčovič zdůraznil, že hodlá docílit toho, aby Komise více než dosud respektovala vůli Evropského parlamentu, který sám zákonodárnou iniciativu nemá. Pokud přijme většina poslanců usnesení s cílem navrhnout legislativní akt, Komise jej převede do závazného návrhu, uvedl slovenský kandidát.
Řekl také, že hodlá více spolupracovat s národními parlamenty, jejichž názory chce dopředu zjišťovat. „Červené karty jsou velmi případné,“ prohlásil o nástroji, který umožňuje parlamentům členských států vetovat unijní legislativu a jehož fungování chce podporovat.
Komise je politicky odpovědná Evropskému parlamentu a poslanci při slyšeních zjišťují, zda mají komisaři o svých oblastech znalosti, budou při práci nezávislí a nestranní a hodlají naplňovat priority stanovené von der Leyenovou.
Otázky při celkem tříhodinovém slyšení kladou poslanci výborů příslušných k oblastem, které má kandidát na starosti. Zjišťují, zda má politik o daných tématech přehled a jaké jsou jeho priority. Konečné slovo při schvalování celé Komise bude mít říjnové plenární zasedání EP.