Trumpův hovor s Ukrajinou, který odstartoval bouři, vypustil pracovník CIA, píše americký list

Stěžovatel informoval o svém zjištění nadřízené úředně stanovenou procedurou, uvádí americký list. Ještě předtím ale zjištěné skutečnosti předal anonymně šéfce právní služby CIA Courtney Simmonsové Elwoodové, která o nich informovala Bílý dům a ministerstvo spravedlnosti.

Prezidentská kancelář tak o upozornění na podezřelý rozhovor Trumpa se Zelenským věděla dřív, než se k ní informace dostala úřední cestou.

Whistleblower věděl o tom, že Elwoodová o jeho podezření informovala Bílý dům a nabyl dojmu, že jeho stížnost zapadne, napsal NYT. Rozhodl se proto zvolit úřední cestu a 12. srpna adresoval podezření generální inspekci. Jmenoval při tom nejméně šest vládních úředníků, kteří mohli jeho zjištění podpořit.

Jméno stěžovatele odmítají jeho právní zástupci zveřejnit s tím, že by se mohl ocitnout v ohrožení. Potvrdili ale, že je pracovníkem rozvědky CIA. Skrytá identita whistleblowera je podle šéfa amerických zpravodajských služeb Josepha Maguirea „nejvyšší prioritou“.

Stěžovatelem je zřejmě analytik se zaměřením na Evropu

Podle NYT pracoval tajemný stěžovatel nějakou dobu v Bílém domě, než se později vrátil do služby v CIA. Vzděláním je nejspíš analytik se zaměřením na americkou politiku vůči Evropě, což by vysvětlovalo znalost poměrů na Ukrajině. Osudný telefonát z 25. července podle newyorského listu osobně neslyšel, se svými obavami se mu měli svěřit pracovníci Bílého domu.

Během rozhovoru se Zelenským, jehož cenzurovaný přepis už byl zveřejněn, Trump žádal o prošetření údajného nátlaku, jemuž byly ukrajinské úřady v roce 2016 vystaveny ze strany tehdejšího amerického viceprezidenta Joea Bidena.

Pravděpodobný Trumpův vyzyvatel v nadcházejících prezidentských volbách údajně naléhal na uvolnění ukrajinského generálního prokurátora, který se zabýval obchodními aktivitami Bidenova syna Huntera. 

„Ústava Spojených států striktně zakazuje prezidentovi příjmat protislužby od zahraniční vlády, a teď prezident žádá zahraniční vládu, aby mu pomohla ve volbách. Rolí prezidenta je mluvit se zahraničními lídry a občas jejich konverzace může mít velice důvěrnou povahu, což je samozřejmě přípustné. Ale rolí prezidenta není vydírání zahraničních lídrů kvůli jeho vlastním politickým důvodům,“ upozornila předsedkyně Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiová.

„Je zajímavé, že Trump takto nenuceně hovoří a vůbec mu nedochází, že jako americký prezident by se neměl dopouštět některých věcí. Zatímco v jeho obchodním prostředí bylo normální žádat o drobné laskavosti, teď je americkým prezidentem a jeho úřad má určitou váhu, a není možné zatahovat vnitropolitické boje do problematiky národní bezpečnosti. Situace na Ukrajině je vyhrocená a žádost o protislužbu je tam jasně formulovaná. Trump si možná doteď neuvědomuje, čeho se dopustil,“ míní amerikanista Kryštof Kozák z FSV UK.

Kauzy problematického telefonátu se v Kongresu chopili opoziční demokraté v pokusu podat na Trumpa ústavní žalobu. Obviňují prezidenta, že de facto vyzval vládu cizího státu, aby v jeho prospěch zasáhla do prezidentských voleb v roce 2020. Impeachment ale podle všeho úspěšný nebude, jelikož senát dále ovládají Trumpovi republikáni.

„Určitě je to pro něj větší problém než ty předešlé, protože konečně se demokraté v dolní sněmovně rozhodli jít do toho naplno a zahájit formální vyšetřování. Čekali na příležitost, aby to mohli jednoduše zkomunikovat americkým voličům. A tohle je přesně příklad, kdy Trump zavolá a řekne si o laskavost, aby Ukrajinci spolupracovali při vyšetřování Bidena. Přijde jim to dostatečně srozumitelné na to, aby šli do politicky riskantního kroku,“ podotkl amerikanista Kozák. 

Prezident pochybení odmítá a tvrdí, že demokraté se snaží zničit Republikánskou stranu. Šéfa Bílého domu se zastal i Zelenskyj, který podle svých slov neměl pocit, že by na něj Trump kvůli Bidenovi tlačil.