Trumpův hovor s Ukrajinou, který odstartoval bouři, vypustil pracovník CIA, píše americký list

2 minuty
Události: Za stížností na amerického prezidenta stojí zřejmě pracovník CIA
Zdroj: ČT24

O kontroverzním telefonátu prezidenta Donalda Trumpa s jeho ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským informoval nadřízené pracovník CIA, píše list The New York Times (NYT). Text nechal ve čtvrtek zveřejnit výbor Sněmovny reprezentantů pro kontrolu zpravodajských služeb. Demokraté tvrdí, že Trump na Zelenského tlačil kvůli vyšetřování syna Joea Bidena, a chystají se spustit proces, jenž by mohl vést k odvolání prezidenta.

Stěžovatel informoval o svém zjištění nadřízené úředně stanovenou procedurou, uvádí americký list. Ještě předtím ale zjištěné skutečnosti předal anonymně šéfce právní služby CIA Courtney Simmonsové Elwoodové, která o nich informovala Bílý dům a ministerstvo spravedlnosti.

Prezidentská kancelář tak o upozornění na podezřelý rozhovor Trumpa se Zelenským věděla dřív, než se k ní informace dostala úřední cestou.

Whistleblower věděl o tom, že Elwoodová o jeho podezření informovala Bílý dům a nabyl dojmu, že jeho stížnost zapadne, napsal NYT. Rozhodl se proto zvolit úřední cestu a 12. srpna adresoval podezření generální inspekci. Jmenoval při tom nejméně šest vládních úředníků, kteří mohli jeho zjištění podpořit.

Jméno stěžovatele odmítají jeho právní zástupci zveřejnit s tím, že by se mohl ocitnout v ohrožení. Potvrdili ale, že je pracovníkem rozvědky CIA. Skrytá identita whistleblowera je podle šéfa amerických zpravodajských služeb Josepha Maguirea „nejvyšší prioritou“.

Stěžovatelem je zřejmě analytik se zaměřením na Evropu

Podle NYT pracoval tajemný stěžovatel nějakou dobu v Bílém domě, než se později vrátil do služby v CIA. Vzděláním je nejspíš analytik se zaměřením na americkou politiku vůči Evropě, což by vysvětlovalo znalost poměrů na Ukrajině. Osudný telefonát z 25. července podle newyorského listu osobně neslyšel, se svými obavami se mu měli svěřit pracovníci Bílého domu.

Během rozhovoru se Zelenským, jehož cenzurovaný přepis už byl zveřejněn, Trump žádal o prošetření údajného nátlaku, jemuž byly ukrajinské úřady v roce 2016 vystaveny ze strany tehdejšího amerického viceprezidenta Joea Bidena.

Pravděpodobný Trumpův vyzyvatel v nadcházejících prezidentských volbách údajně naléhal na uvolnění ukrajinského generálního prokurátora, který se zabýval obchodními aktivitami Bidenova syna Huntera. 

„Ústava Spojených států striktně zakazuje prezidentovi příjmat protislužby od zahraniční vlády, a teď prezident žádá zahraniční vládu, aby mu pomohla ve volbách. Rolí prezidenta je mluvit se zahraničními lídry a občas jejich konverzace může mít velice důvěrnou povahu, což je samozřejmě přípustné. Ale rolí prezidenta není vydírání zahraničních lídrů kvůli jeho vlastním politickým důvodům,“ upozornila předsedkyně Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiová.

8 minut
Amerikanista Kozák: Trump si možná pořád neuvědomuje, co udělal
Zdroj: ČT24

„Je zajímavé, že Trump takto nenuceně hovoří a vůbec mu nedochází, že jako americký prezident by se neměl dopouštět některých věcí. Zatímco v jeho obchodním prostředí bylo normální žádat o drobné laskavosti, teď je americkým prezidentem a jeho úřad má určitou váhu, a není možné zatahovat vnitropolitické boje do problematiky národní bezpečnosti. Situace na Ukrajině je vyhrocená a žádost o protislužbu je tam jasně formulovaná. Trump si možná doteď neuvědomuje, čeho se dopustil,“ míní amerikanista Kryštof Kozák z FSV UK.

Kauzy problematického telefonátu se v Kongresu chopili opoziční demokraté v pokusu podat na Trumpa ústavní žalobu. Obviňují prezidenta, že de facto vyzval vládu cizího státu, aby v jeho prospěch zasáhla do prezidentských voleb v roce 2020. Impeachment ale podle všeho úspěšný nebude, jelikož senát dále ovládají Trumpovi republikáni.

„Určitě je to pro něj větší problém než ty předešlé, protože konečně se demokraté v dolní sněmovně rozhodli jít do toho naplno a zahájit formální vyšetřování. Čekali na příležitost, aby to mohli jednoduše zkomunikovat americkým voličům. A tohle je přesně příklad, kdy Trump zavolá a řekne si o laskavost, aby Ukrajinci spolupracovali při vyšetřování Bidena. Přijde jim to dostatečně srozumitelné na to, aby šli do politicky riskantního kroku,“ podotkl amerikanista Kozák. 

Prezident pochybení odmítá a tvrdí, že demokraté se snaží zničit Republikánskou stranu. Šéfa Bílého domu se zastal i Zelenskyj, který podle svých slov neměl pocit, že by na něj Trump kvůli Bidenovi tlačil.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Evropa odsuzuje sankce USA kvůli regulaci platforem

Řada evropských zemí a Evropská komise (EK) ve středu důrazně odsoudily americké sankce vůči pěti Evropanům. Pětice sankcionovaných se podle Washingtonu podílela na prosazování cenzury na amerických internetových platformách, z pohledu EK jde ale o lidi, kteří se zasazují o přísnou regulaci technologického sektoru a o boj proti dezinformacím na internetu, uvedla agentura AFP s odvoláním na vyjádření šéfa francouzské diplomacie.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Zelenskyj představil novou verzi plánu na ukončení ruské války

Nejnovější verze amerického plánu na ukončení ruské války proti Ukrajině počítá se zmrazením fronty na současných liniích a zahájením jednání o vytvoření demilitarizovaných zón. Na dlouhodobém konsensu ohledně územních otázek se ovšem ukrajinští a američtí vyjednavači na víkendových jednáních dohodnout nedokázali, shrnul ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Předmětem sporu je také budoucí správa Ruskem okupované Záporožské jaderné elektrárny.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

USA uvalily sankce na pět Evropanů kvůli údajné cenzuře amerických platforem

Spojené státy uvalily sankce v podobě zákazu vstupu do země na pět Evropanů včetně bývalého eurokomisaře pro vnitřní trh Thierryho Bretona, a to kvůli údajné cenzuře amerických internetových platforem. Evropská komise a Francie sankce důrazně odsoudily.
23. 12. 2025Aktualizovánopřed 18 hhodinami

V Epsteinově spisu lze část cenzury snadno obejít

Tisíce stran dokumentů zveřejněných americkým ministerstvem spravedlnosti v případu zesnulého sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina obsahují mnoho začerněných pasáží. Některé z nich lze ale odkrýt pomocí softwaru na úpravu fotek či pouhým zvýrazněním textu a vložením do textového editoru. Podle The New York Times jednoduchost, s jakou lze části dokumentů odkrýt, naznačuje, že byly cenzurovány narychlo.
před 19 hhodinami

Nejvyšší soud zamítl pokus Trumpovy vlády vyslat Národní gardu do Chicaga

Nejvyšší soud Spojených států odmítl umožnit Donaldu Trumpovi vyslat jednotky Národní gardy do oblasti Chicaga, aby pomohly při raziích imigračních úřadů, informovala v úterý agentura AP. Zároveň uvedla, že jde o ojedinělý případ, kdy Trump při odvolání k nejvyššímu soudu od svého lednového návratu do úřadu neuspěl.
23. 12. 2025

Syrské věznice se opět plní, úřady zprávy o týrání a mučení odmítají

Rok po pádu dlouholetého syrského vládce Bašára Asada se „jeho“ obávané věznice znovu naplňují. Nová vláda přitom slíbila, že někdejší symboly hrůzovlády zůstanou navždy zavřené. Podle vyšetřování agentury Reuters dnes za jejich zdmi opět dochází k týrání, mučení a vraždění vězňů. Úřady prezidenta a bývalého lídra al-Káidy Ahmada Šaráa nicméně kritiku odmítají.
23. 12. 2025

Stáhli jsme se ze Siversku, oznámila ukrajinská armáda

Ukrajinská armáda v úterý oznámila, že stáhla své vojáky z města Siversk v Doněcké oblasti. Podle ní měli útočící Rusové ve městě převahu v počtu vojáků i techniky. Moskva oznámila dobytí města již před zhruba dvěma týdny, tehdy to ale ukrajinské úřady popřely. O dalších místech na frontové linii – městech Pokrovsk, Kupjansk, Kosťantynivka či Huljajpole – pak Kyjev a Moskva často podávají protichůdné informace.
23. 12. 2025Aktualizováno23. 12. 2025

Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Mafie může ožít, varují kritici

Slovenský prezident Peter Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Nově tak například lidem, kteří zpochybňují takzvané Benešovy dekrety, jež po druhé světové válce v Československu mimo jiné omezily majetková práva německé a maďarské menšiny, hrozí půlroční vězení. Novela obsahuje i další změny, které dle opozice i státních zástupců ztíží boj proti kriminalitě. Opozice se proto chce obrátit na ústavní soud.
23. 12. 2025
Načítání...