Trumpův hovor s Ukrajinou, který odstartoval bouři, vypustil pracovník CIA, píše americký list

2 minuty
Události: Za stížností na amerického prezidenta stojí zřejmě pracovník CIA
Zdroj: ČT24

O kontroverzním telefonátu prezidenta Donalda Trumpa s jeho ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským informoval nadřízené pracovník CIA, píše list The New York Times (NYT). Text nechal ve čtvrtek zveřejnit výbor Sněmovny reprezentantů pro kontrolu zpravodajských služeb. Demokraté tvrdí, že Trump na Zelenského tlačil kvůli vyšetřování syna Joea Bidena, a chystají se spustit proces, jenž by mohl vést k odvolání prezidenta.

Stěžovatel informoval o svém zjištění nadřízené úředně stanovenou procedurou, uvádí americký list. Ještě předtím ale zjištěné skutečnosti předal anonymně šéfce právní služby CIA Courtney Simmonsové Elwoodové, která o nich informovala Bílý dům a ministerstvo spravedlnosti.

Prezidentská kancelář tak o upozornění na podezřelý rozhovor Trumpa se Zelenským věděla dřív, než se k ní informace dostala úřední cestou.

Whistleblower věděl o tom, že Elwoodová o jeho podezření informovala Bílý dům a nabyl dojmu, že jeho stížnost zapadne, napsal NYT. Rozhodl se proto zvolit úřední cestu a 12. srpna adresoval podezření generální inspekci. Jmenoval při tom nejméně šest vládních úředníků, kteří mohli jeho zjištění podpořit.

Jméno stěžovatele odmítají jeho právní zástupci zveřejnit s tím, že by se mohl ocitnout v ohrožení. Potvrdili ale, že je pracovníkem rozvědky CIA. Skrytá identita whistleblowera je podle šéfa amerických zpravodajských služeb Josepha Maguirea „nejvyšší prioritou“.

Stěžovatelem je zřejmě analytik se zaměřením na Evropu

Podle NYT pracoval tajemný stěžovatel nějakou dobu v Bílém domě, než se později vrátil do služby v CIA. Vzděláním je nejspíš analytik se zaměřením na americkou politiku vůči Evropě, což by vysvětlovalo znalost poměrů na Ukrajině. Osudný telefonát z 25. července podle newyorského listu osobně neslyšel, se svými obavami se mu měli svěřit pracovníci Bílého domu.

Během rozhovoru se Zelenským, jehož cenzurovaný přepis už byl zveřejněn, Trump žádal o prošetření údajného nátlaku, jemuž byly ukrajinské úřady v roce 2016 vystaveny ze strany tehdejšího amerického viceprezidenta Joea Bidena.

Pravděpodobný Trumpův vyzyvatel v nadcházejících prezidentských volbách údajně naléhal na uvolnění ukrajinského generálního prokurátora, který se zabýval obchodními aktivitami Bidenova syna Huntera. 

„Ústava Spojených států striktně zakazuje prezidentovi příjmat protislužby od zahraniční vlády, a teď prezident žádá zahraniční vládu, aby mu pomohla ve volbách. Rolí prezidenta je mluvit se zahraničními lídry a občas jejich konverzace může mít velice důvěrnou povahu, což je samozřejmě přípustné. Ale rolí prezidenta není vydírání zahraničních lídrů kvůli jeho vlastním politickým důvodům,“ upozornila předsedkyně Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiová.

8 minut
Amerikanista Kozák: Trump si možná pořád neuvědomuje, co udělal
Zdroj: ČT24

„Je zajímavé, že Trump takto nenuceně hovoří a vůbec mu nedochází, že jako americký prezident by se neměl dopouštět některých věcí. Zatímco v jeho obchodním prostředí bylo normální žádat o drobné laskavosti, teď je americkým prezidentem a jeho úřad má určitou váhu, a není možné zatahovat vnitropolitické boje do problematiky národní bezpečnosti. Situace na Ukrajině je vyhrocená a žádost o protislužbu je tam jasně formulovaná. Trump si možná doteď neuvědomuje, čeho se dopustil,“ míní amerikanista Kryštof Kozák z FSV UK.

Kauzy problematického telefonátu se v Kongresu chopili opoziční demokraté v pokusu podat na Trumpa ústavní žalobu. Obviňují prezidenta, že de facto vyzval vládu cizího státu, aby v jeho prospěch zasáhla do prezidentských voleb v roce 2020. Impeachment ale podle všeho úspěšný nebude, jelikož senát dále ovládají Trumpovi republikáni.

„Určitě je to pro něj větší problém než ty předešlé, protože konečně se demokraté v dolní sněmovně rozhodli jít do toho naplno a zahájit formální vyšetřování. Čekali na příležitost, aby to mohli jednoduše zkomunikovat americkým voličům. A tohle je přesně příklad, kdy Trump zavolá a řekne si o laskavost, aby Ukrajinci spolupracovali při vyšetřování Bidena. Přijde jim to dostatečně srozumitelné na to, aby šli do politicky riskantního kroku,“ podotkl amerikanista Kozák. 

Prezident pochybení odmítá a tvrdí, že demokraté se snaží zničit Republikánskou stranu. Šéfa Bílého domu se zastal i Zelenskyj, který podle svých slov neměl pocit, že by na něj Trump kvůli Bidenovi tlačil.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Čína hlásí růst loňský růst ekonomiky o pět procent

Čínská ekonomika v loňském roce vzrostla o pět procent, oznámil podle zpravodajských agentur čínský statistický úřad. Údaj je tak podle agentury Reuters v souladu s vládním cílem. V posledním čtvrtletí loňského roku čínské hospodářství vykázalo meziroční růst o 4,5 procent. Údaje jsou mírně nad očekávání analytiků.
03:20Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Do druhého kola prezidentských voleb v Portugalsku postoupili opoziční politici

Postup do druhého kola prezidentské volby mají po sečtení téměř sta procent okrsků jistý socialistický bývalý vicepremiér António José Seguro a šéf krajně pravicové strany Chega (Dost) André Ventura. Oba politici zastupují opozici. Premiér Luís Montenegro uvedl, že politický prostor jeho vlády nebude v druhém kole zastoupen. Nikoho zatím v druhém kole, které se uskuteční 8. února, nepodpořil, podotýkají portugalská média.
před 1 hhodinou

Nejméně 21 obětí má nehoda dvou vysokorychlostních vlaků ve Španělsku

Po nehodě dvou vysokorychlostních vlaků na jihu Španělska zemřelo nejméně 21 lidí. Zhruba třicet pasažérů je těžce zraněných. Uvedl to tamní ministr dopravy Óscar Puente. Cestující z obou vlaků museli být evakuováni. Na palubě obou vlaků bylo podle prohlášení úřadů přibližně 500 lidí.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Prokurdské síly potvrdily dohodu s Damaškem, odchází ze dvou oblastí

Kurdy vedená koalice Syrské demokratické síly (SDF) potvrdila sjednání dohody o příměří s vládou v Damašku, uvedla v noci na pondělí agentura AFP. Velitel SDF Mazlúm Abdí oznámil, že prokurdské milice odchází ze dvou oblastí, aby prý konflikt „nepřerostl do občanské války“. Dohodu s Kurdy oznámil v neděli prozatímní syrský prezident Ahmad Šará.
před 3 hhodinami

Při lesních požárech v Chile zemřelo nejméně osmnáct osob

Při lesních požárech na jihu Chile zemřelo nejméně osmnáct lidí. Více než 50 tisíc osob muselo být evakuováno. Oznámila to podle agentury AFP tamní vláda. Chilský prezident Gabriel Boric vyhlásil v neděli brzy ráno ve dvou regionech na jihu země stav katastrofy.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

V Praze přistálo letadlo s Čechem, kterého věznili ve Venezuele

Letadlo s Čechem Janem Darmovzalem, kterého rok a čtyři měsíce věznil ve Venezuele režim autoritářského prezidenta Nicoláse Madura, přistálo v Praze. Na svobodu se spolu s dalšími cizinci dostal poté, co Spojené státy na začátku ledna z Caracasu unesly Madura a jeho ženu do USA. V Otázkách Václava Moravce nedělní přílet avizoval ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé). Česko je podle něj připraveno začít s obnovou diplomatických vztahů s Caracasem. Posléze připojil, že letadlo přepravilo do Prahy také tři další bývalé vězně venezuelského režimu.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Evropská unie podle FT zvažuje cla za 93 miliard eur v odvetě za Trumpovy hrozby

Evropská unie zvažuje, že zavede na zboží ze Spojených států dovozní cla v hodnotě 93 miliard eur (2,3 bilionu korun). Mohla by také omezit přístup amerických společností na unijní trh. Uvádějí to zdroje britského deníku Financial Times (FT). Tímto plánem by Unie mohla reagovat na tarify, kterými hrozí americký prezident Donald Trump těm ze spojenců v NATO, kteří se staví proti jeho kampani za získání Grónska.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...