Von der Leyenová schválila členy nové Evropské komise. Na seznamu má třináct žen včetně Jourové

Nastupující předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová formálně schválila seznam kandidátů na eurokomisaře navržených členskými zeměmi. V jejím týmu má být 13 žen včetně české eurokomisařky Věry Jourové a 14 mužů. Konkrétní rozdělení pracovních oblastí mezi komisaře oznámí německá politička v úterý. Do konečné podoby jejího týmu ještě může zasáhnout Evropský parlament. Všichni kandidáti totiž musí projít slyšením v jeho výborech.

Von der Leyenové se podařilo splnit jeden z cílů, které si pro evropskou exekutivu vytyčila v souladu s požadavky lídrů unijních zemí – dosáhnout vyrovnaného zastoupení mužů a žen. V Komisi jejího předchůdce Jeana-Claudea Junckera byl poměr 19 : 9 ve prospěch mužů.

Dalšího kritéria, jímž má být regionální vyváženost, by se podle některých zdrojů v Bruselu mohla pokusit dosáhnout nabídnutím místopředsednických křesel politikům ze střední Evropy včetně Jourové. Ta by podle těchto zdrojů mohla dostat na starosti ochranu právního státu.

Místopředsedou z bývalého východního bloku by mohl být i dosavadní slovenský zástupce na místopředsednickém postu v EK Maroš Šefčovič. Nově by ale místo problematiky energetické unie mohl odpovídat za bezpečnostní otázky.

Von der Leyenová chce údajně posílit pravomoci místopředsedů

Je velmi pravděpodobné, že šéfka Komise, která se sama hlásí k Evropské lidové straně, svěří ve snaze o rovné zastoupení hlavních politických směrů nejvýznamnější posty prvních místopředsedů nizozemskému socialistovi Fransi Timmermansovi a dánské liberálce Margrethe Vestagerové.

Podle některých médií hodlá von der Leyenová posílit místopředsednické pravomoci tak, aby mohli její zástupci ve větší míře než za Junckera přímo ovlivňovat práci Komise. Už v létě odešel vlivný generální tajemník EK Martin Selmayr, který byl v řadě ohledů neoficiální klíčovou postavou Junckerovy Komise, mnohdy na úkor místopředsedů.

Mezi dalšími navrženými komisaři jsou kromě dosavadní eurokomisařky pro hospodářskou soutěž Vestagerové a prvního místopředsedy Komise Timmermanse také italský expremiér Paolo Gentiloni, eurokomisař pro rozšíření Johannes Hahn (Rakousko), eurokomisař pro euro Valdis Dombrovskis (Lotyšsko) či hlavní mluvčí Komise Margaritis Schinas (Řecko).

Kromě toho evropský summit už v červenci rozhodl, že příštím šéfem unijní diplomacie má být Španěl Josep Borrell. 

Londýn mít komisaře nebude

V nové komisi nebude mít zástupce Velká Británie, jejíž vláda se rozhodla nenominovat svého člena s ohledem na plánovaný odchod z EU. Jeho termín je v současnosti stanoven na 31. října, kdy zároveň končí funkční období Komise vedené Jeanem-Claudem Junckerem. 

„V současnosti vycházíme z toho, že Británie opustí EU 31. října,“ řekla mluvčí EK Mina Andreevová. O tom, zda bude Británie sankcionována za neobsazení svého postu v Komisi, pokud by unijní lídři v říjnu potvrdili další odklad brexitu, nechtěla mluvčí spekulovat.

EP rozhodne i o dvou náhradnících pro současnou Komisi

Mezi jmény schválenými von der Leyenovou je i estonská kandidátka Kadri Simsonová, která by podle představ své vlády měla v příštích několika týdnech stihnout práci v nynější Junckerově i v budoucí nové Komisi. Vedle Rumuna Ioana Pascua totiž kandiduje na nástupce dvojice dosavadních eurokomisařů, kteří se po květnových volbách stali novými europoslanci a z Komise odešli.

Juncker už v létě vyhlásil, že považuje několikatýdenní působení v EK, doprovázené pak doživotní rentou, za vyhazování peněz daňových poplatníků a rozdělil portfolia odstoupivších komisařů mezi jejich kolegy.

Estonsko i Rumunsko ale přes jeho výzvu vyslaly náhradníky a šéfové výborů Evropského parlamentu by měli ve středu od obou kandidátů vyslechnout argumenty, čím zásadním chtějí přispět k chodu končící Komise.

Předsedkyně výboru pro rozpočtovou kontrolu Monika Hohlmeierová už podle webu Politico dala najevo, že jejich nástup do funkcí dopustit nechce. Souhlas EP přitom oba politici potřebují stejně jako členové nastupující Komise, jejichž slyšení mají parlamentní výbory na programu v polovině září.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Slovensko a Maďarsko odvolaly blokaci balíku sankcí proti Rusku

Zástupci států EU ve středu podpořili přijetí dvacátého balíku sankcí vůči Rusku za jeho agresi proti Ukrajině. Maďarsko a Slovensko odvolaly svou blokaci. Podpořili i schválení unijní půjčky pro Ukrajinu ve výši 90 miliard eur (2,2 bilionu korun). I v tomto případě Budapešť přestala krok blokovat a dle ČTK uvedla, že souhlasí se zahájením takzvané písemné procedury. Tou by měla být obě opatření finálně schválena.
13:10AktualizovánoPrávě teď

Írán hlásí zabavení lodí v Hormuzském průlivu

Íránské revoluční gardy podle oficiálních médií oznámily zabavení dvou nákladních lodí, které se snažily proplout Hormuzským průlivem, informují agentury. Britská vojenská námořní služba UKMTO ráno uvedla, že obdržela zprávy o útoku íránského dělového člunu na obchodní loď v průlivu, asi 28 kilometrů severovýchodně od ománských břehů. Posádka je v pořádku.
před 39 mminutami

Komise navrhuje odklon od fosilních paliv či koordinaci v reakci na zdražování energií

Evropská komise zveřejnila řadu opatření k řešení dopadů konfliktu na Blízkém východě. Bude například více koordinovat doplňování zásobníků plynu či uvolňování zásob ropy. Unijní exekutiva rovněž navrhuje urychlení elektrifikace, větší investice do čistých energií a výraznější odklon od fosilních paliv. Už dva měsíce trvající konflikt v Íránu zvýšil podle EK náklady unie na dovoz fosilních paliv o 24 miliard eur (asi 583 miliard korun), což ukazuje obrovský dopad na ekonomiku EU.
12:17Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Na ukrajinské straně začalo napouštění ropovodu Družba, oznámila Bratislava

Na ukrajinské straně začalo ve středu tlakování a napouštění ropovodu Družba. S odvoláním na provozovatele ukrajinské části tohoto ropovodu, společnost Ukrtransnafta, to oznámila slovenská ministryně hospodářství Denisa Saková. Obnovení dodávek ropy touto trasou na Slovensko Saková očekává ve čtvrtek ráno. Premiér Robert Fico (Smer) řekl, že je narušena důvěra mezi Slovenskem a Ukrajinou, a vyjádřil pochybnosti ohledně provozu uvedeného ropovodu.
10:26Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Pod keporkakem Timmym vyhrabávají písek

U ostrova Poel na severu Německa dnes pokračuje pokus o vyproštění velryby, která zde v březnu uvázla na mělčině. Bagr opět odstraňuje písek pod zvířetem, aby se snáze mohlo samo dostat do hlubších vod. Ochranáři ze soukromé iniciativy kytovce rovněž pokryli vlhkými bílými látkami. Odborníci dál trvají na tom, že další pokusy o záchranu mladého keporkaka by měly ustat, protože ho jen trápí.
před 2 hhodinami

Chceme příměří, ne mír, říká libanonský analytik

Pro skutečný mírový proces s Izraelem neexistuje v Libanonu ani politická shoda, ani regionální podmínky. V rozhovoru se zpravodajem ČT Andreasem Papadopulosem to v Bejrútu uvedl Nizar Ghanem, výzkumný ředitel tamního institutu Badil. Hizballáh podle Ghanema nesloží zbraně bez tvrdých bezpečnostních záruk, bez širší dohody mezi Spojenými státy a Íránem se Libanon nedostane z kruhu násilí.
před 2 hhodinami

Mladí Britové si podle nového zákona už nikdy v životě legálně nekoupí cigarety

Obě komory parlamentu ve Velké Británii schválily zákon, který znemožní lidem mladším osmnácti let, tedy těm narozeným po 1. lednu 2009, koupit si normální i elektronické cigarety, takzvaná vapovací zařízení. Tento zákaz platí doživotně. Pro obchody tedy bude nelegální prodávat těmto osobám tabákové výrobky, píše britský veřejnoprávní server BBC.
před 3 hhodinami

Lufthansa zruší dvacet tisíc letů dceřiné CityLine, aby šetřila palivo

Německá letecká skupina Lufthansa v souvislosti s oznámeným ukončením činnosti dceřiných regionálních aerolinií CityLine zruší do října dvacet tisíc letů na kratší vzdálenosti. Slibuje si od toho úsporu přibližně čtyřiceti tisíc tun leteckého paliva, jehož cena se od začátku americko-izraelské války proti Íránu zdvojnásobila.
před 4 hhodinami
Načítání...