Miliardy liber a zásoby léků. Britská vláda posiluje přípravy na brexit, opozice ji viní z mrhání

Britská vláda oznámila, že uvolní další 2,1 miliardy liber (59 miliard korun) na opatření spojená s přípravami na brexit bez dohody, píše BBC. Zdvojnásobí tak částku vyčleněnou letos k tomuto účelu. Podle opozice je to mrhání penězi daňových poplatníků, protože tento scénář rozluky s EU vůbec nemusí nastat. Televize Sky News mezitím získala vládní dokument, podle kterého by v prvních týdnech po brexitu bez dohody hrozila „panika spotřebitelů“, nedostatek potravin a neklid v Severním Irsku.

Vládní plán počítá s přijímáním asi pěti set pohraničníků nebo s vylepšeními dopravní infrastruktury v přístavech a na přilehlých dopravních tepnách. V případě tvrdého brexitu se totiž na hranicích kvůli nutnosti posílit kontroly očekávají zdržení.

Kabinet počítá také s nákupem zásoby léků, jejichž dodávky ze zahraničí by se mohly zadrhnout. Dohody, jimiž se dovoz řídí, totiž přestanou platit a nové možná ještě nebudou vyjednány. Přes sto milionů liber zamíří také do britských firem, na něž zpřetrhání svazku s Unií dopadne nejhůř.

„Zbývá nám 92 dní, než Spojené království opustí EU, a je nezbytné, abychom zesílili přípravy,“ prohlásil ministr financí Sajid Javid. Zopakoval, že vláda usiluje o novou dohodu s EU, avšak pokud se ji nepodaří vyjednat, odejde k 31. říjnu bez ní.

Polovina ze dvou miliard liber bude úřadům k dispozici okamžitě, druhou vláda poskytne, pokud to bude potřeba na konkrétní projekty. Od roku 2016 Britové dosud vyčlenili na brexitové přípravy 4,2 miliardy liber (118 miliard korun).

Stínový ministr financí Labouristické strany John McDonnell označil vládní plán za „otřesné mrhání penězi daňových poplatníků nutné jen kvůli směřování Borise Johnsona k odchodu bez dohody, jemuž se dá určitě vyhnout“. Pokud by kabinet takový scénář vyloučil, mohl by podle opozičního politika investovat inkriminované miliardy do „škol, nemocnic a lidí“.

Vládní dokument shrnuje nejčernější scénáře brexitu bez dohody

Jak by mohla tato varianta odchodu z EU vypadat v praxi, rozebírá vládní dokument vytvořený v posledních týdnech úřadování premiérky Theresy Mayové, který zveřejnila televize Sky News. V interním materiálu s označením „citlivé“ zřejmě britská vláda poprvé shrnula nejčernější scénáře brexitu bez dohody.

První den po odchodu bez dojednaných podmínek by mohl podle dokumentu přinést zpomalení přepravy zboží a osob z Británie do EU, de facto ukončit obchodování se zemědělskými produkty na irské hranici či způsobit výkyvy na finančních trzích.

Do 14 dní by se mohla dostavit panika spotřebitelů a problémy s dodávkami potravin, hrozí také zvýšená aktivita organizovaného zločinu „včetně pašování lidí a nelegální migrace“.

V kolonce „první měsíc“ se pak uvádí „potenciální výzvy ohledně práva a pořádku“ v Severním Irsku nebo možnost návratu Britů, kteří by nebyli schopni plnit podmínky pro pobyt v členských zemích Unie.

Tříleté martyrium

Britové rozhodli o odchodu z EU v referendu v červnu 2016. Při 72procentní účasti pro něj hlasovalo 51,9 procenta voličů. Ve Skotsku, Severním Irsku a Londýně si většina hlasujících přála setrvání v Unii.

V březnu 2017 vláda Theresy Mayové zahájila s EU vyjednávání o rozvodové dohodě, kterou se podařilo podepsat o rok později v listopadu. Britský parlament ji však třikrát odmítl. To vedlo k dvojímu posunutí brexitu a výměně premiéra.

Dosud neřešitelným problémem v celém procesu je otázka hranic. Spojené království chce vystoupit z jednotného trhu EU, což přinese nutnost fyzicky kontrolovat, jaké zboží se dováží. Zavedení kontrol mezi Severním Irskem a Irskou republikou by však zřejmě vedlo k obnovení násilností mezi protestantskými unionisty a katolickými republikány. Ty se podařilo zažehnat teprve v roce 1998 právě díky zrušení jakýchkoliv známek hranice.

  • Irská pojistka je součástí dohody, kterou s EU vyjednala premiérka Theresa Mayová. Stanoví, že kdyby se Londýn a EU do července roku 2020 nedohodly na kompromisní podobě budoucích vztahů, která by zároveň zabránila obnovení fyzické hranice v Irsku, vstoupila by s koncem roku v platnost takzvaná pojistka. Pod ní by vznikl nový „společný celní prostor“ Británie a EU, na Severní Irsko by se ale navíc vztahovala řada pravidel evropského jednotného trhu. Toto rozdílné postavení Severního Irska od zbytku Spojeného království je pro mnohé britské politiky nepřijatelné.
  • Zdroj: ČTK

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump oznámil ustavení Rady míru pro Gazu a podpořil novou palestinskou správu

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek večer (v noci na pátek SEČ) oznámil, že byla ustavena Rada míru pro Pásmo Gazy. Složení orgánu, který má dohlížet na dodržování Trumpova mírového plánu, jenž tento týden vstoupil do druhé fáze, bude podle něj zveřejněno v blízké době. Z pozice předsedy rady Trump rovněž podpořil nově jmenovaný palestinský technokratický výbor pro správu území, které zdevastovala dvouletá válka mezi Izraelem a teroristickým hnutím Hamás, zastavená říjnovým příměřím.
02:16Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ukrajina nikdy nebyla a nebude překážkou míru, řekl Zelenskyj po výrocích Trumpa

Ukrajina nikdy nebyla a nikdy nebude překážkou na cestě k míru, řekl ve čtvrtek večer ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Reagoval tak zjevně na výrok amerického prezidenta Donalda Trumpa, který jej jmenoval jako příčinu pomalého postupu v jednáních o ukončení války. Tu rozpoutalo v únoru 2022 Rusko invazí do sousední země na rozkaz ruského vládce Vladimira Putina.
před 4 hhodinami

Machadová řekla, že předala Trumpovi svou Nobelovu cenu za mír

Šlo to velmi dobře a bylo to skvělé, řekla dle Reuters po čtvrteční schůzce s prezidentem USA Donaldem Trumpem v Bílém domě venezuelská opoziční lídryně a nositelka Nobelovy ceny míru María Corina Machadová. Trumpovi při setkání předala svou Nobelovu cenu, neuvedla však, zda ji přijal, doplnil později Reuters.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Alianční země posílají vojáky do Grónska

V grónském Nuuku přistálo letadlo s dánskými vojáky poté, co severská země a její autonomní území oznámily kroky k posílení obranyschopnosti ostrova. Podle AP přicházejí do Grónska vojáci z několika evropských zemí, vedle Francie a Německa také Británie, Norsko a Švédsko. Ve čtvrtek se k nim podle agentury Reuters připojilo také Finsko a Nizozemsko. Americký prezident Donald Trump trvá na získání ostrova. Případný vojenský zásah USA by podle polského premiéra Donalda Tuska byl konec světa, jak jej známe. Podle NATO roste v Arktidě přítomnost Ruska a Číny.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Írán tvrdí, že nechystá popravy demonstrantů

Íránská justice oznámila, že šestadvacetiletý demonstrant Erfán Soltání nebyl odsouzen k smrti. Píše to agentura Reuters s odkazem na státní média. Americký prezident Donald Trump dříve prohlásil s odkazem na neznámý „důvěryhodný zdroj“, že zabíjení protestujících skončilo. Podle lidskoprávních organizací bezpečnostní složky zabily bezmála 3,5 tisíce lidí.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Ukrajina je vděčná za pokračování muniční iniciativy, řekl Pavel

Ukrajinská strana vyjádřila jednoznačný vděk za to, že se Česko rozhodlo pokračovat ve své muniční iniciativě. Pro ukrajinskou armádu je to klíčová věc, uvedl prezident Petr Pavel po jednání s ukrajinskými představiteli ve Lvově, kam se osobně vydal. Sdělil také, že svou návštěvu Ukrajiny nebere jako vzkaz české vládě a že jeho podpora Ruskem napadené země zůstává neměnná. Zmínil se také o Grónsku, spor o ostrov lze dle něj řešit diskusí v rámci NATO.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Polsko předá Ukrajině až devět dosluhujících letounů MiG-29

Polsko předá Ukrajině až devět dosluhujících bojových letounů MiG-29, řekl ve čtvrtek náměstek ministra obrany Pawel Zalewski dle polských médií. O kroku rozhodla polská vláda. Varšava spolu se Slovenskem už v roce 2023 zemi bránící se plnohodnotné ruské invazi dodaly větší počet těchto strojů vyvinutých v bývalém Sovětském svazu.
před 10 hhodinami

Americká armáda obsadila další tanker porušující blokádu Venezuely

Americká armáda zabavila další tanker podezřelý z porušování sankcí uvalených na venezuelskou ropu. Oznámilo to její velitelství SOUTHCOM. Operace proti lodi, která podle armády porušila blokádu nařízenou prezidentem USA Donaldem Trumpem, se uskutečnila brzy ráno místního času v Karibiku. Americké síly v posledních týdnech obsadily a zabavily šest tankerů, které podle Washingtonu porušovaly americké sankce na venezuelský ropný sektor.
před 11 hhodinami
Načítání...