Miliardy liber a zásoby léků. Britská vláda posiluje přípravy na brexit, opozice ji viní z mrhání

Britská vláda oznámila, že uvolní další 2,1 miliardy liber (59 miliard korun) na opatření spojená s přípravami na brexit bez dohody, píše BBC. Zdvojnásobí tak částku vyčleněnou letos k tomuto účelu. Podle opozice je to mrhání penězi daňových poplatníků, protože tento scénář rozluky s EU vůbec nemusí nastat. Televize Sky News mezitím získala vládní dokument, podle kterého by v prvních týdnech po brexitu bez dohody hrozila „panika spotřebitelů“, nedostatek potravin a neklid v Severním Irsku.

Vládní plán počítá s přijímáním asi pěti set pohraničníků nebo s vylepšeními dopravní infrastruktury v přístavech a na přilehlých dopravních tepnách. V případě tvrdého brexitu se totiž na hranicích kvůli nutnosti posílit kontroly očekávají zdržení.

Kabinet počítá také s nákupem zásoby léků, jejichž dodávky ze zahraničí by se mohly zadrhnout. Dohody, jimiž se dovoz řídí, totiž přestanou platit a nové možná ještě nebudou vyjednány. Přes sto milionů liber zamíří také do britských firem, na něž zpřetrhání svazku s Unií dopadne nejhůř.

„Zbývá nám 92 dní, než Spojené království opustí EU, a je nezbytné, abychom zesílili přípravy,“ prohlásil ministr financí Sajid Javid. Zopakoval, že vláda usiluje o novou dohodu s EU, avšak pokud se ji nepodaří vyjednat, odejde k 31. říjnu bez ní.

Polovina ze dvou miliard liber bude úřadům k dispozici okamžitě, druhou vláda poskytne, pokud to bude potřeba na konkrétní projekty. Od roku 2016 Britové dosud vyčlenili na brexitové přípravy 4,2 miliardy liber (118 miliard korun).

Stínový ministr financí Labouristické strany John McDonnell označil vládní plán za „otřesné mrhání penězi daňových poplatníků nutné jen kvůli směřování Borise Johnsona k odchodu bez dohody, jemuž se dá určitě vyhnout“. Pokud by kabinet takový scénář vyloučil, mohl by podle opozičního politika investovat inkriminované miliardy do „škol, nemocnic a lidí“.

Vládní dokument shrnuje nejčernější scénáře brexitu bez dohody

Jak by mohla tato varianta odchodu z EU vypadat v praxi, rozebírá vládní dokument vytvořený v posledních týdnech úřadování premiérky Theresy Mayové, který zveřejnila televize Sky News. V interním materiálu s označením „citlivé“ zřejmě britská vláda poprvé shrnula nejčernější scénáře brexitu bez dohody.

První den po odchodu bez dojednaných podmínek by mohl podle dokumentu přinést zpomalení přepravy zboží a osob z Británie do EU, de facto ukončit obchodování se zemědělskými produkty na irské hranici či způsobit výkyvy na finančních trzích.

Do 14 dní by se mohla dostavit panika spotřebitelů a problémy s dodávkami potravin, hrozí také zvýšená aktivita organizovaného zločinu „včetně pašování lidí a nelegální migrace“.

V kolonce „první měsíc“ se pak uvádí „potenciální výzvy ohledně práva a pořádku“ v Severním Irsku nebo možnost návratu Britů, kteří by nebyli schopni plnit podmínky pro pobyt v členských zemích Unie.

Tříleté martyrium

Britové rozhodli o odchodu z EU v referendu v červnu 2016. Při 72procentní účasti pro něj hlasovalo 51,9 procenta voličů. Ve Skotsku, Severním Irsku a Londýně si většina hlasujících přála setrvání v Unii.

V březnu 2017 vláda Theresy Mayové zahájila s EU vyjednávání o rozvodové dohodě, kterou se podařilo podepsat o rok později v listopadu. Britský parlament ji však třikrát odmítl. To vedlo k dvojímu posunutí brexitu a výměně premiéra.

Dosud neřešitelným problémem v celém procesu je otázka hranic. Spojené království chce vystoupit z jednotného trhu EU, což přinese nutnost fyzicky kontrolovat, jaké zboží se dováží. Zavedení kontrol mezi Severním Irskem a Irskou republikou by však zřejmě vedlo k obnovení násilností mezi protestantskými unionisty a katolickými republikány. Ty se podařilo zažehnat teprve v roce 1998 právě díky zrušení jakýchkoliv známek hranice.

  • Irská pojistka je součástí dohody, kterou s EU vyjednala premiérka Theresa Mayová. Stanoví, že kdyby se Londýn a EU do července roku 2020 nedohodly na kompromisní podobě budoucích vztahů, která by zároveň zabránila obnovení fyzické hranice v Irsku, vstoupila by s koncem roku v platnost takzvaná pojistka. Pod ní by vznikl nový „společný celní prostor“ Británie a EU, na Severní Irsko by se ale navíc vztahovala řada pravidel evropského jednotného trhu. Toto rozdílné postavení Severního Irska od zbytku Spojeného království je pro mnohé britské politiky nepřijatelné.
  • Zdroj: ČTK

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA znovu útočí na Írán, zásahy hlásí města na jihu země

Spojené státy zahájily další vlnu vzdušných úderů na Írán. Na síti X to oznámilo oblastní velitelství amerických sil na Blízkém východě (CENTCOM), útok začal ve středu v 17:30 východoamerického času (23:30 SELČ). Íránská státní média hlásí výbuchy z oblastí jihoíránských měst Búšehr, Ahváz a Sírík, píše agentura Reuters. Při americkém vzdušném úderu na hraniční přechod Šalamčeh mezi Íránem a Irákem zahynuli dva lidé, sděiila s odkazem na bezpečnostní zdroje íránská agentura SNN. Kuvajt mezitím sdělil, že čelí íránskému dronovému útoku.
00:58Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Bezpečnostní složky evakuovaly kvůli požáru několik obcí v okolí Madridu

Španělské bezpečnostní složky kvůli lesnímu požáru, který vypukl odpoledne, evakuovaly několik obcí v madridském regionu. V další obci vyzvaly občany, aby až do odvolání neopouštěli své domovy, podotkla agentura AFP. Požár vypukl u Almoroxu, který se nachází přibližně 70 kilometrů jihozápadně od španělské metropole.
před 6 hhodinami

Evropská komise schválila převzetí Warnerů konkurenčním Paramountem

Evropská komise schválila převzetí americké mediální společnosti Warner Bros. Discovery konkurenčním konglomerátem Paramount Skydance v hodnotě 110 miliard dolarů (zhruba 2,3 bilionu korun). Souhlas unijní exekutivy je podmíněn splněním řady podmínek, jež mají zabránit narušení hospodářské soutěže, zejména na trhu distribuce filmů v Evropském hospodářském prostoru, uvedl Brusel.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

USA udeřily na Írán jedenáctou noc po sobě. Teherán mířil na americké základny

Americké velitelství CENTCOM oznámilo v noci na středu novou vlnu úderů na Írán, a to jedenáctou noc po sobě. Íránská média hlásila sérii explozí na několika místech v zemi. Nad Teheránem zasahovala protivzdušná obrana. Íránská armáda zase podle agentury IRNA sdělila, že útočila na americké základny v Jordánsku, Kuvajtu a Bahrajnu. Americké síly tvrdí, že cílem úderů je snížit íránskou schopnost napadat obchodní lodě v Hormuzském průlivu.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoZemě na jihu Evropy zápolí s požáry

Francie oznámila, že během extrémních teplot v druhé polovině června stoupla úmrtnost v zemi o víc než třetinu. S důsledky horka a sucha bojují Francouzi pořád. Tamní hasiči například zápolili s rozsáhlým požárem, který předtím spálil dva a půl tisíce hektarů na jihu země u Marseille. Od začátku roku už shořelo skoro 40 tisíc hektarů, což je víc než za celý minulý rok. Další požáry se šíří ve Španělsku, které zažilo podobné vlny veder a sucha jako Francie. Vítr žene jiskry a ve vyprahlých lesích snadno vytváří nová ohniska. Mnoho obcí na jihu Evropy navíc musí nařizovat svým obyvatelům, aby šetřili s vodou. Sucho se projevuje dřív, než bylo běžné, a má vážnější dopady na zemědělce. Požáry trápí také Itálii nebo země v severní Africe.
před 8 hhodinami

Soud s Madurem začne v červnu. Obhájce namítá porušení prezidentské imunity

Někdejší autoritářský vládce Venezuely Nicolás Maduro, kterého americké speciální síly v lednu unesly ze země, byl ve středu opět předveden před soud k předběžnému projednání obžaloby, podle níž pašoval drogy do USA. Podle agentury Reuters byl začátek procesu stanoven na 1. červen příštího roku.
před 8 hhodinami

Zelenskyj vs. Fedorov. Stomatová přibližuje zákulisí vládní krize na Ukrajině

Výměna populárního ministra obrany Mychajla Fedorova vyvolala na Ukrajině novou vlnu protestů. Proč se prezident Volodymyr Zelenskyj odhodlal k rizikovému politickému kroku uprostřed války? A v čem se pohled ukrajinské veřejnosti liší od reality na frontové linii? Zpravodajka ČT Darja Stomatová odpovídá v podcastu Za Horizont přímo z centra Charkova o zákulisních sporech mezi vedením armády a modernizátory, o unavené společnosti i o tom, proč mají tamní demonstrace stále sílu měnit rozhodnutí vládních špiček. Moderuje Barbora Maxová.
před 10 hhodinami

Ukrajinské údery likvidují sklady „ruského Amazonu“

Ukrajina v noci na středu zasáhla další logistická centra ruské společnosti Wildberries. Už víkendové útoky na dva sklady této firmy způsobily dle odhadů škody za desítky miliard rublů, prodejci zřejmě zůstanou bez odškodnění a mnozí mluví o bankrotu. Podle Kyjeva se přes Wildberries dodávají komponenty pro ruskou armádu. Moskva mluví o „terorismu,“ i když sama opakovaně cílí na překladiště ukrajinské pošty. Někteří pracovníci skladů Wildberries po sobotních útocích, které si dle oficiálních údajů vyžádaly mrtvé a raněné, vypověděli, že je při úderech nadřízení nechtěli pustit ven.
před 11 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.