Život na frontové linii se zastavil. Ukrajinci doufají, že po volbách konečně přijde mír

2 minuty
Události ČT: Život na ukrajinské frontové linii
Zdroj: ČT24

Boje na východě Ukrajiny pokračují i pět let po tragédii letu MH17. V regionech zasažených válkou postupně ubývá obyvatel. Ti, kteří zůstali, často nemají práci a každý den se bojí, že přijdou o život při ostřelování. Situaci na východě Ukrajiny mapoval zpravodaj ČT Lukáš Mathé.

Některé rodiny rozdělila fronta. To je i případ Margarity Gušinové, která se nakonec s dcerami přistěhovala v roce 2015 k rodičům do Mikolajevky, kterou má pod kontrolou Ukrajina. „Cítím se takhle spokojenější. Jsou tu děti, prarodiče. Mám je tu všechny pohromadě,“ říká.

Fronta leží asi dva kilometry od vesnice, dál už se nachází separatistické území. Pole na východ od Mikolajevky jsou zaminovaná. Rodina Gušinové se budí každý den se strachem z ostřelování. „Opravdu doufáme, že bude mír. Že tahle situace bude mít nějaké mírové řešení,“ prohlásila Gušinová.

Vesnice přišla za pět let konfliktu skoro o polovinu obyvatel. Ti, kdo zůstali, často ztratili práci a živí se, jak dovedou. Tisíce hektarů polí leží ladem. Zdejší starosta Mykolaj Martynov vidí naději ve víkendových parlamentních volbách. „Každá změna vlády s sebou přináší očekávání změny, změny k lepšímu,“ konstatoval politik.

Zelenskyj chce řešit mír s Putinem

To slibuje i ukrajinský prezident a lídr podle průzkumů nejsilnější strany Sluha národa Volodymyr Zelenskyj. K novým rozhovorům vyzval přímo šéfa Kremlu. Zároveň chce, aby k jednacímu stolu zasedli kromě Francie a Německa také Britové a Američani. „Musíme mluvit. Ano musíme. Udělejme to. Jednejme, čí je Krym a kdo je přítomný na Donbase,“ prohlásil prezident.

Ruský prezident Vladimir Putin ale zatím vyčkává. „O čemkoliv můžeme jednat teprve tehdy, až bude složená nová vláda a proběhnou parlamentní volby,“ zdůraznil Putin.

Jeden z válečných veteránů Ivan Kalič však Zelenského slibům nevěří. „Nemá zkušenosti v politice, nemá zkušenosti s tímto tématem. Myslím si, že v otázce ukrajinsko-ruského konfliktu na Donbase dosáhne svého jen těžko,“ podotkl muž, jehož po třech letech na bojišti zranil šrapnel a nyní má problémy se sluchem. Mír by si ale přál stejně jako všichni ostatní.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Část zemí je připravena po konci ruské války vyslat na Ukrajinu mírové síly, řekl Macron

Některé evropské země jsou připraveny po případném podpisu mírové smlouvy s Ruskem vyslat na Ukrajinu mírové síly jako bezpečnostní záruku, řekl v pondělí francouzský prezident Emmanuel Macron v Bílém domě, kde se setkal s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Macron zároveň zopakoval, že cílem Francie je vybudovat na Ukrajině stabilní a dlouhodobý mír.
20:16Aktualizovánopřed 39 mminutami

USA a Rusko hlasovaly v OSN proti ukrajinsko-evropské rezoluci podporující Kyjev

Valné shromáždění OSN přijalo v pondělí rezoluci navrženou Ukrajinou a evropskými státy, která podporuje suverenitu a územní celistvost Ukrajiny a Rusko nazývá agresorem. Proti byly podle agentury Reuters Rusko, USA, Izrael či Maďarsko, zdržely se Čína či Indie. Ruská agrese proti Ukrajině trvá už téměř jedenáct let, přesně před třemi lety ji Moskva vyeskalovala plnohodnotnou pozemní invazí.
18:43Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ukrajina by mohla vstoupit do EU před rokem 2030, řekla šéfka EK v Kyjevě

Ukrajina by mohla vstoupit do Evropské unie před rokem 2030, pokud bude pokračovat v reformách stejně rychle a kvalitně jako dosud. V Kyjevě to v pondělí prohlásila šéfka Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová na dotaz ohledně harmonogramu vstupního procesu Ukrajiny do EU. Na setkání, které zorganizoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v den třetího výročí napadení své země, dorazili i vrcholní představitelé řady evropských zemí, Turecka či Kanady.
08:36Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Německé parlamentní volby vyhrála CDU/CSU, druhá je AfD

Parlamentní volby v Německu vyhrála s 28,5 procenta hlasů konzervativní unie CDU/CSU, jejíž volební lídr Friedrich Merz tak zřejmě míří do křesla spolkového kancléře. Druhá skončila s 20,8 procenta hlasů Alternativa pro Německo (AfD), označovaná za pravicově populistickou až krajně pravicovou. Pro třetí Sociálnědemokratickou stranu Německa (SPD) kancléře Olafa Scholze hlasovalo 16,4 procenta voličů, což je pro tuto stranu nejhorší výsledek ve volbách do Spolkového sněmu. Merz je připravený o vládě jednat s SPD.
05:53Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Odepiš, nebo končíš. FBI, Pentagon a další na Muskovu výhrůžku nezareagují

Zaměstnanci amerických federálních úřadů obdrželi od úřadu pro efektivitu státní správy (DOGE) výzvu, aby sdělili, co udělali v práci za poslední týden. V případě, že na ni nezareagují, jim dle prohlášení Elona Muska hrozí výpověď. FBI, ministerstvo zahraničí i Pentagon však zaměstnancům v předstihu nařídily, aby na zprávu neodepisovali. Federální zaměstnanci už podali žalobu, podle jejich advokátů Musk požadavkem porušil zákon.
14:58Aktualizovánopřed 2 hhodinami

„Ať žije král.“ Trump si hraje s myšlenkou třetího mandátu, ústava to nepřipouští

Prezident USA Donald Trump opakovaně mluví o tom, že by v roce 2028 mohl potřetí kandidovat do Bílého domu. Tento krok ale zakazuje 22. dodatek americké ústavy. Trumpovy zmínky o dalším mandátu se v poslední době stupňují, v posledních týdnech se dokonce přirovnal ke králi a naznačil, že stojí nad právním systémem a má moc jej měnit tak, jak uzná za vhodné.
před 4 hhodinami

Přes pět milionů Ukrajinců zůstává v zahraničí, vrátit se plánuje už méně než polovina

Od začátku plnohodnotné ruské agrese opustily Ukrajinu přes západní hranice miliony lidí. Další odešli přes ruské a běloruské hranice, kde zůstali nebo pokračovali do Evropy. Celkový počet uprchlíků, kteří zůstávají v zahraničí, činil k listopadu loňského roku 5,2 milionu. Vyplývá to z analytické zprávy ukrajinského Centra pro ekonomickou strategii (CES). Počty se neustále mění v závislosti na ročním období a intenzitě ruské agrese.
před 5 hhodinami

Merz musí přinést změnu, nebo posílí AfD, míní německý tisk

Konzervativní unie CDU/CSU zvítězila proto, že Němci chtějí změnu a ta teď musí nastat, jinak bude krajně pravicová Alternativa pro Německo (AfD) ještě silnější, napsal deník Frankfurter Allgemeine Zeitung (FAZ). Německé listy se ale shodují na potřebě rychlého vzniku nové vlády, a to i vzhledem k mezinárodnímu kontextu, kdy se Spojené státy odklánějí od Evropy.
09:08Aktualizovánopřed 5 hhodinami
Načítání...