Život na frontové linii se zastavil. Ukrajinci doufají, že po volbách konečně přijde mír

2 minuty
Události ČT: Život na ukrajinské frontové linii
Zdroj: ČT24

Boje na východě Ukrajiny pokračují i pět let po tragédii letu MH17. V regionech zasažených válkou postupně ubývá obyvatel. Ti, kteří zůstali, často nemají práci a každý den se bojí, že přijdou o život při ostřelování. Situaci na východě Ukrajiny mapoval zpravodaj ČT Lukáš Mathé.

Některé rodiny rozdělila fronta. To je i případ Margarity Gušinové, která se nakonec s dcerami přistěhovala v roce 2015 k rodičům do Mikolajevky, kterou má pod kontrolou Ukrajina. „Cítím se takhle spokojenější. Jsou tu děti, prarodiče. Mám je tu všechny pohromadě,“ říká.

Fronta leží asi dva kilometry od vesnice, dál už se nachází separatistické území. Pole na východ od Mikolajevky jsou zaminovaná. Rodina Gušinové se budí každý den se strachem z ostřelování. „Opravdu doufáme, že bude mír. Že tahle situace bude mít nějaké mírové řešení,“ prohlásila Gušinová.

Vesnice přišla za pět let konfliktu skoro o polovinu obyvatel. Ti, kdo zůstali, často ztratili práci a živí se, jak dovedou. Tisíce hektarů polí leží ladem. Zdejší starosta Mykolaj Martynov vidí naději ve víkendových parlamentních volbách. „Každá změna vlády s sebou přináší očekávání změny, změny k lepšímu,“ konstatoval politik.

Zelenskyj chce řešit mír s Putinem

To slibuje i ukrajinský prezident a lídr podle průzkumů nejsilnější strany Sluha národa Volodymyr Zelenskyj. K novým rozhovorům vyzval přímo šéfa Kremlu. Zároveň chce, aby k jednacímu stolu zasedli kromě Francie a Německa také Britové a Američani. „Musíme mluvit. Ano musíme. Udělejme to. Jednejme, čí je Krym a kdo je přítomný na Donbase,“ prohlásil prezident.

Ruský prezident Vladimir Putin ale zatím vyčkává. „O čemkoliv můžeme jednat teprve tehdy, až bude složená nová vláda a proběhnou parlamentní volby,“ zdůraznil Putin.

Jeden z válečných veteránů Ivan Kalič však Zelenského slibům nevěří. „Nemá zkušenosti v politice, nemá zkušenosti s tímto tématem. Myslím si, že v otázce ukrajinsko-ruského konfliktu na Donbase dosáhne svého jen těžko,“ podotkl muž, jehož po třech letech na bojišti zranil šrapnel a nyní má problémy se sluchem. Mír by si ale přál stejně jako všichni ostatní.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rada bezpečnosti přijala rezoluci vyzývající k míru na Ukrajině bez zmínky o ruské agresi

Rada bezpečnosti OSN (RB OSN) v pondělí pozdě večer středoevropského času s podporou Ruska přijala rezoluci navrženou Spojenými státy, která vyzývá k rychlému ukončení války a nastolení míru na Ukrajině. Není v ní ale zmínka o územní celistvosti napadené země ani o ruské agresi, proti čemuž protestovali evropští spojenci Kyjeva, informovaly tiskové agentury.
včeraAktualizovánopřed 25 mminutami

Vyrůstají ve stínu války. Ukrajinské děti se musí vyrovnávat s traumaty

Už tři roky na Ruskem napadené Ukrajině vyrůstá ztracená generace dětí, jejichž životy jsou nenávratně poznamenány válečnou realitou v podobě pravidelných poplachů a ostřelování. Řada dětí se musí navíc vyrovnat s odchodem otců na frontu i se smrtí blízkých, což si vybírá svou daň. Podle organizace Save the Children 43 procent ukrajinských dětí trpí úzkostmi nebo strachem.
před 2 hhodinami

Ukrajina má být zapojena do rozhovorů o ukončení ruské války, řekl Macron

Některé evropské země jsou připraveny po případném podpisu mírové smlouvy s Ruskem vyslat na Ukrajinu mírové síly jako bezpečnostní záruku, řekl v pondělí francouzský prezident Emmanuel Macron v Bílém domě, kde se setkal s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Ten řekl, že Moskva by takový model akceptovala, Rusko to ale dříve odmítlo. Macron zopakoval, že cílem Francie je vybudovat na Ukrajině stabilní a dlouhodobý mír. Ukrajina musí být zapojena do rozhovorů o konci ruské války, dodal Macron.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Ukrajina by mohla vstoupit do EU před rokem 2030, řekla šéfka EK v Kyjevě

Ukrajina by mohla vstoupit do Evropské unie před rokem 2030, pokud bude pokračovat v reformách stejně rychle a kvalitně jako dosud. V Kyjevě to v pondělí prohlásila šéfka Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová na dotaz ohledně harmonogramu vstupního procesu Ukrajiny do EU. Na setkání, které zorganizoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v den třetího výročí napadení své země, dorazili i vrcholní představitelé řady evropských zemí, Turecka či Kanady.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Německé parlamentní volby vyhrála CDU/CSU, druhá je AfD

Parlamentní volby v Německu vyhrála s 28,5 procenta hlasů konzervativní unie CDU/CSU, jejíž volební lídr Friedrich Merz tak zřejmě míří do křesla spolkového kancléře. Druhá skončila s 20,8 procenta hlasů Alternativa pro Německo (AfD), označovaná za pravicově populistickou až krajně pravicovou. Pro třetí Sociálnědemokratickou stranu Německa (SPD) kancléře Olafa Scholze hlasovalo 16,4 procenta voličů, což je pro tuto stranu nejhorší výsledek ve volbách do Spolkového sněmu. Merz je připravený o vládě jednat s SPD.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Odepiš, nebo končíš. FBI, Pentagon a další na Muskovu výhrůžku nezareagují

Zaměstnanci amerických federálních úřadů obdrželi od úřadu pro efektivitu státní správy (DOGE) výzvu, aby sdělili, co udělali v práci za poslední týden. V případě, že na ni nezareagují, jim dle prohlášení Elona Muska hrozí výpověď. FBI, ministerstvo zahraničí i Pentagon však zaměstnancům v předstihu nařídily, aby na zprávu neodepisovali. Federální zaměstnanci už podali žalobu, podle jejich advokátů Musk požadavkem porušil zákon.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

„Ať žije král.“ Trump si hraje s myšlenkou třetího mandátu, ústava to nepřipouští

Prezident USA Donald Trump opakovaně mluví o tom, že by v roce 2028 mohl potřetí kandidovat do Bílého domu. Tento krok ale zakazuje 22. dodatek americké ústavy. Trumpovy zmínky o dalším mandátu se v poslední době stupňují, v posledních týdnech se dokonce přirovnal ke králi a naznačil, že stojí nad právním systémem a má moc jej měnit tak, jak uzná za vhodné.
před 7 hhodinami

Přes pět milionů Ukrajinců zůstává v zahraničí, vrátit se plánuje už méně než polovina

Od začátku plnohodnotné ruské agrese opustily Ukrajinu přes západní hranice miliony lidí. Další odešli přes ruské a běloruské hranice, kde zůstali nebo pokračovali do Evropy. Celkový počet uprchlíků, kteří zůstávají v zahraničí, činil k listopadu loňského roku 5,2 milionu. Vyplývá to z analytické zprávy ukrajinského Centra pro ekonomickou strategii (CES). Počty se neustále mění v závislosti na ročním období a intenzitě ruské agrese.
před 8 hhodinami
Načítání...