Státníci oslavili 75 let od operace Overlord. Naše válečná generace je odolná, prohlásila Alžběta II. v Portsmouthu

V jihoanglickém Portsmouthu si státníci a pamětníci připomněli 75 let od vylodění spojenců protihitlerovské koalice v Normandii. Oslav se účastnila řada hlav států a vlád včetně královny Alžběty II. a amerického prezidenta Donalda Trumpa, který tak zakončil svou třídenní státní návštěvu Velké Británie. Česko zastupoval premiér Andrej Babiš (ANO), který se během oslav setkal s Trumpem.

„Udělali jsme to, co jsme museli,“ pronesl prostřednictvím videa promítaného po nástupu čestné stráže kanadský válečný veterán Bob Roberts. „To ráno nám řekli, dáme vám ostré náboje a tohle je skutečná akce, žádné cvičení. To bylo poprvé, co jsme se dozvěděli, že jdeme do boje. Když se ohlédnu zpět, nevím, jak jsem to přežil,“ uvedl.

Poté se na pódiu začali střídat lidé předčítající texty věnované hrdinům 5. června 1944, kdy akce zahajující osvobození západní Evropy od nacismu začala. „Dnes jsou tady jako veteráni, ale tehdy to byl bezpočet otců, manželů, bratrů a synů, kteří vypluli z těchto břehů, aniž by věděli, zda ještě někdy spatří svůj domov,“ přečetla úvodní pasáž britská herečka Celia Imrieová.

Kromě britské královny, amerického prezidenta a britské premiérky Theresy Mayové na ceremonii zatleskali veteránům také francouzský prezident Emmanuel Macron či německá kancléřka Angela Merkelová. Babiš se během oslav probíral s Trumpem vztahy mezi USA a
Českem i Trumpovu cestu po Evropě, uvedl český premiér na Twitteru.

„Měl jsem tu čest reprezentovat Českou republiku na oslavách výročí vylodění spojeneckých sil v Normandii. Myslím si, že je důležité, že zde byla Česká republika vidět, protože za druhé světové války jsme bojovali společně se spojenci proti nacismu, proti Adolfu Hitlerovi,“ zhodnotil návštěvu vzpomínkové akce premiér.

Předseda české vlády navštívil také hřbitov v nedalekém Chichesteru, kde jsou mezi 82 padlými z druhé světové války pochováni i českoslovenští vojáci. Jejich památku uctil položením věnců a květin na hroby.

„Zde na hřbitově v Chichestru je pochováno sedm našich pilotů, kteří zahynuli v rámci přípravy akce vylodění v Normandii. Je důležité, že jsme se podíleli na začátku porážky nacistického Německa. Ve Velké Británii jsme měli dva a půl tisíce pilotů, kteří měli skvělou pověst pro své dovednosti. Bohužel pět set z těchto pilotů zahynulo i v rámci bitvy o Británii a v rámci Operace Overlord,“ uvedl Babiš v tiskové zprávě.

Nahrávám video
Události ČT: Začaly oslavy 75. výročí Dne D
Zdroj: ČT24

Poděkování hrdinům od královny

„Když jsem se účastnila ceremonie k 60. výročí vylodění, někteří si mysleli, že to bude poslední podobná akce. Ale válečná generace, moje generace, je odolná. Jsem potěšena, že dnes mohu být s vámi v Portsmouthu,“ prohlásila Alžběta II., která veteránům poděkovala za „hrdinství, odvahu a obětování se“.

Účastníci oslav si vyslechli i drásavý dopis na rozloučenou, který svým rodičům napsal před popravou teprve šestnáctiletý francouzský odbojář Henri Fertet.

„Chci, aby byla Francie svobodná a Francouzi šťastní,“ uvedl. „Tati, snažně tě prosím, modli se. Mysli na to, že to, že umírám, je pro mé dobro. Jaká jiná smrt by pro mne byla větší poctou než tato? (…) Sbohem, smrt volá. Nechci pásku přes oči ani být spoutaný… Je ale stejně těžké zemřít. Líbám vás. Ať žije Francie,“ citoval z dopisu Macron.

Trump přednesl Rooseveltovu modlitbu

Kanadský premiér Justin Trudeau přečetl vzkaz jednoho z kanadských vojáků, Mayová zase psaní, které adresoval britský kapitán dva dny před vyplutím z Portsmouthu své ženě. Trump prezentoval modlitbu tehdejšího amerického prezidenta Franklina Roosevelta určenou vojákům před začátkem tažení.

Šéfa Bílého domu stejně jako během úterní části jeho státní návštěvy v Londýně čekaly i v jihoanglickém přístavu desítky demonstrantů protestujících proti jeho přítomnosti v Británii. Také lidé v ulicích Portsmouthu však uctili památku hrdinů vylodění minutou ticha.

Vyjma hlav států a vlád se slavnostní akce účastnilo i několik stovek válečných veteránů, kteří se v rámci operace Overlord 6. června 1944 vylodili na plážích severofrancouzské Normandie. Podle BBC se rovněž očekávala přítomnost asi 60 tisíc lidí.

Součástí oslav byla různá hudební představení, čtení vzpomínek přímých účastníků osvobozovacích bojů i několik vojenských přehlídek. Konal se i přelet pětadvaceti historických i moderních letadel Královského letectva (RAF). Tři sta veteránů pak večer vypluje na lodi MV Boudicca z Portsmouthu do Normandie, kam se přesune i řada prezidentů a premiérů.

„Před 75 lety byly přístavy v celé jižní Anglii přeplněny tisícovkami lodí a statisíci vojáky, kteří tam směřovali z výcvikových a pobytových táborů po celém Spojeném království. Probíhaly tam poslední přípravy před naloděním do invazních plavidel,“ uvedl historik z Vojenského historického ústavu Praha Tomáš Jakl k významu Portsmouthu s tím, že spojenci se snažili o moment překvapení - a nechali Němce v přesvědčení, že pošlou vojáky přes úžinu v Calais.

Ve čtvrtek státníci uctí padlé

Přímo v den 75. výročí Dne D se ve Francii uskuteční několik menších pietních akcí, kde hlavy států a vlád uctí padlé z řad svých vojáků. Ráno se francouzský prezident Macron nejprve setká s britskou premiérkou Mayovou a společně s ní položí základní kámen budoucího britského památníku ve Ver-sur-Mer.

Následně se šéf Elysejského paláce sejde s prezidentem USA Trumpem v Colleville-sur-Mer, kde se nachází americký vojenský hřbitov. Oba prezidenti spolu posléze poobědvají v Caen.

V poledne je na programu francouzsko-kanadská ceremonie, na které Paříž zastoupí předseda vlády Édouard Philippe a Ottawu premiér Justin Trudeau. Premiér Philippe bude Francii reprezentovat také na mezinárodní ceremonii, která se uskuteční v 18:00 SELČ v kanadském sektoru Juno Beach, jedné z pěti pláží určených pro vylodění.

Na mezinárodní akci bude chybět prezident Macron, za což si vysloužil kritiku opozice. Elysejský palác nicméně uvedl, že hlavy Francie předsedají mezinárodním připomínkám Dne D tradičně jen při kulatých výročích.

Největší vyloďovací operace ve vojenských dějinách z 6. června 1944 znamenala začátek osvobozování západní Evropy od nacismu. Během jediného dne bylo na pěti vyloďovacích plážích (Utah, Omaha, Gold, Juno a Sword) mezi Cotentinským poloostrovem a městem Caen vysazeno zhruba 156 tisíc spojeneckých vojáků.

Den D si vyžádal podle odhadů přes čtyři tisíce obětí na straně protihitlerovské koalice a čtyři až devět tisíc mrtvých a zraněných vojáků německého wehrmachtu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA zasáhly okolo 2000 íránských cílů od začátku války, tvrdí armáda

Spojené státy zasáhly zhruba dva tisíce íránských cílů od začátku války proti Íránu, kterou v sobotu zahájily společně s Izraelem. Uvedla to podle agentury AFP americká armáda. Podle ní byly americké útoky během prvních 24 hodin dvakrát rozsáhlejší než ty, které USA podnikly na začátku invaze do Iráku v roce 2003.
před 21 mminutami

USA zaútočily na Írán, protože jednání nikam nevedla, řekl Rubio

Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom v úterý stanice CNN.
před 2 hhodinami

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 4 hhodinami

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 4 hhodinami

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...