K pořízení videa se Strachem se přihlásil vídeňský právník

Za videem, které vedlo k rozpadu rakouské vládní koalice, stojí vídeňský právník Ramin Mirfakhrai. Napsal to v tiskové zprávě zaslané rakouským médiím. Šlo mu prý o demokracii. Heinz-Christian Strache, který kvůli záznamu skončil jako rakouský vicekancléř i šéf protiimigračních svobodných (FPÖ), ještě před tímto oznámením uvedl, že v souvislosti s videem podal trestní oznámení na tři osoby. Jednou z nich je podle serveru listu Kurier právě Mirfakhrai, dalšími zřejmě mnichovský detektiv a žena, která se vydávala za neteř ruského oligarchy.

Mirfakhrai, který se k případu vyjádřil skrze svého právníka, odmítá, že by se dopustil jakéhokoliv trestného činu a tvrdí, že video pořízené v roce 2017 na Ibize bylo projektem motivovaným občanskou společností, při němž byly využity prostředky investigativní novinařiny. K nim podle něj patří právě i utajené nasazení kamer, jehož cílem je odhalovat nepravosti.

Právník s íránskými kořeny také zdůrazňuje, že postupoval podle svého nejlepšího vědomí a svědomí a zohlednil jak demokraticko-politické, tak právní aspekty svého jednání.

Na videu, o jehož původci se dlouho spekulovalo, Strache mimo jiné naznačuje údajné ruské investorce, že jí pomůže získat zakázky na výstavbu silnic, pokud ona pomůže k volebnímu úspěchu FPÖ. Skandál s nahrávkou vedl k rozpadu vládní koalice lidovců (ÖVP) kancléře Sebastiana Kurze a svobodných. Alpská republika nyní směřuje k předčasným volbám.

Strache podal trestní oznámení

Heinz-Christian Strache přesně týden po zveřejnění videa v německých médiích vydal prohlášení, v němž video označil za „nezákonně a tajně“ natočené. Zároveň podal trestní oznámení na tři osoby, které se podle něj podílely na vzniku videa a jeho předání německému týdeníku Der Spiegel a deníku Süddeutsche Zeitung.

Ve videoprohlášení bývalý vicekancléř připustil, že se za své chování a výroky stydí. Zdůraznil však, že video, z něhož byla zveřejněna sedmiminutová sekvence, neodráží celý kontext sedmihodinové schůzky. Za absurdní pak označil zprávy, že v některých sekvencích je zachycen při užívání drog a při sexuálních aktech.

Zveřejnění videa krátce před evropskými volbami Strache označil za cílený útok na vládu země, na její suverenitu a na právní stát. Německá média už dříve toto tvrzení jasně odmítla.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
před 1 hhodinou

Po pádu laviny v rakouských Alpách zemřeli tři čeští skialpinisté, uvádí APA

Po pádu laviny v rakouských Alpách zahynuli tři čeští skialpinisté. Neštěstí se stalo v oblasti Murtal ve spolkové zemi Štýrsko. Informuje o tom agentura APA. Rakouské Alpy v sobotu zasáhla série tragických nehod, při pádu lavin ve spolkové zemi Salcbursko zemřelo dalších pět lidí.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo, Británii a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů. Trump se vyslovil pro změnu režimu

Íránský duchovní vůdce Alí Chameneí poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Americký prezident Donald Trump se vyslovil pro změnu režimu v Íránu. Teheránské vládě vyčetl, že používá v nebývalém rozsahu útlak a násilí. Šéf Bílého domu to řekl serveru Politico.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Ukrajinci trénují na první zimní olympiádu od velké ruské invaze

Do zahájení olympiády v Miláně a Cortině zbývají tři týdny. Pro ukrajinské zimní atlety to budou první hry od začátku plnohodnotné ruské invaze. Trénovat se snaží v bezpečnějších částech vlasti včetně Zakarpatí, ale i v cizině, zjistila zpravodajka ČT Darja Stomatová. Na Hry se chystají i Rusové a Bělorusové, startovat však budou jen pod neutrální vlajkou.
před 4 hhodinami

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise (EK) vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 5 hhodinami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
16. 1. 2026Aktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...