Čech zachraňuje téměř zapomenutý jazyk, kterým mluví jen čtyři ostrované

Už jen čtyři rodilí mluvčí používají řeč ostrova Sark v Lamanšském průlivu. Starému normanskému jazyku tak hrozí zánik. Zachránit se ho rozhodl mladý český lingvista Martin Neudörfl. Sarkézsky se naučil tak dobře, že teď obyvatele ostrova sám učí jazyk jejich předků.

Video Český lingvista Martin Neudörfl chce zachránit jazyk ostrova Sark v Lamanšském průlivu
video

168 hodin: Český lingvista chce zachránit jazyk ostrova Sark v Lamanšském průlivu

Lingvista Martin Neudörfl má s ostrovem Sark nemalé plány. Chce zachránit před zánikem jeho původní sarkézský jazyk – tím, že ho znovu naučí jeho obyvatele. Přitom ty, kteří jazyk stále umějí, lze už spočítat jen na prstech jedné ruky.

„Když jsem poprvé přijel na ostrov, měl jsem tam ještě sedm rodilých mluvčích, a za ty dva roky už jsme klesli na čtyři, takže situace je opravdu vážná,“ řekl lingvista Neudörfl.

O jazyk ostrova Sark v Lamanšském průlivu se Neudörfl zajímal už jako student francouzské filologie. Naučil se ho za čtyři roky studiem písemných pramenů a starých audiozáznamů z archivů na ostrově.

„Nikdo předtím nepřišel na to, že v místním archivu jsou uloženy desítky hodin zvukového materiálu. Je to bohatý zvukový fond, ve kterém jsou obsaženy výpovědi přibližně čtyř desítek mluvčích napříč dvacátým stoletím,“ upozornil Neudörfl.

A pomohly mu i konverzace s posledními rodilými mluvčími na ostrově. „Přijel, aby udělal rozhovor s mojí matkou, které je přes devadesát let. Je tak dobře jazykově vybavený, že bylo velmi příjemné se s ním setkat,“ potvrdil obyvatel ostrova Sark Phil Perrée.

Jazyk je podobný středověké francouzštině

Slovíčka ani gramatika mu prý nedělaly větší obtíže. Jazyk se podobá středověké francouzštině, kterou Martin Neudörfl studoval. Složitější to měl s výslovností. Některé hlásky mění podobu podle toho, kde se ve větě zrovna nacházejí. „E se podle toho, kde zrovna v té větě je, mění na aj, oj, ue, ua a abych nezapomněl ještě e, uj,“ uvedl příklad.

Skoro vyhynulý jazyk se lingvista musel sám naučit, aby ho mohl předávat dál. Dnes je po čtyřech posledních rodilých mluvčích pátým, kdo ho ovládá nejlépe. Záchranu sarkézštiny si zvolil jako téma své doktorandské práce na Karlově univerzitě.

„Je to báječný projekt, který nás samozřejmě v první fázi trošku vyděsil, protože je to něco, co tady ještě nikdo nezkusil. On se rozhodl nejen zkoumat jazyk na tom daném místě, ale zároveň provést jakousi revitalizaci a zachránit ho,“ vítá nápad Pavel Stichauer, vedoucí dizertační práce Ústavu románských studií Filozofické fakulty Univerzity Karlovy.

Všichni na ostrově mluví anglicky

Na Sarku dnes všichni mluví anglicky. Ostrov patří k takzvaným závislým územím Velké Británie. Vzdálen je od ní po moři 130 kilometrů. S pouhými pěti sty obyvateli se velikostí podobá menší české vesnici.

„Když tam přijedete, uvědomujete si ty rozdíly, že jste někde jinde. Důvodem je určitě, že do roku 2008 byl Sark považován za poslední feudální stát v Evropě,“ připomněl Neudörfl.

Právě do té doby na Sarku vládla čtyřicítka majitelů pozemků, kteří vybírali úředníky. Až od roku 2008 si obyvatelé volí politiky do místního parlamentu. A politika ostrova je trochu svérázná. Třeba zákaz aut nebo pouličního osvětlení, neplatí se tu daně, nemají tu ani policii. V roli strážníka a jeho pomocníka se tu střídají místní.

„Jeden rok sloužíte jako strážný pomocník a druhý rok pak sloužíte už jako strážník. Je to vlastně něco jako vojenská služba ve prospěch ostrova. Bereme to jako čest starat se o právo a pořádek na tomto malém ostrově,“ vypověděl Phil Perrée, obyvatel ostrova Sark.

Pro novou generaci chce lingvista připravit učebnici

Martin Neudörfl nekřísí jen vymírající jazyk. V rodném Českém Krumlově se podílí na obnově Schwarzenberské granátnické gardy, jejímž je takzvaným hejtmanem. Záchrana vymírajícího jazyka je ale běh na dlouhou trať. Sarkézsky chce učit hlavně tamní děti. Teď pracuje na tom, aby vydal učebnici.

„Mým cílem je nashromáždit takové množství dat, abych mohl vydat nějakou autoritativní publikaci, skutečně nějakou kodifikovanou gramatiku, na níž budeme stavět učebnice a slovníky, které budeme využívat při výuce na sarkézské základní škole,“ popsal.

„Myslím si, že opravdu to má význam, protože, když se podíváme trošku z jiného pohledu, tak jazyk je dědictví a z veškerého historického dědictví ten přímý kontakt, který nás spojuje s našimi předky,“ hodnotí projekt Ľubomír Novák, jazykovědec z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy.

„Spousta lidí o to má velký zájem. Myslím si, že když se dnes svět tak rychle mění, je dobré se snažit ochránit tyhle malé kultury, včetně jazyka,“ dodal obyvatel ostrova Phil Perrée.

Jestli se Martinu Neudörflovi plán podaří a za patnáct let bude ještě někdo na světě kromě něj mluvit sarkézsky, jisté není. Záleží, kolik lidí svým nadšením strhne. „I tím entuziasmem samotného badatele můžete vlastně nakazit lidi, aby se taky snažili se jazyk naučit sami. A pak si řeknou – no když je to cizinec, tak proč bych to nemohl zvládnout já, když je to jazyk mojí babičky,“ míní jazykovědec Novák.

„Já pokaždé, když jdu do hospody, ať už k Mořské panně nebo někam jinam, tak mi všichni vyjadřují podporu a pořád mi říkají, že si toho nesmírně váží, že konečně někdo jim přijel pomoct,“ přiznal Neudörfl.

„Když Martin navštívil školu v Sarku, vyvolalo to velký zájem mezi malými dětmi. To je zásadní věc u každého jazyka,“ potvrdil i Perrée.