Brexit může otřást pozicí angličtiny, Britové narychlo studují čínštinu i francouzštinu

Britský odchod z osmadvacítky stále vyvolává celou řadu otázek. Nejasná je třeba budoucnost angličtiny v Evropské unii. Jen třetina Britů je přitom v současné době schopná vést konverzaci v cizím jazyce. Podle Královské vzdělávací agentury to je velký problém na poli kultury i ekonomiky. Zasadí se tak o zvýšení jazykové výbavy Britů.

Video Horizont ČT24
video

Britové se kvůli brexitu učí cizí jazyky

Britská vláda již investovala 10 milionů liber do programu na zlepšení jazykových nedostatků svých občanů. Mimo jiné chce, aby do roku 2020 plynně ovládalo čínštinu nejméně pět tisíc mladých lidí.

„Tato země dlouho žila v představě, mylné představě, že angličtina je jazyk, kterým se mluví po celém světě. Kvůli tomu lidé zřejmě přestali chtít učit se jiné jazyky,“ míní jazykový ředitel Alexandra Park School v Londýně Jay Naidoo.

Na nutnost zvýšení jazykové výbavy Britů upozorňuje i oficiální královská vzdělávací organizace British Council. Do pokladny by podle ní skrze mezinárodní obchod mohlo ročně přitéct o 50 miliard liber víc.

Hlavní motivací je ale blížící se brexit. Země odejde z EU již na jaře 2019. „V čase, kdy se Británie chystá opustit Evropskou unii, je znepokojivé, že čelíme deficitu v jazykové vybavenosti. Když to nebudeme řešit, může se stát, že budeme tratit jak v ekonomice, tak v kultuře. Je skutečně důležité, abychom zdůraznili význam (cizích) jazyků,“ upozornila poradkyně pro výuku Vicky Goughová z British Council.

O tom, že by spolu s Británií mohla z Unie odejít i angličtina, se spekuluje od samotného referenda. Takový scénář ale pravděpodobně nezíská souhlas Irska nebo Malty, kde jde o úřední jazyk. Angličtina je zároveň v trojici pracovních jazyků evropských institucí – společně s němčinou a francouzštinou.

„Angličtina je výchozí jazyk, ve kterém v Unii pracují všichni. Pokud chcete fungovat, musíte umět anglicky, ale bylo by také dobře, abyste uměli minimálně třeba ještě francouzsky, protože řada dokumentů je ve francouzštině. Velmi často se stávalo, že západoevropští diplomaté schválně přešli do francouzštiny, když nechtěli, aby někteří ze střední a východní Evropy rozuměli tomu, o čem se baví.“

Tomáš Prouza

bývalý státní tajemník pro evropské záležitosti

Do popředí chce Francie

Právě Paříž si na jazykové prvenství v Evropě myslí dlouhodobě. Ochránci jazyka ve Francouzské akademii nedávno varovali, že francouzština pomalu skomírá. I proto někteří spisovatelé vnímají brexit jako příležitost, jak jí vrátit bývalý lesk, a požadují, aby se stala oficiálním jazykem EU.

Francouzština je v současné době oficiální řečí v řadě afrických zemí, kde rychle narůstá počet obyvatel. Podle prezidenta Emmanuela Macrona bude proto do roku 2050 nejpoužívanějším jazykem v Africe a možná i na světě.

Podle anglisty Tomáše Gráfa ale jazyková rivalita ani brexit angličtinu ohrozit nemůže. Na celém světě mluví anglicky 1,5 miliardy lidí. Je jazykem vědy, kultury a internetu.

„Pokud jsem řekl, že více než miliarda lidí se angličtinu učí jako druhý nebo cizí jazyk, tak samozřejmě potřebují školy, materiály, jazykové zkoušky. A to je obrovský průmysl, ve kterém se točí obrovské peníze. Toto všechno pozici angličtiny upevňuje natolik, že nějaký brexit ji rozhodně neohrozí,“ konstatoval Gráf.