Přechodné období po britském odchodu z Evropské unie by nemělo trvat déle než do konce roku 2020. Až do té doby by Británie měla setrvat v celní unii i jednotném trhu se všemi jeho svobodami. Novinářům v Bruselu to řekl unijní vyjednávač pro brexit Michel Barnier, když představoval doporučení pro další fázi jednání, která odsouhlasila Evropská komise.
Přechodné období pro brexit má trvat do konce roku 2020, zní z Unie
O posunu jednání s Londýnem do druhé fáze rozhodli představitelé zbývajících států Unie na pátečním summitu v Bruselu. Komise nyní v doplňku směrnic pro jednání nabídla podrobnosti o unijní představě přechodného období. O to požádala ve svém projevu ve Florencii britská premiérka Theresa Mayová, která navrhovala dvouleté období.
Znamená to, že v přechodném období si Británie ponechá všechny výhody, ale také všechny povinnosti související s jednotným trhem, celní unií a našimi společnými politikami.
„Nemělo by docházet k účelovému výběru některých výhod,“ upozornil Barnier, že všechny čtyři svobody spojené s jednotným unijním trhem budou muset v Británii platit po celou dobu přechodného období stejně, jako veškeré unijní právo. Od konce března 2019 však bude Británie vůči EU takzvanou „třetí zemí“, a tak už nebude zastoupena v orgánech, institucích a jiných subjektech Unie. Konec roku 2020 byl podle Barniera stanoven s ohledem na konec stávajícího víceletého finančního rámce EU.
Británie v přechodném období bude v souladu s pravidly EU dál podléhat dohledu agentur EU, Evropské komise i unijního soudu. „Platit bude dál evropský regulační rámec a veškeré evropské politiky,“ přiblížil vyjednávač představu Evropské komise, kterou nyní bude muset podpořit všech 27 států bloku.
Jen jedna finální změna
Postoj Komise podle Barniera odráží i pohled podnikatelů, kteří v souvislosti s brexitem volají po co největší stabilitě a kontinuitě stávajícího regulačního rámce. „Nechtějí se na změny adaptovat dvakrát. Čili stávající regulační rámec by měl zůstat plně na místě do chvíle, než přijde na konci přechodného období finální změna. Na tu se ale samozřejmě musí začít připravovat už teď,“ míní unijní vyjednávač.
Doporučení přijatá Komisí také připomínají, že dohoda o podobě budoucí smlouvy o brexitu, která umožnila páteční rozhodnutí summitu, teprve musí být převedena do konkrétního právního textu. Potřeba tak bude dokončit dojednávání všech otázek souvisejících se samotným brexitem.
Brífink Michela Barniera (zdroj: ČT24)
Jediným právním základem pro přechodné období je podle Barniera „rozvodový“ článek 50 Lisabonské smlouvy. A podoba přechodného období se tak také stane součástí této smlouvy o odchodu Británie z EU. „Musíme její obsah dokončit do října 2018,“ poznamenal vyjednávač. Rada, europarlament a britský parlament totiž musí dostat čas na ratifikaci.
Režimy pro banky beze změny
Podle plánu britské centrální banky budou evropské banky moci v Británii i po brexitu pracovat ve stejném režimu jako před ním. Tento scénář se chystá i pro případ, kdyby Británie opustila Evropskou unii bez dohody. O plánu, který má Bank of England zveřejnit, píše bez udání zdrojů zpravodajský server BBC.
Žádná omezení by se neměla vztahovat na finanční ústavy, které nabízejí kompletní finanční služby, tedy půjčují peníze a poskytují služby firmám a mezi sebou navzájem, píše BBC. V praxi to znamená, že banky ušetří, protože budou moci v Británii i nadále působit prostřednictvím svých poboček a nebudou muset vytvářet nákladné dceřiné společnosti.
Bank of England je pod tlakem bankéřů a finančních lobbistů, aby urychlila udělování licencí evropským bankám, které chtějí v Londýně působit i po brexitu. Ti se obávají, že přijdou o zákazníky a že dojde k narušení trhů. V Londýně má svou pobočku více než sto bank, které sídlí v jiné zemi EU. Passportingová práva jim nyní umožňují provozovat aktivity v rámci celé EU, tedy i v Británii.